Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Stáří.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Stáří."— Transkript prezentace:

1 Stáří

2 Antropologický obraz STÁŘÍ – vymezení pojmu
Poslední ontogenetické období v životě člověka Stáří není v pravém slova smyslu dobou odpočinku, je to spíš doba zrání, ve které se člověk má uplatnit tak, aby využil nabytých zkušeností a nebyl po něm požadován výkon, který už nemůže podávat Období, kdy se nám v plnosti a v naší „samotě“ zjevuje náš vlastní život, jeho celek. Mnohočetné a individuální příčiny projevů stáří – příčina obtížného vymezení

3 Stárnutí – vymezení pojmu
Nezvratitelný proces doprovázený specifickými degenerativními, morfologickými a funkčními změnami některé choroby výhradně ve stáří: st. Demence, Alzheimer, st. Diabetes zpomalení psychických činností (paměť a učení), změny v mobilitě – v motorice Proces vždy diskontinuitní (nesouvislý) – v různých obdobích různá rychlost

4 Členění stáří Kalendářní Sociální Biologické
nerozlišuje interindividuální rozdíly – konkrétní míru involučních změn u daného člověka rozlišuje tzv. stáří Biologické Sociální vznik nároku na starobní důchod změna sociálních rolí a potřeb změna životního stylu a ekonomického zajištění Biologické individuální rozdíly (genetické dispozice a vnější faktory Tělesné změny Psychické změny

5 Kalendářní stáří Periodizace kalendářního stáří dle WHO:
60 – 74 let: rané stáří (starší věk); počátek stáří 65 let 75 – 89 let: vlastní stáří (pokročilý, vysoký věk); 75 let tzv. uzlový ontogenetický bod 90 let a více: dlouhověkost

6 Sociální stáří Sociální periodizace:
první věk (předproduktivní období) druhý věk (produktivní období) třetí věk (postproduktivní období, stáří) někdy používán věk čtvrtý (období závislosti)

7 Biologické stáří Periodizace psychického vývoje dle ERIKSONA 8 stádií - v každém je úkol, jehož splnění je nutné k postoupení do dalšího stádia; není-li úkol splněn, vznikají poruchy (ve směru či v rychlosti) poslední stádium: integrita versus zoufalství ze zoufalství plyne pocit marnosti a z něj strach ze smrti integrita: ve stáří přijetí svého jedinečného životního cyklu a lidí, kteří v něm figurovali; přijetí vlastní zodpovědnosti; „můj život měl smysl“ Periodizace mravního vývoje dle KOHLBERGA 3 úrovně, každá se dvěma stádii konečné stádium (sedmé) náboženské, mystické poslední roky života člověka – lidé se považují za malou součást vesmíru a cítí jednotu s ním

8 Potřeby seniorů Zdraví a celkový stav seniora je absolutně závislý na míře uspokojení všeobecně nezbytných a jeho dalších individuálních potřeb.

9 Hierarchie potřeb dle Maslowa
BIOLOGICKÉ potřeby - základní: fyziologické - voda, vzduch, potrava,odpočinek, pohyb, zdraví, tišení bolesti, smích a pláč, správná teplota, fyzický kontakt - potřeba bezpečí - SOCIÁLNÍ - důvěra,stabilita,jistota,spolehlivost PSYCHOLOGICKÉ potřeby-  sounáležitost a láska, potřeba uznání - výkonu, kompetence,důvěry,potřeba vyjadřovat se a být vyslechnut potřeba AUTONOMIE - úcta, sebeúcta, být užitečný, svoboda rozhodování SPIRITUÁLNÍ potřeby - potřeba SEBEREALIZACE - potřeba osobního růstu- kognitivní a estetické potřeby: objevovat, tvořit, sebeuskutečnění; nacházení smyslu života; vyrovnanost

10 Potřeby člověka v seniorském věku dle Opatrného
Starý člověk většinou netouží po prodloužení biologického života za každou cenu. spokojí se s trochou volnosti, klidu a empatie. Hodnotová náplň života, nejen odpočinek Zachování živých kontaktů se současností, což někdy znamená i poskytnutí technické pomoci při využívání komunikačních prostředků Dořešení minulosti – celkově lze říci, že senior potřebuje více pomoci k zachování živých kontaktů s přítomností a potřebuje se více zabývat řešením minulosti než člověk středního věku

11 Psychologická životnost je podněcována zájmem o přítomnost a o budoucnost. V psychologické rovině vychází krize stáří z víceméně nejasného přesvědčení, že člověk má málo z přítomného života a omezený výhled do budoucnosti – pak přichází spontánní obrácení ke vzpomínkám na minulost – přicházejí oprávněně, ale mohou znamenat únik z přítomnosti

