Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 1 srpen 2007 ANALÝZA SOCIÁLNÍCH POTŘEB OBČANŮ V PRAZE 4 Prezentace základních výstupů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 1 srpen 2007 ANALÝZA SOCIÁLNÍCH POTŘEB OBČANŮ V PRAZE 4 Prezentace základních výstupů."— Transkript prezentace:

1 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 1 srpen 2007 ANALÝZA SOCIÁLNÍCH POTŘEB OBČANŮ V PRAZE 4 Prezentace základních výstupů ze sociologického výzkumu pro Úřad městské části Praha 4, sociální odbor

2 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 2 CÍLE VÝZKUMU Předkládaná studie má za cíl zmapovat aktuální situaci v oblasti poskytování sociálních služeb v městské části Praha 4. Aby byla daná problematika zachycena v plné šíři, zaměřujeme se nejen na jednotlivé specifické skupiny uživatelů služeb, ale zahrnuje i pohled osob, které pečují o osobu s handicapem a rovněž poskytovatele služeb. Součástí výzkumu je i zjišťování šíře poskytovaných služeb organizacemi působícími na území městské části Praha 4 formou mystery callingu.  uživatelé sociálních služeb  spokojenost s kvalitou života, formy využívané podpory a pomoci, znalost a využívání sociálních služeb, spokojenost s poskytovanými službami, bariéry ve využívání sociálních služeb, informovanost o nabídce těchto služeb, chybějící sociální služby senioři osoby se zdravotním handicapem osoby v obtížné sociální situaci pečovatelé, seniory či osoby v sociální nouzi  poskytovatelé sociálních služeb  charakteristika organizace, cílové skupiny a primární zaměření, charakteristika uživatelů, typ poskytovaných sociálních služeb, způsob financování služeb, zájem o poskytované služby a bariéry pro čerpání sociálních služeb u dané organizace  mystery-calling mezi poskytovateli sociálních služeb dotaz na konkrétní poskytované služby, schopnost tyto služby nabídnout, v případě negativní reakce zdůvodnění CÍLE VÝZKUMU

3 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 3 DESIGN VÝZKUMU  uživatelé sociálních služeb  kvantitativní dotazníkový výzkum mezi uživateli sociálních služeb v městské části Praha 4  cílové skupiny a velikost vzorku senioři (n = 229); interval spolehlivosti 6,47% na 95% hladině významnosti osoby se zdravotním handicapem (n = 180); interval spolehlivosti 7,06% na 95% hladině významnosti osoby v obtížné sociální situaci (n = 204); interval spolehlivosti 7,52% na 95% hladině významnosti pečovatelé o seniory či osoby v sociální nouzi (n = 413) interval spolehlivosti 4,04% na 95% hladině významnosti  způsob, termín a místo sběru dat: senioři – F2F výzkum v domácnostech, – kvóta dle pohlaví, věku, domácnost / dům s peč. službou, čtvrť, – – osoby se zdravotním handicapem – F2F výzkum v domácnostech, – kvóta TP - 10%, ZTP - 71%, ZTP/P - 19%, – – osoby v obtížné sociální situaci – F2F výzkum - Městský úřad, ul. Táborská a Úřad práce, ul. Údolní – – pečovatelé, seniory či osoby v sociální nouzi – CATI výzkum – telefonická interview – – METODA VÝZKUMU

4 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 4 DESIGN VÝZKUMU  poskytovatelé sociálních služeb A  dotazníkový výzkum – kombinace on-line výzkumu (webové rozhraní) nebo klasického dotazníku em  cílová skupina všechny organizace a instituce poskytující sociální služby v dané oblasti (absolutní výběr) n = 36 způsob a termín sběru dat: – dotazník zaslaný em / www dotazník (respondent mohl zvolit variantu) – telefonický kontakt s respondenty – – dotazování bylo problematické z důvodu obtížné dosažitelnosti kompetentních respondentů (tzn. zejména dovolené a rekonstrukce) B  mystery-calling – rozhovory vyškolených operátorů s respondenty (forma skrytého pozorování)  cílová skupina organizace, které se zúčastnili dotazníkového výzkumu (tzn. v době výzkumu dosažitelní respondenti) n = 25 METODA VÝZKUMU

5 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 5 HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU

6 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 6 ŽIVOTNÍ SITUACE, SPOKOJENOST, SOCIÁLNÍ OPORA  Mezi uživateli sociálních služeb jsou značné rozdíly v celkově spokojenosti s osobním životem  Nejvíce se od ostatních odlišuje podskupina lidí v obtížné sociální situaci. Jsou celkově méně spokojení, méně často mají skupinu lidí, v níž jsou přijímáni, nebo přátele či příbuzné, od nichž mohou v nesnázích očekávat pomoc.  V případě osob v obtížné sociální situaci šlo většinou o respondenty, kteří byli v posledních pěti letech alespoň jednou nezaměstnaní, typická délka jejich nezaměstnanosti za tuto dobu je až dva roky. Většina těchto respondentů je nezaměstnaná i v současné době. Tři pětiny z nich aktivně hledají práci na plný úvazek, až na výjimky při tom využívají služeb Úřadu práce a většina z nich také samostatně prochází inzeráty a kontaktuje potenciální zaměstnavatele. Od budoucího zaměstnavatele očekávají obvykle plat zhruba 15 – 16 tisíc Kč.

7 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 7 Životní situace a spokojenost Senioři  Většina dotázaných ze skupiny seniorů je se svým životem spokojena – velmi, nebo alespoň spíše spokojeny jsou dvě třetiny dotázaných, naopak velmi či spíše nespokojená je desetina z nich.  Čím jsou senioři starší, tím méně jsou se všemi okolnostmi svého života spokojení. Výrazněji spokojenější jsou lidé s vyšším vzděláním a také ti, kteří nežijí sami a sdílí domácnost s někým jiným. Mírně spokojenější jsou také ženy.  Při detailním pohledu na spokojenost s jednotlivými oblastmi života je patrné, že senioři žijící v domácnosti sami jsou méně spokojeni téměř ve všech uvedených oblastech.  Pozorujeme vyšší spokojenost respondentů s vysokoškolským vzděláním, a to zejména v oblastech:  možnost provozovat své koníčky a záliby,  možnost realizovat své plány a záměry,  respondentova ekonomická situace,  bydlení a  možnost trávení času s vrstevníky.  Tři čtvrtiny respondentů cítí, že jsou v určité skupině vždy přijímáni a patří do ní.  Většina respondentů (82%) se v nesnázích může spolehnout na pomoc či podporu svých přátel nebo příbuzných. Existuje však také významná skupina seniorů (12%), kteří takové přátele či příbuzné nemají.  Sociální opora funguje lépe u žen, seniorů s vyšším vzděláním a z vícečetných domácností.

