Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Bezpečnostní a obranná politika státu Charakteristiky a trendy vývoje bezpečnostního prostředí

2 Cíl přednášky Vysvětlit posluchačům pojem bezpečnostní prostředí a jeho význam pro koncipování racionální bezpečnostní a obranné politiky státu Nastínit základní charakteristiky současného bezpečnostního prostředí, jejich vybrané trendy a dopady na úkoly a činnosti moderní armády Zobecnit důsledky plynoucí z vývoje bezpečnostního prostředí a přiblížit jejich dopady na bezpečnostní a obrannou politiku

3 Obsah přednášky Definice bezpečnostního prostředí Trendy vývoje (globálního) bezpečnostního prostředí Proměna charakteru konfliktu Suverenita státu a lidská práva Nárůst důležitosti nevojenských hrozeb Terorismus, kyberterorismus, proliferace Predominantní postavení USA Struktury kolektivní bezpečnosti OSN, NATO, EU Důsledky pro bezpečnostní a obrannou politiku ČR Doporučené studijní zdroje

4 Definice bezpečnostního prostředí Vnější prostor realizace národních zájmů Místo střetu zájmů aktérů systému mezinárodních vztahů Prostředí s vyšší mírou nepoznatelnosti, nejistoty a sníženou možností kontroly Vyplývají z něj hrozby a rizika pro bezpečnost referenčního objektu (národního státu) Bezpečnostní prostředí je nutné vztahovat ke konkrétnímu referenčnímu objektu (stát, mezinárodní organizace aj.)

5 Trendy vývoje bezpečnostního prostředí Dochází k relativnímu poklesu významu národního státu v systému mezinárodních vztahů a k prolomení jeho (teritoriální) suverenity v otázkách bezpečnosti Nadnárodní entity (ekonomické subjekty, mezinárodní organizace a nátlakové skupiny, NGO, média) získávají nebývalý vliv na světové dění Na významu nabývají hrozby nadnárodního, nadstátního a nestátního charakteru Globalizace vede k mimořádně rychlé a hluboké ekonomické, politické a vojenské integraci regionů a kontinentů Otázky lokální a regionální bezpečnosti se stávají globálním tématem Mění se charakter a důsledky použití násilí v ozbrojeném konfliktu

6 Proměna charakteru konfliktu Po skončení Studené války výrazně klesá riziko globálního vojenského konfliktu Konflikty mezistátní jsou výrazně přečísleny konflikty vnitrostátními Konflikt státních aktérů je střídán konfliktem nestátních aktérů nebo konfliktem státu a nestátního aktéra (asymetrický konflikt) Ideologické příčiny konfliktů jsou nahrazovány důvody ekonomickými, nacionálními a náboženskými

7

8

9

10

11 Suverenita státu a lidská práva Lidská práva se stávají referenčním objektem bezpečnostní politiky a jejich univerzalita je kladena nad suverenitu státu Hájení lidských práv se stává ústřední součástí bezpečnostní politiky demokratických zemí i mezinárodních institucí Institucionalizace ochrany lidských práv (ICTY 1993, ICTR 1994, ICC 1998) Porušování lidských práv nebo jejich ochrana jako důvod k mezinárodním vojenským akcím (Allied Force, UNTAET 1999… Libye 2011)

12 Nárůst důležitosti nevojenských hrozeb (Mezinárodní) terorismus, kyberterorismus Proliferace zbraní, vojenských technologií a strategických materiálů Degradace životního prostředí Mezinárodní organizovaný zločin Negativní důsledky globální sociální a ekonomické divergence Epidemie a pandemie atd.

13 (Mezinárodní) terorismus Dochází ke kvalitativní proměně a motivaci terorismu Zanikají nebo se transformují tradiční teroristické organizace na nacionálním nebo ideologickém základě Dochází k extrémnímu nárůstu významu islámského terorismu Oproti minulosti jsou vytvářeny nadnárodní teroristické sítě operující v globálním měřítku Teroristé se stávají legitimním cílem mezinárodního vojenského zásahu (válka proti terorismu) On-line monitoring teroristických útoků: GlobalIncidentMap.com

14 Kyberterorismus NATO definuje kyberterorismus jako „kybernetický útok za použití nebo zneužití počítače nebo komunikačních sítí tak, aby byla způsobena škoda nebo za účelem vytváření strachu nebo zastrašování společnosti ve jménu ideologického cíle.“ „Kybernetické útoky jsou relativně levnou a nízkorizikovou aktivitou ve srovnání s nákupem a použitím systému fyzických zbraní za milióny eur.“ Brian J. Bottesini (NATO Consultation, Command and Control Agency). Kyberterorismus není jen využíván nestátními aktéry jako prostředek k dosažení jejich cílů, ale pravděpodobně i jako nástroj agrese de facto (ale nikoliv de iure) jednoho státu vůči druhému, případně agrese motivované prospěchem konkrétního státu. Příklady realizovaných útoků: Moonlight Maze (1999), Titan Rain (2003), Estonsko (2007), Gruzie (2008), Írán (2010) atd.

