Stavby vyhovující standardům EU na chov prasat Zdeněk Havlíček Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav morfologie, fyziologie a genetiky.

Prezentace na téma: "Stavby vyhovující standardům EU na chov prasat Zdeněk Havlíček Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav morfologie, fyziologie a genetiky."— Transkript prezentace:

1 Stavby vyhovující standardům EU na chov prasat Zdeněk Havlíček Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

2 Evropské fondy – OP Název OP OPERDFESFEAGGFFIFG Průmysl a podnikání 17,94 Infrastruktura 16,94 Rozvoj lidských zdrojů 21,92 Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství 11,9611,460,50 SROP 31,2427,993,25 Celkem10062,8725,1711,460,50 European Agricultural Guidance and Guarantee Fund – Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond

3 Fondy EU v letech 2007-2013 Evropský fond regionálního rozvoje(ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Kohezní fond – Fond soudržnosti (CF) Fondy pro zemědělství a venkov (ne strukt.f) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EAFRD Evropský zemědělský garanční fond (EGF) Evropský fond pro rybolov (FIFG)

4 EAFRD 2007-2013 Dokončeno 3.znění programových dokumentů Národní strategický plán – předloženo EK Program rozvoje venkova – před projednáním ve vládě Probíhá hodnocení SEA Zahájena příprava implementace

5 Struktura EAFRD - osy I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví II. Zlepšování životního prostředí a krajiny III. Kvalita života ve venkovských oblastech IV. Leader (průřezová osa)

6 Cíle osy I: zlepšování konkurenceschopnosti Modernizace zemědělských podniků Zlepšování konkurenceschopnosti odvětví Marketing a zpracování zemědělských a lesnických produktů Přenos znalostí a inovací v potravinovém řetězci Investice do lidského a fyzického kapitálu Rozvoj nových odbytišť Restrukturalizace zemědělství

7 Opatření osy I Modernizace zemědělských podniků Investice do lesů Přidání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům Pozemkové úpravy Seskupení producentů Odborné vzdělávání a poradenská činnost Zahájení činnosti mladých zemědělců Předčasný odchod do důchodu Využívání poradenských služeb

8 Osa II. Zlepšování životního prostředí a krajiny Podpora zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí Zachování krajiny využívané l zemědělství Ekologické zemědělské postupy Zmírnění změny klimatu Ochrana vody Všeobecně prospěšné iniciativy v oblasti zemědělského a lesního hospodaření a ochrany životního prostředí

9 Opatření osy II Platba za přírodní znevýhodnění Platby v rámci NATURA 2000 – vodní politika Agroenviromentální opatření Zalesňování zemědělské půdy NATURA 2000 v lesích Lesnicko-enviromentální platby Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesů

10 191/2002 Sb. VYHLÁŠKA Mze ze dne 7.5.2002 o technických požadavcích na stavby pro zemědělství Tato vyhláška stanoví tyto požadavky na stavby pro zemědělství (dále jen "stavby"), které neobsahuje vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu a)na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb, b)b) na řešení staveb pro hospodářská zvířata, doprovodných staveb, staveb pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby a staveb pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

11 Stájové prostředí Vyhláška 208/2004 Sb. – O minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat - od 1.1.2006 – na nově budované a rekonstruované - na všechny od 1.1.2013 - minimální standardy pro ochranu skotu, prasat, ovcí a koz, koní, drůbeže, kožešinových a jelenovitých zvířat ve farmovém chovu

12 Minimální standardy pro chov prasat Nepřetržitý hluk do 85 dB Min. 40 luxů minimálně 8 hodin denně Ustájení Čistý, fyzicky a tepelně pohodlný prostor Možnost vidět jiná zvířata Dostatečné množství materiálu pro etologické projevy (sláma, seno, dřevo, piliny, kompost, rašelina) Podlaha hladká, nikoliv kluzká,odpovídající hmotnosti Krmení min. jednou denně Od 2 týdnů přístup k dostatečnému množství čerstvé vody