8 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 8 Spokojenost s osobním životem Senioři v %; N = 229 pohlaví vzdělání typ domácnosti „Do jaké míry jste celkově spokojen/a se svým osobním životem? Vezměte přitom prosím do úvahy všechny okolnosti svého života – možnost pracovního uplatnění, ekonomické situace, kulturního vyžití, úroveň bydlení, sociálních a zdravotních služeb, mezilidských vztahů apod.“ (q1) věk řádková %

9 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 9 Životní spokojenost Osoby se zdravotním handicapem  Nadpoloviční většina (55%) dotázaných se zdravotním handicapem je celkově se svým osobním životem spokojena.  Překvapivě největší podíl velmi spokojených respondentů najdeme mezi lidmi s průkazem ZTP/P (24%).  respondenti s průkazem TP jsou oproti držitelům ZTP a ZTP/P ale spokojenější pokud jde o možnosti trávení volného času, možnost realizovat své plány, pracovní příležitosti apod.  Při detailním pohledu na spokojenost s jednotlivými oblastmi života je patrná mírně vyšší spokojenost žen, a to zejména v těchto oblastech: možnost provozovat své koníčky a záliby, možnost účastnit se místního plánování, rozhodování, veřejných diskusí a dopravní obslužnost.  Tři čtvrtiny respondentů cítí, že jsou v určité skupině vždy přijímáni a patří do ní.  Většina respondentů (86%) se v nesnázích může spolehnout na pomoc či podporu svých přátel nebo příbuzných.  Menší skupina respondentů se zdravotním handicapem (7%), však uvádí, že takové přátele či příbuzné nemají.

10 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 10 Spokojenost s osobním životem Osoby se zdravotním handicapem v %; N = 180 pohlaví vzdělání držitel průkazu „Do jaké míry jste celkově spokojen/a se svým osobním životem? Vezměte přitom prosím do úvahy všechny okolnosti svého života – možnost pracovního uplatnění, ekonomické situace, kulturního vyžití, úroveň bydlení, sociálních a zdravotních služeb, mezilidských vztahů apod.“ (q1) věk

11 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 11 Životní spokojenost Osoby v obtížné sociální situaci  Celková spokojenost lidí v obtížné sociální situaci s jejich osobním životem je značně rozdílná – mezi respondenty je mírně větší podíl těch, kteří jsou nespokojeni (41%), než těch spokojených (36%).  Výrazně spokojenější jsou mladí lidé ve věku 18 – 24 let (74% z nich je spíše spokojeno) a respondenti s vysokoškolským či středoškolským vzděláním s maturitou.  Při detailním pohledu na spokojenost s jednotlivými oblastmi života je patrná mírně vyšší spokojenost mužů, a to zejména v těchto oblastech: možnost provozovat své koníčky a záliby, bezpečnost občanů na ulici a možnost účastnit se místního plánování, rozhodování, veřejných diskusí.  V oblasti pracovních příležitostí a pochopitelně také vlastního zdravotního stavu jsou spokojenější mladší respondenti.  Mírná většina lidí v sociálně obtížné situaci se necítí být přijímána v žádné skupině lidí, naopak 47% uvádí že existuje skupina, do níž patří a kde jsou vždy přijímáni.  Příslušnost k takové skupině uvádí častěji muži (52%) než ženy (44%), senioři ve věku 65 let a více (71%) a lidé s vysokoškolským vzděláním (82%).  O něco lepší je situace v případě potíží či nesnází, do nichž by se respondenti mohli dostat. Většina z nich (62%) má v takovém případě nějaké přátele či příbuzné, na něž by se mohli kdykoliv obrátit o pomoc.  Častěji jde o ženy (65%) a mladí lidé ve věku 18 – 24 let (74%) a rovněž platí, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší podíl respondentů, kteří mají dostupnou sociální oporu (u vysokoškoláků je to dokonce 94% lidí).

12 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 12 Spokojenost s osobním životem Osoby v obtížné sociální situaci v %; N = 204 pohlaví vzdělání „Do jaké míry jste celkově spokojen/a se svým osobním životem? Vezměte přitom prosím do úvahy všechny okolnosti svého života – možnost pracovního uplatnění, ekonomické situace, kulturního vyžití, úroveň bydlení, sociálních a zdravotních služeb, mezilidských vztahů apod.“ (q1) věk řádková %

13 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 13 Sociální situace a zaměstnanost Osoby v obtížné sociální situaci  Respondenti se výrazně liší v odhadu, jaký minimální příjem by jejich domácnost měsíčně potřebovala, aby to stačilo na uspokojení jejich základních potřeb, střední hodnoty těchto odhadů se však pohybují kolem patnácti tisíc.  Většina respondentů (84%) každopádně uvádí, že současný skutečný měsíční příjem jejich domácnosti je nižší než potřebná částka.  Běžně to souvisí s nezaměstnaností: 86% dotázaných uvádí, že v posledních pěti letech byli alespoň jednou nezaměstnaní.  Typický počet měsíců, po které byli respondenti v posledních pěti letech nezaměstnaní, je 20 – 25.  Tato doba vzrůstá s věkem dotázaných a klesá s jejich vzděláním – respondenti se základním či nižším vzděláním byli v posledních pěti letech nezaměstnaní průměrně 35 měsíců, lidé s vysokoškolským vzděláním 13 měsíců.  Pokud jde o současnou sociální situaci dotázaných, nejčastěji jsou nezaměstnaní (83%), jejich domácnost má velmi nízké příjmy (40%), nebo se jim rozpadla rodina (18%), jde o samoživitelky (16%) nebo mají velké dluhy (14%).  Délka současné nezaměstnanosti (u respondentů, kteří jsou nyní nezaměstnaní nebo v domácnosti) je ve středním případě 41 týdnů. Dlouhodobě nezaměstnaní respondenti zvyšují průměr, který se tak vyšplhal na 99 týdnů, proto je zde přesnějším ukazatelem střední hodnota – počet týdnů nezaměstnanosti u respondenta, který je v délce nezaměstnanosti přesně ve středu pole respondentů. U žen, respondentů s nižším vzděláním a starších lidí je tato doba ještě delší.  Na úřadu práce je v současnosti jako žadatel/ka o zaměstnání registrováno 83% nezaměstnaných respondentů. Aktivnější jsou v tomto muži, lidé do 64 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním.

14 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 14 pohlaví vzdělání věk Minimální potřebný příjem domácnosti – průměry Odhad minimálního potřebného příjmu Osoby v obtížné sociální situaci „Můžete prosím odhadnout, kolik by Vaše domácnost, podle Vašeho názoru, v současné době potřebovala minimálně měsíčně, aby to stačilo na uspokojení základních potřeb?“ (q5) v Kč; N = 204 Minimální potřebný příjem domácnosti průměr16640 Kč střední hodnota15000 Kč nejčastější hodnota20000 Kč minimum2000 Kč maximum50000 Kč 25. percentil11000 Kč 50. percentil15000 Kč 75. percentil20000 Kč N = 204 „A jaký je Váš současný skutečný měsíční příjem ve srovnání s minimálním příjmem, který jste uvedl/a v předchozí otázce?“ (q6)

15 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 15 Délka nezaměstnanosti v posledních 5 letech Osoby v obtížné sociální situaci „Když sečtete všechna období své nezaměstnanosti za posledních 5 let, kolik to dělá měsíců?“ (q8) N = 176 respondentů, kteří byli někdy v posledních 5 letech nezaměstnaní pohlaví vzdělání věk počet měsíců nezaměstnanosti za posledních 5 let průměr25 střední hodnota20 nejčastější hodnota60 minimum1 maximum percentil8 50. percentil percentil39 Průměrný počet měsíců nezaměstnanosti za posledních 5 let řádková % (dopočet do 100% neuváděn)

