Principy prepozicionalizace aneb Předložka je, když…

Prezentace na téma: "Principy prepozicionalizace aneb Předložka je, když…"— Transkript prezentace:

1 Principy prepozicionalizace aneb Předložka je, když…
Hana Prokšová 33. studentský workshop Žďárek

2 předložky vlastní × nevlastní primární × sekundární pravé × nepravé
J. Gebauer (1900/1903) prvotné × podružné podružné: vznikly z výrazů příslovečných a jmenných chybí několikaslovné předložky chybí deverbativní předložky → vývoj? ≈ další autoři, postupné rozšiřování

3 sekundární předložky v nelibosti
jejich počet narůstá, jsou nezřídka kritizovány spojovány s úředním jazykem A. Opravil (1941) v důsledku, důsledkem, následkem, z důvodu, z důvodů, v pádu, v případě, za příčinou, za účelem, za cenu, cestou, na místo / namísto, namístě, s ohledem, ohledně, oproti, pomocí, při příležitosti, u příležitosti, příležitostně, ve příčině, včetně, s výjimkou, s vyloučením, vzdor pořád ještě nejmenuje deverbální

4 vztah primárních a sekundárních předložek
HYPOTÉZA rysy kategorie předložek mají různý stupeň podmíněnosti, při škálovém rozložení rysů by rysy společné naprosté většině primárních a naprosté většině sekundárních předložek mohly být esenciálními rysy kategorie předložek, nespolečné rysy a) obecně periferní, b) esenciální jen pro jednu subkategorii

5 proč dál se zabývat prepozicionalizací?
prepozicionalizace = typ slovnědruhové transpozice stanovení společných rysů komplexu předložek syntaktický výzkum anotace syntaktických korpusů možné důsledky pro zkoumání koherence textu gramatikalizace (… ztráta významu v přímém přenosu)

6 kritéria prepozicionalizace (L. Kroupová, 1971)
SYNTAKTICKÁ vyjádření vztahu mezi členem určujícím a určovaným vazebné sepětí převaha fce vztahové nad významovou netvoří VČ ani větu nepřemístitelnost za výraz, k němuž vyjadřuje vztah odstranění vztahu k subjektu v neosobní větě MORFOLOGICKÁ tvarová ustrnulost ustálenost spojení s pádem (nutná vazba) j- –> ň- u os. zájmen postavení vztažného zájmena jako u prim. prep. SÉMANTICKÁ významová neplnost abstraktnost původního významu (tendence k abstraktosti) synonymie/opozice k primárním či stabilizovaným sekundárním prep. ztráta původního lexikálního významu

7 kritéria prepozicionalizace (L. Kroupová, 1971)
SYNTAKTICKÁ vyjádření vztahu mezi členem určujícím a určovaným = 3) vazebné sepětí převaha fce vztahové nad významovou = 1) netvoří VČ ani větu nepřemístitelnost za výraz, k němuž vyjadřuje vztah (ne vždy) odstranění vztahu k subjektu v neosobní větě MORFOLOGICKÁ tvarová ustrnulost ustálenost (jako komplexní jednotky, nikoli vždy slovosled uvnitř prepozice) spojení s pádem (nutná vazba) j- –> ň- u os. zájmen (ne plně prokazatelné, jen návodné) postavení vztažného zájmena jako u prim. prep. SÉMANTICKÁ významová neplnost abstraktnost původního významu (tendence k abstraktosti) (??) synonymie/opozice k primárním či stabilizovaným sek. prep. ztráta původního lexikálního významu

8 kritérium j- → ň- ESČ (s. 249): z testů navržených k identifikaci prepozice sekundární je relativně spolehlivý test […] po předložce se mění j- u zájmena 3. os. v ň- kvůli *jemu × kvůli němu během, blízko, díky, dovnitř, kolem, kromě, mimo, namísto, naproti, následkem, naspod, ohledně, poblíž, podél, podle, pomocí, proti, stran, uprostřed, uvnitř, vinou, vůči, vyjma, vzdor, zevnitř, zkraje, znad, zpod, zpoza, zprostředka ?? napospas jemu – příslovce? × navzdory, vyjma (× ČNK) viz!!

