Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

GLOBÁLNÍ RETAILING V EVROPĚ Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "GLOBÁLNÍ RETAILING V EVROPĚ Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky."— Transkript prezentace:

1 GLOBÁLNÍ RETAILING V EVROPĚ Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky

2 Ekonomická situace Velké Británie Oficiální název státu je Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Počet obyvatel : (odhad 2011) Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 72,5 % Velká Británie je v současnosti 7. největší ekonomikou světa (dle nominální hodnoty HDP) a 8. dle přepočtu na paritu kupní síly. UK je 3. největší ekonomikou v EU (po Německu a Francii) v nominální hodnotě HDP a 2. největší v přepočtu na paritu kupní síly. Po krizi v roce 2008 navzdory snižování nezaměstnanosti a inflace se britské hospodářství jako celek od posledního čtvrtletí roku 2011 pohybuje v minusových hodnotách.

3 Míru nezaměstnanosti se v roce 2012 přesto podařilo snížit na úroveň 8 %. Tahounem ekonomiky je přes všechny problémy export, který zatím posiluje a dostává se na úroveň roku Británie spoléhá na své globální vazby z minulosti a na benefity v rámci svého členství v EU, podobně jako na omezené zásoby ropy a plynu. Sází také na své přední globální postavení ve vývoji a výrobě environmentálních technologií. Má tradičně velmi silnou vědecko-výzkumnou základnu (opřenou o proslulé školství v Oxfordu a Cambridge) což ji umožňuje značnou adaptabilitu založenou na inovacích ve výrobě a zvláště v dynamicky se rozvíjejících službách (a jejich rostoucím vývozu).

4 Průmysl se na celkové tvorbě HDP podílí 13 % a zaměstnává 10 % pracujících. Podíl průmyslového odvětví se však v rámci britského hospodářství neustále snižuje ve prospěch služeb, což dokladuje i skutečnost, že za posledních 10 let bylo v průmyslu zrušeno 1,25 mil. pracovních míst. Největší pokles produkce zaznamenala především těžba ropy a zemního plynu. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví v GB patří potravinářský, automobilový, letecký, kreativní a farmaceutický průmysl, biotechnologie, těžba ropy a plynu. Služby vytváří 76 % HDP a zaměstnávají 81 % celkové pracovní síly.

5 Maloobchodní sektor zaměstnává přes 3 mil. osob (tj. 10 % podíl na celkové zaměstnanosti). Největšími potravinovými řetězci jsou: Tesco (tržní podíl 30 %); Asda (17 %); Sainsbury’s (16 %); Morrisons; Somerfield; Waitrose; Aldi; Lidl. Největšími nepotravinovými řetězci jsou: Tesco, Argos, Homebase, Dixons, Asda, Marks & Spencer.

6 Navzdory celkově křehké globální ekonomické situaci má Británie v roce 2012 potenciál k překonání stále trvající hospodářské nejistoty. Vláda UK razantními kroky podporuje celé podnikatelské spektrum od malých a středních firem až po velké investorské společnosti. V létě 2012 se ukázal pokles inflace na hodnotu 2,6%, což ukazuje na pozitivní sestupnou tendenci.

7 Zahraniční obchod země Tab. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo Zdroj: Office for National Statistics, údaje v miliónech liber Obchodní bilance v roce 2011 vykázala deficit 27,8 mld. GBP. Vývoz zboží a služeb dosáhl hodnoty 487,3 mld. GBP a meziročně vzrostl o 20%. Dovoz zboží a služeb dosáhl hodnoty 515,1 mld. GBP a meziročně vzrostl o 21%.

8 Hlavním obchodním partnerem UK v roce 2011 byly země EU, na něž připadá přibližně polovina exportu a importu britského zboží. Zhruba 2/3 britského exportu směřují do zemí eurozóny a USA. K největším obchodním partnerům patřily USA, Německo, Nizozemí, Francie, Irsko a Belgie. Pokud jde o naši zemi, v pořadí dovozů do UK, je ČR dle britských statistik v roce 2011 na 22. místě. Co se týká vývozních teritorií, jsme pro UK 28. nejdůležitějším trhem. Vzájemný obchodní obrat ČR s UK se od roku 2000 více než zdvojnásobil.

