Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením ve Zlínském kraji.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením ve Zlínském kraji."— Transkript prezentace:

1 Analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením ve Zlínském kraji

2 Úvod  Kovárna VIVA a.s. v roce 2013 iniciovala aktivitu šesti zlínských strojírenských firem a realizovala sběr dat týkající se analýzy stavu vzdělanostní struktury zaměstnanců, potřeby rekvalifikace a zejména odhadu budoucích potřeb zaměstnanců v jednotlivých profesích.  Prezentované výsledky se staly předmětem zájmu řady odborníků zaměřujících se na problematiku školství a jeho propojení s praxí, zástupců firem, škol i jejich zřizovatelů.  Významní zaměstnavatelé Zlínského kraje (+ společnost Třinecké železárny) pak projevili zájem se ke sběru dat připojit a vznikla tak aktualizovaná rozšířená verze dokumentu. Do sběru statistických dat se zapojily firmy:  DEZA, a.s.  FATRA Napajedla  FLOW TECH, s.r.o.  GENICZECH – M, s.r.o.  Kovárna VIVA a.s.  MITAS a.s. VÚ Zlín + Otrokovice  ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o.  TAJMAC – ZPS, a.s.  Trimill, a.s.  Třinecké železárny, a.s  ZPS – FN a.s.

3 Vzdělanostní struktura firem 2013  Zúčastněné firmy zaměstnávají téměř zaměstnanců.  Absolventi odborných učilišť představují více než 52 % jejich zaměstnanců. Rok Celkový počet zaměstnanců Stupeň vzdělání v % NeznáméZŠVyučenSŠVyššíVŠ-Bc.VŠ ,706,0752,4130,540,277,452,55

4 Zaměstnanecká struktura, odhad budoucí potřeby zaměstnanců  Počet pracovních pozic, u kterých se předpokládá absolvování učebního oboru je v zúčastněných firmách celkem 8 774, z toho (84%) připadá na technické obory.  Pracovních pozic, u nichž je požadavkem středoškolské či vysokoškolské vzdělání je 2 356, z toho (50%) připadá na technické obory.  Následující tabulky uvádí souhrnný počet jednotlivých pozic včetně výhledu potřeby na dalších pět let. Výhled je rozdělen na předpokládanou „generační výměnu“ a očekávaný nárůst výrobních kapacit. Poslední sloupec pak uvádí výši potřeby příjmu nových pracovníků v příštích pěti letech při předpokládané průměrné fluktuaci ve výši 10 % u dělnických profesí a 5 % u technicko-hospodářských zaměstnanců.  Z tabulky je patrné, že jen těchto jedenáct firem bude v nejbližších letech na trhu práce hledat téměř 800 absolventů technických učebních oborů a více než 300 maturantů a vysokoškoláků.

5 Zaměstnanecká struktura, odhad budoucí potřeby zaměstnanců Skupiny profesíCZ ISCO stav k Výhled do roku 2018 generační obměna nárůst z důvodu rozšíření kapacit potřeba zaměstnanců SOU strojírenské obory kontrolor jakosti a kvality, defektoskopie, strojírenský technik strojní zámečník mechanik strojírenský dělník brusič kovů, soustružník, frézař obsluha CNC strojní kovář Elektromechanik, provozní elektrikář mechanik měření a regulace, opraváři elektronických přístrojů obsluha zařízení na zpracování kovů (Třinecké železárny) obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu obsluha strojů na výroby a zpracování výrobků z pryže (MITAS) obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu (FATRA) obsluha kotlů na vytápění, ohřívačů a výměníků (DEZA) montážní dělníci el. a energetických zařízení (ON SEMICONDUCTOR) SOU ostatní obory manipulační dělník ostatní

6 Skupiny profesí CZ ISCO stav k Výhled do roku 2018 generační obměna nárůst z důvodu rozšíření kapacit potřeba zaměstnanců SŠ,VŠ technické obory specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech chemičtí inženýři technologové, normovači specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky a el. komunikací specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií25…21202 programátoři IS, operátoři výpočetní techniky správce IS/IT elektrotechnik technici elektronici přístrojů, strojů a zařízení konstruktér technolog technik investic chemičtí technici pro technický rozvoj, výzkum a vývoj, dispečeři technici ve výzkumu a vývoji v ostatních průmyslových oborech mistři v oblasti výroby, chemie gumárenství a plastikářství operátoři velínů pro chemickou výrobu Řízení jakosti a testování výrobků Zaměstnanecká struktura, odhad budoucí potřeby zaměstnanců

7 Skupiny profesí CZ ISCO stav k Výhled do roku 2018 generační obměna nárůst z důvodu rozšíření kapacit potřeba zaměstnanců SŠ,VŠ ostatní obory odborní pracovníci v ekonomických a příbuzných oborech, účetní mzdová účetní odborní pracovníci kalkulací odborní pracovníci v obchodní sféře, obchodní referent33… nákupčí administrativní pracovník obchodu ostatní Zaměstnanecká struktura, odhad budoucí potřeby zaměstnanců

