BAROKO 2.pol. 16.stol. - pol. 18. stol.. Baroko historicky odpovídá období vrcholného absolutismu, protireformace a osvícení Třicetiletá válka (1618 –

Prezentace na téma: "BAROKO 2.pol. 16.stol. - pol. 18. stol.. Baroko historicky odpovídá období vrcholného absolutismu, protireformace a osvícení Třicetiletá válka (1618 –"— Transkript prezentace:

1 BAROKO 2.pol. 16.stol. - pol. 18. stol.

2 Baroko historicky odpovídá období vrcholného absolutismu, protireformace a osvícení Třicetiletá válka (1618 – 1648) – Velká francouzská revoluce (1789) V Z Evropě – Angl., Fr., Niz., Skand. - manufaktury, hromadění kapitálu It., Port., Katal., JZ Něm. - pokulhávají Vznik koalic – Nizoz., Angl., Franc. – X – šp. a rak. Habsburkové, papež, pol. Králové + katol. církev – snaha získat zpět své pozice otřesené reformací (Hus, Luther, Kalvín) a renesancí – PROTIREFORMACE – jezuité (1540 zal Šp. Ignácem z Loyoly) - inkvizice, cenzura, získávání mládeže ve školách, misionáři do vzdálených zemí – Tovaryšstvo Ježíšovo (šíření křesťanství)

3 Charakteristika doby protireformace, rekatolizace tridentský koncil (1545 - 1563) inkvizice jezuitský řád – Ignác z Loyoly nevolnictví vzdělanost lidu úcta k svatým kult sv. Jana Nepomuckého mariánský kult

4 Baroko „barokní“ - směšný, přemrštěný, bizardní „barroco“ - portug. velká perla nepravidelných tvarů

5 Hlavní rysy baroka převládá složka citová nad rozumovou expresivní, dynamické, dramatické duchovní a mystický charakter baroko mělo ohromovat, fascinovat, působit na smyslovou stránku kontrasty, hry světla, vnitřní napětí, smyslová robustnost, zdobnost

6 šíří se z Itálie směrem na S 2 proudy: – baroko dynamické katolické země (I, Š, Port., J Niz., stř. Evropa, Šp. kolonie v zámoří) živější, radikálnější útočí na city – baroko klasicizující nekatolické země a Francie chladnější, střízlivější jasná, přehledná architektura harmonická a vyvážená díla umění se obrací k rozumu realismus – Carravaggio, Velasquez a hl. holandské malířství 17.st.

7 ARCHITEKTURA

8 Baroko dynamické hl. rysy: – složité půdorysy, průniky křivek, elips, prostupování prostorů, kontrast světla a stínu, fresky, štuky, bohatá sochařská výzdoba druhy staveb: – církevní architektura (kostely, kláštery) – domy, paláce, zámky, koleje – fortifikační architektura (pevnosti Leopoldov, Terezín)

9 Hlavní představitelé Itálie – Lorenzo Bernini – Francesco Borromini – Guarino Guarini Střední Evropa – Johan Bernhard Fischer z Erlachu – Lukas Hildebrandt Anglie – Christopher Wren

10 Lorenzo Bernini Carlo Maderna – dostavuje katedrálu sv. Petra v Římě Bernini - kolonáda kolem svatopetrského náměstí – všeobjímající náruč matky církve bronzový baldachýn (výška 29 m)

11

12 Bronzový baldachýn

13 Stolec sv. Petra v chrámu sv. Petra ve Vatikánu

14 Francesco Borromini it. architekt zakladatel dynamické linie barokní architektury buduje samostatný vnitřní prostor a na něm nezávislé exteriéry kostel San Carlo alle Quattro Fontane v Římě 2.pol. 17. st. dynamický průnik geometrických těles vytvářejících konvexně-konkávní zprohýbání zdí