9 Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Tab. Import ČR do UK Zdroj: Businessinfo.cz UK je 3. nejefektivnější relací českého zahraničního obchodu (po Německu a Slovensku). Vysoký přebytek obchodní bilance České republiky s Velkou Británií pokrývá necelých 30 % obchodního deficitu České republiky s Čínou. (Do roku 2001 byla obchodní bilance ČR s UK tradičně deficitní. Pozitivní saldo od roku 2001 setrvale roste.) Země2011 (mil. liber)2010 (mil. liber)Meziroční změna Česká republika3,513,2797,1 %

10 Tab. Bilance vzájemné obchodní výměny 2008 – 2011 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu UK je 6. největším exportním trhem pro ČR a 13. největším importním trhem. Podle velikosti obratu vzájemného obchodu je UK na 10. místě. Na celkovém českém exportu se UK podílí 4,9 % a na celkovém importu 2 %. ČR byla v r pro UK 22. největším importním trhem (1,1 % britského dovozu) a 28 největším exportním trhem (0,6 % britského vývozu).

11 Mezi perspektivní položky českého exportu do UK patří zboží pro stavebníky, nábytek, potraviny, kovové výrobky, textil, papírenské zboží, elektronické součástky, bezpečnostní a signalizační zařízení, autodíly, zdravotnické výrobky. Mezi perspektivní exportní odvětví patří stavebnictví (i v návaznosti na úpravu infrastruktury po letních olympijských hrách v Londýně v roce 2012), energetika (výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, nízkouhlíkové technologie a v budoucnosti i výstaba nových jaderných elektráren), potravinářství (biopotraviny).

12 Možnosti pro zvýšení českého exportu do UK jsou následující: 1)outsourcing dodávek zboží a služeb od britských firem; 2)realizace offsetových projektů britsko-švédské společnosti Gripen International v souvislosti s pronájmem stíhaček JAS-39 Gripen Armádě ČR do roku 2014; 3) (využití strukturálních zdrojů EU); 4)nabídka R&D kapacit českých univerzit britským firmám.

13 Podmínky pro zřízení společného podniku Firma se registruje podle zákona v obchodním rejstříku (Companies House), který vede Ministerstvo pro obchod, podnikání a hospodářskou soutěž. Firmy mají ze zákona povinnost předkládat do obchodního rejstříku údaje o účetnictví a výkazy ročního obratu. Obvyklé právní formy společností v UK jsou: Private limited company (Ltd) - privátní společnost s ručením omezeným, nejčastější forma. Ručení je omezené buď majetkovým podílem (by shares) nebo zárukou (by guarantee). Druhá forma ručení je obvyklá pro neziskové organizace. Není stanoven žádný minimální kapitál pro založení Ltd. ani minimální výše vkladu společníka.

14 Public limited company (Plc) - veřejná společnost s ručením omezeným. Jedná se o akciovou společnost, která může získat finanční zdroje prodejem akcií veřejnosti. Limited partnership (LP) - partnerství (sdružení) podnikatelů. Partneři mají společnou odpovědnost za závazky firmy a ručí neomezeně osobním majetkem. Smlouva o partnerství je většinou sepsána právníkem, který navrhne způsob řízení firmy a rozdělení zisku. Tento typ společnosti využívají hlavně začínající firmy. Limited liability partnership (LLP) - nový typ společnosti, který je kombinací klasické privátní společnosti s ručením omezeným a partnership. Jméno firmy tohoto typu musí končit písmeny LLP.

15 Sole trader, sole proprietor - podnikatel (fyzická osoba). Do této kategorie patří drobní živnostníci, obchodníci či soukromí poradci. Podnikatel ručí za závazky z podnikání neomezeně osobním majetkem. Tento druh podnikání vyžaduje minimální nároky na papírování a formality. Neexistují žádné požadavky na audit. Podnikatel však musí vést evidenci svých příjmů a výdajů pro daňové účely a platby na sociální a zdravotní pojištění. Britský trh je velmi náročný na kvalitu výrobků i služeb, ale také na úroveň podnikatelské etiky. Typické je dodržování zásady „fair play", sjednaných lhůt a podmínek.

