Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vliv vzniku OZE na zaměstnanost v regionu přednáška Ing. Foltýn David PhD studium, FEL ČVUT.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vliv vzniku OZE na zaměstnanost v regionu přednáška Ing. Foltýn David PhD studium, FEL ČVUT."— Transkript prezentace:

1 Vliv vzniku OZE na zaměstnanost v regionu přednáška Ing. Foltýn David PhD studium, FEL ČVUT

2 Osnova: 1.Současná situace PEZ- uhlí, jádro -Dosluhování stávajících elektráren -Výhledy po roce 2035 (dostavba JE Temelín) 2.Česko versus Evropské souvislosti- spotřeba el.energie- 3.OZE: výroba el.energie přímo v místě spotřeby (zaměstnanost v mikroregionu) -voda -vítr -biomasa -geotermální energie -slunce 4.Počet získaných pracovních míst při vzniku nového OZE 5.Struktura pracovních míst 6.Závěr 7.Literatura

3 1.Současná situace PEZ- uhlí, jádro -Dosluhování stávajících elen 4 retrofity (ETU, EPR, EPC, ELE) do 2013 Další 4 retrofity do Výhledy po roce 2035 (konec těžby uhlí) - Dostavba JE Temelín

4 4 retrofity (ETU, EPR, EPC, ELE) ETU II (nyní 4x200, plán 4x 200MW) - v současnosti se pracuje na bl.D (bl.C dokončen), pokračování na bl.A,B EPR II (nyní 5x200, plán 4x 200MW), výstavba EPC (nyní 5x200, plán 3x200+ výstavba nového paroplynového zdroje 660MW), výstavba ELE (nyní 3x110, plán 1x110+ výstavba nového zdroje s kritickými parametry 660MW), výstavba

5 2. Česko versus Evropské souvislosti Závislost EU na dovozech PEZ (očekává se trvalý růst z dnešních 50% na 70% do roku 2050 a na 80% do roku 2050) Bezpečnostní riziko- země původu »Dopravní trasy »Země původu »Blokace výstavbě energetických celků- rozpad profesionálních projekčních týmů

6 4 pilíře energetické politiky EU Vytvoření efektivního vnitřního energetického trhu s cílem nepodlomit celkovou konkurenceschopnost evropských ekonomik efektivní propojení přenosových sítí a budování nových sítí zejména ve směru sever- jih podpora výzkumu a využití nízkouhlíkatých energetických technologií úspory a zvýšení energetické účinnosti při vytápění, při využívaní el.spotřebičů, v oblasti přepravy energií a v nákladní i osobní dopravě, podpora OZE

7 3. OZE: výroba el.energie přímo v místě spotřeby (zaměstnanost v mikroregionu) Podíl energie z OZE (91 PJ) na primárních energetických zdrojích (1910 PJ) v roce ,77% závazek do roku 2020 z Evropské komise pro Česko dosáhnout podílu 13% Rozvíjení energetického mixu -voda -vítr -biomasa -geotermální energie -slunce

8 Tabulka 1- Nabídka elektrárenských bloků (stálé ceny roku 2005) Nabídka blokuVyužití [1] Životnost [r] Investiční náklady [Kč/kWe] Proměnné náklady [Kč/GWh] Stálé náklady [Kč/kWe.r] Účinnost [%] Dostupnos t [r] Paroplynový cyklus0, %2015 Hnědouhelný blok 660 MW 0, %2010 Černouhelný blok 600 MW 0, %2010 černého uhlí0, %2025 JE VVER 1200 MW0, %2020 Geotermální kogenerace 1 0, %2015 Kogenerace na bioplyn 1 0, %2010 Teplárna na biomasu 10, %2007 Fotovoltaický systém 10, %2007 Malá vodní elektrárna 10, %2007 Větrná elektrárna 10, %2007

9 - nelze ji skladovat jinak než PVE - ČR patří s 350 kWh/ha mezi hydrologicky chudé země - skoro veškeré místa pro stavbu nových MVE jsou již využita - vodní toky jsou malé, pramení na území ČR MW instalovaného výkonu - investiční náklady u MVE průměrně Kč/kWe. - u rekonstruovaných elektráren počítáno s navýšením hltnosti, zvýšení výkonu a účinnosti. rokrok Σ 2,112,12 2,142,162,182,192,202,242,282,302,342,402,432,48 MVEMVE 0,940,95 0,971,001,011,021,041,081,111,141,181,241,261,32 VVEVVE 1,17 Tab.2- Očekávaná průměrná výroba v VE do 2030 bez PVE (TWh) A) Voda

