Využití nástrojů elektronického vzdělávání v akademické i komerční sféře Ing. Zdeněk VOTRUBA Ing. Radim MatušůBc. Tomáš Kotek IKI 2010.

Prezentace na téma: "Využití nástrojů elektronického vzdělávání v akademické i komerční sféře Ing. Zdeněk VOTRUBA Ing. Radim MatušůBc. Tomáš Kotek IKI 2010."— Transkript prezentace:

1 Využití nástrojů elektronického vzdělávání v akademické i komerční sféře Ing. Zdeněk VOTRUBA Ing. Radim MatušůBc. Tomáš Kotek IKI 2010

2 E-learningE-learning zapojení do projektu WebCT umožnilo pedagogům přehodnotit původní postoj k elektronickému vzdělávání (nadšení – vystřízlivění – skepse – hledání řešení – nový rozvoj a střízlivé zavádění) ve většině případů však byla bohužel v ČR tato první fáze zcela opomenuta a se zpožděním 5 – 7 let nastal většinou živelný a téměř „povinný“ nástup e-learningu, aniž by se připravilo odpovídající organizační a personální zázemí pro zavedení systému proto je ještě nyní přístup a zavádění prvků elektronického vzdělávání na středních i vysokých školách značně nevyvážené a především z pohledu centrální správy nekoordinované

3 IKI 2010 E-learningE-learning proto jsem ještě před několika lety na různých akcích (Březen- měsíc Internetu, E-learning Forum, Pedagogický software ) varoval před vážným problémem – elektronické vzdělání není univerzální nástroj, který lze jednoduše a na příkaz uchopit a „napasovat“ do prakticky libovolných podmínek v současné době je však minimálně na úrovní akademické, částečně i středoškolské situace výrazně konsolidovanější. Sice většinou poměrně bolestně, ale přesto, se prosadil názor vzpomenutý již v úvodu – dodržení doporučení WebCT – a vzniklo na univerzitách a VŠ dostatečné zázemí, aby bylo možné skutečně elektronické vzdělání začlenit do výuky

4 IKI 2010 E-learning není jen o vzdělávání proto je již zbytečné nadále diskutovat o tom jaký LMS systém zvolit, pro jakou cílovou skupinu je vhodné tento systém použít a jak vytvářet vzdělávací kurzy v dnešní době je již k dispozici řada kvalitních systémů a doplňkových nástrojů, takže každý pedagog (tutor, garant, správce) si vybere ten, ve kterém se mu nejlépe pracuje. Při bližším srovnání zjistíme, že po technické stránce jsou systémy v podstatě rovnocenné a většinově i kompatibilní (jsem si vědom problémů s přenositelností kurzů, testů a podobně z jedné platformy na druhou)

5 IKI 2010 E-learning není jen o vzdělávání Proto se zaměřím na problematiku využití elektronického vzdělávání (LMS) mimo „klasickou“ pedagogickou oblast. Pro demonstraci jsem vybral několik možných nasazení LMS, se kterými máme poměrně dobré zkušenosti a které rozhodně stojí za to dále rozvíjet (mimo jiné i z komerčního hlediska). 1. využití LMS pro vědeckou činnost studentů (např. pro zapracování diplomových a bakalářských prací) 2. školení, oběžníky, formuláře 3. využití LMS pro zajištění organizačního chodu univerzity 4. využití LMS pro komerční podnikání a státní správu

6 IKI 2010 Využití LMS pro vědeckou činnost studentů V tomto případě nemám na mysli diplomové či bakalářské práce zabývající se problematikou nasazení elektronického vzdělávání (i když i ty jsou poměrně zajímavé a podle mých zkušeností velice přínosné), jako spíše využití těchto nástrojů pro získání dat a podkladů zpracovávaných v DP či BP. Tuto situaci mohu demonstrovat na příkladu studenta zpracovávající bakalářskou práci, kde měl za úkol od studijního proděkana ověřit souhrn znalostí studentů prvního ročníku v informatické znalosti a to s diferenciací podle toho, jakou střední školu absolvovali.

