Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MOTIVACE Paradigma motivace (W. Herkner,1986) Paradigma motivace (W. Herkner,1986) Základní okruh psychické regulace chování, tj. směřování ze stavu daného.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MOTIVACE Paradigma motivace (W. Herkner,1986) Paradigma motivace (W. Herkner,1986) Základní okruh psychické regulace chování, tj. směřování ze stavu daného."— Transkript prezentace:

1 MOTIVACE Paradigma motivace (W. Herkner,1986) Paradigma motivace (W. Herkner,1986) Základní okruh psychické regulace chování, tj. směřování ze stavu daného nedostatku (stav „je“) ke stavu odstranění tohoto nedostatku (tj. stav „má být“)

2 Motivované chování je spouštěno, když: A) motivace dosáhne určité síly A) motivace dosáhne určité síly B) subjekt očekává dosažení cíle B) subjekt očekává dosažení cíle C) cíl má určitou hodnotu C) cíl má určitou hodnotu Uvedení činitelé se mohou zastupovat. Př.: s přibývající silou motivace klesá náročnost na hodnotu cíle (tj. s přibývajícím hladem klesá náročnost na hodnotu jídla)

3 Základní pojmy CHOVÁNÍ CHOVÁNÍ JEDNÁNÍ JEDNÁNÍ PROŽÍVÁNÍ PROŽÍVÁNÍ ČINNOST ČINNOST

4 1. Chování psychika má dvě základní dimenze: psychika má dvě základní dimenze: chování a prožívání chování a prožívání Chování = veškeré projevy člověka (jako společenské bytosti i jako biologického organismu), které mohou být zvnějšku pozorovány Chování = veškeré projevy člověka (jako společenské bytosti i jako biologického organismu), které mohou být zvnějšku pozorovány

5 1. Chování - dělení A) chování molekulární, tj. A) chování molekulární, tj. - fyziologické projevy (škytání, červenání) - jednoduché reflexy (mrkání) B) chování molární B) chování molární - vztahuje se k druhým lidem, má sociální kontext (ke druhým lidem se vztahuje a zároveň se jich i dotýká) - vztahuje se k druhým lidem, má sociální kontext (ke druhým lidem se vztahuje a zároveň se jich i dotýká) - př. gestikulace, mimika, apod. - př. gestikulace, mimika, apod.

6 2. JEDNÁNÍ jednání = úmyslné chování jednání = úmyslné chování Je vedené záměrem něco učinit Je vedené záměrem něco učinit Požadovaná změna může být vnitřní i vnější Požadovaná změna může být vnitřní i vnější Jednání je specifický způsob chování Jednání je specifický způsob chování Základní rozdíl je v podílu zastoupení vědomí na jejich řízení Základní rozdíl je v podílu zastoupení vědomí na jejich řízení

7 3. PROŽÍVÁNÍ = druhá základní dimenze projevů psychiky = druhá základní dimenze projevů psychiky = zvl. kvalita vnitřního psychického dění = zvl. kvalita vnitřního psychického dění = zvnějšku není přímo pozorovatelné = zvnějšku není přímo pozorovatelné = je tvořeno: = je tvořeno: A) emoce, city A) emoce, city B) snahy (chtění, snažení) B) snahy (chtění, snažení) C) poznávání (vjemy, představy, …) C) poznávání (vjemy, představy, …)

8 Vztah mezi prožíváním a chováním Vztah je velmi složitý Vztah je velmi složitý Může být jak v souladu (tzv. chování expresivní) – tj. člověk se chová v souladu s tím, co prožívá Může být jak v souladu (tzv. chování expresivní) – tj. člověk se chová v souladu s tím, co prožívá Nebo tzv. chování adaptivní – tj. člověk zastírá své city nebo myšlenky a vnější chování je v rozporu s prožíváním Nebo tzv. chování adaptivní – tj. člověk zastírá své city nebo myšlenky a vnější chování je v rozporu s prožíváním

9 4. Činnost tj. takové dění (aktivity), kterých je člověk bezprostředním původcem tj. takové dění (aktivity), kterých je člověk bezprostředním původcem Rozlišujeme: Rozlišujeme: A) činnost vnitřní (také psychickou) A) činnost vnitřní (také psychickou) B) činnost vnější – rovněž vzniká uvnitř, ale projevuje se navenek B) činnost vnější – rovněž vzniká uvnitř, ale projevuje se navenek Činnost vnější vždy předpokládá činnost vnitřní (na úrovni vědomé i nevědomé)

