Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

Prezentace na téma: "Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT"— Transkript prezentace:

1 Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
Černá obrazovka - Sikmund Freud - krajan, rodák-Příbor n.M.,Vídeň, psychoanalytik : sex, strach, hlad ---závist, nenávist peníze !!! Graždaňskaja svoloč !!! Zpět - SMYSL předmětu - vytvořit zázemí znalosstí v oblastech - živin, krmiv a techniky krmení - USPOŘÁDÁNÍ přednášek, každé oblasti věnována asi 1/3 času Živiny

2 Doporučená literatura
Čermák, B. a kol. (2002) : Základy výživy hospodářských zvířat JčU, České Budějovice, 200 s. Jeroch, H., Čermák, B. (2006): Základy výživy a krmení hospodářských zvířat, 212 s.

3 Výživa a krmení se zabývá studiem procesů spojených s :
Definice disciplíny : Výživa a krmení se zabývá studiem procesů spojených s : - příjmem - trávením - vstřebáváním Současně pustit folii se zažívací rourou - metabolismem - využitím živin v těle živých organismů

4 Historie disciplíny : - kořeny sahají k počátkům lidské společnosti, do období domestikace zvířat ( voda, sytost, hlad, škodlivá a prospěšná krmiva , dietetické a specifické vlastnosti krmiva ) - středověk ( bylinkářství, alchymie) - osobnosti a jejich objevy, které se staly předpokladem vědeckosti disciplíny

5 Celková roční výroba krmiv v ČR pro přibližně 5. 0 mil
Celková roční výroba krmiv v ČR pro přibližně 5.0 mil. velkých hospodářských zvířat a zhruba pro 25 mil.ks drůbeže činí : 25 mil. tun, z toho je 4 - 4,5 mil. tun jadrných krmiv Přehled o přibližné denní a roční spotřebě krmiv zvířaty : druh : denně, kg ročně, tun Dojnice kg t Kůň kg asi 10 t Ovce kg t Člověk za období života 70 let příjme zhruba 90 tun potravin, včetně nápojů, z toho asi 5 tun masa. V uvedeném množství je přibližně 200kg popelovin !! Prasnice kg t Liška ,8 - 0,9 kg kg Slepice ( velkochov ) g asi 45 kg

6 Kolik sní člověk za život? Za 70 let života člověk spotřebuje
18 – 19 t sušiny 55 – 58 t vody jako složky potravin a v nápojích To je asi 12 t sacharidů, 1,5 t bílkovin 3 t tuků

7 Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván na 40 - 90 %, tj
Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván na %, tj. nedostatečně !!! Průměrné spotřeby krmných směsí na jednotku produkce se pohybují v ČR kolem hodnot : Na : vejce g krmné směsi 1 kg kuřecích brojlerů ,8 – 2,2 kg 1 kg jatečních prasat ,0 – 3,5 kg

8 Základní terminologie :
1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ STRAVITELNOST a VYUŽITELNOST ŽIVIN 4./ KRMNÁ DÁVKA 5./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ HODNOTA 6./ KONVERZE ŽIVIN ( KRMIV )

9 Rozdělení živin : 1./ Podle významnosti :
a./ ŽIVINY NEPOSTRADATELNÉ - ESENCIÁLNÍ b./ ŽIVINY POSTRADATELNÉ - NEESENCIÁLNÍ

10 2./ Rozdělení živin podle funkce
a./ ENERGETICKÉ ŽIVINY ( = organické živiny ) sacharidy lipidy bílkoviny přijímané v nadbytku některé organické sloučeniny (alkohol, kyseliny) Neenergetickými živinami je voda, minerální látky a většina biofaktorů - specificky účinných látek

11 c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY ( biofaktory )
b./ STAVEBNÍ ŽIVINY : organického původu ( dusíkaté látky - AMK ) anorganického původu ( minerální látky, voda ) c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY ( biofaktory ) organického charakteru -vitamíny, enzymy,hormony.. anorganické a syntetické - mikroprvky, stimulátory ...

