Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ruská osvobozenecká armáda (Vlasovci). Andrej Andrejevič Vlasov 1.9. 1900 – 2.8. 1946 - narozen v Lomakinu; z rolnické rodiny - studentem kněžského semináře.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ruská osvobozenecká armáda (Vlasovci). Andrej Andrejevič Vlasov 1.9. 1900 – 2.8. 1946 - narozen v Lomakinu; z rolnické rodiny - studentem kněžského semináře."— Transkript prezentace:

1 Ruská osvobozenecká armáda (Vlasovci)

2 Andrej Andrejevič Vlasov – narozen v Lomakinu; z rolnické rodiny - studentem kněžského semináře v Nižním Novgorodě; v r zapsán na Vysokou školu zemědělskou do občanské války; členem bolševické Rudé armády - ve 20. a 30. letech ve vysokých štábních funkcích; studia na vojenské akademii; učitelem v důstojnické škole; 1940 povýšen na generálmajora - před válkou poradcem Čanghajška (konflikt Číny a Japonska) - po napadení SSSR Německem neúspěšně operuje na Ukrajině; raněn; nucen ustoupit do Ruska - v červenci 1942 zatčen německými jednotkami; do zajetí do Německa - pod německou záštitou buduje Ruskou osvobozeneckou armádu – boj proti Stalinovi (tolerováno Němci jako propaganda) účast při obraně Leningradu; zajištění zásobování (průsek Erika)

3 Ruská osvobozenecká armáda - členové: ruští zajatci v Německu - účel: boj proti stalinistickému režimu v Rusku (spíš propagandistická než vojenská funkce) vytvořeny 2 divize; celkem asi vojáků vytvořen Výbor pro osvobození národů Ruska - myšlenka: vytvořit socialistické Rusko - nacionalistické tendence; zároveň tolerance ostatních národů - výzbroj: vyřazené, zastaralé německé zbraně

4 I. divize ROA - velitel: plukovník Sergej Buňačenko - proti stalinismu a bolševismu - po neúspěšné akci ve Frankfurtu n. Odrou přesun do Čech - rozepře s velitelem německé armády - na konci dubna působení na Teplicku - jednání s českou delegací (bez vědomí Němců)

5 II. divize ROA - velitel: generál Zverev - nedokonalá výzbroj; nedostatek zbraní - nejistota mezi vojáky, obavy z Rusů - počátek května 1945 přesun k Českým Budějovicím + gen. Malyškin: snaha dojednat přechod Vlasovců do amerického zajetí

6 Vlasovci na našem území - I. divize ROA odpírá poslušnost něm. maršálu Schörnerovi  hrozba zlikvidování divize - zásah Vlasova: dohoda o společném postupu proti bolševikům - plán: vystoupit proti Němcům na straně Američanů - Buňačenko: „Pokud pomůžeme Čechům od Němců, pomůžeme jim zároveň, aby je nespolkli bolševici.“ - citace býv. vládního vojáka: „Když jsem šel ráno 3. května v Lánech z nádraží k zámku, šly již útvary vlasovců směrem od Lán. Často od nich bylo slyšet: ´Hitler chcíp´, Stalina pověsíme!´ Když šli kolem nás, chovali se velmi přátelsky,…, takže mezi námi vznikl názor, že by nám mohli jako dobře organizovaná a vyzbrojená armáda pomoci proti Němcům, protože zahájení revoluce se očekávalo v nejbližších dnech. Tento názor byl též konzultován s velitelem sovětských partyzánů a ten souhlasil, abychom je využili, ale abychom si pak nevšímali toho, co s nimi oni udělají…“ vstup ROA na území Čech, S a SV od Děčína na Teplicku; odtud na Most (osvobození zajatců z ruského zajateckého tábora)

7 Záznamy o přítomnosti vlasovců na našem území Chlumčany: „V Chlumčanech se největší pozornosti vlasovců těšila zásobárna masových konzerv uskladněných v Agrosolu. Hned 2. května si přijeli auty pro konzervy. Také lidem konzervy rozdávali. Jen se ptali: ´Jsi Čech?´ a na Němce nadávali…“ Divice: „Muži mají sice německé uniformy, ale z nich strhány německé orlice a na čepicích mají červenomodrobílé znaky… Vojáci, ač mají německé tanky, zbraně a uniformy, mluví otevřeně protiněmecky. Stále jen, jak půjdou střílet Němce a podobně. Tuhne nám krev v žilách. Neboť po 6ti letech zastrašování nedůvěřujeme a nevíme, co si máme myslet. Vojáci však se chovají vzorně. Zajišťují si ubytování v obci u různých občanů… Vojska je spousta… Na rukávech mají nápisy ´ROA´…“ Ročov: „Ty dny, co tudy ti vlasovci procházeli, se nic nedělalo, neboť v každé domácnosti jich bylo stále několik, tak se s nimi hovořilo. Ale i po všech cestách a v polích odevšad chodili a jezdili vojáci, Rusové a lidi všech národností. Špinaví, zbědovaní a hladoví. Ti říkali, že vlasovci je pustili z koncentráků nebo z táborů…“

