Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Osvobození Strání v dubnu 1945 Devátou pěchotní divizí Rumunské královské armády a jednotkami Rudé armády.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Osvobození Strání v dubnu 1945 Devátou pěchotní divizí Rumunské královské armády a jednotkami Rudé armády."— Transkript prezentace:

1 Osvobození Strání v dubnu 1945 Devátou pěchotní divizí Rumunské královské armády a jednotkami Rudé armády

2 Ručně psaný text na zadní straně této fotografie “Návšt ě va p ana g eneral a Rascanu, m inistr a v álky a m inistr a Vladescu -Racoasa v e Strani, Č eskoslovensko, 18. dubna ( podepsán ) Gen. I. Stanculescu “ Proč v dubnu 1945 zavítala do Strání tak významná návštěva ? 18. dubna 1945 navštívili dva rumunští ministři Strání

3 Bojové úsilí Rumunské armády o osvobození Střední Evropy od německé okupace v rámci ofenzivy Rudé armády

4 Rumunská královská armáda nasadila do boj ů proti n ě meckým a ma ď arským jednotkám na území Č ech, Moravy a Slovenska muž ů a utrp ě la ztrát (padlý, ran ě ní, nezv ě stní), z toho asi mladých rumunských voják ů padlo a byli zde poh ř beni. Během 6. měsíců těžkých bojů na území bývalé tzv. Malé dohody byla Rumunská armáda nasazena do strategických operací v Tatrách (Rožňava, údolí Nitry a Hronu, Zvolen, Bánská Bystrica), v údolí Váhu, v pohoří Fatry a Bílých Karpat a v údolí Moravy. Překročili 4 velké řeky (Hron, Nitra, Váh a Morava), dobyli a zdolali 10 pohoří, osvobodili lokalit z toho 31 měst a jiných významných lokalit. Generál Stanculescu se štábem Deváté rumunské divize v pohoří Tater během tvrdé zimy v roce Zásluhy Rumunské armády na osvobození Československa (od 18. prosince 1944 do 12. května 1945)

5 Generál Stanculescu, velitel Deváté rumunské pěchotní divize s ruskými vojáky na bojové linii. V době bojů na území bývalého Československa byla Rumunská armáda začleněna pod sovětské velení byla Rumunská armáda začleněna pod sovětské velení

6 Dvě velké strategické operace byly provedeny v Československém vnitrozemí souběžně se strategickou ofenzivou na Berlín od 16. dubna do 8. května 1945: 1.Moravsko-ostravská ofenziva (od 10. března do 5. května 1945) 2.Bratislavsko-Brněnská ofenziva (od 25. března do 5. května 1945) Poslední dvě strategické protiněmecké operace Rudé armády a jejích spojenců během Druhé světové války na území bývalého Československa na jaře 1945

7 232. sovětská divize – levé křídlo (původ: Černigov na Ukrajině, později Bijsk, Altajský region – Sibiř, velitel: plukovník D.S.Calaj) 9. rumunská pěchotní divize – střed (původ: Dobrudža u Černého moře v Rumunsku, velitel: brigádní generál I. Stanculescu) 240. sovětská střelecká divize – pravé křídlo (původ: Kupjansk – nedaleko Charkova na Ukrajině, velitel: Generálmajor T. F. Umanskij) 133. Sovětská střelecká divize – vzdálenější pravé křídlo (původ: Bijsk, Altajský region – Sibiř, později Kostroma – Severní Rusko, velitel: neznámý) 3. Rumunská pěchotní divize – vzdálenější pravé křídlo (původ: Bargeš, Region Muscel, Rumunsko, velitel: brigádní generál I. Tanasescu) a další. Všechny divize byly podřízeny přímému velení 51. sovětského armádního sboru (velitel: generál Rumentijev) na bojové linii mezi 4. a 1. rumunskou armádou pod nejvyšším velením 40. sovětské armády (velitel: generálmajor: F.F. Jmačenko) Smíšený rusko-rumunský štáb na frontě Výše uvedené divize bojovaly proti těmto jednotkám německého Wehrmachtu, které se opevnily ve Strání: 15. pěchotní divizi (původ: Würzburg v Bavorsku, velitel: generálmajor H. Längenfelder) a 76. pěchotní divizi (původ: Braniborsko nedaleko Berlína, velitel: generálmajor E.H. Berner. V rámci Moravsko-ostravské strategické operace byla ofenziva proti opevněným německým pozicím na hraničním přechodu ve Strání v Bílých Karpatech nazvaná „Brána na Moravu“ přidělena následujícím divizím:

8 Typická rumunská pěchotní divize byla organizována podle německého vzoru, skládala se ze tří pluků pěchoty, jedné částečně motorizované průzkumné a výzvědné jednotky, jedné protitankové čety (6 x Pak 97/38, 75 mm) jedné zákopové a spojovací roty a jednoho dělostřeleckého pluku (rozděleného do 4 oddílů). Celkem – mužů. Každý pluk pěchoty se skládal ze dvou praporů (každý prapor měl 3 roty, každá rota 3 čety a každá četa 4 oddíly, nebo 40 mužů, každý oddíl disponoval lehkým kulometem a minometem ráže 60 mm – typu Brandt), dále z roty s těžkými zbraněmi s třemi četami vyzbrojených protitankovými puškami ráže 37 mm (každá po 6 kusech – model Bofors 1936) a jedné čety s protitankovými puškami ráže 47 mm (Breda/Schneider/Bohler), roty s těžkými minomety se třemi četami každá vyzbrojena dvěmi minomety PM nebo Resista ráže 120. Na úrovni praporu operovala také rota s těžkými zbraněmi (se třemi kulometními četami, 4xMGs), protiletadlová četa a protitanková četa (se třemi děly). Hlavní zbraní pěchoty byla puška model 1924 z České Zbrojovky (Zbrojovka Brno)se standardní nábojnicí 7.92 mm. Každý oddíl pěchoty měl jeden lehký kulomet ZB model 1930 (Česká Zbrojovka) české nebo rumunské výroby (v Copsa Mica-Cugir). V roce 1941 začaly být jednotky vyzbrojovány českými samopaly ZB-53 model Zbytek byl vybaven rakouským modelem 1907/1912 Schwarzlose upraveným na nábojnici 7.92 mm. Kromě rumunských granátů MAN byly používány také česká granáty Kyser. Jak je zřejmé, byly rumunské jednotky dobře vyzbrojeny moderními pěchotními zbraněmi. Největší slabinou bylo dělostřelectvo. Ve srovnání s německými divizemi disponovaly rumunské pěchotní divize pouze polovinou jejich palebné síly a v tomto ohledu byly srovnatelné se sovětskými jednotkami (sovětské divize měli ale méně vojáků). Dalším nedostatkem byla omezená schopnost přesunu. Transport obstarávaly totiž většinou koně. ( zdroj. Plně vyzbrojený voják pěchoty předává generálovi Stanculescu zajaté maďarské vojáky. Obecný popis typické rumunské pěchotní divize v bojích za osvobození Československa (I)

9 Automatické pušky (samopaly) se staly oficiální výzbrojí velitelů čet a oddílů. Palebná síla se zvětšila poté, co byly ve velkém množství přivezeny z Německa kulomety MG-34 a protitankové střely (pancéřové pěstě). Od roku 1942 měla každá četa vojáky, kteří byli vycvičeni k boji proti tankům. Bojovali ve skupinkách po dvou: jeden byl „ničitel“ a druhý „hlídač-pozorovatel“. Používali granáty, miny, trhací náplně a sovětské protitankové pušky. Účinnost protitankové obrany se zvýšila po zavedení rumunských pušek Resista DT-UDR 26 ráže 75 mm a německých Pak 40 a Pak 97/38. Podle protokolu o příměří měla rumunská armáda bojovat proti zbývajícím silám Osy s dvanácti divizemi. Po dalších jednání bylo do bojů proti Němcům v bývalém Československu nasazeno 15 divizí. Protože Sověti odmítli propustit zajatce a vrátit pluky a jejich výzbroj, které zajali od 24. srpna, musela být pěchotní divize reorganizována. Počet dělostřeleckých divizí byl redukován na jediný skládající se ze tří (nebo čtyř) praporů (každý měl tři baterie o čtyřech těžkých zbraních). První disponoval protitankovými puškami ráže 75 mm, druhý kanóny ráže 100 mm a třetí a čtvrtý minomety ráže 120 mm. I jednotky, které byly v předešlých letech částečně motorizovány, používaly také koňské povozy. Dodávky zásob byly velmi omezené, protože Sověti využívali rumunské hospodářství a armádní logistiku primárně ke svým potřebám. Na konci války měla rumunská pěchota nižší stavy než v roce ( zdroj. Generál Stanculescu na inspekci dělostřelecké pozice na frontové linii Obecný popis typické rumunské pěchotní divize v bojích za osvobození Československa (II)

10 Rumunská 9. pěchotní divize Velitel: Brigádní generál Ioan S. Stanculescu (1. leden březen 1945 and 9. duben květen 1945) Divizní velitel štábu: plukovník Toneanu Pěchotní pluky:  34. pěchotní pluk ”Constana”, (s 1. a 2. pěchotním praporem) ; velitel: plukovník Socol  36. pěchotní pluk ”Vasile Lupu”, (s 1. a 2. pěchotním praporem); velitel: plukovník Milencovici  40. pěchotní pluk ”Călugăreni”, (s 1 a 2 pěchotním praporem); velitel: plukovník Filimon Dělostřelecký pluk:  18. dělostřelecký prapor (s 1., 2., 3. a 4. dělostřeleckým oddílem); Důstojníci 9. pěchotní divize na konci války velitel: plukovník Zalaru Další jednotky divize:  Divizní průzkumná a výzvědná četa; velitel: Slt. Beldiman  132. spojovací rota; velitel: kapitán Eremia Bojové rozložení a struktura velení 9. pěchotní rumunské divize v bitvě o Strání v dubnu 1945

