Složení lidského oka Bloudíčková Gabriela, Radová Jana, Spáčal Josef, Březinová Dagmar, Marek Hrůza, Ludvík Josef.

Prezentace na téma: "Složení lidského oka Bloudíčková Gabriela, Radová Jana, Spáčal Josef, Březinová Dagmar, Marek Hrůza, Ludvík Josef."— Transkript prezentace:

1 Složení lidského oka Bloudíčková Gabriela, Radová Jana, Spáčal Josef, Březinová Dagmar, Marek Hrůza, Ludvík Josef

2 Co je to oko? Oko je smyslový orgán reagující na světlo, tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných orgánů reagujících pouze na existenci světla až po oko „jednoduché“ u obratlovců (včetně člověka) a hlavonožců a oko složené např. u členovců. Mnoho živočichů (většina savců, ptáků, plazů a některých ryb) má oči umístěné na přední straně hlavy, což jim umožňuje trojrozměrné binokulární vidění – jednotlivé obrázky z obou očí se skládají do jednoho, který vnímáme. Oproti tomu existuje monokulární vidění, kdy živočich vnímá současně dva rozdílné obrazy, jako např. zajíc nebo chameleon.

3 Popis oka

4 Čočka Čočka  je nehomogenní těleso tvaru dvojvypuklé čočky z tuhé, rosolovité, dokonale průhledné hmoty. Je asi 4 mm silná. Během života přibývají na čočce vrstvy, které s přibývajícím stářím tvrdnou a snižují akomodaci oka. Po šedém zákalu se vyjmutá čočka může nahradit spojkou. U normálního oka je vzdálený bod v nekonečně velké vzdálenosti, blízký bod oka může být i 15 cm a mění se s věkem (u dětí asi 10 cm). Vidění na tak malou vzdálenost je spojeno se značnou námahou a oko se brzy unaví. Jako nejvhodnější vzdálenost pro čtení a prohlížení drobných předmětů je konvenční zraková vzdálenost 25 cm. Oko, jehož blízký bod má větší vzdálenost než 25 cm, se nazývá starozraké.

5 Děkujeme za pozornost