Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

MANAŽERSKÁ PSYCHOLOGIE Doc. PhDr. Milan MIKULÁŠTÍK, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "MANAŽERSKÁ PSYCHOLOGIE Doc. PhDr. Milan MIKULÁŠTÍK, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 MANAŽERSKÁ PSYCHOLOGIE Doc. PhDr. Milan MIKULÁŠTÍK, Ph.D.

2 MANAŽERSKÁ PSYCHOLOGIE TÉMATICKÉ CELKY ZÁKLADNÍ POJMY, ÚVOD SELFMANAGEMENT A DUŠEVNÍ HYGIENA OSOBNOST PRACOVNÍ MOTIVACE TVOŘIVOST V PRÁCI MANAŽERA ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ ORGANIZAČNÍ CHOVÁNÍ INTERPERSONÁLNÍ KOMUNIKACE PSYCHOLOGIE PRÁCE SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE PRÁCE PORADENSTVÍ INŽENÝRSKÁ PSYCHOLOGIE PSYCHOLOGIE PODNIKÁNÍ PSYCHOLOGIE TRHU

3 ZÁKLADNÍ POJMY Z PSYCHOLOGIE MANAGEMENTU ZÁKLADNÍ INFORMACE O PSYCHOLOGII, NĚKTERÉ VYBRANÉ POJMY, POTŘEBUJE PSYCHOLOGII KAŽDÝ ČLOVĚK VE SVÉM ŽIVOTĚ, POTŘEBUJE JI MANAŽER, PŘEDSUDKY, MÝTY A OMYLY MANAŽERA, VZTAH PSYCHOLOGIE A EKONOMIE, PSYCHOLOGICKÉ PŘÍSTUPY SOUČASNOSTI, PSYCHOLOGICKÉ OBORY,

4 ZÁKLADNÍ PSYCHOLOGICKÉ POJMY PSYCHIKA, DUŠEVNÍ ŽIVOT, VĚDOMÍ, PODVĚDOMÍ, NEVĚDOMÍ, PROŽÍVÁNÍ A CHOVÁNÍ, procesy reakce stavyodpovědi vlastnostičinnosti POZNÁVACÍ PROCESY – pozornost, senzorické procesy a vnímání, paměť, učení, představy, fantazie, myšlení a jazyk, MOTIVACE A EMOCE,

5 POTŘEBUJE PSYCHOLOGII KAŽDÝ ČLOVĚK VE SVÉM ŽIVOTĚ, POTŘEBUJE JI MANAŽER, PŘEDSUDKY, MÝTY A OMYLY MANAŽERA, NĚKDO JI NEPOTŘEBUJE NIKDY, ALESPOŇ SI TO MYSLÍ, NĚKDO JI POTŘEBUJE TÉMĚŘ POŘÁD, MANAŽER SE BEZ NÍ NEOBEJDE – POMÁHÁ MU POROZUMĚT LIDEM, JEJICH CHOVÁNÍ, JEDNAT S NIMI, ALE POROZUMĚT I SOBĚ SAMÉMU, PŘEDSUDKY, MÝTY A OMYLY MANAŽERA: - lidé jsou líní, proto musím používat direktivní styl řízení, - domnívá se, že má vše pod vyšší mírou kontroly, než tomu je ve skutečnosti, - lidé potřebují do detailu popsané úkoly a dohled, - muži myslí logicky, ženy se chovají intuitivně, - na tým se nedá spoléhat – nedovede kvalitně rozhodnout, - je potřeba být opatrný při vyslovování svých názorů, - jestliže někomu podáte prst, chytne celou ruku, - lidé nedovedou pracovat samostatně, - manažer se domnívá, že vše musí rozhodnout sám a že do všeho může mluvit.

6 VZTAH PSYCHOLOGIE A EKONOMIE PSYCHOLOGIE APLIKUJE TEORETICKÉ POZNATKY DO EKONOMICKÉ PRAXE, BERE V POTAZ JEDINEČNOST KAŽDÉHO ČLOVĚKA I V EKONOMICKÉM CHOVÁNÍ, ZABÝVÁ SE MÍROU RACIONALITY JEHO CHOVÁNÍ, VNÍMÁ ČLOVĚKA V EKONOMICKÉM SYSTÉMU, JAK V SOCIÁLNÍCH PODMÍNKÁCH REAGUJE, ZABÝVÁ SE TÍM, JAKÝCH CHYB SE LIDÉ DOPOUŠTĚJÍ AŤ UŽ VĚDOMĚ ČI NEVĚDOMĚ, ZABÝVÁ SE MOTIVACÍ LIDÍ V EKONOMICKÉM CHOVÁNÍ, ZABÝVÁ SE VLIVEM MÉDIÍ, RODINOU A VZDĚLÁNÍM – JAK PŮSOBÍ NA EKONOMICKÉ CHOVÁNÍ. - HEURISTIKA REPREZENTATIVNÍ - HEURISTIKA DOSTUPNÁ - KOTEVNÍ HEURISTIKA