15 Proliferace zbraní - vymezení Proliferate (angl.) = rapidně vzrůstat Původně z latinských výrazů „proles“ (to, co roste) a „ferre“ (nésti) Proliferace = bujení, narůstání, šíření V bezpečnostní terminologii se pojem proliferace používá pro označení procesu šíření zbraní (v případě ZHN i jejich nosičů) mimo okruh stávajících držitelů, často při současném nerespektování existujících kontrolních režimů a smluv Pro potřeby přednášky lze proliferace rozdělit dle kvalitativních měřítek do následujících oblastí na: a) proliferaci malých a lehkých zbraní b) proliferaci těžkých zbraní c) proliferaci zbraní hromadného ničení

16 Proliferace malých a lehkých zbraní Malé a lehké zbraně – Small Arms and Light Weapons (SALW) Definice OSN: „small caliber firearms, usually consisting of handguns, rifles, shotguns, manual, semi-automatic, and full automatic weapons and man-portable machine guns. The category of light weapons includes a wide range of medium-caliber and explosive ordnance, including man-portable and vehicle-mounted antipersonnel, antitank and antiaircraft rockets, missiles, grenade launchers, rocket launchers, land mines, antiaircraft guns, mortars, hand grenades and rocket-propelled grenades (RPGs), etc.“ handgunsriflesshotgunssemi-automaticfull automaticmachine gunsrocketsmissilesgrenade launchersrocket launchersland minesantiaircraft gunsmortars hand grenadesrocket-propelled grenades Proliferace konvenčních malých a lehkých zbraní je významným akcelerátorem vnitrostátních konfliktů v současnosti Aktéry proliferace jsou jak státní (legálně i ilegálně) tak především nestátní aktéři

17 Proliferace malých a lehkých zbraní Malé a lehké (ruční) zbraně (SALW) způsobují ročně 60% násilných úmrtí ( , osob), ¾ ( ) jsou v rukách civilistů nebo nepravidelných sil Roční obrat prodeje SALW – odhad 9 mld. dolarů V drtivé většině vnitrostátních konfliktů je užívána výzbroj technologicky spadající do období okolo poloviny XX. století Kauza AK-47: vyrobeno ks (cca v oběhu), jen vyrobeno v SSSR

18 POBŘEŽÍ SLONOVINY 2011 PÁKISTÁN 2009

19 Boj proti proliferaci SALW Boj s proliferací SALW je vzhledem ke globální dimenzi problému iniciován především ze strany OSN a za deklarované participace významných mezinárodních organizací (NATO, EU, OBSE, AU aj.) OSN – UNODA (United Nations Office for Disarmament Affairs) „The goal of UNODA includes, inter alia, disarmament efforts in the area of conventional weapons, especially landlines and small arms, which are the weapons of choice in contemporary conflicts.“ 2001: na půdě OSN přijat dokument „Programme of Action to Prevent, Combat and Eradicate the Illicit Trade in Small Arms and Light Weapons in All Its Aspects“ (PoA), který má vytvářet rámec pro multilaterální přístup k boji s proliferací SALW – jeho praktický přínos je však sporný DRR programy (Disarmament, Demobilization, Reintegration)

20 Proliferace těžkých zbraní Proliferace těžkých zbraní je realizována zejména státními aktéry, a to především jak v legální podobě (stát - stát), tak částečně v nelegální (stát - nestátní aktér nebo stát - stát - nestátní aktér) Produkce a distribuce těžkých zbraní (major arms) je mnohem snáze kontrolovatelná než v případě SALW Proliferace těžkých zbraní je v podstatě druhem legálního mezinárodního obchodu, s výjimkou případů porušování zbrojního embarga (OSN, EU) Drtivá většina těžkých zbraní je produkována v USA a Evropě (demokratické země jsou největšími výrobci a vývozci těchto zbraní) Bez ohledu na finanční krizi vojenské výdaje (z nichž značnou část reprezentují nákupy těžkých zbraní) zaznamenávají v globálním měřítku trvalý růst