12 Co seniora ohrožuje ztráta kontaktu se současností a pocit vyřazení
vzájemné neporozumění s osobami mladší generace neosvícené preferování mladých lidí ve společnosti a v církvi (v NZ presbyteros =řeč.starý člověk; je užíváno pro ty, kdo jsou pověřeni duchovním vedením v církvi.) snaha neidentifikovat se svou skutečnou životní rolí snaha přenášet do současnosti téměř celý „svět minulosti“, který se seniorovi jeví jako přítomnost sebepodceňování křečovitá snaha nepustit otěže z rukou nezpracovaná minulost, neřešená zranění ve vztazích, jakékoli neodpuštění strach z budoucnosti

13 Spiritualita a religiozita seniorů
Duchovní dimenze je významnou součástí života, abychom mohli hovořit o jeho plnosti Můžeme ji u každého člověka oprávněně předpokládat, i když je u jednotlivých lidí rozvinuta v různých stupních Duchovní dimenze je základem pro způsob, kvalitu a prožívání vztahů k ostatním lidem, k sobě samému, k vlastnímu životu a u mnohých k Bohu

14 Její podpora a realizace vyžaduje jako partnera rozhovoru a prožívání člověka, který tuto dimenzi vnímá, s určitou úctou uznává a sám se před ní neskrývá Bylo by praktické, kdyby pracovník pomáhajících profesí znal běžné potřeby věřících a měl představu o jejich naplnění (realizace explicitních náboženských potřeb – setkání s duchovním, udělení svátostí, apod.) Dle mnoha prastarých i čerstvých zkušeností se má za nesporné, že duchovní život člověka většinou nějakým způsobem pokračuje i ve stavech silně snížené schopnosti komunikace, bezvědomí a kómatu

15 Každý potřebuje mít víru, smysl svého života (konání)
Každý potřebuje mít víru, smysl svého života (konání). Jeho nedostatek se v některých přístupech považuje za příčinu vzniku pocitu ztráty smyslu, který je nejčastější spouštěč krize. Podoby spirituality jsou rozmanité, jejich charakter má své historické, geografické i antropologické souvislosti. Nejrozšířenější podoby spirituality jsou (podle počtu přívrženců): islámská, buddhistická, křesťanská, židovská

16 Pojmy v oblasti spirituality
Duchovní život Duchovní (spirituální) život člověka vlastně představuje síť jeho osobních vztahů. Všude tam, kde se vztah Já k ono proměňuje na vztah Já k Ty. V kontextu křesťanství to znamená, že se život člověka stává duchovním také tehdy, když se jeho vztah k tomu, co ho přesahuje, mění ze vztahu Já k ono na vztah Já k Ty. Tedy ze vztahu k „něčemu nad námi“, ke „kosmické síle“, k „energii“ na vztah k osobnímu Bohu, kterého lze konkrétně oslovit např. Otče, Příteli… Člověk očekává, že bude Bohem osloven, a že se na něj potom bude moci obrátit ve smyslu Já k Ty.

17 Spirituální bolest seniora
Může být definována např. takto: „Jde o utrpení spojené s odcizením od svého nejhlubšího já, které je často prožívané jako strach z neznáma a jako pocit ztráty smyslu“ (Munzarová, 2002). Logicky tu může vzniknout vazba mezi strachem z neznáma a ze smrti.

18 Senior může smrt vnímat několika způsoby:
touha po konci života jako pocitu ztráty smyslu – senior může v rámci bilancování svého života dojít k tomu, že neměl smysl. Pak se u něj může objevit touha po smrti, která bude únikem z této bolesti. v případě naplněného života, kdy senior poznává, že jeho život smysl měl, může začít očekávat smrt, protože považuje svůj život za naplněný a dokončený. ( + zmínka o křesťanství a touze po smrti) touha po vysvobození z bolesti

19 Spirituální bolest se může ve stáří objevit také kvůli ztrátě osobních vztahů, tzn. že senior může být schopen dát svému životu ve stáří smysl, ale malá intenzita vztahů s dětmi a vnoučaty, smrt manžela a přátel nebo jejich nemoc, naruší nejen jeho sociální vazby, ale i jeho duchovní život, protože senior nemá nikoho, ke komu by mohl budovat vztah, a také nikdo neprojevuje zájem o jeho osobu.

20 U seniorů se mohou také objevit spirituální obtíže výslovně náboženského charakteru. Senior může nést pocit viny za to co neudělal či udělal ve vztahu k jeho náboženství. Dále senioři často pociťují vinu za to, že jejich děti či vnoučata nebyly pokřtěny a vychovávány ve víře. Věří-li senior, že mu je Bůh blízko, protože Ježíš Kristus svým utrpením vyjádřil solidaritu Boha s lidským trápením, a chápe-li svůj život jako dar, který se snažil co nejlépe využít, dá se předpokládat, že se jeho život stane více duchovním.