10 Co vyplývá pro motivaci: v lidské psychice můžeme najít jak zcela vědomé, tak i ne zcela vědomé (uvědomované) hybné síly v lidské psychice můžeme najít jak zcela vědomé, tak i ne zcela vědomé (uvědomované) hybné síly Tyto ovlivňují činnost, chování, resp. Jednání i prožívání Tyto ovlivňují činnost, chování, resp. Jednání i prožívání A to určitým směrem a po určitou dobu A to určitým směrem a po určitou dobu

11 Dimenze motivace 1. směr – činnost se zaměřuje určitým směrem 1. směr – činnost se zaměřuje určitým směrem 2. intenzita /síla – člověk vynakládá různé množství energie – větší či menší 2. intenzita /síla – člověk vynakládá různé množství energie – větší či menší 3. stálost / perzistence – míra schopnosti překonávat překážky/bariéry 3. stálost / perzistence – míra schopnosti překonávat překážky/bariéry

12 MOTIV tj. vnitřní hybná síla, která tj. vnitřní hybná síla, která A) člověka určitým směrem orientuje B) v daném směru ho aktivizuje C) vzbuzenou aktivitu udržuje Obecným cílem motivu = dosažení určitého stavu/uspokojení Obecným cílem motivu = dosažení určitého stavu/uspokojení

13 Vnější činitelé motivovaného chování INCENTIVY = motivátory INCENTIVY = motivátory (přicházejí „z venkova“) (přicházejí „z venkova“)

14 Motivace versus motivování Intrinzická motivace = chování, které je motivující samo o sobě (např. hra, zábava) x Extrinzická motivace = je motivováno zvenčí a je pouze prostředkem k dosažení dalšího cíle (např. pracuji, abych získal peníze) Motivování je úspěšné jen tehdy, když oslovuje nějaký vnitřní motiv.

15 Motivace x motiv Motivace Motivace = procesy, které determinují zaměření, sílu a trvání chování X Motiv Motiv = hypotetický konstrukt, který vysvětluje, proč se jedinec chová tak, aby něčeho dosáhl = hypotetický konstrukt, který vysvětluje, proč se jedinec chová tak, aby něčeho dosáhl

16 Obecný princip motivace 1. Maximalizace příjemného a minimalizace nepříjemného 1. Maximalizace příjemného a minimalizace nepříjemného 2. Udržování a restaurace psychické rovnováhy 2. Udržování a restaurace psychické rovnováhy

17 Hlavní zdroje motivace A) potřeby A) potřeby B) návyky B) návyky C) zájmy C) zájmy D) hodnoty a hodnotové orientace D) hodnoty a hodnotové orientace E) ideály E) ideály

18 Ad A) POTŘEBY potřeba = prožívaný, ne vždy uvědomovaný nedostatek něčeho, co je pro daného jedince subjektivně důležité potřeba = prožívaný, ne vždy uvědomovaný nedostatek něčeho, co je pro daného jedince subjektivně důležité Potřeby mají i nižší živočichové (pes, krysa,..) Potřeby mají i nižší živočichové (pes, krysa,..) Projevují se jako stav napětí, který vyvolává činnost zaměřenou k odstranění tohoto napětí Projevují se jako stav napětí, který vyvolává činnost zaměřenou k odstranění tohoto napětí

19 Ad B) NÁVYKY tj. tendence realizovat takové stereotypy, které byly dříve za určitých okolností vytvořeny tj. tendence realizovat takové stereotypy, které byly dříve za určitých okolností vytvořeny Návyk je opakovaný, zafixovaný a zautomatizovaný způsob činnosti člověka za určitých okolností (v určité situaci) Návyk je opakovaný, zafixovaný a zautomatizovaný způsob činnosti člověka za určitých okolností (v určité situaci) Jsou výsledkem jak výchovy i sebevýchovy Jsou výsledkem jak výchovy i sebevýchovy Centrální úlohu hraje v behaviorální psychologii Centrální úlohu hraje v behaviorální psychologii

