Nový Občanský zákoník (NOZ)

Prezentace na téma: "Nový Občanský zákoník (NOZ)"— Transkript prezentace:

1 Nový Občanský zákoník (NOZ)
Ustanovení týkající se podnikání a smluvní vztahy 89/2012 Sb. Občanský zákoník

2 Dvojkolejnost smluvního/závazkového práva obchodního a neobchodního odstraněna
Základní změnou je sjednocení úpravy jednotlivých smluvních typů do jediného právního předpisu Občanský zákoník (dosud dvoukolejně jak v Občanském tak Obchodním zákoníku – ten byl zrušen). Okamžikem  účinnosti nového Občanského zákoníku (NOZ) tak dojde k odstranění věcně nezdůvodnitelné duplicitě.

3 Podnikatel § 420: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován za podnikatele“. Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku, tj. název, který musí obsahovat označení její právní formy (např. Delta Třinec, spol. s.r.o.). Název nesmí být klamavý. Jméno podnikatele (FO), který není zapsaný v obch.r. je vlastní jméno. Připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho osobu, nesmí být klamavé (např. „Jan Sekyra – tesařství“. Právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu.

4 Písemná forma a náležitosti obchodní listiny (faktury, smlouvy ….)
Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Platný i elektronický podpis. Nezbytné náležitosti uváděné na obchodních listinách a na informacích na Internetu: Jméno a sídlo Číslo zápisu v obchodním rejstříku nebo u podnikatelů fyzických osob číslo zápisu v živnostenském rejstříku, zapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence (např. soudní znalci….). IČ (IČ – identifikační číslo přidělené statistickým úřadem). § 435 Je-li orgán kolektivní, rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů.

5 Veřejný rejstřík – eviduje osoby
Bude upraveno speciálním zákonem: Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Veřejný rejstřík se rozumí: spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, rejstřík obecně prospěšných společností. obchodní rejstřík, do něj se zapisují a) obchodní společnosti a družstva ("obchodní korporace"), b) fyzické osoby dobrovolně nebo pokud obrat přesáhne za dvě po sobě následující účetní období částku sto dvacet milionů korun c) organizační složky zahraničních společností. Veřejné rejstříky je třeba odlišit od veřejných seznamů, ve kterých se neevidují osoby, ale věci.

6 Veřejný seznam – eviduje věci, veřejná listina
Veřejné seznamy zajišťují publicitu věcných práv. Do seznamu může každý volně nahlížet (např. katastr nemovitostí, patentový rejstřík, rejstřík průmyslových vzorů). Veřejná listina – je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci (občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz, zbrojní průkaz, rodný list…, vysokoškolský diplom) nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon (např. notářský zápis – společenská smlouva při založení společnosti). Padělání nebo pozměňování veřejné listiny je v České republice samo o sobě trestným činem.

7 Ustanovení o smluvním právu jsou zásadně dispozitivní
Pokud stranám zákonná úprava nevyhovuje, mohou se rozhodnout pro odchylné a jim více vyhovující vymezení práv a povinností. Zákonné znění jim slouží pouze jako inspirační zdroj. Nepsat rozsáhlé smlouvy, vždyť platí ustanovení v zákoně, do smlouvy dát hlavně to, co chci odlišně upravit!!!!

8 Předsmluvní odpovědnost – postihuje nepoctivé jednání při uzavírání smlouvy
Předstíraný úmysl uzavřít smlouvu – „jednání na oko“ Ten, kdo z vlastni iniciativy zahájil jednání o smlouvě, nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má v úmyslu smlouvu skutečně uzavřít, je odpovědny za škodu vzniklou druhé straně v důsledku toho, že ke vzniku závazku nedošlo. Nárok vzniká za předpokladu, že jednání stran již dospělo do takové fáze, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. Výše náhrady odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Přitom není nutné ztrátu prokázat. Neuzavření smlouvy "za pět minut dvanáct„ Nárok na náhradu škody straně poškozené v důsledku bezdůvodného neuzavření smlouvy. Nárok vznikne za předpokladu, že již jednání stran dospělo do takové fáze, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné Nesplnění informační povinnosti Pokud smluvní partner ví, že druha strana uzavřením smlouvy sleduje určitý cil, ale přesto ji zamlčí určité údaje, o nichž ví nebo musí vědět, že by ji od založeni závazku odradily, nejedná poctivě. Vznikne-li v důsledku toho druhé straně škoda, je povinen k její náhradě. Porušení tajemství Jestliže některá ze stran prozradí či zneužije důvěrné informace, o nichž se dozvěděla při jednání o smlouvě, musí smluvnímu partnerovi vydat to, oč se tímto jednáním obohatila. Poškozené straně lze přiznat i nárok na náhradu újmy. Smluvni pravo ovlada zasada svobodne vůle, zasadně proto nikdo neni povinen smlouvu uzavřit, dokud neni rozhodnuty, že tak skutečně chce učinit. Na druhou stranu je třeba regulovat nepoctive jednani při uzavirani smlouvy, v jehož důsledku může dojit k zasahu do prav jinych osob. NOZ vyslovně definuje povinnosti, ktere strany při jednani předchazejicim uzavřeni smlouvy musi dodržet. Poruši-li je některa ze stran, jedna vůči druhe straně nepoctivě (§ 6). Vznikne-li druhe straně v důsledku toho nějaka ujma, ma narok na jeji nahradu (§ 1728 odst. 2, § 2910).

