Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Téma č. 3: Peníze a bankovní soustava Petr Musil Základy ekonomie II.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Téma č. 3: Peníze a bankovní soustava Petr Musil Základy ekonomie II."— Transkript prezentace:

1 Téma č. 3: Peníze a bankovní soustava Petr Musil Základy ekonomie II

2 Peníze Peníze = cokoli, co je všeobecně akceptováno jako prostředek směny kdo určí, co bude penězi?......účastníci směny důležitá je důvěra v aktivum, které plní funkci peněz, kromě toho však mělo splňovat další charakteristiky: relativně vysoká kupní síla snadná dělitelnost trvanlivost stejnorodost penězi může být skutečně cokoli – viz dále (historie vývoje peněz)

3 Funkce peněz peníze jako prostředek směny – peníze velmi usnadňují směnu, neboť snižují náklady na směnu (transakční náklady) oceňovací prostředek – peněžní jednotky slouží k nominálnímu vyjádření hodnoty zboží (jak jinak smysluplně vyjádřit cenu daného zboží, než prostřednictvím peněz?) uchovatel hodnoty – peníze uchovávají určitou hodnotu (kupní sílu) – obecně však díky inflaci se peníze v čase znehodnocují

4 Historie vývoje peněz jak hospodářství fungovalo před vznikem peněz? naturální směna (barterové hospodářství) – směna zboží za zboží......značně nákladné – příklad: Karel má brambory a chce je směnit za mléko. Mléko má Pepa. Ten ale nechce brambory, chce směnit mléko za maso. Karel tedy musí najít někoho, kdo má maso a je ochoten jej směnit za brambory, aby mohl od Pepy získat mléko. Karel prochodí spousty bot a zabije spoustu času než získá mléko od Pepy......řešením je využívat nějaké aktivum, za které bude každý ochoten vyměnit svoje statky nebo služby, tedy peníze

5 první peníze měly podobu například: plátna, koření, kusů dobytka apod. praktické problémy: špatná dělitelnost dobytka (jak zaplatit půlkou krávy?), nestejnorodost (plátno nemuselo mít vždy stejnou kvalitu – zadržování kvalitního plátna, platilo se nekvalitním), kupní síla (jak zaplatit kravami nákup kilogramu brambor?) nutnost nalézt jinou, praktičtější komoditu, tedy: drahé kovy – nejčastěji zlato a stříbro nicméně i drahé kovy nejsou zrovna nejpraktičtějším platidlem, protože: Historie vývoje peněz

6 při objemnějších transakcích nutno převážet větší množství zlata či stříbra – vysoké riziko relativně snadno padělatelné – snaha vytvářet slitiny, tj. v oběhu se mohlo vyskytnout méně kvalitní zlato problém s inflačními tlaky: jelikož středověk = období, kdy bohatství ztotožněno se zlatem a stříbrem – zlatá a stříbrná horečka......těžba zlata a stříbra – růst množství peněz v oběhu – růst cenové hladiny – pokles kupní síly drahých kovů – inflace – pokřivení cenové informace Historie vývoje peněz

7 papírové peníze – poprvé v 16. století v Nizozemí papírové peníze nejprve kryté drahým kovem – bankovka sloužila jako jakýsi slib banky při jejím předložení vyplatit majiteli bankovky adekvátní objem drahého kovu peníze různých zemí měly různý obsah drahého kovu záleželo na tom, jakým objemem drahých kovů země disponovala a kolik bylo vydáno papírových peněz období tzv. kovového standardu (zlatý standard – UK, stříbrný standard, bimetalismus – USA) Historie vývoje peněz

8 bankovky nejprve běžně vydávala téměř každá banka (nejběžnější v USA) časem došlo k monopolizaci tisku peněz státem cíl: opatřit si snadno zdroje pro financování válek – de facto cílené zneužití důvěry subjektů v danou měnu kuriozita: v UK mohou kromě Bank of England tisknout bankovky liber šterlinků další soukromé banky (Bank of Scotland, Royal Bank of Scotland, Bank of Ireland apod.) Historie vývoje peněz

