Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky Živiny.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky Živiny."— Transkript prezentace:

1

2 VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky Živiny

3 Doporučená literatura Čermák, B. a kol. (2002) : Základy výživy hospodářských zvířat JčU, České Budějovice, 200 s. Jeroch, H., Čermák, B. (2006): Základy výživy a krmení hospodářských zvířat, 212 s.

4 Definice disciplíny : Výživa a krmení se zabývá studiem procesů spojených s : - příjmem - trávením - vstřebáváním - metabolismem - využitím živin v těle živých organismů

5 Historie disciplíny : - kořeny sahají k počátkům lidské společnosti, do období domestikace zvířat ( voda, sytost, hlad, škodlivá a prospěšná krmiva, dietetické a specifické vlastnosti krmiva ) - středověk ( bylinkářství, alchymie) - osobnosti a jejich objevy, které se staly předpokladem vědeckosti disciplíny

6 v ČR Celková roční výroba krmiv v ČR pro přibližně 5.0 mil. velkých hospodářských zvířat a zhruba pro 25 mil.ks drůbeže činí : 25 mil. tun, z toho je 4 - 4,5 mil. tun jadrných krmiv Přehled o přibližné denní a roční spotřebě krmiv zvířaty : druh : denně, kg ročně, tun Dojnice kg t Kůň kg asi 10 t Ovce kg t Prasnice kg 1.1 t Slepice ( velkochov ) 125 g asi 45 kg Liška 0,8 - 0,9 kg kg

7 Za 70 let života člověk spotřebuje 18 – 19 t sušiny 55 – 58 t vody jako složky potravin a v nápojích To je asi 12 t sacharidů, 1,5 t bílkovin 3 t tuků Kolik sní člověk za život?

8 Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván na %, tj. nedostatečně !!! Průměrné spotřeby krmných směsí na jednotku produkce se pohybují v ČR kolem hodnot : Na : 1 vejce g krmné směsi 1 kg kuřecích brojlerů - 1,8 – 2,2 kg 1 kg jatečních prasat - 3,0 – 3,5 kg

9 Základní terminologie : 1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ STRAVITELNOST a VYUŽITELNOST ŽIVIN 4./ KRMNÁ DÁVKA 5./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ HODNOTA 6./ KONVERZE ŽIVIN ( KRMIV )

10 Rozdělení živin : 1./ Podle významnosti : a./ ŽIVINY NEPOSTRADATELNÉ - ESENCIÁLNÍ b./ ŽIVINY POSTRADATELNÉ - NEESENCIÁLNÍ

11 2./ Rozdělení živin podle funkce a./ ENERGETICKÉ ŽIVINY ( = organické živiny ) sacharidy lipidy bílkoviny přijímané v nadbytku některé organické sloučeniny (alkohol, kyseliny) Neenergetickými živinami je voda, minerální látky a většina biofaktorů - specificky účinných látek

12 b./ STAVEBNÍ ŽIVINY : organického původu ( dusíkaté látky - AMK ) anorganického původu ( minerální látky, voda ) c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY ( biofaktory ) organického charakteru - vitamíny, enzymy,hormony.. anorganické a syntetické - mikroprvky, stimulátory...

13 Chemické složení rostlin a živočichů význam sledování charakteristické rysy ( C, H, O, N ) příklad rozdílů ve složení rostl. a živoč. produktů obsah živin v % zrno obilnin libové maso VODA !!! DUSÍKATÉ LÁTKY !!! TUK 2 6,5 BNLV 68 !!! 0,2 !!! VLÁKNINA 3 !!! - !!! POPELOVINY 3 0.3

14 Základní schéma živinového složení krmiva PořadíPořadí žívinžívin ŠŤAVNATÉ KRMIVO ( ) 1VODA 2SUŠINA

15 Základní schéma živinového složení krmiva SUCHÉ KRMIVO ( ) VODA SUŠINA ( ) ML ORGANICKÉ ŽIVINY ( ) NL TUK VL BNLV pořadípořadí živinživin = škrob + cukry + organický zbytek = zdroj energie = Strukturální sacharidy = bílk. + NPN