16 Spojené království je jednou z nejvíce globalizovaných zemí. Hlavní město Londýn je jedním ze tří hlavních ekonomických center světa, společně s New Yorkem a Tokiem. Nejvíce mezinárodních maloobchodních řetězců označuje za nejatraktivnější město pro své podnikání Londýn. Praha se z celkem 57 sledovaných trhů umístila na devátém místě, což vyplývá z evropského maloobchodního indexu, který zveřejnila poradenská společnost Jones Lang LaSalle. UK je jedna z nejsilnějších ekonomik EU s ohledem na inflaci, úrokové sazby a nezaměstnanost, které všechny zůstávají poměrně nízko.

17 Ekonomická situace Nizozemí Holandsko (nizozemsky Holland) je název středozápadní části a historického území Nizozemska, který se často (nikoli však správně) používá pro označení celého státu. Oficiální název státu je Nizozemské království. Míra ekonomické aktivity (za rok 2011; vyjadřuje podíl zaměstnaných a nezaměstnaných ve věkové kategorii let ) činí 74,9 %. 37,1 % pracovníků má zkrácené pracovní úvazky, tj. zdaleka nejvíce v celé EU. Nizozemsko se dělí na dvanáct vyšších územně správních celků – provincií.

18 Rok 2012 nebyl pro nizozemskou ekonomiku příznivý. HDP se snížil o 1,2 % a výroba klesla o 1,8 % v porovnání s rokem Nezaměstnanost byla relativně nízká, 5,3 %, tj. 470 tis. osob. Rovněž inflace byla na nízké úrovni když dosáhla na konci roku 2012 výše 2,5 %. Podíl odvětví na HDP v roce 2012: Zemědělství a průmysl 26,4 % Obchodní služby 48,6 % Neobchodní služby 25,0 % Uvedená struktura jasně dokazuje, že dominantním zdrojem příjmů v Nizozemsku jsou obchodní služby, zejména finanční a dopravní.

19 Z hlediska struktury je nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím chemický průmysl s podílem cca 28 %. Následuje strojírenský průmysl s podílem 27 %, dále průmysl potravinářský s podílem 18 % a poté elektrotechnický s podílem cca 13 %. Nizozemská průmyslová výroba je velice silně orientována na zahraniční trhy, průmyslové výrobky se podílí téměř 70 % na celkovém vývozu. Nizozemský průmysl je tvořen velkým počtem malých podniků, menším množstvím středních podniků a několika průmyslovými giganty, které se řadí mezi největší podniky daného odvětví ve světě - potravinářské koncerny Unilever a Ahold, chemické koncerny Shell, DSM a AKZO Nobel a elektrotechnický koncern Philips.

20 Velice důležitým rysem nizozemského průmyslu je vývoj nových produktů a technologií. Nositelem více než 90 % celkových nákladů na vědu a výzkum je v Nizozemsku průmyslový sektor. V roce 2012 nejvíce rostla pouze výroba chemického průmyslu, a to o 3,2 %. Ostatní průmyslová odvětví zaznamenala pokles, nejvíce výroba dopravních prostředků -5,1 %, textilu -2,9 %, potravin a nápojů -2,4 % a nábytku -2,1 %. Nizozemsko dominuje kromě jiného též světovému trhu květin, na kterém se podílí cca 60%.

21 Služby jsou v Nizozemsku nejdůležitějším ekonomickým sektorem a na tvorbě HDP se (včetně telekomunikací) podílejí cca ze 74 %. Jejich podíl na zaměstnanosti je vyšší než podíl na HDP. Pozice sektoru služeb v nizozemské ekonomice již tradičně souvisí s výhodnou geografickou polohou země a velice rozvinutou infrastrukturou. Nizozemsko se díky tomu stalo bránou do Evropy pro zboží přicházející ze zámoří. Stejně tak je Nizozemsko velice důležitým překladištěm zboží evropského původu směřujícího na zámořské trhy. Nizozemsko patří mezi země s vysoce vyspělou infrastrukturou, přičemž k naprosté špičce patří infrastruktura pro námořní a leteckou dopravu.

22 Zahraniční obchod země Tab. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo Zdroj: Reexporty tvoří podle odhadů až 50 % vývozu Nizozemska. Nizozemský vývoz směřuje ze zhruba 75 % na trhy zemí EU. Největšími odběrateli zboží z Nizozemska jsou Německo, Belgie, Francie, Velká Británie a Itálie.