12 Chemické složení rostlin a živočichů
význam sledování charakteristické rysy ( C, H, O, N ) příklad rozdílů ve složení rostl. a živoč. produktů obsah živin v % zrno obilnin libové maso VODA !!! DUSÍKATÉ LÁTKY !!! TUK ,5 BNLV !!! , !!! VLÁKNINA !!! !!! POPELOVINY Charakteristické rysy : jsou složeny ze S a V S se skládá z biogen prvků a popele COHN tvoří složité org,. Sloučeniny složení je vel.proměnné dle druhu proměnlivost složení s věkem proměnlivost podle prostředí a genof. Zastoupení téměř všech prvků čím více se liší složení rostliny tím méně vyhovuje zvířeti jako krmivo

13 Základní schéma živinového složení krmiva
Pořadí žívin Základní schéma živinového složení krmiva ŠŤAVNATÉ KRMIVO ( ) 1 VODA 2 SUŠINA

14 Základní schéma živinového složení krmiva
pořadí Základní schéma živinového složení krmiva živin SUCHÉ KRMIVO ( ) VODA 1. 2. SUŠINA ( ) 3. ML 4. ORGANICKÉ ŽIVINY ( ) = zdroj energie 5. NL = bílk. + NPN 6. TUK 7. VL = Strukturální sacharidy 8. BNLV = škrob + cukry + organický zbytek

15 Orientační obsahy sušiny ve vybraných krmivech :
SUŠINA - její zdroje: Orientační obsahy sušiny ve vybraných krmivech : do 10 % - vodnatá krmiva % - plnotučné mléko, chrásty, natě, zelenina kolem 20 % - zelená píce ( %) kolem 30 % siláže ( libové maso ) kolem 86 % suchá krmiva ( jadrná i objemná ) nad 90 % - tuky a minerální komponenty

16 transportní prostředí
VODA - význam transportní prostředí termoregulace stavební živina

17 VODA - neenergetická živina vyskytující se v krmivu v rozpětí od 5 do 95 %
Množství vody v těle a tkáních kolísá : sliny-98%, krev-80%, svaly-75%, kosti-35%, sádlo-10-15% Krmiva - nejsou schopna pokrýt celkovou potřebu vody zvířete, napájení je proto nezbytné !!! nedostatečný příjem vody = útlum příjmu krmiva, trávení, pokles užitkovosti ... nadbytečný příjem vody = ztráta energie, zhoršené trávení, pokles užitkovosti, průjem ...

18 VODA - zdroje _ _ Exogenní zdroje _ Endogenní zdroj
napájecí voda _ _ Exogenní zdroje vegetační voda _ oxidační voda Endogenní zdroj Živiny rozpustné ve vodě jsou maximálně ( tj. ideálně ) stravitelné !!! VODA se z těla vylučuje - močí (65%), výkaly (20%), dýcháním (10%), potem (5%), užitkovostí (?) VODNÍ METABOLISMUS - K, Na, Cl ( osm.t.,acid.r. )

19 S A CH A R I D Y - cukry, glycidy, uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty
Komplex různě složitých organických sloučenin - C, H, O ( neobsahují N ) Plní funkce : A./ v rostlinách : STAVEBNÍ, ZÁSOBNÍ B./ v živočišných organismech jsou zdrojem : a pohotové energie ( pro záchovu a produkci ) pro tvorbu rezervního cukru ( glykogenu ) pro tvorbu sacharidů v produkci ( laktózy ) pro tvorbu energetických zásob ( tuku) substrátu k zabudování do aminokyselin

