Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Petr Polák – Kancelář veřejného ochránce práv Jak se zákonným způsobem bránit proti neoprávněnému odběru vzorku DNA? Pohled veřejného ochránce práv de.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Petr Polák – Kancelář veřejného ochránce práv Jak se zákonným způsobem bránit proti neoprávněnému odběru vzorku DNA? Pohled veřejného ochránce práv de."— Transkript prezentace:

1 Petr Polák – Kancelář veřejného ochránce práv Jak se zákonným způsobem bránit proti neoprávněnému odběru vzorku DNA? Pohled veřejného ochránce práv de lege lata Praha

2 Aktivity ochránce v kauze odběru biologických vzorků osobám ve výkonu vazby či trestu v letech  Šetření ochránce zahájené na základě podnětů obviněných a odsouzených podle zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o VOP)  Kontinuální součinnost s ÚOOÚ, monitorování evropské a české judikatury a legislativních kroků v jiných členských státech EU

3  Informování Poslanecké sněmovny PČR o výsledcích šetření v Souhrnné zprávě o činnosti za rok 2007 a 2008  Informování veřejnosti podle ustanovení § 20 odst. 2 písm. b) zákona o VOP Aktivity ochránce v kauze odběru biologických vzorků osobám ve výkonu vazby či trestu v letech

4 Způsoby informování veřejnosti  zveřejnění zprávy o výsledku šetření a závěrečného stanoviska na internetových stránkách  vydání tiskové zprávy „Odběry vzorků DNA byly v rozporu se zákonem“  vysílání dílu „Odběry DNA“ ve čtvrté řadě seriálu Případy pro ombudsmana

5 Na co se ochránce v šetření zaměřil?  Legálnost odběru biologických vzorků podle ustanovení § 42e zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění novely č. 321/2006 Sb.  Ochránce zkoumal postup správního orgánu při odebírání vzorků obviněným a odsouzeným při bukálním stěru ve věznicích.

6  Následné zpracování vzorků jako DNA profilů a jejich uložení v ND DNA Kriminalistického ústavu (zpracování dle § 42g zákona č. 283/1991 Sb.) bylo a je předmětem dozoru ÚOOÚ.

7 K jakému závěru ochránce dospěl?  Policie České republiky při svém postupu jednala nad rámec příslušného ustanovení zákona č. 283/1991 Sb.  Ochránce neakceptoval teleologický (a značně rozšiřující) výklad zákona, který zastávaly policejní složky.

8 1. Osobám uvedeným v § 42e nebylo možné plošně odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení. 2. Biologické vzorky šlo odebrat tehdy, nebylo-li možno osobní údaje umožňující budoucí identifikaci získat jiným způsobem (např. veřejnou listinou, svědeckou výpovědí). K jakému závěru ochránce dospěl?

9 Ochránce vyslovil pochybnosti nad dalšími třemi aspekty případu: 1. dobrovolnost jednání všech osob a legálnost získaného souhlasu při podrobení se policejnímu úkonu 2. interpretace pojmu „jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity“ 3. efektivnost celé akce z hlediska využitelnosti vzorků či profilů v pozdějším trestním řízení (nepřipuštění důkazu)

10 Co ochránce požadoval? 1. striktní respektování principu dobrovolnosti při akcích podobného typu 2. prošetření zákonnosti akce státními zástupci vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci

11 Co ochránce požadoval? 3. likvidaci vzorků DNA, resp. DNA profilů z ND DNA, pokud byly tyto citlivé osobní údaje získány v rozporu se zákonem, a to zejména u těch osob, které daly najevo svůj nesouhlas již při odběru biologického materiálu 4. řešení právního postavení ND DNA (prioritou by nemělo být zbrklé naplňování databáze, ale legislativní ukotvení; interní akty řízení Policie ČR lze chápat jako pouhé provizorium)

12 Čeho ochránce dosáhl? Výsledky svého působení hodnotí ochránce jako zcela neuspokojivé. V podstatě žádné z jím navržených opatření k nápravě nebylo akceptováno.

13 Pozitivní aspekty a) součinnost s ÚOOÚ b) konání dnešního odborného semináře a sílící debata ohledně nového zákona c) je „pozitivní změna“ nový zákon o Policii ČR (zákon č. 273/2008 Sb.)?

14 Nechal se zákonodárce inspirovat průběžnými závěry ochránce? Ochránce se zamýšlel, jak by měl být právní předpis formulován, aby umožňoval plošný odběr. Příklad možné formulace v průběžné zprávě o šetření: „Policie je k plnění svých úkolů k budoucí možné identifikaci oprávněna u osob obviněných ze spáchání trestného činu, … a) snímat daktyloskopické otisky …“

15 Formulace obsažená v platném a účinném ustanovení § 65 zákona č. 273/2008 Sb. : „Policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace a) u osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu, b) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu, … snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení.“

16 Debata o novém zákoně…  Pro ochránce je zásadní nalézt odpověď na otázku, jestli český právní řád má dostatečné záruky ochrany pro subjekty údajů?  Proto se táže, jak se lze zákonným způsobem bránit neoprávněnému odběru vzorku DNA?  Odpověď na tuto otázku by měla částečně napovědět, jestli ČR potřebuje nový zákon, který by komplexně reguloval zpracování DNA?