9 Změna okolností – platí pro všechny typy smluv
Dojde-li po uzavření smlouvy k podstatné změně okolností, která působí hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran, zakládají (§ 1765 a násl.) dotčené straně právo domáhat se vůči druhé straně toho, aby bylo obnoveno jednání o smlouvě za účelem její změny. (Dotčená strana však musí prokázat, že změnu okolností nemohla v době uzavření smlouvy rozumně předpokládat ani ovlivnit). Za hrubý nepoměr zákon považuje znevýhodnění jedné strany buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění. Uplatnění práva dotčenou stranu neopravňuje k tomu, aby odložila plnění. Pokud se strany v přiměřené lhůtě nedohodnou na změně smlouvy, může se kterákoli z nich obrátit na soud a požadovat, aby závazek změnil či zrušil. Uplatnění tohoto práva je časově omezeno na dva měsíce.

10 Omyl, lest Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti. Je žádoucí ve smlouvě určit, které okolnosti jsou pro strany rozhodující, ostatní pak jsou vedlejší okolností!!! Pokud je uvedení kohokoliv v omyl dokázáno (platí pro právnické i fyzické osoby (podnikatele i veřejný sektor), pak soud zruší platnost jakékoliv smlouvy. § 584

11 Ochrana slabší smluvní strany – podnikatel nesmí zneužít svého postavení „odborníka“
Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba nepodnikatel. Jsou to: Smlouvy uzavírané adhezním způsobem Neúměrné zkrácení Lichva § 433 (1)

12 Smlouvy uzavírané adhezním způsobem
Pokud smlouva není výsledkem vyjednávání obou stran o jejím obsahu, ale vznikla tak, že jedna strana předložila druhé již hotový text smlouvy, který druhá strana mohla buď přijmout, či odmítnout, existuje riziko, že dojde k určité nerovnováze v právech a povinnostech stran. Obsahuje-li např. smlouva uzavřená adhezním způsobem ujednání (doložku), které lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo které je pro osobu průměrného rozumu  nesrozumitelné, je takové ujednání platné pouze za předpokladu, že slabší smluvní straně nepůsobí újmu, nebo prokáže-li druhá strana, že význam doložky slabšímu partnerovi dostatečně vysvětlila (§ 1800). Od těchto pravidel se není možné odchýlit, což však neplatí pro podnikatele !!!!! (§ 1801). § 1798 – 1801 § 4 (1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

13 Neúměrné zkrácení Kdo se ve smlouvě zavázal k plnění, které je v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla protistrana, má právo se domáhat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu. Podmínkou nároku je, že zkrácená strana si nepoměru vzájemných plnění nebyla vědoma a naopak druhá strana o něm věděla nebo při nejmenším vědět musela. (Např. Prezentační prodejní akce pro důchodce…) K uplatnění nároku je lhůta jednoho roku od uzavření smlouvy. Právo nevzniká tehdy, vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby  (že by se důchodci líbil ten hrnec za 5 tisíc korun?), anebo souhlasila-li s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla nebo musela být známa. Má-li druhá strana zájem o zachování závazku, může jeho zrušení zabránit tím způsobem, že zkrácené straně doplní, oč byla zkrácena (se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy). Neplatí pro podnikatele - Podnikatel nemá právo požadovat zrušení smlouvy NOZ zakládá v § 1793 právo tomu,

14 Lichva Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Podnikatel nemá právo požadovat zrušení takové smlouvy. § 1796

15 Závdavek – zcela nový pojem
Jedná se o plnění poskytnuté před nebo popř. při uzavření smlouvy, kterým strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní (má význam zejména u smluv uzavřených ústně). Závdavek tedy slouží hlavně jako důkaz o uzavření smlouvy. Pokud strana, která závdavek poskytla, poruší smlouvu, může si druhá strana závdavek ponechat nebo může požadovat vrácení dvojitého závdavku a smlouva se nerealizuje. Shodně jako smluvní pokuta je závdavek smluvní sankcí za porušení určité smluvní povinnosti. Stejně jako smluvní pokuta závdavek nenahrazuje splnění zajištěné povinnosti. Na rozdíl od smluvní pokuty však nelze požadovat závdavek vedle smluvního plnění.