16 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 16 Současná pracovní aktivita Osoby v obtížné sociální situaci „Pracujete v současné době?“ (q10) v %; N = 204 pohlaví vzdělání věk má placené zaměstnání (12%) nemá placené zaměstnání (88%) řádková %

17 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 17 Současný stav hledání nového zaměstnání Osoby v obtížné sociální situaci „Pokud se týká nového zaměstnání, v současné době:“ (q13) v %; N = 159 respondentů, kteří jsou nezaměstnání nebo v domácnosti v %; N = 35 respondentů, kteří jsou nezaměstnání nebo v domácnosti a v současné době (či vůbec) nehledají či nechtějí placenou práci Pozn.: Výsledky jsou vzhledem k nízkému počtu respondentů pouze indikativní. „Pokud v tomto okamžiku placenou práci nehledáte nebo ji nechcete, je to z toho důvodu, že:“ (q14)

18 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 18 Požadavky na hledané zaměstnání Osoby v obtížné sociální situaci „Zaměstnání, které hledáte, by...:“ (q15) v %; N = 124 respondentů, kteří jsou nezaměstnání nebo v domácnosti a hledají místo „Jakým způsobem hledáte práci?“ (q16)

19 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 19 Zájem o rekvalifikaci očekávaný plat Osoby v obtížné sociální situaci „Měl/a byste zájem o rekvalifikaci nebo další vzdělávání?“ (q18) v %; N = 124 respondentů, kteří jsou nezaměstnání nebo v domácnosti a hledají místo Očekávaný plat od budoucího zaměstnavatele průměr16306 Kč střední hodnota15000 Kč nejčastější hodnota20000 Kč minimum5000 Kč maximum55000 Kč 25. percentil12000 Kč 50. percentil15000 Kč 75. percentil20000 Kč „Jaký plat očekáváte od svého budoucího zaměstnavatele? Za jaký plat byste byl/a ochoten/a pracovat?“ (q19)

20 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 20  Skupinou, jež nejčastěji využívá sociální služby, jsou osoby v obtížné sociální situaci.  Nejvíce skutečně využívanou sociální službou je pečovatelská služba, kterou nejčastěji využívají jak senioři, tak i lidé se zdravotním handicapem a jejich pečovatelé.  Nejdůležitější službou je pro všechny segmenty - s výjimkou osob v obtížné sociální situaci - pečovatelská služba.  Za jednu ze dvou nejdůležitějších služeb ji označily více než tři desetiny seniorů, osob se zdravotním handicapem i pečovatelů. Dalšími službami, které tyto skupiny dotázaných často uvádějí mezi dvěma nejdůležitějšími, jsou poradenství a osobní asistence.  Respondenti se o sociálních službách, které využívají, nejčastěji dozvěděli prostřednictvím neformálních informačních kanálů - zejména od přátel, spolupracovníků a sousedů a od členů rodiny.  Hlavním institucionálním informačním kanálem byl v případě seniorů a handicapovaných lékař, pro osoby v obtížné životní situaci pracovník úřadu MČ Praha 4. Poněkud odlišná je situace u pečovatelů - ti získali informace především z institucionálních zdrojů (opět především od lékaře nebo od pracovníka úřadu městské části Praha 4). Až na dalších místech následují informace z neformálních zdrojů (přátelé, známí a členové rodiny). VYUŽÍVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

21 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 21  Skupinou, jež nejčastěji využívá sociální služby, jsou osoby v obtížné sociální situaci (využívá je 97% z nich). U osob se zdravotním handicapem tento podíl činí 71%, mezi dotázanými seniory 60%.  Podíly respondentů, kteří využívají služby mimo Prahu 4, nejsou velké - u pečovatelů je to 15%, u handicapovaných 14%, u seniorů 11% a u osob v obtížné sociální situaci 5%.  Trojici služeb, které nejčastěji využívají senioři, tvoří  pečovatelská služba (využívá 30%),  sociálně aktivační služby (19%) a  poradenství (13%).  Respondenti se zdravotním handicapem výrazně nejčastěji využívají pečovatelskou službu (47%).  U většiny zkoumaných služeb zjišťujeme, že zájem o jejich využití je vyšší než znalost jejich poskytovatele.  Osoby, pečující o osoby se zdravotním handicapem, seniory či osoby v sociální nouzi, nejčastěji využívají (resp. osoba, o niž pečují, využívá):  pečovatelskou službu (25%),  osobní asistenci (20%) a  poradenství (16%).  Také mezi pečovateli se setkáváme se situací, kdy podíl respondentů, kteří chtějí službu využít, převyšuje míru znalosti jejího poskytovatele - nejvýrazněji u odlehčovacích služeb a tísňové péče. Skutečné využívání služeb

22 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 22  Osoby v obtížné sociální situaci využívají (resp. v uplynulých 12 měsících využili) především dvě služby:  pomoc sociálního odboru MČ Praha 4 (80%) a  pomoc úřadu práce (71%). Skutečné využívání služeb

23 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 23 Míra využívání sociálních služeb senioři - služby v Praze 4 „Využíváte či jste v posledních 12 měsících využíval/a nějakou sociální službu, kterou poskytuje některá organizace v Praze 4?“ (q5) v %, N = 229 v %, N = 229; možnost více odpovědí „A využíváte či jste využil/a v posledních 12 měsících nějaké sociální služby v jiných částech Prahy či mimo Prahu?“ (q6)

24 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 24 Využívání jednotlivých služeb - senioři „Nyní Vám budu postupně číst jednotlivé typy sociálních služeb a Vy mi prosím řekněte: (q7) A)Zda je využíváte v městské části Praha 4 (či jste je využila v posledních 12 měsících); B)Zda víte, kdo takovou službu v Praze 4 poskytuje; C)Zda byste takovou službu chtěl/a (potřeboval/a) využít v následujících 12 měsících.“ SKUTEČNÉ VYUŽITÍ SLUŽEBZNALOST POSKYTOVATELE SLUŽBYBUDOUCÍ VYUŽITÍ SLUŽBY v %, N = 229

25 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 25 Míra využívání sociálních služeb handicapovaní - služby v Praze 4 „Využíváte či jste v posledních 12 měsících využíval/a nějakou sociální službu, kterou poskytuje některá organizace v Praze 4?“ (q5) v %, N = 180 „A využíváte či jste využil/a v posledních 12 měsících nějaké sociální služby v jiných částech Prahy či mimo Prahu?“ (q6) v %, N = 180; možnost více odpovědí

26 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 26 Využívání jednotlivých služeb - handicapovaní „Nyní Vám budu postupně číst jednotlivé typy sociálních služeb a Vy mi prosím řekněte: (q7) A)Zda je využíváte v městské části Praha 4 (či jste je využila v posledních 12 měsících); B)Zda víte, kdo takovou službu v Praze 4 poskytuje; C)Zda byste takovou službu chtěl/a (potřeboval/a) využít v následujících 12 měsících.“ SKUTEČNÉ VYUŽITÍ SLUŽEBZNALOST POSKYTOVATELE SLUŽBYBUDOUCÍ VYUŽITÍ SLUŽBY v %, N = 180