10 Zdroj: MZe Tabulka 3- Využitelný primární hydroenergetický potenciál České republiky

11 B) Vítr V roce 2006 na území ČR celkem 66 větrných elektráren s úhrnným instalovaným nominálním výkonem 65,5 MW, roku 2007 bylo již cca 100 větrných elektráren s celkovým výkonem 114 MW Tab. 4- Očekávaný vývoj výroby elektrické energie z větru do roku 2030 rok TWh 0,130,260,420,600,821,071,321,561,751,892,072,232,402,554,71

12 V následujících letech budou stavěny větrné elektrárny jen se stroji 2, 3 a 6MW. V roce 2020 se předpokládá instalace cca 1160 MW ve větrných elnách. Takový výkon bude vyžadovat výkonovou zálohu. Při dnešních kritériích vyžaduje výkon přesahující 500 MW výkonovou zálohu o velikosti 20% z výkonu přesahujícího 500MW.

13 Obr. 1 Průměrná rychlost větru v ČR ve výšce 100m nad terénem [m/s] Zdroj: Ústav fyziky atmosféry AV ČR [16]

14 C) biomasa BiomasaPJ Zemědělská194 Lesní50 Zbytková32 Celkem276 Tab. 5- Celkový roční dostupný potenciál biomasy v ČR rokrok PJPJ Tab. 6- Využití biomasy pro energetické účely

15 Zemědělskou biomasou rozumíme veškerou primární produkci fytomasy pěstovaná na zemědělské půdě, hlavně z orné půdy Po odečtení zemědělské biomasy 2,07 mil. ha z celkových 3,05 mil.ha orné půdy (resp.z celkových 4,26 mil.ha veškeré zemědělské orné půdy) zbyde na potenciál fytomasy pěstované na orné půdě cca 1mil.ha, což představuje 132 PJ Zemědělská biomasa

16 Lesní biomasa Při roční těžbě cca m 3 dřeva byla vyčíslena dřevní hmota, která by mohla být ročně k dispozici pro energetické použití na celkových m 3. její energetická hodnota představuje 84,1 PJ.

17 Tabulka 7: Potenciál energetické biomasy v ČR (zdroj CZ BIOM 2003) Druh biomasyEnergie celkemz toho teploElektřina %PJ GWh Dřevo a dřevní odpad 2433,125,2 Sláma obilnin a olejnin 11,715,711,9 Energetické rostliny 47,16347,7 Bioplyn16,321,815,6 Celkem100133,6100,4

18 Tab. 8- Využití biomasy pro energetické účely rokrok PJPJ

19 Tabulka 9: Seznam energetických bylin pro dotace MZe v r RostlinyLatinský název Jednoleté až dvouleté: laskavecAmaranthus konopí setéCannabis sativa světlice barvířská – saflorCarthamus tinctorius sléz přeslenitý (krmný)Malva verticillata komonice bílá (jednoletá a dvouletá)Melilotus alba pupalka dvouletáOenothera biennis hořčice sareptskáBrasica juncea

20 Energetické trávy sveřep bezbrannýBromus inermis sveřep horský (samužníkovitý)Bromus cartharticus psineček velikýAgrostis gigantea lesknice (chrastice) rákosovitáPhalaris arundinacea kostřava rákosovitáFestuca arundinacea ovsík vyvýšenýArrehenatherum elatius ozdobnice čínská (sloní tráva)Miscanthus sinensis Víceleté a vytrvalé (dvouděložné) mužák prorostlýSilphium perfoliatum jestřabina východníGalega orientalis topinamburHelianthus tuberosus čičorka pestráCoronilla varia šťovík krmnýRumex tianshanicus x Rumex patientia sléz vytrvalýKitaibelia oman pravýInula helenium bělotrn kulatohlavýEchinops sphaerocephalus

21 Tabulka 10- Výroba z biomasy v elektrárnách ČEZ, a. s., v ČR Výroba leden-září 2008 (v MWh) Výroba leden-září 2007 (v MWh) Meziročně (v %) Tisová ,7 Poříčí ,4 Teplárna Dvůr Králové ,7 Hodonín ,3 Celkem v ČR ,3

22 V řadě uhelných elen se spaluje s uhlím i biomasa. Nejdéle v elně Hodonín. Následovaly spalovací zkoušky u fluidních kotlů v Tisové, Poříčí a Ledvicích. V roce 2004 byla biomasa zkušebně spalována v elně Chvaletice. Zkoušky prokázaly, že je možné spoluspalovat biomasu ve fluidních kotlích přibližně na úrovni 20% tepelného obsahu směsi. Celkem spalování biomasy dosáhlo v roce 2005 v elnách ČEZ MWh.

