Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením ve Zlínském kraji

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením ve Zlínském kraji"— Transkript prezentace:

1 Analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením ve Zlínském kraji

2 Úvod Kovárna VIVA a.s. v roce 2013 iniciovala aktivitu šesti zlínských strojírenských firem a realizovala sběr dat týkající se analýzy stavu vzdělanostní struktury zaměstnanců, potřeby rekvalifikace a zejména odhadu budoucích potřeb zaměstnanců v jednotlivých profesích. Prezentované výsledky se staly předmětem zájmu řady odborníků zaměřujících se na problematiku školství a jeho propojení s praxí, zástupců firem, škol i jejich zřizovatelů. Významní zaměstnavatelé Zlínského kraje (+ společnost Třinecké železárny) pak projevili zájem se ke sběru dat připojit a vznikla tak aktualizovaná rozšířená verze dokumentu. Do sběru statistických dat se zapojily firmy: DEZA, a.s. ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o. FATRA Napajedla FLOW TECH, s.r.o. TAJMAC – ZPS, a.s. GENICZECH – M, s.r.o. Trimill, a.s. Kovárna VIVA a.s. Třinecké železárny, a.s MITAS a.s. VÚ Zlín + Otrokovice ZPS – FN a.s.

3 Vzdělanostní struktura firem 2013
Zúčastněné firmy zaměstnávají téměř zaměstnanců. Absolventi odborných učilišť představují více než 52 % jejich zaměstnanců. Rok   Celkový počet zaměstnanců Stupeň vzdělání v % Neznámé Vyučen Vyšší VŠ-Bc. 2013 11 720 0,70 6,07 52,41 30,54 0,27 7,45 2,55

4 Zaměstnanecká struktura, odhad budoucí potřeby zaměstnanců
Počet pracovních pozic, u kterých se předpokládá absolvování učebního oboru je v zúčastněných firmách celkem 8 774, z toho (84%) připadá na technické obory. Pracovních pozic, u nichž je požadavkem středoškolské či vysokoškolské vzdělání je , z toho (50%) připadá na technické obory. Následující tabulky uvádí souhrnný počet jednotlivých pozic včetně výhledu potřeby na dalších pět let. Výhled je rozdělen na předpokládanou „generační výměnu“ a očekávaný nárůst výrobních kapacit. Poslední sloupec pak uvádí výši potřeby příjmu nových pracovníků v příštích pěti letech při předpokládané průměrné fluktuaci ve výši 10 % u dělnických profesí a 5 % u technicko-hospodářských zaměstnanců. Z tabulky je patrné, že jen těchto jedenáct firem bude v nejbližších letech na trhu práce hledat téměř 800 absolventů technických učebních oborů a více než maturantů a vysokoškoláků.

5 Zaměstnanecká struktura, odhad budoucí potřeby zaměstnanců
Skupiny profesí CZ ISCO stav k Výhled do roku 2018 generační obměna nárůst z důvodu rozšíření kapacit potřeba zaměstnanců SOU strojírenské obory 7 397 625 142 767 kontrolor jakosti a kvality, defektoskopie, strojírenský technik 3115. 339 32 8 40 strojní zámečník 72223 789 93 9 102 mechanik 7233. 80 6 10 16 strojírenský dělník 72224 94 18 brusič kovů, soustružník, frézař 7223. 15 5 20 obsluha CNC 251 13 35 48 strojní kovář 72210 90 1 25 26 Elektromechanik, provozní elektrikář 7412. 628 65 4 69 mechanik měření a regulace, opraváři elektronických přístrojů 7421. 37 obsluha zařízení na zpracování kovů (Třinecké železárny) 8121. 2 316 199 38 237 obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu 8131. 223 obsluha strojů na výroby a zpracování výrobků z pryže (MITAS) 81410 1 082 78 obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu (FATRA) 81420 550 45 obsluha kotlů na vytápění, ohřívačů a výměníků (DEZA) 81822 3 montážní dělníci el. a energetických zařízení (ON SEMICONDUCTOR) 82121 777 51 SOU ostatní obory 1 377 manipulační dělník 93291 55 ostatní 1 322

6 nárůst z důvodu rozšíření kapacit
Zaměstnanecká struktura, odhad budoucí potřeby zaměstnanců Skupiny profesí  CZ ISCO stav k Výhled do roku 2018 generační obměna nárůst z důvodu rozšíření kapacit potřeba zaměstnanců SŠ,VŠ technické obory  1 173 135 21 156 specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech 214.. 19 1 chemičtí inženýři technologové, normovači 21453 14 2 specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky a el. komunikací 215.. 10 3 4 specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 25… programátoři IS, operátoři výpočetní techniky 251.. 92 15 správce IS/IT 25220 24 elektrotechnik 31136 31 technici elektronici přístrojů, strojů a zařízení 31146 47 konstruktér 31152 73 11 technolog 31153 198 17 20 technik investic 31154 8 chemičtí technici pro technický rozvoj, výzkum a vývoj, dispečeři 3116. 61 technici ve výzkumu a vývoji v ostatních průmyslových oborech 31191 64 mistři v oblasti výroby, chemie gumárenství a plastikářství 3122. 337 59 operátoři velínů pro chemickou výrobu 31330 74 Řízení jakosti a testování výrobků 75430 100 6

7 nárůst z důvodu rozšíření kapacit
Zaměstnanecká struktura, odhad budoucí potřeby zaměstnanců Skupiny profesí  CZ ISCO stav k Výhled do roku 2018 generační obměna nárůst z důvodu rozšíření kapacit potřeba zaměstnanců SŠ,VŠ ostatní obory  1 183 177  11 188 odborní pracovníci v ekonomických a příbuzných oborech, účetní 331.. 73 13 mzdová účetní 33132 40 4 1 5 odborní pracovníci kalkulací 33137 7 odborní pracovníci v obchodní sféře, obchodní referent 33… 106 6 nákupčí 33230 42 2 8 administrativní pracovník obchodu 33431 27 ostatní 888 144