7 IKI 2010 Využití LMS pro vědeckou činnost studentů Je zřejmé, že původně předpokládaná varianta obvyklých dotazníků a testů nevedla prakticky k žádným výsledkům a výtěžnost informací od studentů byla mizivá. Proto student přistoupil k tomu, že dotazníky a testy zpracoval formou elektronického kurzu na fakultním LMS serveru, toto podpořil masivní agitací jak směrem ke studentům, tak i směrem k pedagogům prvního ročníků a výsledkem bylo to, že bylo dostatečné množství relevantních dat pro statistické zpracování, které umožnilo navíc diferenciaci podle studijního směru.

8 IKI 2010 Využití LMS pro vědeckou činnost studentů Překvapivé výsledky tohoto srovnání jasně ukázaly, jaký typ střední školy je optimální pro daný typ studijního oboru, jakým středním školám je naopak potřeba se vyhnout při přijímaní na daný studijní obor. Vzhledem k úspěchu metody student pokračoval celých pět let ve vyhodnocování, které navíc doplnil i testováním toho, jak studenti v daném oboru znalosti v průběhu studia získávají (a překvapivě i ztrácí). V rámci diplomové práce pak byl schopen předvést ucelenou metodiku získávání těchto dat, jejich ověření a interpretaci.

9 IKI 2010

10

11

12 Využití LMS pro vědeckou činnost studentů Využití nástroje LMS v tomto konkrétním případě umožnilo studentovi realizovat velké objemy anket a testů, rychle a hodnověrně je vyhodnotit a snadno exportovat do statistického nástroje pro vyhodnocení. Na základě několika podobných zkušeností nabízíme studentům možnost využití LMS ve svých projektech a v rámci několika předmětů mají možnost se naučit pracovat s tímto systémem (jako tvůrce kurzu).

13 IKI 2010 Krátkodobé školení, formuláře, oběžníky, ankety Využití LMS systémů tímto způsobem je již natolik běžné, že je zbytečné se u tohoto využití více pozastavovat. školení bezpečnosti práce školení bezpečnosti práce školení o provozním řádu učeben a laboratoří školení o provozním řádu učeben a laboratoří ankety o kvalitě výuky ankety o kvalitě výuky hodnocení spokojenosti s výukou (se stravováním v menze, atd.) hodnocení spokojenosti s výukou (se stravováním v menze, atd.)

14 IKI 2010

15 Využití prvků e-learningu k organizační podpoře provozu fakulty Oblast tohoto využití LMS je zatím poměrně málo diskutována a to i přes to, že především opensource systémy dávají téměř ideální platformu pro vytvoření poměrně stabilního a bezpečného systému. Zcela triviální a přitom velice operativní je například využití tohoto LMS pro řešení problému vedení a odevzdávání diplomových a bakalářských prací.

16 IKI 2010 Využití prvků e-learningu k organizační podpoře provozu fakulty může Technicky je vlastně vytvořen každý rok každému vedoucímu DP/BP samostatný kurz, kde je ke každému diplomantu (bakaláři) vytvořena následující jednoduchá struktura objektů. Student pak je přímo zapsán do tohoto kurzu a v podstatě veškerá komunikace mezi vedoucím práce a řešitelem může probíhat elektronickou formou (od výběru zadání, přes zpracování osnovy a metodiky, konzultace až po odevzdání práce) Celý kurz jednoho vedoucího prací může vypadat např. takto:

17 IKI 2010 Společná sekce Konkrétní sekce

18 IKI 2010

19 Využití prvků e-learningu k organizační podpoře provozu fakulty Vlastní konzultace, diskuse a předávání jednotlivých verzí práce je pak velice přehledné a především historicky snadno dohledatelné. Po obhajobě stačí provést zálohu celého kurzu a je pak v případě potřeby k dispozici kompletní diskuse, rozpracované části práce i práce finální. A to vše prakticky s nulovými finančními náklady!