16 SUŠINA - její zdroje: Orientační obsahy sušiny ve vybraných krmivech : do 10 % - vodnatá krmiva % - plnotučné mléko, chrásty, natě, zelenina kolem 20 % - zelená píce ( %) kolem 30 % siláže ( libové maso ) kolem 86 % suchá krmiva ( jadrná i objemná ) nad 90 % - tuky a minerální komponenty

17 VODA - význam transportní prostředí termoregulace stavební živina

18 VODA - neenergetická živina vyskytující se v krmivu v rozpětí od 5 do 95 % Krmiva - nejsou schopna pokrýt celkovou potřebu vody zvířete, napájení je proto nezbytné !!! nedostatečný příjem vody nadbytečný příjem vody = útlum příjmu krmiva, trávení, pokles užitkovosti... = ztráta energie, zhoršené trávení, pokles užitkovosti, průjem... Množství vody v těle a tkáních kolísá : sliny-98%, krev-80%, svaly-75%, kosti-35%, sádlo-10-15%

19 VODA - zdroje napájecí voda vegetační voda Exogenní zdroje oxidační voda Endogenní zdroj _ _ _ Živiny rozpustné ve vodě jsou maximálně ( tj. ideálně ) stravitelné !!! VODA se z těla vylučuje - močí (65%), výkaly (20%), dýcháním (10%), potem (5%), užitkovostí (?) VODNÍ METABOLISMUS - K, Na, Cl ( osm.t.,acid.r. )

20 S A CH A R I D Y - cukry, glycidy, uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty Komplex různě složitých organických sloučenin - C, H, O ( neobsahují N ) Plní funkce : A./ v rostlinách : STAVEBNÍ, ZÁSOBNÍ B./ v živočišných organismech jsou zdrojem : pohotové energie ( pro záchovu a produkci ) pro tvorbu rezervního cukru ( glykogenu ) pro tvorbu sacharidů v produkci ( laktózy ) pro tvorbu energetických zásob ( tuku) substrátu k zabudování do aminokyselin a

21 Hlavní skupiny sacharidů Monosacharidy: Pentosy (ribosa, arabinosa, xylosa), Hexosy (glukosa, galaktosa, fruktosa) Disacharidy: Sacharosa, laktosa, maltosa, celobiosa -Oligosacharidy: Raffinosa, Stachyosa, Verbascosa Polysacharidy: škrob, glykogen, fruktany (Phlein-Typ, Inulin-Typ), celulosa, 1-3, 1-4-beta-glukany, pentosany (Arabinoxylany), pektiny, Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany

22 Hlavní funkce sacharidů Rostlina: rezervní látky (cukr, škrob, fruktany), strukturní látky (celulosa, glukany, pentosany, pektiny) Zvíře: zásobní sacharidy (Glykogen), součásti: nukleových kyselin, ADP, ATP, kostí, chrupavek, slizů,

23 Výskyt (příklady) sacharidů Monosacharidy: Glukosa: krev Fruktosa: sperma základní jednotky di-, oligo- a polysacharidů Oligosacharidy: melasa, semena luskovin Disacharidy: Sacharosa: cukrová řepa, cukrová třtina Laktosa: mléko Polysacharidy: škrob: obilí, brambory glykogen: svaly, játra inulin: topinambur celulosa: zelená píce, sláma pentosany a beta-glukany: obilná zrna pektiny: cukrovarské řízky, zbytky po lisování ovoce, vína a citrusů Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany: živočišné tkáně, sekrety

24 SACHARIDY se v krmivářské praxi běžně laboratorně nestanovují !! Jejich množství je dáno zhruba součtem : A./ bezdusíkatých látek výtažkových = =BNLV ( nestrukturálních - zásobních sacharidů ) stravitelnost - vysoká, fermentace - rychlá B./ vlákniny ( strukturálních sacharidů ) stravitelnost - nízká, fermentace - pomalá

25 Orientační obsahy BNLV v krmivech : Tuk, bílkoviny - 0 % Zelená píce % Okopaniny % Seno, sláma % Obiloviny % Krmný cukr % Škrob % BNLV se zvířatům nenormují !!!