21

22

23

24

25

26

27

28

29 Proliferace zbraní hromadného ničení Jan Eichler: „Proliferaci (ZHN) je možné chápat jako závažnou a záměrnou hrozbu vojenského charakteru, která směřuje proti řadě států, ale stejně tak může směřovat i proti celému systému mezinárodních bezpečnostních vztahů na regionální nebo dokonce globální úrovni.“ Problémem se stává proliferace zbraní hromadného ničení, kdy může dojít k použití ZHN teroristickou skupinou Dochází k výrazné proliferaci ZHN a jejich nosičů, resp. technologií k jejich výrobě ze strany státních aktérů Smlouva o nešíření jaderných zbraní (1968) Úmluva o zákazu bakteriologických zbraní (1972) Úmluva o úplném zákazu chemických zbraní (1993)

30

31

32 Praha 2009: projev Barracka Obamy

33 Proliferace jako bezpečnostní dilema Proliferaci zbraní hromadného ničení je možné vysvětlit za použití bezpečnostního dilematu na příkladech Severní Koreje a Íránu Bezpečnostní dilema označuje jev, kdy stát ve svém úsilí o zajištění své bezpečnosti, resp. naplnění cílů svých politických elit, může vyvolat protireakci ostatních států, které se mohou cítit tímto úsilím ohroženy Podstatou bezpečnostního dilematu je skutečnost, že i opatření učiněná za účelem zvýšení bezpečnosti a snížení konkrétního rizika (např. formou zvyšování vojenských schopností státu) může být ostatními státy považováno za hrozbu, jejíž riziko je nutné snížit obdobnými protiopatřeními (např. také zvyšováním vojenských schopností) Výsledkem tak může být situace, kdy ke snížení rizika vzájemného vojenského konfliktu nejenže nedochází, ale naopak se toto riziko dokonce zvyšuje

34 Severní Korea Počátek 90. let – zánik SSSR = konec ekonomické podpory a bezpečnostních garancí Počátek permanentních diplomatických střetů s USA a Západem Ekonomická regrese KLDR (mezinárodní izolace, nefunkční autarkní ekonomika) Zkušenosti z amerického působení v postbipolárním světě (úspěšné konvenční intervence) a zařazení KLDR na osu zla Vojenské výdaje KLDR – odhadem ¼ HDP osob v regulérní armádě (bez ostatních bezpečnostních a paramilitárních sborů) při počtu cca obyvatel Mohutné, ale zastaralé konvenční síly – dnes již nejsou dostatečnou zárukou přežití politických elit a do budoucna jsou neudržitelné

35 Severní Korea Řešení poskytující odstrašující potenciál vůči možné zahraniční intervenci a garantující přežití vedení státu: jaderná zbraň 1989: první snímky jaderného komplexu Yongbyon 1992: inspekce MAAE (Hans Blix) - znemožněna kompletní inspekce 1993: KLDR dočasně odstoupila od NPT 1994: dohoda s USA o zmrazení programu výměnou za potraviny 1998: raketa Taepodong-1 vynesla satelit KLDR na oběžnou dráhu 2002: KLDR součástí osy zla (G.W.Bush) 2003: KLDR definitivně odstoupila od NPT 2005: KLDR deklaruje držení jaderných zbraní

36

37 Írán První pokusy o získání jaderné technologie se datují již do 50. let Vývoj přerušila revoluce v roce léta: návrat k zájmu o mírové a pravděpodobně i vojenské využití jádra Paralelní modifikace sovětských nosičů a posléze jejich vlastní vývoj 1990: Operace Pouštní štít – počátek fyzického pronikání, resp. trvalé přítomnosti USA v regionu Americké síly se objevují v Íráku a Afghánistánu (bezprostřední sousedé Íránu), USA mají nebo nově zřizují opěrné body a základny v Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábii, Turecku, Spojených arabských emirátech, Izraeli a Ománu V Perském zálivu stabilně operuje 5. flotila amerického námořnictva