23 D) Geotermální energie Z nitra Země je v kontinentální zemské kůře uvolňován tepelný tok směrem k povrchu o průměrné hodnotě 57 mW/m 2. Využití této energie je proto velmi perspektivní. V našich podmínkách je však nutné uvažovat mimo tepelných čerpadel pouze se systémem „hot dry rock“ (HDR). K roku 2020 by se mělo objevit 12 instalací o celkovém výkonu 80 MWe s ročním využitím 6000hod. K roku 2050 už by projektů mělo být 140 s instalacemi 5 až 30 MWe.

24 Tab. 11- Očekávaný vývoj výroby elektřiny z geotermálních zdrojů Rok TWh00,030,050,070,10,130,170,220,290,370,481,6 rok celkem 0,931,41,822,22,793,514,25,015,736,717,88,89,610,517,7 Hlubinné teplo 0,20,510,81,051,361,82,352,913,4749,8 Tepelná čerpadla 0,931,41,822,22,5933,43,964,374,915,415,866,166,517,9 Tab. 12- Očekávaný vývoj využití geotermálního tepla do roku 2030

25 Obr. 2- Příhodné oblasti pro využití geotermální energie v České republice Zdroj: Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie [17]

26 Odhad dostupného potenciálu v ČR činí 10 TWh elektřiny a 26,9 PJ tepla. Investiční náklady technologie HDR o výkonu 5 MWe jsou ve výši 240 mil. Kč/ MWe.

27 E) Slunce V našich klimatických podmínkách dopadá na každý metr čtvereční území od 950 do 1100 kWh energie ročně. Na celou ČR ročně dopadá okolo TWh energie ze Slunce, tedy zhruba 250x více, než činí roční spotřeba energie.

28 Dodávka zasklených solárních kolektorů činila v roce 2006 více jak 20 tisíc m 2, meziroční nárůst je tak 31%. V letech bylo v ČR celkem instalováno cca 185 tisíc m 2 zasklených kolektorů s kovovým absorbérem, z toho dnes funguje zhruba 130tisíc m 2. Podle ohadu vyrobily tyto kolektory v roce TJ využité tepelné energie.

29 Rok TWh 0,020,060,110,150,20,280,350,410,50,610,720,830,890,985,67 Tab. 13- Očekávaný vývoj výroby elektřiny z fotovoltaiky do roku 2030 Tab. 14- Současný stav materiálů pro fotovoltaickou přeměnu sluneční energie Typ materiáluBěžná účinnost (%) Maximální účinnost (%) Laboratorní účinnost (%) Životnost (rok)Podíl na trhu (%) Monokrystalick ý křemík 12,0−15,022,724,725−3042 Polykrystalický křemík 11,0−14,015,319,810−2542 Amorfní křemík 6,0−8,0-12,71012 Telurid kadmia (CdTe) -10,516,0-<1 CIGS -12,118,2-<1

30 Obr. 3- Celkové roční sluneční záření na území České republiky [kWh/m 2 ]

31 Obr.4 – Výroba solárních panelů ve světě

32 Energetická účinnost přeměny je u tržně dostupných panelů 12 až 15%. V současné době je uskutečňován komerční přechod od článků první generace (křemíkové články na bázi destiček) k tenkostěnným článkům druhé generace (články na bázi tenkých vrstev a filmů např. slitiny CdTe) Instalováno bylo teprve cca 3MW slunečních elektráren.

33 Celkový potenciál využití slunečního záření Podkladové analýzy dospěly k celkovému dostupnému potenciálu ve využití slunečního záření v ČR ve výši 8,3 PJ tepla u termosolárních systémů a 18,24 TWh elektřiny u fotovoltaiky se znalostí stávajících technologických možností.