26 VLÁKNINA Představuje soubor těžko hydrolyzovatelných ( těžko rozložitelných ) látek typu : celulózy, hemicelulózy, ligninu apod. a V přiměřeném množství : podporuje peristaltiku stimuluje produkci trávicích šťáv snižuje koncentraci živin vyvolává pocit nasycenosti

27 Orientační obsah vlákniny v krmivech : okopaniny ( nejméně ) - do 1 % obiloviny % ( oves - 10 % ) zelená píce, siláž % seno % sláma %

28 Potřeba vlákniny pro zvířata ( v % ze sušiny krmné dávky ) Skot % Koně, ovce % Prasata % Drůbež % Člověk - asi 30 gramů denně tj. asi 3-5%

29 Tuky - lipidy různě složité organické sloučeniny stanovují se extrakcí ( hrubý tuk ) VÝZNAM : koncentrovaný zdroj energie ( 39 MJ / kg ) nosič esenciálních mastných kyselin ( linolová, linolenová, arachidonová ) nosič vitamínů rozpustných v tucích ( A, D, E, K, F, kyselina lipoová )

30 Rozdělení lipidů Neutrální tuky (triglyceridy) Vosky Fosfolipidy Glykolipidy Steroidy Karotenoidy

31 Neutrální tuky (Triglyceridy) Definice: Ester trojsytného alkoholu glycerolu s mastnými kyselinami, přitom v neutrálních tucích, nacházejících se v rostlinných a živočišných tělech, jsou mastné kyseliny (mohou být stejné nebo rozdílné) esterifikované glycerolem.

32 Hlavní funkce neutrálních tuků rezervní látka (depotní tuk) tepelná izolace mechanická ochrana citlivých orgánů zásobárna v tucích rozpustných vitaminů dodávka esenciálních MK, popř. jejich výchozích substancí

33 Doprovodné látky tuků Steroidy: Cholesterol, Kyselina galenová Vitamin D – odvození od steranu Karotenoidy: červená a žlutá polyenová barviva (lipochromy, např. lutein a zeaxantin) provitaminy vitaminu A (karoteny, např. beta- karoten)

34 Orientační obsahy tuku v krmivech : Okopaniny, zelená píce, siláž - do 0.5 % Obilní šroty, mléko % Sojové boby - ( luštěnina ) kolem 16 % Olejniny - semeno % Maso %

35 TUKY se zvířatům nenormují !!! normuje se energie

36 MINERÁLNÍ LÁTKY - popeloviny anorganické látky, které živočich nedovede syntetizovat a nejsou pro něj zdrojem energie nutriční význam mají pouze stravitelné ( rozpustné ) minerální látky PÍSEK - nerozpustná část ( v 10% HCl ) popelovin Velká skupina anorganických látek, která se stanovuje spalováním při 550 o C

37 Nejdůležitější prvky ve výživě zvířat a lidí Makroprvky : Ca, P, Na, K, Mg, Cl, S Mikroprvky : Fe, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, J, Se Rizikové, toxické : Cd, Pb, Hg, Cr, As, F Inertní : Si, Al, Au, Ag... SINERGISMUS X ANTAGONISMUS

38 Funkce minerálních látek - obecně : 1. Účastní se všech fyziologických pochodů 2. Podílí se na stavbě pevných tkání 3. Jsou významnou složkou enzymů, hormonů Ovlivňují osmotický tlak v buňkách 5. Udržují acidobazickou rovnováhu 6. Ovlivňují symbiotickou mikroflóru

39 Denní potřeba kuchyňské soli Dojnice - kolem 50 g Dospělá ovce - do 10 g Prase 100 kg - přibližně 15 g Slepice - asi 0,5 g V krmných směsích bývá obvykle 0,3 – 0,5 % soli

40 DUSÍKATÉ LÁTKY - (N-látky, NL, N x 6,25) nesprávně: protein, hrubý protein obsah se stanovuje výpočtem (N x 6,25), což odpovídá 16% N v bílkovině ( 100 : 16 = 6,25 ) bílkoviny však obsahují % N, což ale odpovídá koeficientu v rozmezí 5,55 - 6,66 !!!!