16 Další některé nové pojmy
Půjčka se změní na zápůjčku. (Úvěr poskytuje banka v penězích a zápůjčkou je třeba auto nebo peníze od známého.) Zápůjčka má dvě podoby: - Výpůjčka - půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc (např. obraz, prsten) a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. - Výprosa - od výpůjčky se liší tím, že není dohodnuta doba, po kterou může výprosník půjčitelem poskytnutou věc užívat (Zahrádkář půjčí druhému sekačku, aniž by řekl, kdy ho chce vrátit. Může pak kdykoli přijít a chtít sekačku zpátky.) Nájem bude mít stejně jako výpůjčka dvě podoby: nájem a  pacht. Fundace se rozděluje na nadace, nadační fondy a ústav (dnešní obecně prospěšné společnosti). Pojem občanská sdružení se nově mění na spolky. Nový občanský zákoník rozlišuje právní domněnky (vyvratitelné i nevyvratitelné) a fikce, a v tom směru volí jednotnou dikci, byť bohužel není vždy důsledný.   Výrazem „má se za to, že“ se označuje vyvratitelná právní domněnka, připouštějící důkaz opaku.   Výrazem „platí, že“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka.   Výrazem „považuje se za“ nebo „hledí se na“ se označuje právní fikce. Korporace se vyznačují členskou základnou (je to sdružení osob), kdežto fundace majetkovým základem. Občanský zákoník

17 Počítání času Nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den a připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující (např. lhůta pro podání daňového přiznání je 31.3., pokud je tento den So, Ne nebo svátek, lhůta se přesouvá na Pondělí.) § 605

18 Promlčecí lhůta závazků nebo pohledávek trvá tři roky
Základní délka promlčecí lhůty stanovena na tři roky. Promlčení je institutem, který motivuje věřitele k tomu, aby neotálel s uplatněním svých práv a domáhal se jich v době, kdy „ještě nevychladla důkazní stopa“. Zároveň brání dlužníka, aby nad ním po nepřiměřeně dlouhou dobu visel Damoklův meč povinnosti plnit dluh. Následkem promlčení (tedy marného uplynutí promlčecí lhůty) je zánik povinnosti dlužníka plnit, tedy ztráta vymahatelnosti pohledávky soudní cestou. Novinkou je možnost sjednat si promlčecí lhůtu kratší i delší, a to v rozmezí 1 až 15 let. Takové ujednání však nemůže být na újmu slabší straně. (Bude tak vždy důležité posoudit, zda je slabší strana v postavení dlužníka (pak je nepřípustné sjednání delší lhůty), nebo na straně věřitele (pak je v neprospěch sjednání kratší lhůty). § 630