15

16

17 Lateránská bazilika

18 Kostel sv. Anežky vrcholně barokní stavba pochází ze 17. století V Římě na Piazza Navona

19 Guarino Guarini složité žebrové klenby dynamicky zprohýbané profesor matematiky a filozofie San Lorenzo v Torínu kaple Kristova Rubáše v Torínu Palác Carignani v Torínu

20 Johan Bernhard Fischer z Erlachu rakouský sochař a architekt paláce: – Schwarzenberský palác ve Vídni – zámek Schönbrunn u Vídně – Kostel sv. Karla Boromejského – Clam-Gallasův palác v Praze – zámek Vranov – sál předků, kaple – zámek Valtice

21 Schwarzenberský palác ve Vídni

22 Zámek Schönbrunn ve Vídni letní rezidence rakouských císařů v okolí zámku - rozlehlé zahrady od r. 1996 na Seznamu světového dědictví UNESCO. Schöner Brunnen (krásný pramen), původně lovecký zámeček (poničen Turky) ohromnou barokní rezidenci dal vystavět otec Marie Terezie Karel V. stavba měla překonat Versailles – Marie Terezie stavbu realizovala v redukovaném měřítku v roce 1830 se tu narodil císař František Josef, který svá poslední léta trávil výhradně v tomto zámku a také zde zemřel dva roky po jeho smrti, tedy v roce 1918, zde poslední císař Karel I. rezignoval a krátce nato zámek přešel do správy nové republiky

23 Zámek Schönbrunn u Vídně

24 Kostel sv. Karla Boromejského ve Vídni

25 Clam-Gallasův palác v Praze

26 Průčelí Clam- Gallasova paláce je zdobeno sochami atlantů od Matyáše Brauna

27 Zámek Vranov – sál předků, kaple

28 Vranov nad Dyjí - kaple

29 Zámek Valtice

30 Valtice

31 Jan Lukas Hildebrandt rakouský architekt Vídeňský zámek Belveder – po Schönbrunnu druhý největší vídeňský palácový komplex (park a dvě zámecké budovy) dolní Belveder – interiéry a obytné prostory prince Evžena, Rakouské muzeum barokního umění horní Belveder - galerie rakouských umělců Gustav Klimt (Polibek), Egon Schiele a Oskar Kokoschka

32 Vídeňský zámek Belveder

33 kostel sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí

34 Christopher Wren anglický architekt a matematik katedrála sv. Pavla v Londýně

35 Klasicizující baroko Hlavní znaky: – kompozičně ukázněný, racionální, výrazově uměřený, pozvolný přechod od manýrismu k baroku Stavby: – zámky – paláce – „francouzské parky“

36 Jules Hardoin-Mansart dvorní stavitel francouzského krále Ludvíka XIV. zámek Versailles – Zrcadlová galerie, Velký Trianon, zámecká kaple, oranžérie celá řada staveb v Paříži Mansarda - podkrovní místnost s jednou nebo dvěma zešikmenými zdmi v horní části

37 Mansardová střecha – je variantou střechy sedlové; každá její polovina mezi hřebenem a okapem se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu – vnitřní prostor pod touto střechou se nazývá mansarda (obytné podkroví); jméno jí dal francouzský architekt Jules Mansard

38 Invalidovna architekt Libéral Bruant asistoval Mansart, který stavbu po jeho smrti dokončil podel jeho plánů

39 Zámek Versailles ve městě Versailles u Paříže (asi 20 km Z od Paříže) vznikl přestavbou malého loveckého zámečku (Ludvík XIV.) do Francouzské revoluce (1789) – sídlo královského dvora a vlády Francie mnohé evropské paláce – snaha o kopírování Versailles (Petrodvorec, Schönbrunn, Eszterháza a pod.) v r. 1979 - zámek s parkem zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO části Versailles : – zahradní zámek Grand Triaton (Mansart, Ludvík XVI. Věnoval své manželce Marii Antoinettě) – malý zámeček Petit Trianon – Le Hameau - vzorovou vesnici s malou lékárnou a mlýnem, kde se královna Marie Antoinetta snažila napodobovat selský život – za krále–občana Ludvíka Filipa v roce 1837 bylo ve Versailles zřízeno muzeum