41 VÝZNAM - funkce dusíkatých látek: a) Stavební: obnova opotřebovaných tkání tvorba spotřebovaných enzymů tvorba nových tkání růst tvorba živočišné produkce b) Energetická : ( pokud jsou NL v nadbytku ) c) Specifická : jsou-li součástí biofaktorů

42 BÍLKOVINY – vysokomolekulární koloidní sloučeniny, složené z velkého množství aminokyselin Jsou součástí všech orgánů, tkání, hormonů, enzymů, pigmentů a ochranných látek 2. podpůrné bílkoviny - protenoidy ( keratiny, elastiny … ) Dělí se na : 1. vlastní ( jednoduché ) bílkoviny - proteiny ( albumíny, globulíny … ) 3. složité bílkoviny - proteidy ( nukleoproteidy, glykoproteidy, lipoproteidy … )

43 Nutriční cennost bílkoviny ( BHB ) závisí na bohatosti spektra a přístupnosti AMINOKYSELIN Zdroje aminokyselin v živočišném těle :  volné aminokyseliny krmiva,  bílkoviny krmiva, hydrolyzované v těle,  mikrobiální bílkoviny, hydrolyzované v těle,  rozpad tkáňových bílkovin v těle,  transaminace aminokyselin v těle

44 AMINOKYSELINY ( - NH 2, - COOH ) V krmivu stanovujeme zpravidla 20 aminokyselin, jejichž suma představuje téměř 100 % bílkoviny 1. esenciální – nepostradatelné ( 8 – 12 ). Průměrnou bílkovinu tvoří asi z 1/3 esenciální aminokyseliny Synergismus aminokyselin : MET x CYS Antagonismus aminokyselin : LYS x ARG LYS MET THR TRP PHE HIS LEU ILEU VAL ARG G - glycinG - glutamová kyselina

45 AMINOKYSELINY V Neesenciální - postradatelné ( organismus je syntetizuje ) Limitující ( nejčastěji se vyskytující v nedostatku ) Nejčastěji limitujícími aminokyselinami je 5 prvních esenciálních aminokyselin LYS, MET, THR, TRP, PHE Kromě esenciálních existují ještě aminokyseliny :

46 NPN - dusíkaté látky povahy nebílkovinné  nutriční význam pouze pro přežvýkavce  pro monogastry představují metabolickou zátěž  energetická hodnota minimální Zástupci NPN : AMIDY ( odvozeniny organických kyselin ), nejčastější výskyt v okopaninách AMÍNY ( vznik dekarboxylací AK při rozpadu bílkovin ) riziková skupina látek ALKALOIDY ( vznikají v rostlinách syntézou z AK a aldehydů při vyšších koncentracích, nepříznivé vlivy na zdraví AMINOCUKRY ( chitin ) NUKLEOVÉ KYSELINY ( inhibiční vliv ) VOLNÉ AMINOKYSELINY(přirozené, syntetické ) DUSIČNANY x DUSITANY MOČOVINA 3

47 Orientační obsahy N – látek v krmivech zelená píce- přibližně 2 – 3 % sláma- 5 % obiloviny- 10 % seno- 15 % luštěniny- 20 % extrahované šroty- 45 % kvasnice- 50 % živočišné moučky % kravské mléko- 3,5 % vykrmené prase % libové maso- asi 20 %

48 Přibližné hodnoty denní potřeby N-látek: dojnice kolem 2000 g dospělý kůň g vykrmené prase(100kg) 400 g ovce 200 g slepice 20 g člověk g Přesnější údaje jsou, v závislosti na užitkovosti zvířat, uvedeny v normách potřeby živin

49 - velká skupina nativních i syntetických krmných aditív, které se ve výživě zvířat uplatňují pronikavěji, než to odpovídá jejich výživné hodnotě !!! - v krmivech se vyskytují v nepatrných množstvích, pokud nejsou v krmivech, doplňují se do krmiv v mikromnožstvích - doplňky biofaktorů ( DB ) se obvykle dávkují do krmných směsí v množství 0,2 - 1 % BIOFAKTORY

50 plní několik funkcí ( 8 ) : nutriční ( doplňkový zdroj živin a energie - aminokyseliny, mastné kyseliny a jejich soli) katalytické ( biokatalyzátory ) regulační ( hormonální látky, probiotika ) stimulační – podpůrné ( antimikrobiální ) prevenční a léčebné ( ochranné látky ) konzervační ( zvyšující uchovatelnost ) technické ( ovlivňující vlastnosti krmiva ) doplňkové ( ovlivňující kvalitu produkce )