38

39 Írán Stále platná Carterova doktrína USA Pro politické elity v Teheránu úsilí o získání jaderné zbraně může být legitimní a možná jedinou možností případného odstrašení vnějšího politického nátlaku nebo dokonce vojenské intervence Zároveň by získání jaderné zbraně posílilo postavení vlády v íránské společnosti a zvýšilo prestiž Íránu jako regionální mocnosti Pocit ohrožení z důvodu geografické blízkosti ozbrojených sil úhlavního nepřítele, potřeba obnovy vnitřní podpory a legitimity vlády ze strany společnosti, zvýšení prestiže šíitského Íránu minimálně v oblasti Perského zálivu a ochrana íránských ekonomických zájmů, to vše tvoří soubor logických a racionálních důvodů, které mohou z pohledu íránských vládnoucích elit ospravedlňovat vývoj jaderných zbraní

40

41 Predominantní postavení USA USA zůstávají vojensky nejvýznamnějším státem Vojenský, ekonomický a technologický potenciál USA umožňuje relativně autonomní provádění zahraniční a bezpečnostní politiky bez ohledu na ostatní aktéry mezinárodních vztahů Výdaje na obranu a bezpečnost napomáhají udržovat primát USA ve světě Projekce vojenské síly USA naráží na limity americké ekonomiky a zároveň se musí vyrovnat s rostoucími ambicemi ostatních vyzyvatelů (Čína, Rusko a další) USA vybudovaly síť zahraničních základen a spojeneckých svazků umožňující kontrolu světových komunikací a klíčových surovinových oblastí

42

43

44

45

46

47 Struktury kolektivní bezpečnosti Revitalizace OSN a nárůst aktivit v oblasti hard i soft security Nahrazení reaktivního přístupu aktivními přístupy (peace enforcement) Delegace provádění bezpečnostní agendy na regionální organizace (NATO, OBSE aj.) Institucionalizace OBSE Proměna NATO z obranné na bezpečnostní organizaci – aktivní exteritoriální angažmá CFSP a ESDP Evropské unie Implementace mezinárodních bezpečnostních a kontrolních režimů (CFE, START I, II aj.) Ale: vypovězení ABM (USA 2002) a Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (RF 2007)

48

49

50 Důsledky pro bezpečnostní politiku ČR Z hlediska typologie konfliktů je třeba se zaměřovat na prevenci a sanaci především vnitrostátních konfliktů, resp. asymetrického konfliktu nestátních aktérů – soupeřem není a nebude kvalitativně srovnatelný protivník, tj. armáda jiného státu Bezpečnostní a obranná politika musí vycházet z globální mocenské reality a brát v úvahu zájmy a působení USA a realisticky ohodnotit možnosti jejich ovlivňování Došlo k proměně a zacílení bezpečnostních a obranných aktivit od obhajoby teritoria k obhajobě zájmů (mj. k exteritoriálnímu působení ozbrojených sil) Schopnost bezprecedentně úzké a pružné mezinárodní spolupráce je dnes nezbytnou podmínkou úspěšné zahraniční a bezpečnostní politiky

51 Doporučení v oblasti bezpečnostní politiky Podpora konkrétních projektů prevence a soft security Koncentrace a koordinace diplomatického úsilí na půdě mezinárodních bezpečnostních organizací Intenzivní mezinárodní spolupráce bezpečnostních složek a zpravodajských služeb Nalezení vhodné specializace – (nejen vojenského) národního příspěvku pro operace v rámci nadnárodních uskupení Zapojení do mezinárodních bezpečnostních (kontrolních a inspekčních) režimů Příprava sil a prostředků k plnění vojenských, policejních a expertních úkolů v zahraničí Vytváření dostatečných finančních fondů využitelných na sanaci rostoucí náročnosti bezpečnostních aktivit a závazků ČR!

52 Doporučení v oblasti obranné politiky Nutnost budování vojenských kapacit pro zvládání nových typů konfliktů Budování ozbrojených sil schopných rychlé reakce i v teritoriálně velmi vzdáleném okolí a schopných úzké mezinárodní kooperace Rozšiřování schopností OS i o oblast civilního krizového řízení Plnění konkrétních závazků ČR vůči EU a NATO (EU BG, NRF) Sladění obranného plánování na národní úrovni s dlouhodobým plánováním v NATO a EU apod. Přestože klesá pravděpodobnost konvenčního mezistátního konfliktu, je nutné udržovat dostatečný odstrašující potenciál ozbrojených sil!

53 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Bezpečnostní a obranná politika státu Charakteristiky a trendy vývoje bezpečnostního prostředí


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."

Podobné prezentace


Reklamy Google