11 9. d ivi ze pocházela z Dobrudži (Konstanza) u Černého moře a její bojová cesta během posledních 263 dnů války měřila 1700 km, z čehož 680 km v Československu. 9. pěchotní divize utrpěla největší ztráty ze všech rumunských pěchotních divizí, které se podílely na tomto tažení. Odkud pocházeli Rumuni, kteří bojovali ve Strání? Původ 9. pěchotní divize a její bojové tažení na západ ve 2. světové válce ( srpen 1944 – květen 1945)

12 “ 14. dubna ve 2.00 se velící generál vrátil z porady na armádním velení 4. rumunské armády a svolal poradu divizního velení. Byly vydány rozkazy o předání bojových pozicí: 34. prapor bude nahrazen Praporem světské 54.armádní skupiny a průzkumná jednotka 3. pěchotní divizí Rumunské armády.(…) Porada skončila v 5.00 s tímto výsledkem: celá pěchota se přesune na nákladních vozech dodaných Sovětskou armádou a dělostřelectvo společně s logistickým zajištěním divize pěšky nebo na koňských povozech (120 km během 38 hodin). (…) v 8.00 byly všechny jednotky připraveny a pochod začal (přesun do oblasti Moravské Lieskové – Strání).” Počátek bitvy o Strání z pohledu Rumunů: Rozkaz opustit bojiště ve Vrecko-Fačkovské oblasti (Slovensko) a co nejrychleji se přemístit 120km jihozápadně do Strání. Výňatky z Divizního denního zpravodaje.

13 Vojáci pěchoty v nákladních vozech, dělostřelectvo a logistika divize pěšky a na koňských povozech spěchali jeden a půl dne a jednu noc na frontovou linii do Strání, aby tam nahradili sovětské jednotky. 9. divizi bylo dočasně změněno vrchní velení – od 4. rumunské armády bylo převzato 51. sovětským armádním sborem. Rychlý 38 hodinový přesun 9. pěchotní divize na bojiště ve Strání ( duben, 1945)

14 Dramatický přesun logistického zázemí a dělostřelectva 9. pěchotní divize na bojiště ve Strání ( duben, 1945)

15 ”… 9. pěchotní divize nahradí do 4.00 jednotky 232. spojené divize (Rudé armády) na pozicích severně od Strání a výškové kótě 552 m (…) a připraví se na útok do 7.00, 16. dubna 1945 k dobytí Korytné, výška 330 m a do večera Vlčnova. Na pravém křídle bude 240. sovětská střelecká divize : Dolné Srnie – Str á n í –Nivnice …” Podepsán náčelník štábu 51. Sovětského armádního sboru plukovník Pezner 1.etapa bitvy o Strání: Přijetí rozkazu 16. dubna 9. pěchotní divizí od sovětských nadřízených - posílit 51. sovětský sbor ve Strání.

16 Zapojení Rumunské armády, den první, 16. duben 1945

17 Zapojení Rumunské armády, den druhý, 17. duben 1945

18 Zdravotní karta ran ě ní Generála St ă nculeska v e Strání Zapojení Rumunské armády, den třetí, 18. duben 1945

19 Zapojení Rumunské armády, den čtvrtý, 19. duben 1945

20 Zapojení Rumunské armády, den pátý, 20. duben 1945

21 Zapojení Rumunské armády, den šestý, 21. duben 1945

22 Zapojení Rumunské armády, den sedmý, 22. duben 1945

23 Zapojení Rumunské armády, den osmý, 23. duben 1945

24 Zapojení Rumunské armády, den devátý, 24. duben 1945

25 Rumunské a sovětské rozkazy k útoku 26. dubna 1945 Zapojení Rumunské armády, den desátý, 25. duben 1945

26 Generál St ă nculescu a general Rudé armády Severin, zástupce generála Jma č enk a, velitele 40. sovětské armády Zapojení Rumunské armády, den jedenáctý, 26. duben 1945, konečný průlom

27 Výňatek citace rozkazu pro celou 9. pěchotní divizi, č. 1103/28. duben 1945: …”Generál Jmačenko vyjádřil poděkování za způsob, jakým 9. rumunská pěchotní divize splnila své úkoly, (…) byla označena jako nejlepší divize“ …. Ztráty 9. rumunské pěchotní divize v bitvě o Strání : - důstojníci : 2 zabiti, 25 zraněno poddůstojníci : 7 zabito, 29 zraněno - -vojáci : 112 zabito, 497 zraněno Celkové ztráty : 672, z toho 121 zabito Strategický průlom v údolí Moravy po bitvě ve Strání v květnu 1945