27 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 27 Míra využívání sociálních služeb osoby v obtížné sociální situaci - služby v Praze 4 „Využíváte či jste v posledních 12 měsících využíval/a nějakou sociální službu?“ (q24) v %, N = 204 „A využíváte či jste využil/a v posledních 12 měsících nějaké sociální služby v jiných částech Prahy či mimo Prahu?“ (q6)

28 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 28 Využívání jednotlivých služeb - osoby v obtížné sociální situaci „Nyní Vám budu postupně číst jednotlivé typy sociálních služeb a Vy mi prosím řekněte: (q25) A)Zda je využíváte v městské části Praha 4 (či jste je využila v posledních 12 měsících); B)Zda víte, kdo takovou službu v Praze 4 poskytuje; C)Zda byste takovou službu chtěl/a (potřeboval/a) využít v následujících 12 měsících.“ SKUTEČNÉ VYUŽITÍ SLUŽEBZNALOST POSKYTOVATELE SLUŽBYBUDOUCÍ VYUŽITÍ SLUŽBY v %, N = 204

29 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 29 Využívání jednotlivých služeb - pečovatelé „Nyní Vám budu postupně číst jednotlivé typy sociálních služeb a Vy mi prosím řekněte: (q4) C.Zda by ji osoba. o kterou pečujete, chtěla využít v následujících 12 měsících“ v %, N = 413

30 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 30 Využívání služeb dle sociodemografických charakteristik pečovatelé - pečovatelská služba pečovatelskou službu využívají častěji pečovatelé - muži (35% oproti 25% v celém souboru) pečovatelskou službu nevyužívají zejména pečovatelky (ženy), které se starají o handicapovaného muže (82% oproti 75% v celém souboru)

31 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 31 Využívání služeb dle sociodemografických charakteristik pečovatelé - poradenství poradenství využívají relativně nejčastěji pečovatelé ve věku do 44 let (28% oproti 16% v celém souboru) poradenství nevyužívají zejména pečovatelky (ženy) starší 64 let (95% oproti 84% v celém souboru)

32 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 32 ZDROJE INFORMACÍ O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH  Zdroje informací o sociálních službách mají respondenti ze skupiny seniorů a zdravotně handicapovaných podobné - jedná se o především o neformální sdělení od přátel a známých (senioři 27%, handicapovaní 28%), rodinných příslušníků (senioři 24%, handicapovaní 33%). Z institucí poskytují informace především lékaři (senioři 20%, handicapovaní 22%).  Osoby v obtížné sociální situaci získaly informace především od přátel (34%), na dalším místě jsou pracovníci MČ Praha 4 (27%), dále rodina a média (26%).  Pečovatelé informace získali především z institucionálních zdrojů - lékař (30%), pracovník MČ Praha 4 (24%). Až na třetím místě nacházíme neformální informace od přátel, spolupracovníků či sousedů (17%).

33 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 33 Zdroje informací o sociálních službách „Jak jste se dozvěděl/a o sociálních službách, které v současnosti využíváte? Můžete uvést i více zdrojů informací.“ v %, N = 229 možnost více odpovědí seniořihandicapovaní v %, N = 180 možnost více odpovědí

34 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 34 Zdroje informací o sociálních službách „Jak jste se dozvěděl/a o sociálních službách, které v současnosti využíváte? Můžete uvést i více zdrojů informací.“ (q35) v %, N = 204 možnost více odpovědí osoby v obtížné sociální situacipečovatelé v %, N = 413 možnost více odpovědí

35 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 35 SPOKOJENOST SE DVĚMA NEJDŮLEŽITĚJŠÍMI SLUŽBAMI - SENIOŘI „Do jaké míry jste spokojen/a s danou službou?“ (q23 a q29) PEČOVATELSKÁ SLUŽBA (N=82)PORADENSTVÍ (N=35) DOMOV PRO SENIORY (N=32) AKTIVAČNÍ SLUŽBY (N=26) INTERNET PRO SENIORY (N=11) ODLEHČOVACÍ SLUŽBY (N=10)

36 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 36 Míra spokojenosti s různými aspekty dvou nejdůležitějších služeb senioři „A do jaké míry jste spokojen/a s následujícími aspekty této služby?“ (q25 a q31) PEČOVATELSKÁ SLUŽBA (N=82) řádková %; (dopočet do 100% neuveden) řádková %

37 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 37 Míra spokojenosti s různými aspekty dvou nejdůležitějších služeb senioři „A do jaké míry jste spokojen/a s následujícími aspekty této služby?“ (q25 a q31) DOMOV PRO SENIORY (N=32) řádková %; (dopočet do 100% neuveden) řádková %

38 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 38 SPOKOJENOST SE DVĚMA NEJDŮLEŽITĚJŠÍMI SLUŽBAMI - HANDICAPOVANÍ „Do jaké míry jste spokojen/a s danou službou?“ (q23 a q29) PEČOVATELSKÁ SLUŽBA (N=71)OSOBNÍ ASISTENCE (N=28)CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ (N=17) PORADENSTVÍ (N=15) ODLEHČOVACÍ SLUŽBY (N=14) DOMOV PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ (N=11)

39 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 39 Míra spokojenosti s různými aspekty dvou nejdůležitějších služeb handicapovaní „A do jaké míry jste spokojen/a s následujícími aspekty této služby?“ (q25 a q31) PEČOVATELSKÁ SLUŽBA (N=71) řádková %; (dopočet do 100% neuveden) řádková %

40 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 40 Míra spokojenosti s různými aspekty dvou nejdůležitějších služeb handicapovaní „A do jaké míry jste spokojen/a s následujícími aspekty této služby?“ (q25 a q31) OSOBNÍ ASISTENCE (N=28) řádková %; (dopočet do 100% neuveden) řádková %

41 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 41 SPOKOJENOST SE DVĚMA NEJDŮLEŽITĚJŠÍMI SLUŽBAMI - PEČOVATELÉ hodnocení na školní stupnici „Do jaké míry jste spokojeni s danou službou? Pro hodnocení své spokojenosti použijte školní stupnici.“ (q20 a q25) PEČOVATELSKÁ SLUŽBA (N=138)OSOBNÍ ASISTENCE (N=122)PORADENSTVÍ (N=77) DENNÍ STACIONÁŘ (N=17)SOCIÁLNÍ REHABILITACE (N=11)DOMOV PRO SENIORY (N=15)

42 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 42 Míra spokojenosti s různými aspekty dvou nejdůležitějších služeb pečovatelé „A do jaké míry jste spokojeni s následujícími aspekty této služby?“ (q22 a q27) PEČOVATELSKÁ SLUŽBA (N=138) v %, N = 413 řádková %řádková %; (dopočet do 100% neuveden)

43 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 43 Míra spokojenosti s různými aspekty dvou nejdůležitějších služeb pečovatelé „A do jaké míry jste spokojeni s následujícími aspekty této služby?“ (q22 a q27) OSOBNÍ ASISTENCE (N=122) v %, N = 413 řádková %řádková %; (dopočet do 100% neuveden)

44 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 44 POSKYTOVATELÉ SLUŽEB TYPY SLUŽEB POSKYTOVANÝCH INSTITUCEMI  Polovina zkoumaných institucí, poskytujících sociální služby, své služby nabízí pobytovou formou (klient je v zařízení ubytován), 44% pracuje ambulantně a stejně velký podíl poskytuje terénní služby (v přirozeném prostředí klienta).  Mezi primární služby, poskytované institucemi, patří zejména sociální poradenství (nabízí 53% dotázaných institucí), sociální rehabilitace (31%) a osobní asistence (19%).  Hlavními činnostmi, které instituce při poskytování služeb zajišťují, jsou sociální poradenství (74%), výchovné, vzdělávací a aktivační činnosti (69%) a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (63%).  Nadpoloviční většina poskytovatelů služeb uvádí, že na většině jejich služeb se klienti finančně spolupodílejí (54%).  43% institucí poskytuje většinu svých služeb zdarma a pouze 3% organizací uvádí, že většinu služeb zcela hradí klienti.