23 Na rozdíl od vývozu nizozemský dovoz pochází pouze ze zhruba 53 % ze zemí EU. Je to dáno tím, že přístav Rotterdam je vstupní bránou do Evropy zboží z Asie (především Číny), Ameriky a Afriky. Největšími dodavateli zboží do Nizozemska jsou Německo, Čína, Belgie, USA, Velká Británie, Rusko a Francie. Nizozemsko je čistým dovozcem ve třech skupinách výrobků - minerální paliva, tržní výrobky tříděné podle materiálu a průmyslové spotřební zboží.

24 Bilaterální obchod ČR a Nizozemska je součástí vnitřního trhu EU. Ve vztahu ke třetím zemím se Nizozemsko jako členský stát EU řídí zásadami společné obchodní politiky EU. Tab. Vzájemná výměna zboží ČR a NL v letech v milionech Kč Zdroj: ČSÚ a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR NL se nachází na 10. místě největších obchodních partnerů ČR. V porovnání s rokem 2011 klesl český vývoz o 2,4 % a dovoz stoupl o 9,0 %. Z hlediska obratu se ZO s Nizozemskem podílel na celkovém ZO ČR 3,3 %.

25 Uplatnění českého zboží na trhu Volba distribučních a prodejních kanálů je závislá na komoditě. Využití místních obchodních zástupců (pracujících na bázi provize) je možné a v Nizozemsku běžné především u spotřebního zboží a u výrobků s vysokou technickou náročností. Stále běžnější je prodej zboží a služeb prostřednictvím internetu. Podle nizozemského statistického úřadu bylo v roce ,6 % obyvatelstva připojeno na internet a přibližně 9,3 milionů osob nakupovalo zboží a služby na internetu.

26 Po mírném poklesu HDP o 0,9 % v roce 2012 očekává nizozemský prognostický úřad pokles HDP o 0,5 % v roce 2013 a mírný růst 1,0 % HDP v roce Na vývoj ekonomiky budou negativně působit restriktivní hospodářská politika vlády, nižší reálné příjmy a problémy realitního trhu. Naopak pozitivní signály se čekají od růstu exportu v souvislosti s postupným zlepšením světového hospodářství. Inflace by se měla mírně zvýšit z 2,5 % v roce 2012 na 2,8 % v letošním roce a poté v roce 2014 by se měla snížit na 2 %.

27 Hlavními hrozbami nizozemské ekonomiky jsou následující faktory: výše nizozemského veřejného zadlužení spojená s růstem zdravotních výdajů daných částečně stárnutím obyvatelstva; podíl výdajů na vědu a výzkum se pohybuje na evropském průměru stejně jako úroveň vzdělání; zhoršování přírodního prostředí, ztráta biodiversity (celosvětově včetně NL); významná část přistěhovalců zůstává nezačleněna do společnosti.

28 Ekonomická situace Belgie Oficiální název státu je Belgické království. Belgie je z územního hlediska rozčleněná do 10 provincií a 3 regionů: Vlámského, Valonského a Bruselského. Belgická ekonomika byla až do roku 2008 ve fázi stabilního růstu. Politika vyrovnaného rozpočtu, kterou Belgie realizovala celé desetiletí umožnila snížení veřejného dluhu v poměru k HDP a tím vytvořila příznivé makroekonomické podmínky pro oživení ekonomiky.

29 Dlouhodobým strategickým problémem se stává stárnutí populace. Belgie vytváří zvláštní fond „předfinancování“ nákladů na stárnutí obyvatel, do kterého se vláda zavázala, že bude přispívat od 0,3 % HDP v roce 2010 až 1,5 % HDP v roce Dlouhodobým úkolem zůstává reforma trhu práce a podpora vytváření nových pracovních míst. Konkrétně se vláda v ekonomické politice soustřeďuje na zvýšení celkové zaměstnanosti práceschopného obyvatelstva. Zvláštní a pozitivní roli v belgické ekonomice hrál finanční sektor, který se jevil jako zdravý, dynamický a stabilní.

30 Belgie nedisponuje většími zásobami přírodních surovin, a proto se belgická ekonomika historicky orientuje na zpracovatelský průmysl – výroba oceli, automobilů, chemických látek, léčiv, umělých hmot, textilu, potravin a na služby, které představují téměř tři čtvrtiny HDP. Existují i faktory působící negativně na belgickou ekonomiku a tím je příliš drahá pracovní síla, která je hlavním důvodem postupného poklesu konkurenceschopnosti belgického exportu. Belgie patří mezi deset největších exportérů světa a vyváží zhruba trojnásobný objem než ČR při stejném počtu obyvatelstva.