13 Standardy pro selata do odstavu Dostatečný prostor pro pohyb, kojení a napájení Suchá plocha pro ležení všech selat současně bez přístupu prasnice s možností zdroje tepla Odstav nejdříve v 21 dnu života – o týden dříve, pokud je box vyčištěn, vydezinfikován a je mimo prasnici – minimalizace přenosu nákazy na selata Krácení ocasu, trhání, či obrušování špičáků neprovádět bezdůvodně

14 Standardy pro prasata od odstavu do 10 týdnů Hmotnost (kg)Plocha (m 2 ) Do 100,15 10 – 200,20 20 – 300,30 30 – 500,40 50 – 850,55 85 – 1100,65 nad 1101

15 Užitkovost a velikost podlahové plochy PlochaPřírůstekPříjemKonverze (m 2 )(g/den)(kg)(kg/kg) 0,496402,233,49 0,576632,283,42 0,666812,313,38 0,737042,323,36 0,817312,393,31

16 Betonové rošty – šíře mezer KategorieŠíře mezer roštnice (mm) Šířka roštnice (mm) Selata1150 Odstávčata1450 Odchov, výkrm1880

17 Standardy pro prasničky a prasnice 4 týdny po zapuštění – týden před porodem Chov ve skupině Do 6 zvířat – strana kotce min. 2,4 m Nad 6 a více zvířat – strana kotce min. 2,8 m Hospodářství do 10 – mohou být ustájeny individuálně

18 Zapuštěné prasničky – 1,64 m 2 Zapuštěné prasnice – 2,25 m 2 Skupina do 6 ks – navýšení o 10% 40 a více – stačí o méně než 10 % Pevná plocha Prasnička – 0,95 m 2 Prasnice – 1,3 m 2 Z toho odtokové otvory do 15 %

19 Chov prasniček a prasnic na roštech Minimální šířka roštnice – 80 mm Šířka mezer – max. 20 mm

20 Faktory – prasnice po odstavu Katabolická fáze Tvorba skupin – boje Nízká intenzita a nerovnoměrné osvětlení Kolísání teploty (den, noc) Vysoké proudění vzduchu Problémy s napájením Mokré, nerovné podlahy

21 Faktory - kojící prasnice a selata Různě velké skupiny selat Podestýlka – přímý zdroj infekce Problémy s příjmem krmiva Kolísání teplot při odstavu Nízká teplota (pro selata) Kontinuální chov Mokré nerovné povrchy

22 Faktory - kojící prasnice a selata Nedostatky v napájení Nevyhovující osvětlení Nepravidelné odstraňování výkalů Problém much

23 Faktory – výkrm prasat Nevyhovující, kolísající teplota, nad kritické hodnoty Nedostatečná ventilace – průvan Kolísavá relativní vlhkost vzduchu Nedostatečná tepelná izolace stáje Mokré nerovné povrchy Míchání prasat Vysoké zatížení prostoru

24 Kontinuální provoz Změny ve výživě Nedostatečná výživa Stálý kontakt s výkaly Vysoká koncentrace toxických plynů Faktory – výkrm prasat

25 Základ managementu chovu prasat Udržení zdravotního stavu Desinfekce, desinsekce, deratizace Optimální počet zvířat ve stáji Dobré mikroklimatické podmínky Redukce stresu – t, Rvv, proudění vzduchu Optimální výživa – dle kategorie zvířat

26 Faktory ovlivňující teplotu ve stáji Počet ustájených zvířat Tepelně izolační vlastnosti stáje Intenzita větrání Teplota venkovního vzduchu

27 Teplota – kritické body Do 48 hodin po narození 7 dnů po odstavu - Změna ve výživě Ustájení – stelivové, bezstelivové Velikost skupin a zatížení plochy