20 Hlavní skupiny sacharidů
￿Monosacharidy: Pentosy (ribosa, arabinosa, xylosa), Hexosy (glukosa, galaktosa, fruktosa) ￿Disacharidy: Sacharosa, laktosa, maltosa, celobiosa -Oligosacharidy: Raffinosa, Stachyosa, Verbascosa ￿Polysacharidy: škrob, glykogen, fruktany (Phlein-Typ, Inulin-Typ), celulosa, 1-3, 1-4-beta-glukany, pentosany (Arabinoxylany), pektiny, Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany

21 Hlavní funkce sacharidů
Rostlina: rezervní látky (cukr, škrob, fruktany), strukturní látky (celulosa, glukany, pentosany, pektiny) Zvíře: zásobní sacharidy (Glykogen), součásti: nukleových kyselin, ADP, ATP, kostí, chrupavek, slizů,

22 Výskyt (příklady) sacharidů
Monosacharidy: Glukosa: krev Fruktosa: sperma základní jednotky di-, oligo- a polysacharidů Oligosacharidy: melasa, semena luskovin Disacharidy: Sacharosa: cukrová řepa, cukrová třtina Laktosa: mléko Polysacharidy: škrob: obilí, brambory glykogen: svaly, játra inulin: topinambur celulosa: zelená píce, sláma pentosany a beta-glukany: obilná zrna pektiny: cukrovarské řízky, zbytky po lisování ovoce, vína a citrusů Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany: živočišné tkáně, sekrety

23 SACHARIDY se v krmivářské praxi běžně laboratorně nestanovují !!
Jejich množství je dáno zhruba součtem : A./ bezdusíkatých látek výtažkových = =BNLV ( nestrukturálních - zásobních sacharidů ) stravitelnost - vysoká, fermentace - rychlá B./ vlákniny ( strukturálních sacharidů ) stravitelnost - nízká, fermentace - pomalá

24 BNLV se zvířatům nenormují !!!
Orientační obsahy BNLV v krmivech : Tuk, bílkoviny - 0 % Zelená píce % Okopaniny % Seno, sláma % Obiloviny % Krmný cukr % Škrob %

25 V přiměřeném množství : podporuje peristaltiku
VLÁKNINA Představuje soubor těžko hydrolyzovatelných ( těžko rozložitelných ) látek typu : celulózy, hemicelulózy, ligninu apod. a V přiměřeném množství : podporuje peristaltiku stimuluje produkci trávicích šťáv snižuje koncentraci živin vyvolává pocit nasycenosti

26 Orientační obsah vlákniny v krmivech :
okopaniny ( nejméně ) - do 1 % obiloviny % ( oves - 10 % ) zelená píce, siláž % seno % sláma %

27 Potřeba vlákniny pro zvířata ( v % ze sušiny krmné dávky )
Skot % Koně, ovce % Prasata % Drůbež % Člověk - asi 30 gramů denně tj. asi 3-5%

28 Tuky - lipidy různě složité organické sloučeniny stanovují se extrakcí ( hrubý tuk )
VÝZNAM : koncentrovaný zdroj energie ( 39 MJ / kg ) nosič esenciálních mastných kyselin ( linolová, linolenová, arachidonová ) nosič vitamínů rozpustných v tucích ( A, D, E, K, F, kyselina lipoová )

29 Rozdělení lipidů Neutrální tuky (triglyceridy) Vosky Fosfolipidy
Glykolipidy Steroidy Karotenoidy

30 Neutrální tuky (Triglyceridy)
Definice: Ester trojsytného alkoholu glycerolu s mastnými kyselinami, přitom v neutrálních tucích, nacházejících se v rostlinných a živočišných tělech, jsou mastné kyseliny (mohou být stejné nebo rozdílné) esterifikované glycerolem.