20 IKI 2010 Využití nástrojů e-learningu v komerční praxi Vzhledem k tomu, že kromě vzdělávání se věnuje i konzultační poradenské a servisní činnosti v oblasti počítačových sítí a informačních systémů, poměrně často se setkáváme s požadavky komerčních firem na projekty a realizace různých interních informačních systémů. Při analýze požadavků jednoho takového klienta jsme si uvědomili, že jeho požadovaný informační systém v podstatě velice přesně vystihuje obvyklé schéma a činnosti, se kterými se setkáváme při tvorbě elektronických kurzů, pouze pod jinými pojmy či označením.

21 IKI 2010 Využití nástrojů e-learningu v komerční praxi Pokusili jsem se tedy požadovaný systém vytvořit pod jedním z open source LMS systémem a velice nás překvapilo, jak snadno a v podstatě bez finančních nároků lze obvyklý systém takto zrealizovat. Od té doby již bylo vytvořeno několik samostatných informačních systémů na této platformě s tím, že dotvořeny jsou zpravidla některé specifické moduly. Je pochopitelné, že řadu těchto systémů nemohu jmenovat (poměrně blízce spolupracujeme s bezpečnostními organizacemi a společnostmi).

22 IKI 2010 Využití nástrojů e-learningu v komerční praxi Lze však vzpomenout např. projekt pro českou leteckou společnost, která prostřednictvím tohoto systému ověřuje aktuální znalosti a kvalitu svých zástupců v cizině a distribuuje tímto způsobem on-line informace pro tyto zástupce. Velice úspěšný je pak expertní informační systém vytvořený nad LMS, který využívá velkododavatel zabezpečovací techniky. Pomocí tohoto systému pak poskytuje oprávněným uživatelům přístup nejenom ke katalogům, prospektům a ceníkům, ale řeší i některé velice zajímavé zpětnovazební přenosy informací. Orientační schéma celého systému:

23 IKI 2010 IS postavená nad LMS pro velkododavatelskou firmu Ověření přístupu (LDAPS) Katalogy a prospekty Ceníky (automatický přepočet cen) Produktové listy Diskuse a zkušenosti od výrobce Diskuse a zkušenosti od instalační firmy Wikipedie produktů HelpDesk Vzorové osvědčené instalace Doporučení pro instalace Objednávky a reklamace Školení a certifikáty

24 IKI 2010 Ukázka z Wikipedie výše popsaného IS (hesla začínající na Č)

25 IKI 2010 Ukázka z katalogového listu výše popsaného IS

26 IKI 2010 Využití nástrojů e-learningu ve státní sféře Posledním příkladem ne zcela tradičního využití e-learningu, který bych tu chtěl vzpomenout je projekt Telematiky. Jedná se o projekt společnosti KPM Consult, který zpracovává a předává informace z dopravního inženýrství jednak směrem k univerzitám zabývající se touto tématikou (ČVUT – dopravní fakulta, ČZU – technická fakulta), jedna především do regionálních center státní správy řešící problematiku telematiky. Projekt a rozvoj tohoto systému není ještě ukončen, v „ostrém“ provozu je však již od roku 2008 (první analýza systému započala v roce 2005).

27 IKI 2010 Využití nástrojů e-learningu ve státní sféře

28 IKI 2010 ZávěrZávěr Využití elektronického vzdělávání na úrovni středních a vysokých škol, stejně tak jako na úrovni komerčního elektronického vzdělávání je již v dnešní době poměrně zvládnutou záležitostí. Hlavní oblast pro další nasazování těchto systémů se však jeví především v oblasti komerčních informačních systémů, které s výukou přímo nesouvisí, při analýze požadavků i inf. toků je zde však zřejmá shoda. Lze očekávat, že běžně využívané LMS systémy v dohledné době nahradí poměrně drahé a ne vždy vyhovující IS budované např. nad J2EE, JDK, Visual Studio či dalších. Ani použití LMS však v tomto případě není vždy bezproblémové a jeho nasazení musí předcházet odpovídající analýza !