34 Obr. 5- Návrh směrnice o podílu OZE

35 Elektřina z obnovitelných zdrojů V ČR by se dalo vyrobit z OZE 49,8 TWh elektřiny. Jde o dostupný potenciál, který závisí na techlogickém vývoji. V kratším období by se mělo dát vyrobit 22,5 TWh viz.tabulka 14. Výraznější trendy lze čekat v fotovoltaických a větrných elektrárnách. Nově by pak měly být zprovozněny první geotermální zdroje.

36 Tabulka 15: Rekapitulace dostupného a využitelného potenciálu obnovitelných zdrojů v ČR (zdroj Asociace pro využití OZE (2004). Obnovitelný zdrojTechnologieDostupný potenciálTechnický potenciál Solární energiesolární systémy s kapalinovými kolektoryfotovoltaické systémy TJ5 500 GWhel TJ GWhel Větrná energievětrné elektrárny nad 60 kW GWhel GWhel Geotermální energie a energie prostředí hydrotermální > 130°C,suché teplo horninhydrotermální < 130°Ctepelná čerpadla MWel25 MWtep4 000 MWtep MWel250 MWtep MWtep Energie vodních tokůvelké hydroelektrárny VE (>10 MW) malé vodní elektrárny (MVE <10 MW) GWhel1 115 GWhel GWhel Biomasa – spotřeba biopaliv palivové a odpadní dřevo, ostatní tuhá biopalivapěstovaná biomasabiopaliva a bioplyn 44,8 PJ136 PJ16 PJ77,6 PJ275 PJ33 PJ

37 Tab.16- Očekávaný vývoj výroby elektřiny z OZE k roku 2030 TWh vodní2,382,142,242,432,462,48 větrná0,020,601,752,554,024,71 biomasa0,731,623,315,266,808,02 geotermální0,00 0,130,480,941,58 sluneční0,000,150,500,982,735,67 celkem3,134,517,9311,7016,9422,46

38 Dostupný potenciál výroby tepla z OZE v ČR činí 152 PJ. Rozhodující roli sehrává využití biomasy. Počítáno je také s využitím geotermální energie. Obr. 6- Primární energie z obnovitelných zdrojů energie- výhled do r.2050 Zdroj: Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie

39 4. Počet získaných pracovních míst při vzniku nového OZE Number of equivalent full time jobs/ MEUR Years range Solar energy- heating production 4,76,316,46,51 Photovoltaic5,943,536,975,38 Continental wind generating power 5,574,646,066,07 Small water power plants 4,845,125,175,21 Combustion of biomass 4,154,294,414,52 Electricity production from conventional sources 4,2-13 Heating production from conventional 3,5-15,9 Tabulka 17- Průměrný počet pracovních míst potřebných pro každou technologii pro konstrukci a instalaci výrobního prostředku. [5]

40 Tabulka 18: Přímý vývoj zaměstnanosti v energetice podle scénáře Aktivní politiky ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR s aktualizací Státní energetické koncepce: [6] Brown coal Black coal Electroenergetics Electricity distribution Gas transit Gas distribution Wind Biomass Photovoltaic Total renewables Total

41 5. Struktura pracovních míst

42 6. Závěr Vedle zákona o podpoře výroby elektřiny OZE přijmout legislativu pro výrobu tepla z OZE bez státního rozpočtu Zjednodušit povolovací proces pro OZE dle směrnice 2001/77/ES Zahájit účinnou ekologickou daňovou reformu Podpořit výzkum a vývoj na fotovoltaiku a geotermální energii. Vést informační kampaň

43 7. Literatura: [1] Časopis Energetika; číslo 7/ 2008; ročník 58; [2] novinky z internetu; [3] Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu; verze k oponentuře; ; [4] informace z webu skupiny ČEZ. [5] The impact of renewables on employment and economic growth. Report of the Alterner Project /e/97/009. Alterner Programme- Directorate General of Energy of the European Commission. In Exploatation of biomass, Alterner Contractors meeting to enhance the exchange of information and experience, 13 October 2000, Vienna 2000 [6] Scenario of the Ministry of environment of the Czech Republic for actualization of State energetic conception. Ministry of environment of the Czech Republic. Prague 2003


Stáhnout ppt "Vliv vzniku OZE na zaměstnanost v regionu přednáška Ing. Foltýn David PhD studium, FEL ČVUT."

Podobné prezentace


Reklamy Google