31 Belgie, podobně jako Česká republika, představuje liberální, otevřenou ekonomiku se značnou závislostí na zahraničních trzích, tedy na vývoji světové ekonomiky a zejména na situaci v sousedních zemích. Vývozy do Německa, Francie, Nizozemska, Lucemburska a Velké Británie představují téměř 60 % celkových vývozů Belgie. Belgický průmysl prodělává v posledních desetiletích obdobný vývoj jako většina průmyslově rozvinutých zemích. Za posledních 30 let se podíl průmyslu na HDP snížil z cca 30 % na 17 %, zatímco služby se zvýšily z 53 % na 72 %.

32 Průmysl má v Belgii stále velký podíl na exportu a výzkumu a vývoji (okolo 80 %). Závěr roku 2008 a rok 2009 přinesl významný pokles průmyslové výroby. Rok 2010 je rokem oživení, průmyslová výroba roste o 2,6 %, což se pokládalo za jeden z faktorů potvrzující konec krize. Relativně příznivý vývoj pokračoval jen do poloviny roku Od 70. let především vláda podporovala příchod velkých zahraničních investorů (automobily, chemie, komunikace), kolem kterých se rozvíjel místní subdodavatelský průmysl. Ty se však nyní stěhují směrem k zemím s výhodnějšími podmínkami (nové ČS EU, Čína, Indie, Korea). Rovněž se ukazuje zranitelnost vysokého podílu služeb na HDP.

33 Malé a střední podniky v belgickém průmyslu mají velmi významné postavení. Podle počtu zaměstnanců představují firmy s méně než 5 zaměstnanci 58 %, s 5 až 99 zaměstnanci 39 %, se 100 až 499 zaměstnanci 2,1 % a firmy nad 500 zaměstnanců jen 0,3 %. Nicméně z pohledu tvorby nových pracovních míst a přidané hodnoty tvoří velké firmy přes 70 % přírůstku. Podíl MSP na tvorbě přidané hodnoty sice lehce, ale trvale klesá. Dalším typickým ukazatelem je, že průmysl se podílí na tvorbě HDP „jen“ 14,8 % v roce 2010, zatímco služby tvoří 73 % a zemědělství jen 0,65 % HDP.

34 Mezi nejvýznamnější sektory v Belgii patří: potravinářský průmysl, textil a odívání, biotechnologie, hutnictví, chemie, výroba automobilů. K těmto průmyslovým aktivitám ještě patří sektory zařazované také pod služby: maloobchod, cestovní ruch a pohostinství, doprava, finanční služby, stavebnictví. Sektor služeb v Belgii prodělává v posledních desetiletích obdobný vývoj jako ve většině průmyslově rozvinutých zemích. Za posledních 30 let se podíl průmyslu na HDP snížil z cca 30 % na 16 %, zatímco služby vzrostly z 53 % na 72 % HDP. Belgie zahrnuje do služeb i stavebnictví, které má podíl na HDP okolo 5 %.

35 Vedle vysokého podílu na tvorbě HDP má sektor služeb také rozhodující vliv na zaměstnanost, neboť v něm pracuje přes 70 % práceschopného obyvatelstva. Maloobchod a distribuce (NACE: 47 bez prodeje automobilů) je velice důležitý pro belgickou ekonomiku, jak z hlediska tvorby pracovních míst, tak z hlediska tvorby přidané hodnoty. Hodnota „produktu“ maloobchodu, je oceňována na 13 % celkových produktivních aktivit v Belgii. Hrubá přidaná hodnota tohoto sektoru představovala 37,6 miliard €, což je podíl 13 %. MSP do 50 zaměstnanců představují 99 % podniků tohoto sektoru a zaměstnávají 5 % osob tohoto sektoru.

36 Maloobchod není vystaven riziku delokalizace, principem jeho existence je blízkost zákazníkovi. Rizikem tohoto sektoru je růst distribučních center „low cost“, většinou provozovaných ze zahraničí a orientace zákazníků na zboží s nízkými cenami. Služby podnikům (NACE 69 až 82), nazývány také nefinanční služby, patří k nejvýznamnějším sektorům služeb, který vytváří 6 % přidané hodnoty belgického hospodářství a zaměstnává okolo 10 % osob. Belgická ekonomika je ve značné míře závislá na konjunktuře světových trhů. Celková hospodářská krize, která postihla i hlavní belgická odbytiště (sousední země) vedla k propadu belgického zahraničního obchodu.