45 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 45 Typy poskytovaných služeb poskytovatelé - základní formy služeb „Jaké formy služeb v Praze 4 Vaše zařízení poskytuje? (Možnost více odpovědí)“ (q12) v %, N = 36 „Většinu služeb, které poskytujete v Praze 4, zcela hradí klienti, klienti se finančně spolupodílejí, nebo jsou pro klienty zdarma?“ (q15)

46 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 46 POŽADOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY A HODNOCENÍ JEJICH NABÍDKY  Klienti sociálních služeb v městské části Praha 4 se, s ohledem na specifika jejich konkrétního handicapu, obecně nejvíce zajímají o asistenční a ošetřovatelské služby poskytované v domácím prostředí s velkým důrazem na jejich flexibilitu. Právě její absence je vnímána jako výrazný nedostatek – klienti chtějí využívat služby jen v době, kdy ji opravdu potřebují, proto by harmonizace jejich nároků s možností dostupnosti časově omezených sociálních služeb mohla ve svém důsledku zvýšit kapacitu těchto služeb a poskytnout je širšímu spektru postižených.  Citelný je rovněž důraz na bezbariérovost přístupů do veřejných prostor a bezbariérové úpravy bytů (zejména pak koupelen a toalet).  Poměrně obtížně řešitelná je situace handicapovaných ve starších bytových domech s absencí výtahu. Tito lidé jsou v podstatě uvězněni ve svých bytech, což je činí naprosto odkázanými na sociální služby a pomoc okolí.  Zlepšení situace by bylo vítané zejména u nabídky míst v domech pro seniory. Šance na umístění osoby do tohoto zařízení je v současné situaci poměrně velmi nízká, kapacity domovů jsou poddimenzované potřebám. V případě dočasného umístění osob v domovech s pečovatelskou službou či stacionářích je situace lepší, avšak i zde zůstává neumístěna čtvrtina osob, které o tuto službu projeví zájem.  Finanční dostupnost služeb je samozřejmě relativní a pro každého z klientů individuální, ale obecně není pociťována jako bariéra v přístupu k požadovaných sociálních službám.

47 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 47 Problematické oblasti v domácím a venkovním prostředí  Handicapovaní obyvatelé městské části Prahy 4 se v každodenním životě setkávají s řadou překážek, které jsou specifické pro danou handicapovou zátěž (sociální, fyzický či věkový handicap).  Tato specifika jsou dány jednak samotným postižením, ale na druhé straně i stavem sociálních služeb poskytovaných této skupině obyvatel a schopností společnosti vnímat specifické nároky těchto skupin obyvatel.  Bariéry pociťované v každodenním životě mají velmi vysoký vliv na subjektivní pocit životní pohody a výrazně ovlivňují i hodnocení kvality sociálních služeb v městské části, kde žijí.  Obecně lze říci, že přes výrazné odlišnosti ve vnímání problémových aspektů života jednotlivých skupin handicapovaných můžeme najít společný jmenovatel, kterým je problém mobility a pohybu jak po městské části, tak i v domácnosti.

48 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 48 Problematické oblasti v domácím a venkovním prostředí senioři %, Base (n): 229 „Nyní se zamyslete na svojí situací a zkuste mi prosím říci, co Vám osobně působí největší problémy v rámci domácího prostředí / mimo vaše domácí prostředí ?“ (q32, q33) domácívenkovní %, Base (n): 229 drahé bydlení hluk prostředí chybí výtah levnější samoobsluha pomoc s péčí o manželku pomoc vnučky nákupy a vaření samota - smutno v době nemoci, problémy sociální příspěvky k důchodu vztahy s firmou zajišťující chod domu s peč. službou zdravotní stav málo odpadkových košů nepořádek na ulicích hlučnost jezdí málo bezbariérových nízkopodlažních autobusů WC - chybí věšáčky v kabince nedostatek laviček likvidace zeleně a parků malá nabídka míst v Domovech pro seniory penzistům WC - zdarma pohodlnější lavičky vzdělávání a kurzy jsou daleko málo popelnic na tříděný odpad málo strážníků na ulici

49 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 49 Problematické oblasti v domácím a venkovním prostředí osoby se zdravotním handicapem %, Base (n): 180 „Nyní se zamyslete na svojí situací a zkuste mi prosím říci, co Vám osobně působí největší problémy v rámci domácího prostředí / mimo vaše domácí prostředí ?“ (q32, q33) domácívenkovní %, Base (n): 180 finanční dostupnost závislost na okolí pomalost problémy s pohybem přístup do domu omezené možnosti bariérovost nevychovanost lidí pomoc ovzduší moc aut

50 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 50 Vybrané oblasti vyžadující intervenci pohledem poskytovatelů sociálních služeb „Podle vašich zkušeností: v jaké oblasti Vaši uživatelé z Prahy 4 potřebují především pomoci ? “ (q23) %, Base (n): 36; možnost více variant prioritní %, Base (n): 36; možnost více variant další

51 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 51 HODNOCENÍ NABÍDKY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V MČ PRAHA 4  Nabídka sociálních služeb v městské části Praha 4 je hodnocena poměrně pozitivně.  Kladně jí hodnotí téměř tři pětiny osob v sociálně obtížné situaci, polovinu spokojených nalezneme i mezi osobami se zdravotním handicapem a pečovateli. Relativně nejhůře nabídku služeb vnímají senioři (42% spokojených).  Mezi pečovateli jsme analyzovali i detailní hodnocení nabídky vybraných sociálních služeb. Nejvíce jsou spokojeni s nabídkou pečovatelských služeb v domácnosti, ošetřovatelskou službou a poradenstvím, naopak nejméně s nabídkou míst v hospicích, v týdenních stacionářích, domovech pro tělesně postižené, nabídkou víkendové pečovatelské služby a podporou zaměstnávání osob se zdravotním handicapem.