21 Pastorační péče v širším slova smyslu jednání s člověkem a jeho doprovázení ve kterém ho respektujeme v jeho jedinečnosti a celosti přistupujeme k němu z pozice věřících křesťanů doprovázíme ho v jeho obtížích, nemoci, utrpení či umírání pomáháme mu k lidsky důstojnému zvládnutí jeho životní situace včetně smrti, .. .. a to na jemu dostupné úrovni víry .. .. s perspektivou jejího možného rozvoje sami senioři mohou být těmi, kteří se aktivně zapojí do pastorační činnosti

22 STÁŘÍ jako DUCHOVNÍ ÚKOL, který má doprovázející pochopit a podporovat
stárnutí není jen nepříjemnost, je to úkol, na který se člověk může připravit jedním z velkých „úrazů“ který lze ve stáří zakusit, je pocit zbytečnosti, obtížnosti, stesk po.. čím člověk žil a z čeho je odstraněn PO STRÁNCE DUCHOVNÍ je jistě také přípravou na odchod ze života, ale zdaleka ne jen to. Je to doba duchovního zrání, ve které je člověk schopen být oporou, rádcem.. života. Pastorace seniorů sice není bezprostřední přípravou na smrt, ale horizont smrti má také vnímat, nesmí ho popírat. A má i vzdáleně člověka na smrt připravovat. Stáří je také dobou VYROVNÁVÁNÍ SE s úspěchy i neúspěchy prožitých let. Sjednocením se všemi i se sebou samým.

23 Pastorace seniora v přirozeném prostředí – může probíhat v rámci rodiny, sousedských a přátelských vztahů, ve sboru či náboženské obci, v přímém kontaktu s duchovním (pokud je navázán vztah) v institucionálním prostředí – může mít podobu bohoslužeb, návštěv seniorů, kteří si to přejí, farářem nebo farníky, modlitebních skupinek, které vedoucí věřící pracovníci jako jeden z dobrovolných aktivizačních programů, příležitostných kulturně-pastoračních akcí (např. poutě)

24 Součástí pastorační péče o seniory v katolické církvi bývá slavení svátosti nemocných – známé také jako „poslední pomazání“. Smyslem bohoslužby je ale modlitba za nemocné. Obřad se skládá z četby Bible a modlitby kněze za nemocného, kterého kněz symbolicky pomaže k tomu určeným olejem. Důležitá je také svátost smíření, známá jako zpověď. Vychází z přesvědčení, že Bůh může odpustit i to, co člověk už nemůže napravit. Bezpodmínečnou podmínkou však je, aby člověk svého špatného jednání litoval. Člověk se má při této svátosti smířit s Bohem, se sebou, s ostatními lidmi a celým stvořením (Jan Pavel II, 1996)

25 Pastorační rozhovor Vymezení: základní forma pastorační péče
rozhovor, který vychází ze situace, přání a potřeb toho, komu je poskytována PP má svoji dimenzi – víry (jako motiv hluboké naděje, též může být výzvou k obrácení), prakticky vždy psychologickou, někdy psychoterapeutickou (nesmí být záměrný pokus o psychoterapii)

26 Cíle pastoračního rozhovoru
prvním zásadním cílem pastoračního rozhovoru je snaha dát člověku najevo, že od této chvíle nezůstává se svým problémem osamocen (pomoc a sounáležitost na lidské úrovni) cílem, který nemusí být vždy dosažen je, aby klient našel jako nejdůležitějšího a nejmocnějšího spojence ve své situaci Boha má přispět k lidsky důstojnému zvládnutí situace na úrovni víry klienta primárně ani evangelizace, ani náprava morálních nedostatků, ale pomoc klientovi v situaci či stavu, který on považuje za obtížný

27 Poskytovatelé služeb pro seniory
Charita Česká republika Adra Diakonie ČCE Seniorům nabízí tyto služby: Centra denních služeb Denní stacionáře Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Odlehčovací služby Osobní asistence Ošetřovatelská služba Pečovatelská služba Týdenní stacionáře Zdravotní péče

28 Legislativa Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

29 Seznam použité literatury
Kolektiv autorů: Slovník biblické teologie, Velehrad – Křesťanská akademie, 1981 Machová J. Biologie člověka pro učitele, UK v Praze, nakladatelství Karolinum,2002, Matoušek O., Koláčková J., Kodymová P.,: Sociální práce v praxi, Portál, Praha 2005, Pracovní texty Vodáčková D. a kol.: Krizová intervence, Portál, Praha 2002, OPATRNÝ Aleš, ThLic.; Pastorační péče v méně obvyklých situacích, část I., II. Internetové odkazy ,


Stáhnout ppt "Stáří."

Podobné prezentace


Reklamy Google