20 Ad C) ZÁJMY - možný různý přístup k vymezení - možný různý přístup k vymezení - bývají spojovány se schopnostmi, někdy bývá řazen do oblasti postojů nebo jako složka charakteru - bývají spojovány se schopnostmi, někdy bývá řazen do oblasti postojů nebo jako složka charakteru - v obecné poloze bývá vnímán jako motiv, protože předpokládáme, že zájem je spojen s určitou aktivací člověka ve vymezené oblasti předmětů a dějů - v obecné poloze bývá vnímán jako motiv, protože předpokládáme, že zájem je spojen s určitou aktivací člověka ve vymezené oblasti předmětů a dějů

21 Ad D) HODOTY Okolní svět, předměty, jevy a děje nejen poznáváme, ale i hodnotíme Okolní svět, předměty, jevy a děje nejen poznáváme, ale i hodnotíme Přisuzujeme jim určitou důležitost Přisuzujeme jim určitou důležitost Některá hodnocení přejímáme, jiná si aktivně vytváříme (kritéria např.: vlastní prospěch, prospěch pro lidstvo, …) Některá hodnocení přejímáme, jiná si aktivně vytváříme (kritéria např.: vlastní prospěch, prospěch pro lidstvo, …) Tak vytvoříme hierarchii hodnot (mapu) Tak vytvoříme hierarchii hodnot (mapu)

22 Ad D) HODOTY Hodnotová mapa poté ovlivňuje prožívání i jednání a je tedy i zdrojem motivace Hodnotová mapa poté ovlivňuje prožívání i jednání a je tedy i zdrojem motivace Hodnoty bývají někdy zahrnovány do oblasti zájmů (tzv. „dominantní zájmy“ – viz. Říčan, 1975) Hodnoty bývají někdy zahrnovány do oblasti zájmů (tzv. „dominantní zájmy“ – viz. Říčan, 1975) Hodnoty bývají přijímány jako určité normy, mají tzv. individuálně normativní charakter (x zájmy ne) Hodnoty bývají přijímány jako určité normy, mají tzv. individuálně normativní charakter (x zájmy ne)

23 Ad E) IDEÁLY = subjektivně žádoucí s nejrůznější podobou: životní styl, životní cíl životní styl, životní cíl osobnostní profil, charakterové vlastnosti osobnostní profil, charakterové vlastnosti společenské uspořádání, apod. společenské uspořádání, apod. Vznikají pod vlivem sociálních faktorů (rodina, obecná autorita,..) formou nápodoby, identifikace a dalších forem učení Vznikají pod vlivem sociálních faktorů (rodina, obecná autorita,..) formou nápodoby, identifikace a dalších forem učení

24 Teorie motivace Jedna skupina se snaží identifikovat lidské potřeby, jejich vztahy a preference (tyto teorie mají jednoduchou konstrukci a jsou srozumitelné) (tyto teorie mají jednoduchou konstrukci a jsou srozumitelné)X Druhá skupina teorií sdružuje modely, které předkládají důkladnější teoretické vysvětlení motivace

25 První skupina – vychází z potřeb A.H. Maslow – hierarchické uspořádání lidských potřeb: A.H. Maslow – hierarchické uspořádání lidských potřeb: 1. Fyziologické potřeby 2. Potřeby bezpečí 3. Potřeby sounáležitosti 4. Potřeby úcty 5. Potřeby seberealizace

26 První skupina – vychází z potřeb Teorie Herzberga, tzv. dvoufaktorová A) vnější motivační faktory A) vnější motivační faktory Tzv. „hygienické“ – pracovní prostředí - jejich vliv se rychle „opotřebuje“ B) vnitřní motivační faktory B) vnitřní motivační faktory Tzv. „motivátory“ –odrážejí vztah k dané činnosti (př. uspokojení z práce) - jejich síla je považována za nevyčerpatelnou

27 První skupina – vychází z potřeb C. Adderfer - tři úrovně potřeb: A) potřeby existence A) potřeby existence B) potřeby vztahů B) potřeby vztahů C) potřeby růstu C) potřeby růstu Tyto úrovně nejsou rigidně hierarchické

28 První skupina – teorie potřeb Těmto teoriím je vytýkáno, že: Těmto teoriím je vytýkáno, že: A) jsou považovány za zjednodušující A) jsou považovány za zjednodušující B) zabývají se vztahy pouze několika prvků B) zabývají se vztahy pouze několika prvků C) jsou příliš statické C) jsou příliš statické === to jim neumožňuje vystihnout dynamiku a komplexnost motivace