40 Versailles

41 Zrcadlový sál

42 Královská kaple

43 Velký Trianon

44

45 Malý Trianon

46 Le Hameau Idilická selská vesnička ve Versailles pro Marii Antoinettu

47 Park ve Versailles Andre Notre – architekt parku Oranžerie tzv. „francouzský park“ sochy, fontány, drobná architektura

48 Oranžerie ve Versailles

49 Oranžerie

50 „francouzský park“ park, který je založen na symetrii vzorů a je upraven a vybudován s geometrickou přesností velmi okázalý a nákladný

51

52 SOCHAŘSTVÍ

53 Sochařství protiklad soch renesančních – renesanční socha – uzavřena v bloku kamene; klid, harmonie – barokní socha – blok proděravěn do krajnosti dramatickými postoji, gesty i rozevlátou draperií; vypjatá citovost, až patetičnost dramatický postoj, mystika, ve tváři zanícenost, extatické stavy, rozpohybované draperie, vyjádření duševního stavu vázáno většinou na architekturu, parky mariánské a morové sloupy fontány

54 renesanční socha barokní socha

55 renesanční David (Michelangelo) barokní David (Bernini)

56 Gian Lorenzo Bernini (1598 — 1680) it. sochař, malíř a architekt dokázal v mramoru vystihnout stav duše, utrpení, náboženskou extázi náměty: – mytologické Apollón a Dafné (krajní mez, kam až může zajít rozbití bloku) Medůza Únos Proserpiny – portrétní busty kardinál Scipione Borghese (realismus, živý výraz očí) Constanza Bonarelli (zjevný citový vztah k modelu) – náboženské vidění sv. Terezie Ludovica Albertoni

57 Apollón a Dafné

58 Medůza

59 Anima dannata (prokletá duše)

60 David

61 Únos Proserpiny (Persefony)

62

63 Constanza Bonarelli Kardinál Scipione Borghese

64 Vidění sv. Terezie anděl s ohnivým šípem, který probodává Terezii srdce extatický výraz ve tváři hluboký prožitek mystického zážitku

65 Ludovica Albertoni - blahoslavená, pečovala o chudé, sama zchudla, prožívala hluboké mystické extáze a předpovídala

66

67

68 Fontána čtyř řek v Římě (Fontana dei Quattro Fiumi) Piazza Navona znázorňuje čtyři tehdy známé kontinenty, zastoupené postavami čtyř říčních božstev Evropa – Dunaj Afrika - Nil (má zakrytou tvář, neboť jeho prameny nebyly tehdy ještě známy) Asie – Ganga Amerika - Rio de la Plata

69

70 Niccola Salvi – Fontána di Trévi patří k nejznámějším symbolům Říma 20 m široká a 26 m dlouhá fontána voda jakoby přetéká přes pobřežní krajinu celé scéně vévodí vysoký oblouk di Trionfo zvaný „Království oceánů“ sousoší představuje boha moří Oceána stojícího na velké mušli tažené mořskými koňmi fontánu zpopularizoval Felliniho film La Dolce vita s legendární Anitou Ekberg. A každý, kdo se chce do Říma vrátit, hodí pravou rukou přes pravé rameno minci do fontány.

71

72

73 Použitá literatura: Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004 Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1 – 4. Praha 2000 Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994 Pijoan, J.: Dějiny umění 1-10 Praha 1982 – 1990 Gombrich, E. H.: Příběh umění. Praha 1975 Herout, J.: Staletí kolem nás. Praha 1970 Internet jako zdroj obrázků

74 Vytvořený obrazový a textový učební materiál vznikl jako doplněk učebních materiálů využívaných v estetické výchově. Byl připraven výhradně pro účely výuky. Pro tyto účely nám autorský zákon dovoluje citovat autorská díla celá nebo jejich části. Doporučení: zpracované kapitoly lze využít jak pro výuku estetické výchovy, tak i dějepisu, českého jazyka, základů společenských věd…