31 Hlavní funkce neutrálních tuků
rezervní látka (depotní tuk) tepelná izolace mechanická ochrana citlivých orgánů zásobárna v tucích rozpustných vitaminů dodávka esenciálních MK, popř. jejich výchozích substancí

32 Doprovodné látky tuků Steroidy: Cholesterol, Kyselina galenová
Vitamin D – odvození od steranu Karotenoidy: červená a žlutá polyenová barviva (lipochromy, např. lutein a zeaxantin) provitaminy vitaminu A (karoteny, např. beta- karoten)

33 Orientační obsahy tuku v krmivech :
Okopaniny, zelená píce, siláž - do 0.5 % Obilní šroty, mléko % Sojové boby - ( luštěnina ) kolem 16 % Olejniny - semeno % Maso %

34 TUKY se zvířatům nenormují !!! normuje se energie

35 MINERÁLNÍ LÁTKY - popeloviny
Velká skupina anorganických látek, která se stanovuje spalováním při 550 oC anorganické látky, které živočich nedovede syntetizovat a nejsou pro něj zdrojem energie nutriční význam mají pouze stravitelné ( rozpustné ) minerální látky PÍSEK - nerozpustná část ( v 10% HCl ) popelovin

36 Nejdůležitější prvky ve výživě zvířat a lidí
Makroprvky : Ca, P, Na, K, Mg, Cl, S Mikroprvky : Fe, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, J, Se Rizikové, toxické : Cd, Pb, Hg, Cr, As, F Inertní : Si, Al, Au, Ag ... SINERGISMUS X ANTAGONISMUS

37 Funkce minerálních látek - obecně :
1. Účastní se všech fyziologických pochodů 2. Podílí se na stavbě pevných tkání 3. Jsou významnou složkou enzymů, hormonů ... 4. Ovlivňují osmotický tlak v buňkách 5. Udržují acidobazickou rovnováhu 6. Ovlivňují symbiotickou mikroflóru

38 Denní potřeba kuchyňské soli
Dojnice kolem 50 g Dospělá ovce do 10 g Prase 100 kg přibližně 15 g Slepice asi 0,5 g V krmných směsích bývá obvykle 0,3 – 0,5 % soli

39 DUSÍKATÉ LÁTKY - (N-látky, NL, N x 6,25)
nesprávně: protein, hrubý protein obsah se stanovuje výpočtem (N x 6,25), což odpovídá 16% N v bílkovině ( 100 : 16 = 6,25 ) bílkoviny však obsahují % N, což ale odpovídá koeficientu v rozmezí 5,55 - 6,66 !!!!

40 VÝZNAM - funkce dusíkatých látek:
a) Stavební: obnova opotřebovaných tkání tvorba spotřebovaných enzymů tvorba nových tkání růst tvorba živočišné produkce b) Energetická : ( pokud jsou NL v nadbytku ) c) Specifická : jsou-li součástí biofaktorů

41 2. podpůrné bílkoviny - protenoidy ( keratiny, elastiny … )
– vysokomolekulární koloidní sloučeniny, složené z velkého množství aminokyselin Jsou součástí všech orgánů, tkání, hormonů, enzymů, pigmentů a ochranných látek Dělí se na : 1. vlastní ( jednoduché ) bílkoviny - proteiny ( albumíny, globulíny … ) 2. podpůrné bílkoviny - protenoidy ( keratiny, elastiny … ) 3. složité bílkoviny - proteidy ( nukleoproteidy , glykoproteidy, lipoproteidy … )

42 Zdroje aminokyselin v živočišném těle :
Nutriční cennost bílkoviny ( BHB ) závisí na bohatosti spektra a přístupnosti AMINOKYSELIN Zdroje aminokyselin v živočišném těle : volné aminokyseliny krmiva, bílkoviny krmiva, hydrolyzované v těle, mikrobiální bílkoviny, hydrolyzované v těle, rozpad tkáňových bílkovin v těle, transaminace aminokyselin v těle

43 AMINOKYSELINY ( - NH2, - COOH )
1. esenciální – nepostradatelné ( 8 – 12 ). V krmivu stanovujeme zpravidla 20 aminokyselin, jejichž suma představuje téměř 100 % bílkoviny LYS HIS MET LEU THR ILEU TRP PHE VAL ARG G - glycin G - glutamová kyselina „Letošní mezinárodní taneční televizní festival HLIVAA“ Průměrnou bílkovinu tvoří asi z 1/3 esenciální aminokyseliny Synergismus aminokyselin : MET x CYS Antagonismus aminokyselin : LYS x ARG