7 PSYCHOLOGICKÉ PŘÍSTUPY SOUČASNOSTI NEOBEHAVIORISMUS PSYCHOANALÝZA A NEOPSYCHOANALÝZA KOGNITIVNÍ PŘÍSTUP HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE BIOPSYCHOLOGIE FENOMENOLOGICKÁ PSYCHOLOGIE

8 PSYCHOLOGICKÉ OBORY TEORETICKÉAPLIKOVANÉ PSYCHOLOGIE OBECNÁPSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE OSOBNOSTIPSYCHOLOGIE KLINICKÁ PSYCHOLOGIE SOCIÁLNÍPSYCHOLOGIE PORADENSKÁ PSYCHOLOGIE VÝVOJOVÁPSYCHOLOGIE ORGANIZACE PSYCHOLOGIE SROVNÁVACÍPSYCHOLOGIE PRÁCE PSYCHOPATOLOGIEPSYCHOLOGIE INŽENÝRSKÁ PSYCHOLOGIE TRHU ENVIRONMENTÁLNÍ PSYCHOL. PSYCHOLOGIE ZDRAVÍ PSYCHOLOGIE SPORTU PSYCHOLOGIE FORENZNÍ PSYCHOLOGIE PALIATIVNÍ

9 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA SEBEPOZNÁNÍ RELAXACE SEBEVÝCHOVA A SEBEROZVOJ koncentrace pozornosti, rozvoj paměti a umění učit se, autoregulace myšlení, rozvoj představivosti a fantazie, autoregulace emocí ORGANIZACE PRÁCE A TIME MANAGEMENT OSOBNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM MYŠLENKOVÉ MAPY RACIONÁLNÍ ČTENÍ SUPERLEARNING ŽIVOTOSPRÁVA ZVLÁDÁNÍ STRESU ZVLÁDÁNÍ KONFLIKTŮ A FRUSTRACE

10 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA CESTY SEBEPOZNÁNÍ: - PRAVIDELNÁ REGISTRACE, PRAVIDELNÁ ÚVAHA - DENÍK - POZNÁVÁNÍ SEBE SAMA PROSTŘEDNICTVÍM JINÝCH LIDÍ - INTROSPEKCE - SWOT ANALÝZA JOHARIHO MŘÍŽKA NA DALŠÍ STRANĚ

11 JOHARIHO OKNO

12 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA JÁ – SEBEVĚDOMÍ, SEBEOCENĚNÍ, SEBEPOJETÍ, SEBEKONCEPCE KAŽDÝ MÁ O SOBĚ NĚJAKÉ PŘEDSTAVY, ALE KDYBY TO MĚL POPSAT ASI BY TO PRO NĚJ BYLO TĚŽKÉ. JÁ MÁ RŮZNOU PODOBU A JE PROMĚNLIVÉ. JE TO INTEGRUJÍCÍ FAKTOR OSOBNOSTI. JÁ REÁLNÉ, IDEÁLNÍ, TAK JAK MNE VNÍMAJÍ JINÍ LIDÉ A JAK SI MYSLÍM, ŽE MNE VNÍMAJÍ, JÁ PO ÚSPĚCHU, JÁ PO NEZDARU….S NĚČÍM SE VÍCE ZTOTOŽŇUJEME, NĚCO JE NÁM PROTI MYSLI. KONFUZE IDENTITY – JE TO ROZPORUPLNOST (NEJVÝRAZNĚJŠÍ JE V OBDOBÍ DOSPÍVÁNÍ). ČLOVĚK CHCE BÝT LEPŠÍ A SNAŽÍ SE PŘIBLIŽOVAT IDEÁLNÍMU JÁ. KAŽDÝ HLEDÁ SVOU IDENTITU. NENÍ TO ALE LEHKÉ. VYŽADUJE TO SILNOU VŮLI A TRPĚLIVOST. SEBEVĚDOMÍ – NIŽŠÍ SEBEVĚDOMÍ ZNAMENÁ NIŽŠÍ VÝKON A OBAVY Z NEÚSPĚCHU. ASPIRAČNÍ ÚROVEŇ, SEBEOCENĚNÍ, SEBEPOJETÍ. PROBLÉMY S VLASTNÍM JÁ – KOMPLEX MÉNĚCENNOSTI, ZTRÁTA TVÁŘE…