19 U práv z náhrady škody platí jiná promlčecí lhůta
Je tzv. subjektivní a objektivní promlčecí lhůta Právo na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (tzv. subjektivní promlčecí doba). Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, činí promlčecí lhůta deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla (objektivní promlčecí doba). U bezdůvodného obohacení, které bylo nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Obě lhůty můžou začít běžet současně spolu, právo se však promlčí vždy uplynutím jedné z nich (pokud tedy škoda vznikla a poškozený se o ní a o viníkovi dozvěděl , bylo již právo promlčeno uplynutím objektivní lhůty; jestliže šlo o škodu způsobenou úmyslně, právo se promlčí až , neboť objektivní doba doposud běží a nárok se tedy promlčí uplynutím subjektivní lhůty). U náhrady škody na zdraví se uplatní vždy promlčecí doba subjektivní, to znamená, že poškozený musí uplatnit nárok do dvou let, kdy se dozvěděl o škodě a jejím původci, objektivní promlčecí doba zde neplatí.  To samé platí i pro nároky z bezdůvodného obohacení, čili subjektivní doba činí 2 roky, objektivní lhůta tři, a jestliže došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení úmyslně, je objektivní promlčecí doba prodloužena na dobu 10 let. Objektivní lhůta se týká např. práva zapsaná ve veřejném seznamu, jako je např. katastr nemovitostí, rejstřík zástav atp. Práva z věcného břemene se budou promlčovat v desetileté lhůtě tak, jak tomu bylo doposud, nicméně v případě, že právo ze strany oprávněného nebude vykonáváno z důvodu nestrpění povinnosti na straně povinného, bude moci oprávněný uplatnit u soudu splnění povinnosti povinným pouze ve tříleté subjektivní promlčecí lhůtě. Po dlouhých diskuzích na půdě rekodifikační komise, zda právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví promlčovat v rámci objektivní lhůty, či zda pro takové případy objektivní lhůtu prodloužit, se většina shodla na argumentu, že není obecného důvodu proč by měla být újma na těchto základních právech promlčována v neprospěch poškozených, kteří se o takové újmě dozvědět nemohli. Právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví se tak promlčí v tříleté subjektivní lhůtě. Stanovení výrazně kratší promlčecí lhůty pro dopravce a zasílatele rozdílně od promlčení práv na náhradu v případě jiných škod je reliktem převzatým do platného práva z občanského zákoníku z r (§ 473 odst. 1, § 484 odst. 2). Jeho úprava byla odůvodněna „snahou zabránit komplikovaným sporům, v nichž zejména provádění důkazů po delší době by bylo velmi obtížné“ (důvodová zpráva k § 473 občanského zákoníku z r. 1950). Také dnes se omezení promlčecí lhůty dopravcům na jeden rok odůvodňuje obdobně – „tím, že pro dopravce by bylo se zřetelem k hromadnosti dopravy i k velké početnosti případů neúnosné uchovávat po delší dobu potřebné listinné, popř. jiné doklady důležité pro případné spory.“

20 Splatnost peněžitého závazku 30 dnů
Neujednají-li si smluvní strany dobu splatnosti, platí zákonná lhůta 30 dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Smluvní strana má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o času plnění odchylujícího se od tohoto ustanovení nebo ujednání odchylujícího se od zákonné výše úroku z prodlení, pokud jsou taková ujednání vůči věřiteli hrubě nespravedlivá. § 1963

21 Zákonná výše úroků z prodlení se splacením peněžitého závazku
Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanovuje vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení (např. věřitel přišel o výhodnou koupi z důvodu neobržené paltby a nemožnosti zaplatit). § 1970

22 Zákonné Úroky z prodlení a poplatek z prodlení – nařízení vlády
Výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o osm procentních bodů (Aktuální sazba úroků z prodlení činí 8,05 % = 2Trepo sazba činí již od ,05% plus 8). Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Na 30 dní se stanovuje i maximální doba pro přejímku zboží nebo služeb (mezi podnikateli), aby firmy ustanovení o splatnosti neobcházely (např. že nechtějí řádně zaplatit, tak nepřevezmou dodávku, aby nezačala běžet lhůta splatnosti).

23 Porušení smlouvy podstatným způsobem – nezbytné ve smlouvě přesně definovat!
(1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. (2) Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. § 2002

24 Smluvní pokuta vymahatelná, i když druhá strana porušení smluvních povinností nezavinila
Možnost sjednat smluvní pokutu i ve formě jiného, než peněžitého plnění. Dlužníkovi vznikne povinnost k zaplacení pokuty i tehdy, když porušení smluvní povinnosti nezavinil. (To však nebrání ujednání stran vázat vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty výlučně na zaviněné porušení.) Dlužník má právo požadovat u soudu snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty. (Pokuta neslouží k obohacení druhé strany, ale na úhradu vzniklé škody.)

25 Zajištění dluhu Podstata zajištění spočívá v možnosti věřitele, který se nedočkal plnění od dlužníka, uspokojit svou pohledávku jiným způsobem. Ručení - Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem - vyžaduje písemnou formu. Finanční záruka - prohlášení výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh – často se jedná o bankovní záruku. Zajišťovací převod práva zajišťuje dlužník dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Například převedením práva věci zapsané ve veřejném seznamu (např. akcie). Zástavní právo - vlastnické (věřitel je oprávněn mít věc u sebe) Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů.

26 Kupní smlouva Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

27 Smlouva o dílo Zhotovitel se zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dílem se rozumí zhotovení určité věci a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Cena může být určena pevnou částkou, odkazem na rozpočet nebo i odhadem Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají . Objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu Je pravidlem, že zhotovitel při provádění díla příkazům objednatele nepodléhá, proto zákon vyhrazuje objednateli právo kontroly nad prováděním díla. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Pokud dílo neodpovídá smlouvě, má vadu. Stavba jako předmět díla