8 Kozojedy: „Měli přísný režim. Když jeden vlasovec něco ukradl, půjčili si od otce večer před odjezdem lopatu a motyku a vedli ho spoutaného za vesnici. Druhý den ho otec s matkou našli mrtvého, zpola zahrabaného na poli Na Drahách. Na rozdíl od Rudé armády se chovali slušně, byla to proti nim inteligence…“ Chastín: „V lednu 1945 nacházeli jsme na různých místech v lese malá vypáleniště, jako by tu vařili si cikáni, ale žádný tomu nevěnoval pozornost. Začátkem února sešli jsme se s prvními ruskými zajatci, kteří byli naverbováni do Vlasovovy armády a při přechodu této armády do Křivoklátu odtrhli se od ní a zůstali v našich lesích. Kus po kusu si opatřovali civilní oblek, pomalu se seznamovali s našimi občany, kterým sice zpočátku nedůvěřovali, ale později, když se jim upeklo z mouky a dalo najísti, přilnuli k našemu lidu a někdy sami přinesli z lesa zajíčka a též i srnu, kterou jim naši upekli a k tomu ještě chleba přidali…“

9 Osvobozování Prahy dohoda Buňačenka s vedením pražského povstání o vojenské podpoře  přesun divize od Berouna do Prahy - odzbrojení Němců Z od Prahy - směr postupu: Zbraslav – Lahovice – Dušníky – Košíře - Smíchov - 4 pluky: 1) ppl. Archipov (Radotín, Chuchle, Zlíchov) 2) ppl. Artěmjev (Jinonice, Vyšehrad) 3) ppl. Alexandrov-Rybcov (Ruzyně, Sřešovice, Hradčany) 4) pl. Sacharov (Motol, Smíchov) - záznam odbojové organizace o bojích v Ruzyni: „Útok turbínových letadel z ruzyňského letiště, prováděný z výšky 20 až 50 metrů, trval asi tři čtvrtě hodiny. Aktivní obranu proti letadlům prováděli pouze vlasovci svými protiletadlovými kulomety. Jinak se všechny jednotky rozptýlily po obou stranách státní silnice v polích…“

10 Kapitulační výzva - gen. Buňačenko: ultimátum K.H. Frankovi  požadavek kapitulace německé armády v Praze do jedenácti hodin X Česká národní rada: kapitulaci smí požadovat jedině český národ jakožto tvůrce povstání  dohoda s vlasovci o koordinaci odporu proti Němcům - „propagační“ letáky vlasovců: „V Praze vztyčen prapor svobody proti uchvatitelům a dusitelům svobody, proti nacionálně-socialistickému Německu. My, ruští vojáci, kteří vedeme zápas za svobodu rodného Ruska proti dalšímu pokoření bolševismem, nemůžeme stát stranou tohoto zápasu českého národa. Ať žije sjednocení v zápasu proti vrahům lidstva, nacionálnímu socialismu a bolševismu!…“

11 Odklon od vlasovců - Česká národní rada jedná o akci vlasovců - obava ze spolupráce s vlasovci x nepostradatelnost vlasovců - riziko ztráty podpory SSSR - Němci stále v přesile + komunista Václav David + gen. Kutlvašr (voj. velitel povstání) - usnesení o ukončení spolupráce s vlasovci: „Pane generále Vlasove, ČNR děkuje Vašim vojákům za rychlou pomoc, kterou poskytli a radiovou výzvu našemu hlavnímu městu Praze. ČNR jednala s Vaším zplnomocněným zástupcem (kap. Antonovem) a sděluje způsob této spolupráce…“ - distanc ČNR od činnosti vlasovců - rady z Londýna: „Vlasov je považován v Rusku za zrádce. Kdyby nebyla vzata tato možnost v úvahu, vznikly by ve vztahu k Rusku vážné komplikace.“

12 - diplomatický kompromis ČNR – výzva pro ROA: „Byli jste zformováni k boji proti své sovětské vlasti. Rozhodli jste se včas obrátit své zbraně proti nacistům. Vítáme toto vaše rozhodnutí, bijte nacisty, bijte je jako pražský lid, bijte je tak, jako slavná Rudá armáda!“

13 - komplikace v plánu o vstupu do amerického zajetí: americká armáda nesmí překročit demarkační linii - 7. května vlasovci obnovují bojové akce: - boje od rána i přes noc; těžké ztráty - sílí napětí; konflikty mezi ROA a pražskými povstalci (nedostatek zbraní, …) - nové usnesení ČNR: „Češi děkují za pomoc, ale nemohou zůstat lhostejní k nepřátelskému vztahu vlasovců k nejlepšímu příteli Československa Stalinovi a jeho armádě a prosí generála(Vlasova), aby své jednotky stáhl z Prahy.“ - reakce pl. Buňačenka: „V tomhle městě už nezůstanu ani hodinu! Nestojíte nám ani za jedinou kapku krve. Jděte si k bolševikům! Však oni vám ukážou!“

14 Stažení vlasovců z Prahy, konec ROA - 8. května postup z Prahy na Plzeň  dohoda s Američany: ROA složí zbraně a se zaručenou bezpečností se Američanům vzdají - vyjednávání vede sám Vlasov - tlak od Prahy: blížící se ruská armáda vlasovců dobrovolně do ruského zajetí - přechod do amerického zajetí po malých skupinkách - mnoho vlasovců pronásledováno vojáky Rudé armády a českými partyzány v sovětských službách - většina popravena nebo deportována na Sibiř - navzdory dohodě vydáni sovětské armádě - důstojníci ROA včetně Vlasova deportováni do Moskvy - odsouzeni v divadelním procesu ; pro všechny trest smrti oběšením


Stáhnout ppt "Ruská osvobozenecká armáda (Vlasovci). Andrej Andrejevič Vlasov 1.9. 1900 – 2.8. 1946 - narozen v Lomakinu; z rolnické rodiny - studentem kněžského semináře."

Podobné prezentace


Reklamy Google