9 Kovový standard čistý zlatý standard, čistý stříbrný standard, bimetalismus – v oběhu jeden či dva kovy, bankovky kryté těmito kovy, příslib banky vyplatit adekvátní objem drahého kovu modifikace kovového standardu – standard zlatého slitku (banka vyplatila pouze určitý objem zlata, např. zlatou cihlu – pak bylo nutné předložit adekvátní množství bankovek), standard zlaté devizy (měna nebyla přímo směnitelná za zlato, ale za měnu, která za něj směnitelná byla)

10 Soudobé peníze čistý kovový standard – v 19. století modifikace – mezi světovými válkami konec kovového standardu – srpen 1971 – USD do té doby poslední zlatem krytá měna dnes – peníze nejsou kryty žádným kovem, jejich množství souvisí s reálnou produkcí v dané zemi, tj. v ekonomice by mělo být takové množství peněz, které odpovídá objemu produkce, která je vyprodukována – aby si peníze uchovaly svou kupní sílu a aby neztratily důvěryhodnost peníze dnes mají podobu bankovek, mincí, bezhotovostních peněz

11 Peněžní agregáty množství peněz v ekonomice je klíčovým faktorem, který ovlivňuje cenovou hladinu v ekonomice jak množství peněz v ekonomice měřit? jakou šíři pojetí peněz brát v potaz? peněžní agregáty = různě široce pojaté „ukazatele“ množství peněz v ekonomice

12 agregát M0 – nejužší pojetí peněz a zároveň nejlikvidnější – množství hotovosti (bankovek a mincí), které v ekonomice obíhá (kontroluje centrální banka) agregát M1 = M0 + depozita na požádání, tj. hotovost + vklady na běžných účtech agregát M2 = M1 + termínovaná depozita, tj. hotovost + vklady na běžných účtech + vklady na termínovaných účtech agregát M3 = M2 + vybrané druhy cenných papírů čím vyšší agregát, tím širší pojetí peněz a zároveň tím nižší likvidita v podmínkách ČR se sledují především agregáty M1 a M2 Peněžní agregáty

13 Vývoj agregátu M0 - oběživo Zdroj: ČNB

14 Vývoj agregátu M1 Zdroj: ČNB

15 Vývoj agregátu M2 Zdroj: ČNB

16 Poptávka po penězích poptávka po penězích představuje ochotu ekonomických subjektů držet za daných podmínek peníze poptávka po penězích je odvozena od motivů držby peněz: transakční motiv – lidé drží peníze proto, aby obsloužili své transakce (peníze jako prostředek směny) opatrnostní motiv – lidé drží peníze pro případ nepředvídané události (např. rozbije se pračka, je nutné koupit novou – proto držím finanční rezervu) spekulativní motiv – peníze chápány jako jedno z aktiv – závisí na úrokové míře (úrok jako náklad držby peněz)

17 Poptávka po penězích D M = f(Y, P, W, i, tr), kde: Y...reálný produkt P...cenová hladina W...bohatství i...nominální úroková míra tr...transakční náklady na převod peněz na jiná aktiva subjekty budou ochotny držet tím více peněz, čím větší bude reálný produkt (nutno obsloužit více transakcí), čím vyšší bude cenová hladina (nutno vydávat více peněz na zaplacení zboží), čím vyšší bohatství, čím vyšší transakční náklady na převod na jiná aktiva, čím nižší nominální úroková míra (čím nižší náklady na držbu peněz) ‒ +

18 Nabídka peněz nabídka peněz je dána množstvím peněz v oběhu, tj.: objemem peněz v oběhu dle sledovaného peněžního agregátu... M0, M1, M2... důležitou roli hraje bankovní soustava: centrální banka + komerční banky budeme-li množství peněz chápat jako agregát M0 (hotovostní oběživo), pak množství peněz určuje přímo centrální banka objem širších peněžních agregátů pak spoluurčují banky komerční (tvorba depozitních peněz)

19 Role centrální banky centrální banka plní v hospodářství několik funkcí: emise (tisk) peněz provádí monetární politiku je bankou státu (ve smyslu subjektu, přes který stát provádí finanční operace) je bankou bank (věřitel poslední instance) reprezentuje bankovní soustavu navenek dohlíží na bankovní sektor a provádí jeho regulaci spravuje devizové rezervy země a ovlivňuje měnový kurz názory na centrální banky se liší (zastánci vs. free banking)

20 Role komerčních bank role komerčních bank v hospodářství je neméně důležitá: finanční zprostředkovatelé usnadňují směnu snižují riziko tvoří depozitní peníze zamyslete se: jak byste na sobě pocítili, kdyby banky neexistovaly?