52 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 52 Hodnocení nabídky sociálních služeb v MČ Praha 4 %, Base (n): 229 „Když se zamyslíte nad nabídkou sociálních služeb pro v městské části Praha 4... Jak vnímáte šíři jejich nabídky ?“ senioři %, Base (n): 180 osoby se zdravotním handicapem

53 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 53 Hodnocení nabídky sociálních služeb v MČ Praha 4 %, Base (n): 204 osoby v obtížné sociální situacipečovatelé „Když se zamyslíte nad nabídkou sociálních služeb pro v městské části Praha 4... Jak vnímáte šíři jejich nabídky ?“ %, Base (n): 413

54 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 54 MOŽNOSTI ZLEPŠENÍ KVALITY ŽIVOTA DANÉ SKUPINY  Podněty k možnostem zlepšení kvality života se výrazně opírají o specifické potřeby jednotlivých skupin sociálně, zdravotně či věkově znevýhodněných skupin obyvatel Prahy 4. Dotazovali jsme se však osob, jejichž handicap se nějakým způsobem dotýká jejich zdravotních dispozic (tedy seniorů a zdravotně handicapovaných) - je tedy jasné, že prioritou u obou skupin je potřeba zlepšení bezbariérového pohybu po městě. Respondenti vybírali z předloženého seznamu variant podle svých preferencí s možností uvést dále i jinou, nenabízenou variantu.  U seniorů jednoznačně dominuje zlepšení bezbariérového pohybu po městě, s odstupem následují více laviček a míst k odpočinku a požadavek na více zeleně ve městě.  Pro zdravotně handicapované je prioritou rovněž zlepšení bezbariérového pohybu po městě, následuje pomoc při vyplňování formulářů na úřadech a lepší informovanost o nabídce sociálních služeb  S podporou zdravotně handicapovaných se pojí i podpora pracovních míst pro tuto specifickou skupinu osob. Téměř polovina dotázaných však nedokázala určit preferovaný typ zaměstnání. Necelá pětina (18%) upřednostňuje práci doma, necelá sedmina (15%) se domnívá, že práce zdravotně handicapovaných nevyžaduje žádnou speciální podporu. Běžné zaměstnání těchto osob by mělo být podporováno podle názoru 12% dotázaných zdravotně postižených.

55 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 55 Možnosti zlepšení kvality života dané skupiny senioři „Co by podle vašeho názoru pomohlo zlepšit kvalitu života seniorů v Praze 4 ?“ (q43) %, Base (n): 229 umístění v domově důchodců - větší kapacity2 jídelna2 manikúra,pedikúra, kadeřnictví doma2 údržba zeleně2 zvýšení důchodu2 menší hlučnost prostředí1 informace o akcích1 koupaliště1 lepší zajištění převozu od lékařů1 pořady v televizi1 Tučňák - jako 14-ti deník1 více košů na odpadky1 více obchodů1 více kontejnerů na tříděný odpad1 více policistů v ulicích1 zábavy, estrády1 jídelny s dietním stravováním1

56 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 56 Možnosti zlepšení kvality života dané skupiny osoby se zdravotním handicapem „Co by podle vašeho názoru pomohlo zlepšit život zdravotně postižených v Praze 4 ?“ (q46) %, Base (n): 180 finanční zabezpečení, více financí3 vstřícnost, ochota lidí2 dostupnost kulturních zařízení2 rehabilitace1 lepší přístup na parkovací místa pro invalidy1 více domovů důchodců1 rozvoz léků, nákupů1 umístění do ústavu1 vstřícnost úředníků1 výtahy v domově důchodců1 zlepšení ovzduší1

57 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 57 Možnosti podpory pracovního uplatnění osoby se zdravotním handicapem %, Base (n): 180 „Lidé se zdravotním postižením mívají často problémy najít pracovní uplatnění. Jaký typ pracovního uplatnění preferujete Vy osobně? Jaký by měl být ze strany MČ Praha 4 podporován ?“ (q47) práce pro radost1 kluby pro seniory1 dle typu postižení1 ruční práce1

58 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 58 CHYBĚJÍCÍ ČI NEDOSTATEČNÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NABÍDCE PRAHY  Kromě hodnocení spokojenosti s kvalitou a šíří poskytovaných sociálních služeb v městské části Praha 4 jsme se zaměřili i na analýzu nedostatků v nabídce těchto služeb.  Seniorům chybí zejména dostatečná kapacita v domovech pro seniory, víkendová pečovatelská služba a rozvoz obědů i o víkendech.  Osoby se zdravotním handicapem postrádají především pomoc rodinám pečujícím o zdravotně postiženého, služby dobrovolníků a nabídku asistenčních služeb.  Osoby v obtížné sociální situaci rozlišily služby : nedostatečné – zejména pomoc úřadu práce a pomoc sociálního odboru Praha 4 ; podle 31% jsou ale služby dostatečné zcela chybějící – poradenství a krizové ubytování ; 42% uvedlo, že žádná ze služeb podle jejich názoru nechybí chybí jim však souhrnně zejména dostatek informací o poskytovaných službách a možnosti jejich využití a flexibilní ošetřovatelské a asistentské služby.

59 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 59 Chybějící či nedostatečné sociální služby v nabídce senioři „Jaké sociální služby pro seniory v Praze 4 podle Vás chybí, nebo jejich nabídka je zde nedostatečná ?“ (q36) %, Base (n): 229 právní3 informační poradenství1 bezplatný internet pro seniory3 málo míst v domově důchodců2 denní,týdenní stacionář1 doprava pacientů na pravidelné lékař. ošetření1 zdravotní sestra o víkendech1 levné stravování1 místní policie je málo v ulicích1 osobní asistenti jsou omezeni časově1 turistický klub seniorů1 pedikúra pro seniory1 více pracovních příležitostí1

60 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 60 Chybějící či nedostatečné sociální služby v nabídce osoby se zdravotním handicapem „Jaké sociální služby pro zdravotně postižené v Praze 4 podle Vás chybí, nebo jejich nabídka je zde nedostatečná ? “ (q39) %, Base (n): 180 bezbárierové přístupy5 dostatek pečovatelských domů,více míst2 doprava zdravotně postižených do různých zařízení3 vzdělávání1 ochota nemocničního personálu1 pečovatelská služba1 příspěvky pro pečující osobu1 rozvoz léků1 služby a obchody u DPS1 využít možnosti umístění na pár dnů do stacionáře1

61 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 61 Chybějící sociální služby v nabídce osoby v obtížné sociální situaci „Jaké sociální služby pro osoby v sociální nouzi v Praze 4 podle Vás zcela chybí ? “ (q39) %, Base (n): 204 informace celkově N5N5 sociální poradenství3 komplexní poradenství2 psychologická pomoc2 docházka sociální pracovnice domů1 poradenství1 klub,pomoc v nouzi1 ohledně práce1 pomoc seniorům1 více informací o službách, na které mám nárok1 zdraví dětí1 zvýšení dávek1 dotace dětí a zdravotní péče2 lepší komunikace s úředníky2 mít si s kým popovídat2 ochota lidí pomoci2 pomoc seniorům1 dům s pečovatelskou službou1 možnost sprchy, praní1 výhodné půjčky1 vyplácení dávek1

62 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 62 PREFEROVANÁ FORMA TRVALÉ PÉČE  Kdyby byla volba formy trvalé péče čistě věcí klientů, pak by většina z nich bez ohledu na typ handicapu volila péči blízkých osob v domácím prostředí.  Nejsilněji preferovaná je tato varianta u seniorů, relativně nejméně u osob pečujících o osobu s handicapem.  Více než dvě pětiny seniorů preferují trvalou péči v domácím prostředí za asistence svých blízkých. Třetina by pak uvítala možnost kombinovat služby poskytované doma s asistencí blízkých osob.  U zdravotně postižených rovněž dominuje preference pomoci blízkých v domácím prostředí, necelé třetina by zvolila kombinaci sociálních služeb poskytovaných doma a pomoci blízkých.  Mezi pečovateli získává nejvíce přízně varianta poskytování soc.péče v domácím prostředí s kombinací péče blízkých osob a dále využité péče osob blízkých v domácím prostředí.