44 Kromě esenciálních existují ještě aminokyseliny :
V  Kromě esenciálních existují ještě aminokyseliny : Neesenciální - postradatelné ( organismus je syntetizuje ) Limitující ( nejčastěji se vyskytující v nedostatku ) Nejčastěji limitujícími aminokyselinami je 5 prvních esenciálních aminokyselin LYS, MET, THR, TRP, PHE

45 NPN - dusíkaté látky povahy nebílkovinné
nutriční význam pouze pro přežvýkavce pro monogastry představují metabolickou zátěž energetická hodnota minimální 3 Zástupci NPN : AMIDY ( odvozeniny organických kyselin ), nejčastější výskyt v okopaninách AMÍNY ( vznik dekarboxylací AK při rozpadu bílkovin ) riziková skupina látek ALKALOIDY ( vznikají v rostlinách syntézou z AK a aldehydů při vyšších koncentracích, nepříznivé vlivy na zdraví AMINOCUKRY ( chitin ) NUKLEOVÉ KYSELINY ( inhibiční vliv ) VOLNÉ AMINOKYSELINY(přirozené, syntetické ) DUSIČNANY x DUSITANY MOČOVINA

46 Orientační obsahy N – látek v krmivech
zelená píce přibližně – 3 % sláma % obiloviny % seno % luštěniny % extrahované šroty % kvasnice % živočišné moučky % kravské mléko ,5 % vykrmené prase % libové maso asi 20 %

47 Přibližné hodnoty denní potřeby N-látek:
dojnice kolem g dospělý kůň g vykrmené prase(100kg) 400 g ovce g slepice g člověk g Přesnější údaje jsou, v závislosti na užitkovosti zvířat, uvedeny v normách potřeby živin

48 BIOFAKTORY - velká skupina nativních i syntetických krmných aditív, které se ve výživě zvířat uplatňují pronikavěji, než to odpovídá jejich výživné hodnotě !!! - v krmivech se vyskytují v nepatrných množstvích, pokud nejsou v krmivech, doplňují se do krmiv v mikromnožstvích Vitamíny, enzymy, hormony - doplňky biofaktorů ( DB ) se obvykle dávkují do krmných směsí v množství 0,2 - 1 %

49 B I O F A K T O R Y plní několik funkcí ( 8 ) :
nutriční ( doplňkový zdroj živin a energie - aminokyseliny, mastné kyseliny a jejich soli) katalytické ( biokatalyzátory ) regulační ( hormonální látky, probiotika ) stimulační – podpůrné ( antimikrobiální ) prevenční a léčebné ( ochranné látky ) Především nutriční a katalytické konzervační ( zvyšující uchovatelnost ) technické ( ovlivňující vlastnosti krmiva ) doplňkové ( ovlivňující kvalitu produkce )

50 Předpokladem jejich účinnosti je správné dávkování !
Biofaktory umožňují velkochov zvířat ! Mají pozitivní vliv na jejich : ZDRAVOTNÍ STAV užitkovost využití krmiv biologickou hodnotu produkce celkovou ekonomiku výroby. Předpokladem jejich účinnosti je správné dávkování ! !!!!!!! ( podprahové dávkování x předávkování ) !!!!! ( obvyklé dávkování : 80 – 120 % potřeby )

51 1. VITAMÍNY : Provitamín x vitamín x antivitamín
Nízkomolekulární, organické sloučeniny, esenciální povahy, plnící funkci : - biokatalizátoru metabolických procesů, - bioregulátoru syntetických pochodů, - účasti na tvorbě enzymů. Jsou účinné ve stopových množstvích ! ( m.j., mg, mcg ) Avitaminóza x Hypovitaminóza x Hypervitaminóza Provitamín x vitamín x antivitamín