13 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA RELAXACE - postupy pro vědomé ovlivňování psychického stavu, zbavování se napětí, vytváření stavu relativního klidu. Většina relaxačních metod obsahuje uvolnění těla, vyprázdnění vědomí, uvolnění dýchání. Tyto postupy mohou být doplněny o další fáze. AUTOGENNÍ TRÉNINK JACOBSONOVA PROGRESIVNÍ RELAXACE BENSONOVA METODA ŠLEPECKÉHO RELAXACE MEDITACE JÓGA

14 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA KONCENTRACE POZORNOSTI – pravidelnost a rytmus, trpělivost, pocit pohody. POSTUP: - střídání relaxace a koncentrace - hlasitá reprodukce slyšeného nebo přečteného textu - vyhledávání určitých písmen z komplexního textu - představujeme si zesilující a zeslabující světlo - snažíme se soustředění pozorovat nějaký obraz - můžeme si představovat různé vůně, chutě - můžeme vnímat určitý konkrétní předmět - můžeme se snažit dívat na určitý předmět s následnými představami - můžeme používat tzv. sčítací test

15 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA ROZVOJ PAMĚTI - paměť můžeme zlepšovat pomocí následujících cvičení - koncentrované vnímání nějakého objektu, který následně po ukončeném vnímání co nejvěrohodněji popisujeme - memorování krátkých textů - memorování s využitím asociativních řetězců - využívání různých forem nápovědi, mnemotechnické pomůcky - heuristická schémata podle Buzana - cvičit paměť každý den, například v souvislosti s učením se cizím jazykům - aktivní čtení - metoda SQ3R

16 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY UČENÍ ● aktivní postoj ● srozumitelnost, když se něčím zabýváme ● strukturovanost látky ● aktivní opakování, ● asociace, vybavování si pojmů v souvislostech, ● motivace - to co děláme rádi, děláme spontánně a bez většího úsilí ● emoční zážitek, zejména pozitivní ● užitečnost toho, čemu se učíme ● relaxační a koncentrační cvičení, vyvětrání místnost, opláchnutí vodou ● vytvořit si návyk, dělat věci koncentrovaně a jen jednu činnost ● klid, neměl by nás nikdo vyrušovat, neučit se v místnosti, kde hraje televize ● nehledat únikové cesty do snění, k ledničce, začínáme naplno a soustředěně ● parafrázování textu ● v učení dělat přestávky ● nejdříve globální učení pro pochopení souvislostí a teprve pak jít do detailů.

17 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA AUTOREGULACE MYŠLENÍ ● jak dovede chápat, spojovat a začleňovat problém do širších souvislostí ● jak dovede odhalit smysl a interpretovat situaci ● jak umí kriticky zvážit, posoudit, zhodnotit kvalitu a správnost ● jak dovede vlastní zkušenosti aplikovat v nových podmínkách ● jak uplatňuje porovnávání, třídění a kategorizování ● jak uplatňuje analýzu a syntézu ● indukce a dedukce ● jakým způsobem používá abstrahování ● v jaké míře využívá myšlení konvergentní a divergentní.

18 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA Je možno rozlišit několik možných postupů při strategickém řešení problémů: riskantní – dá se říct, že bez nedostatečné informovanosti, pokusem a omylem (často u lidí, u nichž převažuje neofilie nad neofobií), konzervativní – rigidní uplatňování zaběhnutých postupů myšlení, už dříve ověřených, bezrizikových (v tomto případě převažuje neofobie nad neofilií), tento postup je obtížnější, protože hledá všechny možné varianty, simultánní – srovnávání více postupů, přičemž je využíván jen jeden z nich, a to ten, který je nejúspěšnější, tvořivé myšlení – to jsou postupy, které dovedou kombinovat logiku, imaginaci, intuici a přitom hledat alternativní cesty řešení problému, diskurzivní a intuitivní myšlení – v diskurzivním myšlení si člověk uvědomuje postupně jednotlivé postupové kroky a návaznosti v koherentním procesu, v intuitivním se velká část postupových kroků odehrává na nevědomé úrovni.