63 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 63 Preferovaná forma trvalé péče %, Base (n): 229 „V případě, že byste pro sebe potřeboval/a zajistit stálou péči, jaké formě byste dal/a přednost ?“ seniořiosoby se zdravotním handicapem %, Base (n): 180 pečovatelé %, Base (n): 413

64 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 64 DOSTUPNOST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBECNĚ  Hodnocení dostupnosti služeb je u jednotlivých skupin respondentů poměrně shodné. Obecně lze říci, že v dostupnosti sociálních služeb jsou ještě určité nedostatky, např. ne každý z klientů, který o danou službu usiluje, ji může získat a to často pouze kvůli nízké kapacitě poskytovatele. Týká se to zejména míst v domovech pro seniory, domovech s pečovatelskou službou a denních či týdenních stacionářů.  Jen necelá třetina seniorů uvádí, že je pro ně dostupná většina služeb, o jejichž existenci vědí. Naopak více než dvě pětiny z nich se musí bez některé z těchto služeb obejít. Jen desetina dotázaných seniorů však aktuálně nemůže využívat služby, o níž vědí, avšak není jim poskytnuta.  U zdravotně handicapovaných je situace obdobná – pro pětinu je většina služeb dostupná, pro necelou třetinu je pak dostupná jen část z celého spektra služeb. Necelá třetina deklaruje nedostupnost služeb, které zná. Pouze necelá desetina zdravotně handicapovaných se setkala s odmítnutím poskytnutí služby, o níž měli zájem.  U pečovatelů je situace shodná – pouze 6% z nich (resp. osobám, o něž pečují) nebyla služba, o kterou stáli, poskytnuta.

65 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 65 Dostupnost služeb obecně %, Base (n): 229 „A jak hodnotíte dostupnost služeb, tj. dostupnost služeb, o nichž víte, že existují ? Jinými slovy, máte pocit, že jsou pro vás dané služby dostupné ?“ senioři osoby se zdravotním handicapem %, Base (n): 180 „Existuje nějaká sociální služba v Praze 4, o které víte, chtěl/a byste ji využít, ale z nějakých důvodů to není možné ?“ %, Base (n): 413 pečovatelé

66 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 66 Finanční dostupnost sociálních služeb  Finanční dostupnost služeb poměrně překvapivě nejlépe hodnotí osoby v obtížné sociální situaci (78% uvádí, že jsou pro ně sociální služby finančně dostupné).  Vysvětlením může být, že využívají služeb poradenství a služeb městského úřadu či úřadu práce, které nejsou nijak nákladné a hlavně nevyžadují doplatky ze strany klientů.  Poměrně dostupné jsou sociální služby i pro pečovatele – za spíše dostupné je považuje 56% z nich.  Horší je vnímání finanční dostupnosti služeb u seniorů (jen 40%) a zdravotně handicapovaných (42%).  U seniorů je horší finanční dostupnost sociálních služeb vnímána častěji osobami v mladším důchodovém věku a muži, u zdravotně handicapovaných pak zejména věkovou skupinou 60 – 64 let a osobami se stupněm postižení ZTP.

67 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 67 Finanční dostupnost sociálních služeb %, Base (n): 229 „Je většina sociálních služeb, které potřebujete pro svůj život, pro Vás finančně dostupná?“ ANO 40% NE 35% senioři %, Base (n): 180 ANO 42% NE 43% osoby se zdravotním handicapem

68 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 68 Finanční dostupnost sociálních služeb %, Base (n): 204 „Je většina sociálních služeb, které potřebujete pro svůj život, pro Vás finančně dostupná?“ ANO 78% NE 15% osoby v obtížné sociální situaci %, Base (n): 413 pečovatelé

69 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 69 Umístění v domově pro seniory/pobytového zařízení pečovatelé  Zájem o umístění v domově pro seniory hledala v posledních třech letech necelá pětina pečovatelů. Z nich však uspěla pouhá čtvrtina uchazečů.  Dvě třetiny neúspěšných uchazečů nyní figurují v seznamech čekatelů na domov pro seniory. Průměrná odhadovaná délka umístění osoby, o níž pečují, do tohoto zařízení je 34 měsíců. Nejvíce pečovatelů očekává umístění svého seniora do domova pro seniory v horizontu dvou let (modus 24 měsíců).  Čtvrtina pečovatelů očekává čekací dobu okolo 1 roku, polovina pak do dvou let. Na 75 percentilu (tedy u třech čtvrtin čekajících pečovatelů) je očekávaná doba na úrovni 48 měsíců, zbylých 25% pečovatelů předpokládá ještě delší čekací dobu.  Do pobytového zařízení chtělo osobu, o níž pečují, na omezenou dobu umístit 12% pečovatelů. Úspěšné byly dvě třetiny z nich (67%).

70 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 70 ODMÍTNUTÍ POSKYTNOUT SLUŽBU, KAPACITA POSKYTOVATELŮ  Zhruba desetina lidí v každé podskupině respondentů se se v uplynulých 12 měsících setkala s tím, že by jim nějaká organizace či instituce odmítla poskytnout službu, kterou poptávali.  U osob se zdravotním handicapem to bylo mírně častějI (15%).  U seniorů a pečovatelů šlo nejčastěji o to, že se jim nepodařilo najít místo v domově pro seniory, kam chtěli jít nebo kam chtěli umístit osobu, o kterou pečují.  Obvykle se obrátili již na několik domovů pro seniory, avšak byli odmítnuti z kapacitních důvodů a ze souvisejícím omezením pobytu na několik měsíců. Dále někteří respondenti neuspěli při hledání pečovatelské služby, pečovatelé dále poukázali na nedostupnost rehabilitace a krátkodobého umístění svěřené osoby do lékařské či jiné péče. Důvodem k odmítnutí byly převážně kapacitní důvody.  U osob se zdravotním handicapem se jednalo spíše o léčení a rehabilitace, o neúspěšné vyjednání osobní asistence a dva respondenti si také stěžovali na neochotné jednání na úřadě.  Důvodem odmítnutí vyly také většinou kapacitní důvody (74%).  Lidé v obtížné sociální situaci se z institucí nejčastěji setkávají s Úřadem práce, kde se také nejčastěji setkali s odmítnutím nějaké služby.  Opakovaně se respondenti setkali pouze se třemi typy nesplněných žádostí: finanční pomoc, příspěvek na byt a získání práce (vždy dva respondenti). O důvodech odmítnutí se respondenti vyjadřovali nejasně, nejčastěji však připouštěli, že nesplňovali podmínky pro získání služby.