28 Teplota dle typu podlahy Hmotnostslámabetonkov (kg)(°C) 527-3028-3129-32 1020-2422-2624-28 2015-2316-2419-26 3013-2314-2418-25 9011-2212-2317-25

29 Vliv teploty na růst (18-90 kg) Teplota optimálnínižší o 1°Cnižší o 5°C Přírůstek (g/den) 600588540 Dny výkrmu120122133 Krmivo navíc (kg) 5,7531,0

30 IPPC v zemědělských provozech = Integrated Pollution Prevention and Control = Integrovaná prevence a omezování znečištění Uplatnění principu: Prevence (předcházení vzniku) Integrace (integrované povolování) Používání nejlepších dostupných technik

31 Nejlepší dostupné techniky = Best Available Technique Znaky – nejúčinnější v dosahování vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku lze je zavést za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek

32 Požadavky BAT v technice krmení prasat Zvýšení konverze živin obsažených v krmivu Snížení vylučování těchto živin prostřednictvím exkrementů do životního prostředí Fázová výživa Výživa založená na snadno stravitelných krmivech Využití doplňků AMK pro snížení obsahu bílkovin v krmivu Využití doplňků fytáz pro snížení obsahu fosforu v krmivu a další, které nejsou konkrétně uvedeny

33 BAT – emise do ovzduší ze stájí Zmenšení povrchu hnoje/hladiny kejdy pod rošty úpravou tvaru hnojných kanálů Odstranění kejdy/hnoje ze stájí ven Vyhnout se ředění kejdy vodou Ochlazování povrchu kejdy Změna pH kejdy Použití snadno čistitelných materiálů – tak,aby kejda rychle propadala

34 BAT – hospodaření s vodou Vysokotlaké čištění po každém turnusu (omezení ředění kejdy) Pravidelné seřizování napaječek Měření spotřeby vody Identifikace a odstranění úniku vody

35 BAT – hospodaření s energií Aplikace přirozeného větrání tam, kde je to možné Použití ventilátorů s nízkou spotřebou energie Pouze skutečně nutné naddimenzování výkonu ventilace Dostatečná údržba a čištění ventilace Využití úsporných zdrojů světla – zářivky, kompaktní zářivky apod.

36 BAT – skladování hnoje Skladování čerstvého hnoje na nepropustných betonových plochách Umístění hnojišť tak, aby neobtěžovaly citlivé receptory (závětrná strana stájí, mimo obytných zón apod. Citlivé oblasti- musí respektovat tzv. nitrátovou směrnici (Směrnice 91/676/EEC O ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů)

37 BAT – nádrže na kejdu Kejdu míchat před bezprostředním odčerpáním z nádrže Nové nádrže musí svou konstrukcí umožnit jejich zakrytí K zakrytí všech nádrží může být využito i plovoucího zakrytí

38 BAT pro laguny (zemní nádrže) Mohou být budována v místech s příznivým geologickým podložím Musí mít dostatečný záchytný prostor pro dešťovou vodu aby při přívalových deštích nedošlo k přeplnění (pokud nejsou zakryté) Zakrytí plovoucí, nebo zavěšenou stabilizovanou fólií u lagun nad 200 m 2

39 BAT – zpracování hnoje a kejdy na farmách Mechanická separace prasečí kejdy s následným kompostováním Anaerobní fermentace (mezofilní proces) a využití produkované energie (výroba bioplynu)

40 Rozdělení chovu prasat dle č.353/2002 Sb. k zákonu č. 86/2002 Sb. Zvláště velký zdroj – chov prasat nad 30 kg s projektovou kapacitou od 2000 ks nebo od 750 prasnic Velký zdroj - od 1 000 do 1 999 kusů nad 30 kg nebo od 300 do 749 kusů prasnic Střední zdroj - kapacita ustájení od 500 do 999 kusů nad 30 kg nebo od 150 do 299 kusů prasnic