8 Požadavky na nová pracovní místa (výhled do roku 2018)

9 Nárůst počtu zaměstnanců technických profesí do roku 2018

10 Možnosti zaměstnavatelů k řešení situace Rekvalifikace absolventů jiných oborů  Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků nutí zaměstnavatele zajišťovat rekvalifikaci absolventů jiných oborů.  Nejvyšší počet rekvalifikací zajišťuje firma Mitas, kde nově přijatí zaměstnanci prochází zapracováním a zaškolením v systému MITAS na určitou profesi (konfekcionér, lisovač, kalandrista, oprava plášťů, kontrola výrobků…) následně pak i certifikací na jednotlivé profese. Firma tak „přeškoluje“ 66 % svých zaměstnanců.  Kovárna VIVA zaměstnává více než 80 strojních kovářů, v profesi, která v regionu nemá žádný učební obor a společnost tedy musí takto „přeškolit“ téměř 100 % svých zaměstnanců. Podobně jsou na tom i jiné, tzv. malé obory a profese.  U ostatních firem není procento rekvalifikovaných zaměstnanců vysoké, pohybuje se v průměru okolo 3 % - tyto firmy však kvůli svému zaměření nemohou v otázce kvalifikace přijímaných zaměstnanců dělat kompromisy. Třinecké železárny v Moravskoslezském kraji pak díky své velikosti mohou provozovat vlastní odborné učiliště, které jim zajišťuje dostatek kvalifikované pracovní síly.

11 Realizovaná rekvalifikace  Graf ukazuje, kolik procent absolventů „netechnických“ oborů bylo přeškoleno na jinou pozici.

12 Vlastní náklady na rekvalifikaci a zapracování u vybraných profesí  Rekvalifikace zaměstnanců se vzděláním v jiném oboru pochopitelně znamená zvýšené náklady pro firmy. Počet hodin potřebných k rekvalifikaci takového zaměstnance je třikrát vyšší, než u zaměstnance s požadovaným vzděláním.  Do vlastních nákladů je zahrnuto: osobní náklady pracovníka, mzdové náklady, odvody, náklady sníženého výkonu, náklady na zaškolení, kurzovné, lektoři, materiál, pomůcky, cestovné.

13 Vlastní náklady na rekvalifikaci a zapracování u vybraných profesí  Pět firem, které si vzhledem ke svému zaměření mohou dovolit přijímat i absolventy jiných oborů, vynaložilo 21,5 milionu korun na rekvalifikaci zaměstnanců, kteří jsou u nich v současné době v pracovním poměru. Jsou to prostředky, které firmy mohly věnovat do svého rozvoje.  Na druhé straně pak stojí další neúčelně vydané prostředky na podporu studijních oborů, které na trhu práce hůře hledají uplatnění. Průzkum Středního podnikatelského stavu mezi českými firmami z roku 2014:

14 Dopady dnešního stavu technického školství do praxe  Absolventi technických oborů na trhu práce výrazně chybí. Počet absolventů v nejbližších pěti letech pokryje potřeby zaměstnavatelů ani ne z poloviny.  Obnova učňovského školství, které se v 90. letech téměř rozpadlo, je pomalá. Úroveň spolupráce s praxí je do značné míry závislá na schopnostech a přístupu ředitelů jednotlivých škol a podpoře zřizovatele.  Absolventi technických oborů jen málo splňují dnešní požadavky na znalosti a dovednosti. Kromě manuální zručnosti a znalosti oboru je dnes kladen vyšší důraz na znalosti v oblasti počítačových a komunikačních technologií či principy řízení jakosti.  Školský systém neklade většinou potřebný důraz na propojení s praxí, firmy ani školy nejsou motivovány k tomu, aby rozšiřovaly spolupráci. U firem se silným motivátorem dnes stává právě kritický nedostatek zaměstnanců se strojírenským vzděláním.  Firmy musí vynakládat vysoké částky na rekvalifikaci zaměstnanců, tyto prostředky pak nemohou vkládat do svého rozvoje. Komunikace ze strany zřizovatele s firmami téměř neexistuje. Ověřené zkušenosti z trhu práce a systému školství v zahraničí nejsou aplikovány, ani diskutovány. Chybí kvalitní platforma pro tuto komunikaci.

15 Náměty, připomínky  Spolupráce mezi školami, jejich zřizovateli, zaměstnavateli, hospodářskou komorou a dalšími institucemi na krajské úrovni je nezbytná.  Systém školní přípravy musí respektovat podmínky trhu, na kterém firmy realizují své zakázky. Ověřené způsoby přípravy učňů a studentů musí být prosazeny i v ČR.  Financování projektů vzdělávání musí být prováděno na podkladě relevantních údajů a dat a za účasti příjemců výsledků těchto projektů, zaměstnavatelů.  Nastavení systému a podpory vzdělávání pro tzv. malé obory  Zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří poskytují žákům možnost praktického výcviku a spolupracují na dalším vzdělávání pedagogů.  Potřeba společných projektů pro motivaci dětí na základních školách k technickému vzdělání, spolupráce s výchovnými poradci na školách. Rekvalifikace výchovných (kariérních) poradců, definice role firem v této oblasti  Strategie zřizovatele v oblasti technického vzdělání srozumitelná pro firmy.  Princip excelence v oblasti technického vzdělání.


Stáhnout ppt "Analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením ve Zlínském kraji."

Podobné prezentace


Reklamy Google