37 Tab. Obchodní bilance Belgie za roky – vývoz, dovoz, saldo v mld. € Zdroj: Vývoz poklesl v roce 2009 na 265,3 mld. € tj. o 17,3 % méně, než v roce Rovněž poptávka Belgie po dovážených produktech se snížila a dovozy poklesly o 20,4 % na hodnotu 253,3 miliardy €. (Poznámka: při srovnatelném počtu obyvatelstva dosahuje Belgie trojnásobného obratu zahraničního obchodu v porovnání s ČR).

38 Rychlejší pád dovozů nicméně znamená, že Belgie dosahuje aktivního salda obchodní bilance ve výši 13 mld. €. V roce 2010 dochází k opětovnému růstu vývozu a dovozu Belgie, avšak objem obchodu se vrací na předkrizovou úroveň až v roce Export Belgie do zemí EU vzrostl v roce 2011 o 10 % (oproti 12 % v roce 2010), přičemž export do zemí eurozóny vzrostl o 9,8 % (11,4 % v roce 2010). Import ze zemí EU vzrostl v roce 2011 o 10,9 % (oproti 14,6 % v roce 2010), přičemž dovoz ze zemí eurozóny vzrostl o 9,6 % (13 % v roce 2010).

39 Belgie, ostatně podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. Podíl zemí EU na belgickém vývozu je téměř 76 %. Na celou Evropu připadá 80,1 % vývozu, na Asii 8,6 %, Ameriku 7,4 % a Afriku 2,6 %. Největším obchodním partnerem v roce 2010 bylo Německo s podílem téměř 20 % na celkových vývozech Belgie. Následují sousední země Francie, Nizozemsko a Velká Británie, jejichž podíl byl 18 %, 12 % a 7 % a tak sousední země včetně Lucemburska představují téměř polovinu vývozů Belgie. Česká republika podle belgických statistik je 18. největším odbytištěm belgických výrobků s podílem 0,84 %.

40 Belgie, ostatně podobně jako ČR, realizuje svoje dovozy především ze zemí EU. Podíl zemí EU na belgickém dovozu je přes 71 %. Na celou Evropu připadá 75,7 % vývozu, na Asii 12,9 %, Ameriku 8,7 % a Afriku 2,2 %. Největším dodavatelem je Nizozemsko s podílem 18,65 % na celkových dovozech Belgie. Následují sousední země Německo a Francie. Všechny sousední země představují více než polovinu celkových dovozů Belgie. Česká republika podle belgických statistik je 19. největším dodavatelem Belgie s podílem 0,80 %.

41 Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR Belgie tradičně patří k nejvýznamnějším obchodním partnerům ČR. Od roku 1990 vzájemný obchod meziročně rostl tempem, které Belgii řadí mezi nejdynamičtěji se rozvíjející relace zahraničního obchodu ČR. V roce 2008 došlo po dlouhé řadě let k poklesu vzájemného obchodu a rok 2009 byl již plně poznamenán hospodářskou krizí. Obchodní výměna s Belgií se v roce 2011 vrátila na předkrizové hodnoty a přesahuje 100 mld. CZK. Důvody pro vysokou dynamiku obchodní výměny a zvýšený nárůst vývozu v posledních letech lze spatřovat v rostoucích zahraničních investicích včetně belgických v ČR.

42 Obchodní vztahy mezi Belgií a ČR jsou z hlediska přítomnosti podnikatelských subjektů v teritoriích nevyvážené. V České republice působí několik desítek belgických podniků s většinovou účastí a řada z nich má v ČR obchodní zastoupení či kontaktní kancelář. Velký počet belgických podniků v České republice má kladný vliv na exportní kapacitu těchto podniků, které přes své mateřské podniky vyvážejí své výrobky mj. také do Belgie. Je zřejmé, že činnost zahraničních investorů tak ovlivňuje zásadním způsobem výsledky obchodu v některých komoditách.

43 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "GLOBÁLNÍ RETAILING V EVROPĚ Ing. Petra Matějovská, Ph.D. Katedra podnikové ekonomiky."

Podobné prezentace


Reklamy Google