51 Biofaktory umožňují velkochov zvířat ! Mají pozitivní vliv na jejich : ZDRAVOTNÍ STAV užitkovost využití krmiv biologickou hodnotu produkce celkovou ekonomiku výroby. Předpokladem jejich účinnosti je správné dávkování ! !!!!!!! ( podprahové dávkování x předávkování ) !!!!! ( obvyklé dávkování : 80 – 120 % potřeby )

52 1. VITAMÍNY : Nízkomolekulární, organické sloučeniny, esenciální povahy, plnící funkci : - biokatalizátoru metabolických procesů, - bioregulátoru syntetických pochodů, - účasti na tvorbě enzymů. Jsou účinné ve stopových množstvích ! ( m.j., mg, mcg ) Avitaminóza x Hypovitaminóza x Hypervitaminóza Provitamín x vitamín x antivitamín

53 Potřebu vitamínů organismus saturuje : příjmem hotového vitamínu ( nativního či syntetického ) vlastní syntézou z provitamínu prostřednictvím symbiotické mikroflóry v trávicím traktu Zdrojem vitamínů v KD jsou : nativní krmiva krmné směsi ( se svým DB ) vitamínové koncetráty a premixy Za jediný zdroj vitamínů v KS jsou považovány DB ( doplňky biofaktorů ). Vitamíny v přirozených komponentech jsou zanedbávány ( nejsou kalkulovány )

54 Vitamíny patří mezi velice labilní látky, citlivé na : kyslík UV paprsky vysokou teplotu drastické změny pH kontakt s mikroelemenmty Ochrana vitamínů s využitím : antioxidantů stabilizátorů, pufrů obdukce ( škrob, želatina, jednoduché cukry )

55 Vitamínové koncentráty :  DB a MVK,  KONVIT, PLASTIN,  COMBINAL, HYDROSOL,  VITADEP,  ROBORAN apod. ( pozor ! – expirační doba, zdraví, stres, KD, antivitamíny a desinfekce ) Kategorie s nejvyššími nároky na vitamíny : - mláďata, - plemeníci, - samice v reprodukci.

56 A. Liposolubilní vitamíny : -A vitamín / retinol / ovlivňuje – růst, stav epitelů, odolnost … výskyt – pouze živočišné a syntetické produkty ( 3 izoméry karoténu – alfa, beta, gama) ( karotenoidy – lutein, zeaxantin, kapsantin...) ( pozor – skladováním množství klesá !!! ) -D vitamín / kalciferol / ovlivňuje – minerální metabolismus … výskyt – rybí tuk ( infadin ), mléko, vejce slunečním ozářením vzniká v kůži a seně, ( forma D 2 a D 3 ) -E vitamín / tokoferol / ovlivňuje – stav buněčné membrány… výskyt – klíčky, šroty obilovin, pastev. porost formy – alfa,beta,gama,delta, nejúčinnější alfa

57 A. Liposolubilní vitamíny ( pokračování ) -K vitamín / antihemoragický / ovlivňuje – syntézu bílkovin, srážlivost … výskyt – luštěniny,zelená píce,mrkev,vejce syntéza – střev.mikroflorou – kromě drůbeže ( formy K1 až K6, do směsí se doplňuje K3 ) -Esenciální mastné kyseliny ( linolová, linolenová, arachidonová ) ovlivňují –metabolismus a složení tuků -Kyselina lipoová ovlivňuje – metabolismus sacharidů

58 B..Hydrosolubilní vitamíny : ( B komplex vitamínů - nezastupitená role v buněčném metabolismu …) -Vitamín B1 B1 /tiamín / -Vitamín B2 B2 /riboflavín / -Vitamín B6 B6 / pyridoxín / -Vitamín B 12 /kobalamín / -Vitamín PP ( B 5 ) / niacin // kys. nikotinová / -Vitamín B3 B3 / kys. pantotenová / -Vitamín H ( B7 B7 ) / biotin / -Vitamín B 10 / kys. listová / -Vitamín B4 B4 / cholin / - Kyselina L askorbová ( C ) ( Kyseliny –pangamová, -paraaminobenzoová, folievá, karnitin, kabagin, termitin, rutin, betain … )