52 Potřebu vitamínů organismus saturuje : Zdrojem vitamínů v KD jsou :
příjmem hotového vitamínu ( nativního či syntetického ) vlastní syntézou z provitamínu prostřednictvím symbiotické mikroflóry v trávicím traktu Zdrojem vitamínů v KD jsou : nativní krmiva krmné směsi ( se svým DB ) vitamínové koncetráty a premixy Za jediný zdroj vitamínů v KS jsou považovány DB ( doplňky biofaktorů ). Vitamíny v přirozených komponentech jsou zanedbávány ( nejsou kalkulovány )

53 Ochrana vitamínů s využitím :
Vitamíny patří mezi velice labilní látky, citlivé na : kyslík UV paprsky vysokou teplotu drastické změny pH kontakt s mikroelemenmty Ochrana vitamínů s využitím : antioxidantů stabilizátorů, pufrů obdukce ( škrob, želatina, jednoduché cukry )

54 Vitamínové koncentráty :
DB a MVK, KONVIT, PLASTIN, COMBINAL, HYDROSOL, VITADEP, ROBORAN apod. ( pozor ! – expirační doba, zdraví, stres, KD, antivitamíny a desinfekce ) Kategorie s nejvyššími nároky na vitamíny : - mláďata, plemeníci, samice v reprodukci.

55 A. Liposolubilní vitamíny :
A vitamín / retinol / ovlivňuje – růst, stav epitelů, odolnost … výskyt – pouze živočišné a syntetické produkty ( 3 izoméry karoténu – alfa, beta, gama) ( karotenoidy – lutein, zeaxantin, kapsantin ...) ( pozor – skladováním množství klesá !!! ) D vitamín / kalciferol / ovlivňuje – minerální metabolismus … výskyt – rybí tuk ( infadin ), mléko, vejce slunečním ozářením vzniká v kůži a seně, ( forma D2 a D3 ) E vitamín / tokoferol / ovlivňuje – stav buněčné membrány… výskyt – klíčky, šroty obilovin, pastev. porost formy – alfa,beta,gama,delta, nejúčinnější alfa

56 A. Liposolubilní vitamíny
( pokračování ) K vitamín / antihemoragický / ovlivňuje – syntézu bílkovin, srážlivost … výskyt – luštěniny,zelená píce,mrkev,vejce syntéza – střev.mikroflorou – kromě drůbeže ( formy K1 až K6, do směsí se doplňuje K3 ) Esenciální mastné kyseliny ( linolová, linolenová, arachidonová ) ovlivňují –metabolismus a složení tuků Kyselina lipoová ovlivňuje – metabolismus sacharidů

57 B. .Hydrosolubilní vitamíny :
( B komplex vitamínů - nezastupitená role v  buněčném metabolismu …) Vitamín B1 /tiamín / Vitamín B2 /riboflavín / Vitamín B6 / pyridoxín / Vitamín B12 /kobalamín / Vitamín PP ( B5) / niacin // kys. nikotinová / Vitamín B3 / kys. pantotenová / Vitamín H ( B7 ) / biotin / Vitamín B10 / kys. listová / Vitamín B4 / cholin / Kyselina L askorbová ( C ) ( Kyseliny –pangamová, -paraaminobenzoová, folievá, karnitin, kabagin, termitin, rutin, betain … )

58 2. ENZYMY Látky bílkovinného charakteru
– ovlivňují veškeré chemické přeměny látek a energie v živém organismu. Výroba : - chemickou izolací - fermentační biosyntézou Uplatnění : - zvíře - krmivo Největší uplatnění – trávicí enzymy (proteázy, amylázy, lipázy, celulázy, fytáza, glukanázy … ) Zástupci : BOLAMYLÁZA ( amylozym ) KEMZYME, BIOFEED, AVIZYME, PORZYME a další polyvalentní enzym. preparáty