9 signály probíhající/dokončené prepozicionalizace (M. Vondráček, 2013)
ztráta paradigmatu omezení morfologické a lexikální variability na počátku procesu obvykle oslabení lexikální sémantiky obvyklá zaměnitelnost (za primární či jednoslovné sekundární předložky)

10 následkem × na následky
následkem, v důsledku – sek. prep. (Vondráček, 2013) × na následek, na následky oslabení paradigmatu (ale ne ztráta!!) pevná vazba (GEN) zaměnitelnost s jinou PREP (kvůli – obv. u kauzality) posun lexikálního významu (posílení jednoho z možných významů na úkor jiných) nemožnost stát na konci věty (tady platí!)

11 kritérium syntaktické návaznosti
nemožnost na ně syntakticky plně navazovat (odkazovat) Pacientka zemřela následkem zranění. *Ten se nedal předpokládat. Pacientka zemřela v důsledku zranění. ?Ten se nedal předpokládat. Pacientka zemřela na následek zranění. Pacientka zemřela na následky zranění. ?Ty se nedaly předpokládat.

12 kritérium syntaktické hustoty
syntaktická hustota u víceslovných PREP nemožnost libovolného funkčního rozvíjení původem plnovýznamové jednotky *na vážné následky ≈ *ve vážném důsledku (× upozorňovat/podezření + na vážné následky) *na nehody následky ≈ *v nehody důsledku na jeho následky ≈ v jeho důsledku jen při textové návaznosti – sporná platnost prepozice

13 kritérium ustálenosti a syntaktického postavení
inverze uvnitř komplexní předložky? postavení na konci klauze? A nebylo podstatou jejich společného demokratismu, na rozdíl od jejich vzorů, velkých západních demokracií francouzské a anglosaských, že chtěli rozšířit jeho bázi a zahrnout dopočtu jeho opor a tvůrčích činitelů i celý čtvrtý stav v nejširším pojetí, vrstvy socialistického a internacionalistického dělnictva v to zahrnujíc? Ctižádostivost - tu ziskovou v to zahrnujíc - je samozřejmým atributem člověka obchodníka - peněžníka. S odstupem se bude tento vývoj vztahovat i k dalším skupinám zemí, rozvojové země v to zahrnujíce. slovosled u komplexní víceslovné není vždy dostačující (zahrnujíc × zahrnujíc v (to))

14 VIZ(TE), SROVNEJ/SROV. Vondráček, M. (2013) oslabení paradigmatu
ztráta ponětí o slovesném původu vazba s NOM → funkční prepozicionalizace (připouští částici strukturující text… to má ode mě)

15 proč nechápat VIZ (ani SROVNEJ) jako předložku?
morfologické byly by to jediné deverbativní předložky s osobní koncovkou (× rodové koncovky u přechodníků) syntaktické možná vazba s adverbiem: viz výše sémantické jediná funkce – odkazovací, uvozující odkaz jinam vždy ve specifickém okolí – poznámka pod čarou, závorka aj. sémanticky omezené na jednu funkci, ale v této funkci významově plné není vždy nahraditelné jinou prepozicí při zachování významu (× *u Vondráčka, 2013)

16 deverbativní víceslovné sekundární předložky (Blatná, 2006)
pokud jde o, nedbaje na, nedbajíc na, nehledě k, nehledě na, nehledíc k, nehledíc na, nemluvě o, nemluvíc o, nepočítaje v, nepočítajíc v, počínaje od, počínajíc od, počítaje v, počítajíc v, přihlížeje k, přihlížejíc k, soudě podle, soudíc podle, co se týče, co se týká, vycházeje z, vycházejíc z, zahrnuje v, zahrnujíc v  × Vondráček, 2013: + … v to FEM × MASK IA. 0 dokladů v ČNK: nepočítajíc v, přihlížeje k a zahrnuje v 1–5 dokladů v ČNK: nehledíc na, nehledíc k, nedbajíc na, počínajíc od, nemluvíc o, počítajíc v, přihlížejíc k, zahrnujíc v oslabení paradigmatu (nikoli ztráta), ale plošně rodové dublety?!

17 literatura Blatná, R. (2006): Víceslovné předložky v současné češtině. Praha: NLN. Gebauer, J. (1903): Příruční mluvnice jazyka českého, 2. vyd. Kroupová, L. (1971): K synchronnímu pojetí českých nevlastních předložek při lexikografickém zpracování. SaS, 32/3. Kroupová, L. (1974): K diskusi o slovnědruhové povaze předložek a jejich klasifikaci. SaS, 35/4. Opravil, A. (1941): Úřední jazyk. NŘ, 25/5-6. Vondráček, M. in: Štícha, F. (2013): Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia.

18 děkuji za vyslechnutí