59 Látky bílkovinného charakteru – ovlivňují veškeré chemické přeměny látek a energie v živém organismu. Největší uplatnění – trávicí enzymy (proteázy, amylázy, lipázy, celulázy, fytáza, glukanázy … ) Zástupci : BOLAMYLÁZA ( amylozym ) KEMZYME, BIOFEED, AVIZYME, PORZYME a další polyvalentní enzym. preparáty Výroba : - chemickou izolací - fermentační biosyntézou Uplatnění : - zvíře - krmivo 2. ENZYMY

60 3. HORMONY : Biologicky aktivní látky – podněcují či tlumí látkovou přeměnu ( bioregulátory ) tyroxin, insulin, adrenalin, minerálkortikoidy DES – dietylstilbestrol BST, PST, MYOSTATIN, LEPTIN 4.VOLNÉ AMINOKYSELINY Výroba : - izolací z bílkovin, - biosyntézou, - chemickou syntézou L. LYS. HCl DL. MET

61 5. ANTIBIOTIKA : - produkty metabolismu mikroorganismů … - účinnost - úzkospektrální (Zn-bacitracin..) - - širokospektrální ( … CTC … ) - rozdíly v aplikaci při využití- terapeutickém - nutričním (Ovlivňují kvalitu a kvantitu mikroflory zažívacího traktu ) Krmná antibiotika : Salinomycin (tylosin, virginiamycin, avilamycin,flavomycin …) Medikované přípravky : Aureovit ( CTC )

62 6. FERMENTAČNÍ ANTIKOKCIDIKA ( Kokcidióza – protozoální onemocnění ) Monensin – Rumensin, snížení energetických ztrát ( CH 4 ) v bachoru aplikace - do krmných směsí - prostřednictvím bolusů 7. CHEMOBIOTIKA ( Neantibiotické ochranné a stimulační látky ) Aplikace řízena zvláštním režimem ! (obměna kvůli rezistenci, ochranná lhůta )  Neantibiotické stimulátory (olachindox, nitrovin …ZÁKAZ ! )  Syntetická antikokokcidika ( Amprolium, Clopidol, Furazolidon, Zoalen, Lerbek …)

63 8. TRANKVILIZAČNÍ LÁTKY ( Ataraktika ) Látky uklidňující, omezující stressové reakce.. SEDONAL, SEDOPHEN, ETANOL … 9. ANTIOXIDANTY ( stabilizátory tuků a vitamínů) BHT ( butylhydroxy toluen ), ETOXYQUIN, Selen, Kyselina askorbová, tokoferoly Ochrana vitamínů obdukcí (želatinou, škrobem, cukry ) 10. EMULGÁTORY lecitiny, glycid estery mastných kyselin

64 11.PROBIOTIKA  Mikrobiotika ( živé stabilizované kultury )  Enzymy (produkty metabolismu mikroorg.)  Ostatní probiotika (devitaliz. kultury… ) Snaha o náhradu rizikových stimulátorů ! Mechanismus účinku : Vytěsnění nežádoucích organismů, Antagonismus vůči jiným mikrobům Neutralizace toxínů Imunizace organismu Syntéza enzymů a živin LACTIFERM, MICROFERM, THEPAX, SELBION, MIKROBION, TOYOCERIN..

65 12. PREBIOTIKA Různorodá skupina oligosacharidů, která vyvazuje, popř. je zdrojem energie pro vybrané mikroorganismy BIO-MOS 13.ANABOLIKA (látky zvyšující anabolismus, proteosyntézu ) arginin – stimulace uvolňování hypofyz.STH 14. ZCHUTŇOVADLA A AROMATICKÉ LÁTKY Sladidla ( cukr, melasa, sacharin …) Herbální aditiva ( silice, terpeny …) Fa DELACON – FRESTA, AROMEX …

66 15. PIGMENTY CAROPHYL - RED a YELOW 16.POJIVA melasa, zeolity, syntetické preparáty PELLET DUR … 17.ACIDIFIKÁTORY Okyselovadla – přípravky na bázi kyseliny askorbové, citronové, mravenčí a jejich solí... ACIDOMIX, FARMACID, CYTRONIT..

67


Stáhnout ppt "VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky Živiny."

Podobné prezentace


Reklamy Google