59 3. HORMONY : 4.VOLNÉ AMINOKYSELINY
Biologicky aktivní látky – podněcují či tlumí látkovou přeměnu ( bioregulátory ) tyroxin, insulin, adrenalin, minerálkortikoidy DES – dietylstilbestrol BST, PST, MYOSTATIN, LEPTIN 4.VOLNÉ AMINOKYSELINY Výroba : - izolací z bílkovin, - biosyntézou, - chemickou syntézou L . LYS . HCl DL . MET

60 5. ANTIBIOTIKA : produkty metabolismu mikroorganismů …
účinnost - úzkospektrální (Zn-bacitracin ..) - širokospektrální ( … CTC … ) rozdíly v aplikaci při využití- terapeutickém - nutričním (Ovlivňují kvalitu a kvantitu mikroflory zažívacího traktu ) Krmná antibiotika : Salinomycin (tylosin, virginiamycin, avilamycin,flavomycin …) Medikované přípravky : Aureovit ( CTC )

61 6. FERMENTAČNÍ ANTIKOKCIDIKA
( Kokcidióza – protozoální onemocnění ) Monensin – Rumensin, snížení energetických ztrát ( CH4 ) v bachoru aplikace - do krmných směsí - prostřednictvím bolusů 7. CHEMOBIOTIKA ( Neantibiotické ochranné a stimulační látky ) Aplikace řízena zvláštním režimem ! (obměna kvůli rezistenci, ochranná lhůta ) Neantibiotické stimulátory (olachindox, nitrovin …ZÁKAZ ! ) Syntetická antikokokcidika ( Amprolium, Clopidol, Furazolidon, Zoalen, Lerbek …)

62 8. TRANKVILIZAČNÍ LÁTKY ( Ataraktika )
Látky uklidňující, omezující stressové reakce .. SEDONAL, SEDOPHEN, ETANOL … 9. ANTIOXIDANTY ( stabilizátory tuků a vitamínů) BHT ( butylhydroxy toluen ), ETOXYQUIN, Selen, Kyselina askorbová, tokoferoly Ochrana vitamínů obdukcí (želatinou, škrobem, cukry ) 10. EMULGÁTORY lecitiny, glycid estery mastných kyselin

63 11.PROBIOTIKA Mikrobiotika ( živé stabilizované kultury )
Enzymy (produkty metabolismu mikroorg.) Ostatní probiotika (devitaliz. kultury… ) Snaha o náhradu rizikových stimulátorů ! Mechanismus účinku : Vytěsnění nežádoucích organismů, Antagonismus vůči jiným mikrobům Neutralizace toxínů Imunizace organismu Syntéza enzymů a živin LACTIFERM, MICROFERM, THEPAX, SELBION, MIKROBION, TOYOCERIN ..

64 13.ANABOLIKA 14. ZCHUTŇOVADLA A AROMATICKÉ LÁTKY
12. PREBIOTIKA Různorodá skupina oligosacharidů, která vyvazuje, popř. je zdrojem energie pro vybrané mikroorganismy BIO-MOS 13.ANABOLIKA (látky zvyšující anabolismus, proteosyntézu ) arginin – stimulace uvolňování hypofyz.STH 14. ZCHUTŇOVADLA A AROMATICKÉ LÁTKY Sladidla ( cukr, melasa, sacharin …) Herbální aditiva ( silice, terpeny …) Fa DELACON – FRESTA, AROMEX …

65 15. PIGMENTY 16.POJIVA 17.ACIDIFIKÁTORY
CAROPHYL RED a YELOW 16.POJIVA melasa, zeolity, syntetické preparáty PELLET DUR … 17.ACIDIFIKÁTORY Okyselovadla – přípravky na bázi kyseliny askorbové, citronové, mravenčí a jejich solí ... ACIDOMIX, FARMACID, CYTRONIT..

66