19 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA Jako nežádoucí myšlenky můžeme označit: ● extrémně přehnané obavy ● denní snění ● zabíhavé myšlení ● negativní meditace, někdy mohou mít i charakter myšlenek anankastických ● když jsme v zajetí určitých stereotypů, konzumní způsob života, mnohdy se záměrem udržovat módní trendy, prezentovat se před veřejností, mít to, co jiní, shromažďování spotřebních předmětů, mnohdy člověk slouží těmto předmětům ● stereotypní myšlení – když prostředek se stane cílem ● různé postoje mohou negativně ovlivňovat myšlení, zejména ty, které mají iracionální základ ● jev zaslepenosti – nadbytečné informace mohou člověku ztěžovat řešení problémové situace ● funkční stálost – člověk je přesvědčen o použitelnosti určité věci jen na ustálenou funkci ● profesionální slepota ● předčasná generalizace a dialela ● zdravý selský rozum – odmítání odborných informací a spoléhání na staré a osvědčené.

20 SELF-MANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA ROZVOJ PŘEDSTAVIVOSTI A FANTAZIE – rozvíjet představivost i fantazii můžeme podle jednotlivých smyslů, nejen ve svých představách, ale i dotvářet formou konkrétní kresby nebo verbální formou. Například nakreslit štěstí, moudrost, ticho, radost. Můžeme přemýšlet nad tím, jaké problémy nastanou, když si pořídíme psa nebo co by se stalo, kdybychom získali schopnost procházet zdí. Je možno zkoušet všechny možné netradiční formy využívání určitého předmětu, který slouží pouze jednomu účelu – například k čemu se dají použít noviny (k zabalení, k rozdělání ohně, k ochraně čisté podlahy, k vyrobení čepice…

21 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA AUTOREGULACE EMOCÍ A POZITIVNÍ NALADĚNÍ - zbavování se vzteku a agresivity - zbavování se špatné nálady - zbavování se strachu a trémy - překonávání silných afektů - překonávání emoční vyprahlosti - zbavování se nenávisti a závisti

22 ORGANIZACE PRÁCE A TIME MANAGEMENT Umět organizovat svou práci, svého týmu a využívat efektivně čas je nezbytné pro efektivitu Časový snímek dne Několik zásad: - jak on sám dovede hospodařit se svým časem, přemýšlet nad využíváním - zbavovat se stereotypních postupů, hledat rezervy, přemýšlet nad plánem - záznamník akcí, stanovovat si krátkodobé i dlouhodobé cíle, priority - nebrat si práci domů, plánovat příští den, vyhýbat se lidem, kteří jej baví - komunikaci si organizovat podle svých představ - zbavovat se zlozvyků, nebýt přístupný kdykoliv, poštu si nechat třídit - trvat na dodržování termínů - efektivnost porad

23 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA OSOBNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM – v současné době většina využívá elektronický systém. Informační systém by měl být neustále aktualizovaný. Musí vycházet z informačních systémů všeobecných. Zvažovat přístupnost – některé informační systémy mají být přístupné více lidem, jiné pouze jedné osobě.

24 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA MYŠLENKOVÉ MAPY

25 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA Proč je výhodné mapy používat: protože jsou přehledné, kvůli jasnému pochopení a návaznosti vztahů, protože podrží v naší paměťové představě více prvků a ještě k tomu v souvislostech, vytvářejí celostnou a přehlednou představu, umožňují selektovat nepodstatné, jsou otevřeným systémem, do něhož lze kdekoliv přidávat další prvky, je možno nad ní pracovat ve spolupráci s jinými lidmi a upravovat ji, působí na více smyslů, zvyšují originalitu a tvořivost, mohou se používat přímo hravě, působí na mnohem větší zaujatost a motivaci účastníka(ů), šetří čas, zvyšují uvolněnost a pomáhají při hledání nápadů a při jejich prvním strukturování.