29 2. Skupina teorií VROOMOVA TEORIE VALENCE OČEKÁVÁNÍ VROOMOVA TEORIE VALENCE OČEKÁVÁNÍ - sílu motivu k provádění určité činnosti ovlivňuje: A) velikost očekávání reálného dosažení cíle A) velikost očekávání reálného dosažení cíle B) přitažlivost (hodnota) toho cíle B) přitažlivost (hodnota) toho cíle

30 Vroomova teorie valence očekávání Čím je cíl přitažlivější, hodnotnější nebo atraktivnější, tím intenzivnější úsilí bude vynaloženo k jeho dosažení Čím je cíl přitažlivější, hodnotnější nebo atraktivnější, tím intenzivnější úsilí bude vynaloženo k jeho dosažení Platí tedy rovnice: Platí tedy rovnice: Motivace (tj. úsilí) = Motivace (tj. úsilí) = expektance (očekávání) expektance (očekávání) krát krát valence (hodnota) valence (hodnota)

31 Teorie spravedlnosti J.S. Adamse - založena na principu sociálního srovnávání ve skupinách - založena na principu sociálního srovnávání ve skupinách Výsledkem je subjektivní dojem spravedlnosti nebo nespravedlnosti Výsledkem je subjektivní dojem spravedlnosti nebo nespravedlnosti Pociťovaná nespravedlnost má nepříznivý vliv na výkonnost (nepřímo se promítne i do vztahů) Pociťovaná nespravedlnost má nepříznivý vliv na výkonnost (nepřímo se promítne i do vztahů)

32 Teorie Lathama a Locka Motivace a výkon jsou vyšší, když: Cíle jsou obtížné, ale přijatelné Cíle jsou obtížné, ale přijatelné Existuje zpětná vazba Existuje zpětná vazba Lidé participují na stanovení cílů Lidé participují na stanovení cílů Mechanismus: vnitřní závazek, který je spojen s akceptováním cílů

33 Vývoj motivace 1. V ontogenezi 1. V ontogenezi - od pudově založeného chování k tzv. volní regulaci jednání - Podílí se i úroveň morálního vývoje (nejen to, co je praktické, ale i to co je vhodné) 2. Sekundární zpevňování 2. Sekundární zpevňování - přeměna prostředků v sekundární cíle (př. plačtivé dítě)

34 Zdroje motivace interpersonálního chování Zdrojem sociálního chování může být kterákoli lidská potřeba. Zdrojem sociálního chování může být kterákoli lidská potřeba. Další zdroje: Další zdroje: - Dominance – být přijat ostatními - Agrese – ubližovat jiným - Sex – fyzická blízkost, tělesný kontakt - Afiliance – přátelství,, …………….

35 Sociální vztažnost motivů Člověk nežije izolovaně, ale ve vztazích Člověk nežije izolovaně, ale ve vztazích Chování i motivy jsou tedy sociálně vztažné Chování i motivy jsou tedy sociálně vztažné Např. sdílíme-li úspěch, prožíváme ho ve společnosti druhých intenzivněji (př. posíláme oznámení o promoci) X Zažijeme-li neúspěch, zklamání, máme tendenci to skrývat

36 Literatura Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., Hoskovec, J., Psychologie ve světě práce, UK Praha 2003, ISBN , s.102 – 119 Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., Hoskovec, J., Psychologie ve světě práce, UK Praha 2003, ISBN , s.102 – 119 Provazník, V., Komárková, R., Motivace pracovního jednání, VŠE Praha, 1996, ISBN , s.107 – 120 Provazník, V., Komárková, R., Motivace pracovního jednání, VŠE Praha, 1996, ISBN , s.107 – 120 Nakonečný M., Motivace pracovního jednání a její říyení, Praha, Management Press, 1993, IBSN , s. 259 Nakonečný M., Motivace pracovního jednání a její říyení, Praha, Management Press, 1993, IBSN , s. 259


Stáhnout ppt "MOTIVACE Paradigma motivace (W. Herkner,1986) Paradigma motivace (W. Herkner,1986) Základní okruh psychické regulace chování, tj. směřování ze stavu daného."

Podobné prezentace


Reklamy Google