8 Požadavky na nová pracovní místa (výhled do roku 2018)

9 Nárůst počtu zaměstnanců technických profesí do roku 2018

10 Možnosti zaměstnavatelů k řešení situace Rekvalifikace absolventů jiných oborů
Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků nutí zaměstnavatele zajišťovat rekvalifikaci absolventů jiných oborů. Nejvyšší počet rekvalifikací zajišťuje firma Mitas, kde nově přijatí zaměstnanci prochází zapracováním a zaškolením v systému MITAS na určitou profesi (konfekcionér, lisovač, kalandrista, oprava plášťů, kontrola výrobků…) následně pak i certifikací na jednotlivé profese. Firma tak „přeškoluje“ 66 % svých zaměstnanců. Kovárna VIVA zaměstnává více než 80 strojních kovářů, v profesi, která v regionu nemá žádný učební obor a společnost tedy musí takto „přeškolit“ téměř 100 % svých zaměstnanců. Podobně jsou na tom i jiné, tzv. malé obory a profese. U ostatních firem není procento rekvalifikovaných zaměstnanců vysoké, pohybuje se v průměru okolo 3 % - tyto firmy však kvůli svému zaměření nemohou v otázce kvalifikace přijímaných zaměstnanců dělat kompromisy. Třinecké železárny v Moravskoslezském kraji pak díky své velikosti mohou provozovat vlastní odborné učiliště, které jim zajišťuje dostatek kvalifikované pracovní síly.

11 Realizovaná rekvalifikace
Graf ukazuje, kolik procent absolventů „netechnických“ oborů bylo přeškoleno na jinou pozici.

12 Vlastní náklady na rekvalifikaci a zapracování u vybraných profesí
Rekvalifikace zaměstnanců se vzděláním v jiném oboru pochopitelně znamená zvýšené náklady pro firmy. Počet hodin potřebných k rekvalifikaci takového zaměstnance je třikrát vyšší, než u zaměstnance s požadovaným vzděláním. Do vlastních nákladů je zahrnuto: osobní náklady pracovníka, mzdové náklady, odvody, náklady sníženého výkonu, náklady na zaškolení, kurzovné, lektoři, materiál, pomůcky, cestovné.

13 Vlastní náklady na rekvalifikaci a zapracování u vybraných profesí
Pět firem, které si vzhledem ke svému zaměření mohou dovolit přijímat i absolventy jiných oborů, vynaložilo 21,5 milionu korun na rekvalifikaci zaměstnanců, kteří jsou u nich v současné době v pracovním poměru. Jsou to prostředky, které firmy mohly věnovat do svého rozvoje. Na druhé straně pak stojí další neúčelně vydané prostředky na podporu studijních oborů, které na trhu práce hůře hledají uplatnění. Průzkum Středního podnikatelského stavu mezi českými firmami z roku 2014:

14 Dopady dnešního stavu technického školství do praxe
Absolventi technických oborů na trhu práce výrazně chybí. Počet absolventů v nejbližších pěti letech pokryje potřeby zaměstnavatelů ani ne z poloviny. Obnova učňovského školství, které se v 90. letech téměř rozpadlo, je pomalá. Úroveň spolupráce s praxí je do značné míry závislá na schopnostech a přístupu ředitelů jednotlivých škol a podpoře zřizovatele. Absolventi technických oborů jen málo splňují dnešní požadavky na znalosti a dovednosti. Kromě manuální zručnosti a znalosti oboru je dnes kladen vyšší důraz na znalosti v oblasti počítačových a komunikačních technologií či principy řízení jakosti. Školský systém neklade většinou potřebný důraz na propojení s praxí, firmy ani školy nejsou motivovány k tomu, aby rozšiřovaly spolupráci. U firem se silným motivátorem dnes stává právě kritický nedostatek zaměstnanců se strojírenským vzděláním. Firmy musí vynakládat vysoké částky na rekvalifikaci zaměstnanců, tyto prostředky pak nemohou vkládat do svého rozvoje. Komunikace ze strany zřizovatele s firmami téměř neexistuje. Ověřené zkušenosti z trhu práce a systému školství v zahraničí nejsou aplikovány, ani diskutovány. Chybí kvalitní platforma pro tuto komunikaci.

15 Náměty, připomínky Spolupráce mezi školami, jejich zřizovateli, zaměstnavateli, hospodářskou komorou a dalšími institucemi na krajské úrovni je nezbytná. Systém školní přípravy musí respektovat podmínky trhu, na kterém firmy realizují své zakázky. Ověřené způsoby přípravy učňů a studentů musí být prosazeny i v ČR. Financování projektů vzdělávání musí být prováděno na podkladě relevantních údajů a dat a za účasti příjemců výsledků těchto projektů, zaměstnavatelů. Nastavení systému a podpory vzdělávání pro tzv. malé obory Zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří poskytují žákům možnost praktického výcviku a spolupracují na dalším vzdělávání pedagogů. Potřeba společných projektů pro motivaci dětí na základních školách k technickému vzdělání, spolupráce s výchovnými poradci na školách Rekvalifikace výchovných (kariérních) poradců, definice role firem v této oblasti Strategie zřizovatele v oblasti technického vzdělání srozumitelná pro firmy. Princip excelence v oblasti technického vzdělání.


Stáhnout ppt "Analýza potřeby zaměstnanců s technickým zaměřením ve Zlínském kraji"

Podobné prezentace


Reklamy Google