28 Gener á l plukovník Filip Fedose je vi č Jmat č enko (26.listopadu 1895, Jitomir ský r egion – 19.června 1966, Ki j ev,) Hrdina Sovětského svazu (1943) Velitel 40. s ov ětské armády Brigádní generál Ioan S. Stanculescu (4.srpna 1890, okres Teleorman – 9.března 1956, Bu kurešť ) Rumunský řád “ Michala Statečného ”, III. stupně ( za bitvu ve Strani) Československý řád “ Bílého lva ”, II. stupně Velitel 9. pěchotní divize Královské rumunské armády Generálmajor Hanns L ä ngenfelder (8.února 1903, N orinberk – 18. června 1982, Norinberk ) Železný kříž Německých rytířů s dubovým listem ( , č. 856) Velitel 15. německé pěchotní divize Wehrmachtu Spojenečtí a němečtí velitelé v bitvě o Strání v dubnu 1945

29 Vl č nov, 1. května 1945 Drahá moje Elsolini, Pišu Ti trochu ve chvatu, protože se nacházíme v plném boji a v neustálém postupování. Práv ě dnes Moje Divise znovu prorazila nep ř átelskou frontu a stále postupujeme dál až na kone c zem ě ... V ěř ím však, jak jsem neustále v ěř il, že zanedlouho to to utrpení skončí. Od Tebe nemám žádnou zprávu. Já jsem Ti už p ř íležitostn ě p s a l, ale nevím, zda j si dostal a m ůj dopis. Já se mám dob ř e, ale jsem po ř ád v e v ěč ném nap ě tí. Č ekám s netrp ě livostí, abych se vrátil k Vám, po který ch se mi tak strašn ě stýská... (...) V této obálce Ti po sílám lei, jako m ů j žold za m ě síc d uben a využij ho jak myslíš, že je nejlépe. Pošlu Ti ho v č as i za m ě síc kv ě ten. Doufám, že až sk on č í válka a my se vr átíme dom ů, všechno se nějak uspořádá a vrátí do starých kolejí. (...) Hodlám koupit dojnici, abych mohl snad ně ji ř ešit problém každodenní strávy. (...) V tomto kraji je velmi p ě kná p ř íroda, ale škody, které p ř ináší válka p ů sobí všude žal, takže o osvobození nem ů žeme jen mluvit. M ožná je to spíše osvobození od smrti. Č ekám na zprávy od Tebe, líbám T ě s láskou, Tv ů j Nonel“ Ručně psaný dopis generála Stanculescu pro jeho ženu, poslaný 1. května 1945 z Vlčnova. Generálův osobní dopis z frontové linie

30 Bohoslužba pod širým nebemTanec vítězů Přesun pěchoty domůDůstojníci s dívkami Konečně mír, květen 1945

31 Vážený pan Shaganai, obec Mosneni, okres Constantza. Je mojí smutnou povinností informovat Vás, že Váš syn, vojín Shaganai A. Ismet, z kontingentu 1945, který byl odveden jako střelec do 7. roty 36.praporu, (…) byl při dobývání lokality Strání v Protektorátu Morava v Československu zasažen střepinou z protitankové střely do hrudníku a těžce zraněn. Zemřel, aniž by nám stačil říct poslední slova pro své milované doma (…). Prosím, dovolte mi podělit se s Vámi o velkou bolest, kterou Vám osud přichystal při ztrátě milovaného syna. Poklekám před ním a klaním se s pokorou u jeho hrobu, protože tato jeho nejvyšší oběť napíše další stranu slávy do knihy historie našeho lidu. Velitel roty, poručík Vlasceanu Povolávací rozkaz podepsaný rumunským konzulem v Istambulu, Turecko Jeden z hrdinů 9. pěchotní divize, který padl v bitvě o Strání, 20. dubna 1945 Ismet A. Shaganai (19. červen, 1923 – 20. duben, 1945)

32 „Vzpomínku mrtvým – št ě stí živým“. D ě kuji Vám za pozornost G heorghe Radu St ă nculescu Setkání Č esko s lovenského p rezidenta Dr. Eduarda Beneše s vedoucím rumunské vojenské delegace, generálem St ă nculeskem, 10 kvetna Citát z článku, který byl publikován v českém denníku „Obrana Lidu“, ze dne 13. května 1947 (ročník I, č. 111, První stránka).


Stáhnout ppt "Osvobození Strání v dubnu 1945 Devátou pěchotní divizí Rumunské královské armády a jednotkami Rudé armády."

Podobné prezentace


Reklamy Google