71 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 71 Poskytovatelé sociálních služeb uspokojení poptávky po službách „Daří se Vám uspokojit poptávku zájemců o služby, které provozujete?“ (q18) v %; N = 36 „Dovedete odhadnout, kolik z nich bylo z městské části Praha 4?“ (q20) „Kolik zájemců o Vaše služby jste museli v roce 2006 odmítnout?“ (q19) počet odpovídajících respondentů31 průměr20 střední hodnota5 nejčetnější hodnota0 minimum0 maximum percentil0 50. percentil5 75. percentil30 počet odpovídajících respondentů27 průměr6 střední hodnota1 nejčetnější hodnota0 minimum0 maximum percentil0 50. percentil1 75. percentil10

72 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 72 INFORMOVANOST O NABÍDCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB  Většina respondentů připouští, že by mohli být o nabídce a možnostech v oblasti sociálních služeb v Praze 4 informováni lépe, než jsou nyní.  Velmi dobře informována se cítí být čtvrtina seniorů, pětina lidí se zdravotním handicapem, 29% osob v obtížné sociální situaci a necelá třetina pečovatelů.  Pokud jde o celkovou orientaci v nabídce sociálních služeb, které jsou pro dané cílové skupiny poskytovány v Praze 4, tak ne všichni respondenti dle svého vyjádření mají přehled o tom, kdo jakou službu poskytuje, na jaké služby a v jakém rozsahu mají nárok a co je jejich obsahem.  Respondenti se vždy dělí na dvě zhruba stejně početné skupiny, ze seniorů se v těchto věcech spíše či rozhodně orientuje 42% respondentů, osoby se zdravotním handicapem jsou informovány o něco více (47%), z pečovatelů uvedlo 45% respondentů, že se v nabídce spíše orientují.  Z velké roztříštěnosti odpovědí na otázku „Jaké informace Vám o sociálních službách v Praze 4 chybí či je považujete za nedostatečné, o jaké informace byste měl/a zájem?“ je patrné, že ze strany poskytovatelů sociálních služeb zde žádné vyloženě chybějící informace nejsou. Respondenti se nakonec vše potřebné dozvědí, spíše mají problém se v informacích orientovat a nevědí, co kde hledat.

73 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 73 Hodnocení informovanosti „Do jaké míry se cítíte být informován/a o nabídce a možnostech v oblasti sociálních služeb pro seniory v Praze 4?“ v %; N = 229 senioři v %; N = 180 osoby se zdravotním handicapem v %; N = 204 osoby v obtížné sociální situacipečovatelé v %; N = 413

74 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 74 MYSTERY CALLING ZAŘÍZENÍ POSKYTUJÍCÍCH SOCIÁLNÍ SLUŽBY V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 4  Nedílnou součástí projektu hodnocení sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 byl výzkum mezi poskytovateli služeb sociální péče v této městské části metodou skrytého pozorování při využití techniky mystery callingu.  Mystery calling (popř. Mystery customer research, Situation research) je dlouhodobě prověřenou výzkumnou technikou používanou řadou komerčních i nekomerčních institucí. Účelem těchto projektů je zejména vyhodnotit šíři a úroveň služeb poskytovaných zákazníkům a v návaznosti na to iniciovat zkvalitnění těchto služeb.  Mystery calling je platnou a legitimní formou výzkumu za předpokladu, že je prováděn profesionálně a s příslušnými garancemi. Mystery calling se vyznačuje určitými vlastnostmi, které jej odlišují od jiných typů výzkumu.  na straně respondenta Především je to fakt, že "respondent" neví, že je předmětem výzkumu. Z toho vyplývá, že je nezbytně nutné, aby pracovníci, kteří pracují na těchto projektech, přísně respektovali zásady ICE/ESOMAR a příslušnou legislativu týkající se ochrany dat.  na straně realizátora projektu Mystery calling provádějí pracovníci, kteří jsou speciálně školeni v technice pozorování, hodnocení a měření kvality služeb zákazníkům. Tito pracovníci zjišťují požadované informace tak, že kontaktují příslušná místa sloužící pro kontakt se zákazníky, a přitom jednají jako by byli skutečnými či potenciálními zákazníky a provádějí řadu předem stanovených činností, které zahrnují zejména pozorování a/nebo dotazování. Podobné návštěvy lze také realizovat v konkurenčních nebo jiných srovnatelných prodejnách za účelem získání srovnání pro hodnocení úrovně kvality poskytovaných služeb.  kontrolní mechanismy  V případě telefonického výzkumu je kontrola řešena příposlechem supervizora při prováděném dotazování.  Výzkumní pracovníci nesmějí provádět mystery shopping pro nevýzkumné účely, zejména pak kontrolu pracovních aktivit určitých identifikovatelných jednotlivců, vedoucí k jejich možnému disciplinárnímu postihu.  Veškerá reportovaná data musejí být v takové podobě, aby neumožňovala identifikaci konkrétních jednotlivců.

75 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 75 Mystery calling postup a obecný závěr  V případě našeho projektu bylo testováno 25 institucí a organizací, které poskytují sociální služby občanům městské části Praha 4.  Primárním cílem bylo analyzovat, zda deklarovaná šíře služeb, které jednotlivé organizace deklarují ve svých propozicích a nabízí tak potenciálním klientům, jsou reálně dostupné a organizacemi poskytované běžnému zájemci o jejich využití.  Konkrétní postup analýzy byl následující:  ze seznamu institucí, které jsme oslovili v rámci dotazníkového / web survey výzkumu (vyčerpávající šetření, tzn. zahrnuty všechny organizace působící v MČ Praha 4), vyškolení operátoři postupně v telefonických rozhovorech v roli zájemců o využití služeb testovali všechny služby, které daná organizace deklarovala v obdrženém dotazníku.  každá organizace byla testována na každou deklarovanou službu zvlášť  celkem bylo realizováno 79 úspěšných telefonických rozhovorů  na základě zjištěných údajů jsme analyzovali reálnou dostupnost deklarovaných služeb pro potenciální klienty ke dni realizovaného rozhovoru  rozdíly mezi deklarovanými službami a reálným stavem předkládá souhrn prezentovaný na následujících stranách * plánovaný rozšířený mystery calling zaměřený na ÚSS Jílovská bohužel nemohl být z technických důvodů proveden, neboť jsme nezískali seznam telefonních kontaktů na jednotlivé pracovníky. Organizace byla tedy dotazována standardně jako ostatní respondenti.  Obecný závěr  většina testovaných organizací a institucí reálně poskytuje plnou šíři služeb, které deklarovala v předchozím dotazníkovém / web survey šetření. Klienti rekrutovaní z MČ Praha 4 mají tedy ve vztahu k šíři nabídky sociálních služeb relativně vysokou možnost získat požadované služby, které zde jsou nabízeny.

76 AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 76 Děkujeme za pozornost


Stáhnout ppt "AD-HOC RESEARCH: Analýza sociálních potřeb občanů městské části Praha 4 1 srpen 2007 ANALÝZA SOCIÁLNÍCH POTŘEB OBČANŮ V PRAZE 4 Prezentace základních výstupů."

Podobné prezentace


Reklamy Google