21 Tvorba depozitních peněz prostřednictvím komerčních bank Komerční banky: Přijímají vklady – pasivní operace musí držet určité procento vkladů v hotovosti jako rezervy (povinné + dobrovolné rezervy) Poskytují úvěry – aktivní operace aktivapasiva Rozvaha KB Poskytnuté úvěry RezervyPřijaté vklady rezervy =10% Aktiva 20 Pasiva 20 Bilanční rovnost

22 Tvorba depozitních peněz aktivapasivaRozvaha KB 1 Poskytnuté úvěry 18 Rezervy 2 Přijaté vklady 20 rezervy = 10% Aktiva 20 Pasiva 20 Rozvaha KB2aktivapasiva Přijaté vklady 18Rezervy 0,1.18=1,8 Poskytnutý úvěr 18-1,8= 16,2 Aktiva 18 Pasiva 18 Bezhotovostní peníze = ,2 + 14,58 … proces multiplikace depozit rezervy = 2 + 1,8 + 1,62 + …+ = 20 Rozvaha KB3aktiva pasiva Přijaté vklady 16,2 Rezervy 0,1.16,2=1,62 Poskytnutý úvěr 16,2-1,62=14,58 Aktiva 16,2 Pasiva 16,2

23 Multiplikátor depozit  D = 1/r.  R Změna depozit Změna rezerv (prvotní impuls–vklad) Míra rezerv 1/r … multiplikátor depozit  Jeho výše závisí na výši míry rezerv – čím nižší míra rezerv, tím větší hodnot multiplikátoru  V našem příkladu  D = (1/0,1).  R = = 200, tj. prvotní vklad o velikosti 20 zvýší celkové množství peněz v ekonomice o 200

24 Změny nabídky peněz Monetární politika CB Zvýšení peněžní nabídky expanzivní monetární politika Snížení peněžní nabídky restriktivní monetární politika

25 Rovnice směny Zachycuje vztah množství peněz v oběhu a výstupu hospodářství P. Y = M. V Tržní hodnota zboží a služeb se na trhu rovná toku peněz určených k jejich nákupu nominální výstup = množství peněz*rychlost jejich obratu Množství peněz v oběhu Rychlost obratu peněz= kolik koupí a prodejů zprostředkuje peněžní jednotka Reálný výstup Cenová hladina

26 Využití rovnice směny Předpokládáme: rychlost obratu peněz (V) je relativně stálá, dána platebními zvyklostmi Určení výše cenové hladiny: M. V P = Y P závislá přímo úměrně na množství peněz a rychlosti obratu P závislá nepřímo úměrně na reálném výstupu Reálný výstup (Y*) v dlouhém období výstup na úrovní Y* Rychlejší tempo růstu peněžní zásoby v porovnání s tempem růstu potenciálního produktu se promítne do přírůstku cenové hladiny

27 Využití rovnice směny - příklad Ekonomika produkuje 3 automobily, rychlost obratu je rovna 1, množství peněz v ekonomice je 90. Kolik bude stát 1 automobil? P.Y = M.V → P = (M.V)/Y P = (90.1)/3 P = 30 Co se stane s cenou automobilů, pokud centrální banka zvýší množství peněz na 180? (vše ostatní zůstává stejné) P = (180.1)/3... P = 60Cenová hladina se zdvojnásobila, stejně jako množství peněz v oběhu


Stáhnout ppt "Téma č. 3: Peníze a bankovní soustava Petr Musil Základy ekonomie II."

Podobné prezentace


Reklamy Google