17 Možnosti obrany? Ochránce našel inspiraci v čl. 22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů Soudní přezkum „Aniž je tím dotčena možnost opravného prostředku ve správním řízení, který je možno podat, zejména orgánu dozoru uvedenému v článku 28, stanoví všechny členské státy, že každá osoba má právo v případě porušení práv, jež jí jsou zaručeny vnitrostátními předpisy, které se uplatní na dotčené zpracování, předložit věc soudu.“

18 V ČR dosud neexistuje téměř žádná judikatura k problematice zpracování citlivých osobních údajů (a už vůbec ne vzorků či profilů DNA). Ochránce je přesvědčen, že ke společenské debatě o limitech zpracování DNA v životě každého z nás by měly přistoupit soudy. Význam soudního přezkumu

19 Promarněná šance pro správní soudnictví? 1. způsob ochrany Proti postupu PČR z června 2007 bylo teoreticky možno podat správní žalobu podle § 82 – 87 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.).

20 Řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu „Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování.“

21 „Rizika“ podání této žaloby a) není příliš v praxi využívána b) dodržení lhůt dle § 84 s. ř. s. (zmeškání nelze prominout) c) nepřípustnost žaloby dle § 85 s. ř. s. Žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky nebo domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

22 2. způsob ochrany Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů „Policejní prezidium na písemnou žádost osoby provede neprodleně po jejím doručení bezplatně a) opravu, likvidaci, blokování nebo doplnění nepravdivých anebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele nebo žadateli poskytne vysvětlení….“

23 Je profil DNA nepravdivým anebo nepřesným údajem? K tomu odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. května 2009 (č. j.: 7 As 60/2007 – 63) „…za situace, kdy správní orgán žádosti podané dle § 42j odst. 2 citovaného zákona nevyhoví, může tak učinit pouze cestou odůvodněného rozhodnutí (§ 42j odst. 4 in fine zákona), a to pouze ze dvou důvodů. Prvním bude existence zpracovávaných nepravdivých či nepřesných osobních údajů, jejichž likvidace však nemusí být provedena z důvodů uvedených v § 42j odst. 4 zákona o policii; druhým (zákonem sice nepředpokládaným, nicméně logicky se nabízejícím) důvodem může být zjištění, že policie sice osobní údaje týkající se žadatele zpracovává, nejde nicméně o údaje nepravdivé či nepřesné…

24 „…Jeho povinností však bylo vypořádat se přezkoumatelným způsobem … i s existencí druhé, obecně platné podmínky pro zpracovávání jakýchkoli osobních údajů policií, tedy s podmínkou další potřebnosti těchto údajů. Zde je třeba znovu upozornit, že podmínka další potřebnosti zpracovávání osobních údajů pro potřeby plnění úkonů policie v souvislosti s trestním řízením (§ 42i odst. 1 zákona o policii) se vztahuje na veškeré osobní údaje a její případné nesplnění musí vést nutně i v řízení vedeném dle § 42j odst. 2 až 6 zákona o policii k rozhodnutí o likvidaci příslušných údajů.”

25 Je-li vydáno negativní rozhodnutí Policejního prezidia => možno podat správní žalobu dle ustanovení § 65 a násl. s. ř. s. „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.“

26 O jakém právu je rozhodováno? O právu na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života a před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě (čl. 8 EÚLP, čl. 10 Listiny základních práv a svobod)

27 O jaké povinnosti je rozhodováno? O povinnosti strpět (lat. pati) nezákonné zpracování citlivých osobních údajů rozhodnutí Policejního prezidia, jímž se odmítá žádost subjektu údajů o likvidaci jeho osobních údajů = správní rozhodnutí v tzv. materiálním slova smyslu

28 Ústavněprávní rovina Ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.“

29 Další dvě možnosti obrany a) soudní linie - podání žaloby na ochranu osobnosti podle ustanovení § 11 a násl. občanského zákoníku b) správněprávní linie - podání stížnosti/podnětu k provedení dozoru ÚOOÚ

30 A výsledek?  Jisté možnosti soudní ochrany dotčených osob v našem právním řádu bezesporu existují.  Dosažení této ochrany je ale v současnosti možné pouze cestou, resp. metodou pokusu a omylu s velmi nejasným výsledkem.  Nebude tedy lepší uchopit problematiku komplexně a nastavit jasná pravidla zpracování DNA hned od počátku?

31 Děkuji za pozornost a přeji hezký den!


Stáhnout ppt "Petr Polák – Kancelář veřejného ochránce práv Jak se zákonným způsobem bránit proti neoprávněnému odběru vzorku DNA? Pohled veřejného ochránce práv de."

Podobné prezentace


Reklamy Google