26 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA RACIONÁLNÍ ČTENÍ: Informační čtení Orientační čtení Kurzorické čtení (skimming) Selektivní čtení (skipping) Rychlostudium Statorické čtení HLAVNÍ DOVEDNOSTI: Rozšiřování zrakového rozpětí a snižování počtu fixačních pohybů Nácvik koncentrace pozornosti Omezování artikulačních pohybů Potlačování regresních pohybů Relaxace Cvičení svislého a diagonálního čtení Kladné emoce a primární motivace

27 SELFMANAGEMENT DUŠEVNÍ HYGIENA ŽIVOTOSPRÁVA – vytvářet si návyky: ALIMENTAČNÍ NÁVYKY ABUZUS RŮZNÝCH POŽIVATIN, LÉKŮ, DROG, WORKOHOLISMUS, TELEVIZE RYTMUS SPÁNKU ROVNOVÁHA AKTIVITY A ODPOČINKU SPORTOVNÍ AKTIVITY RELAXACE VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU MEZILIDSKÉ VZTAHY A KOMUNIKACE

28 ZVLÁDÁNÍ STRESU EUSTRES A DISTRES, STRES SITUAČNÍ, AKUTNÍ, CHRONICKÝ, ANTICIPAČNÍ FYZICKÝ A PSYCHICKÝ OSOBNOST A - OSOBNOST B WORKOHOLISMUS - BURN-OUT, HORKÝ REAKTOR STRESORY - OBTÍŽNÉ A NEOBVYKLÉ PODMÍNKY - POLITICKÉ, EKONOMICKÉ - ČASOVÝ DEFICIT - RODINNÉ, PRACOVNÍ - TLAK RIZIKA A OHROŽENÍ - INTERAKČNÍ, POCIT BEZMOCI - ANTICIPACE DŮSLEDKŮ - VNITŘNÍ ROZPORY, TRAUMATIZUJÍCÍ STRESOVÉ SIGNÁLY SKUTEČNOST, NEPŘEDVÍDATELNÉ - - FYZICKÉ (AKUTNÍ NEBO DLOUHODOBÉ) OKOLNOSTI, OMEZENOST SCHOPNOSTÍ - PSYCHICKÉ (AKUTNÍ NEBO DLOUHODOBÉ) - PSYCHOSOMATICKÉ NEMOCI JAKO DLOUHODOBÉ DŮSLEDKY ● FORMY ZVLÁDÁNÍ - KRÁTKODOBÉ FYZICKÉ ZVLÁDÁNÍ- ZVLÁDÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA - KRÁTKODOBÉ DUŠEVNÍ ZVLÁDÁNÍ PROBLÉMY - DLOUHODOBÉ FYZICKÉ ZVLÁDÁNÍ- ZVLÁDÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA - DLOUHODOBÉ DUŠEVNÍ ZVLÁDÁNÍ EMOCE

29 FRUSTRACE FRUSTRACE JE PŘEKÁŽKA NA CESTĚ K NĚJAKÉMU CÍLI FRUSTRAČNÍ TOLERANCE TYPOLOGIE PODLE REAGOVÁNÍ NA FRUSTRAČNÍ SITUACI: - EXTRAPUNITIVNÍ TYP - INTROPUNITIVNÍ TYP - INPUNITIVNÍ TYP LIDÉ REAGUJÍ NA FRUSTRACI RŮZNĚ: - zvýšení úsilí- projekce - agresivita a vztek- únik do fantazie - depresivní chování- regrese - sublimace- popření - racionalizace- fyzický únik - mechanismus „kyselých hroznů“ - vykupování se

30 ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ PROJEVY A DŮSLEDKY KONFLIKTŮ DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA ZJEVNOSTI DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA POČTU ÚČASTNÍKŮ FAIR PLAY PRAVIDLA PRO ZVLÁDÁNÍ KONFLIKTŮ CESTY ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA ÚČASTI A TVRDOSTI STRATEGIE ŘEŠENÍ KONFLIKTU

31 ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ KDYŽ SE LIDÉ DOSTÁVAJÍ DO KONFLIKTU, PROJEVUJE SE JEJICH CHOVÁNÍ NÁSLEDUJÍCÍMI ASPEKTY: - FRUSTRACE - VINA SVALOVÁNA VĚTŠINOU NA JINÉ - KONFLIKT VĚTŠINOU BÝVÁ OBOUSTRANNÝ, ALE JSOU VYJÍMKY - ČÍM VÍCE EMOCÍ, TÍM VĚTŠÍ SÍLA NEGATIVNÍ A POZITIVNÍ DŮSLEDKY KONFLIKTU: - PSYCHICKÉ PORUCHY- POSÍLENÍ VZTAHŮ PŘI VĚTŠÍ TOLERANCI - FYZICKÉ POTÍŽE- POZITIVNÍ VÝVOJ-NOVÉ VZNIKÁ V KONFL. - DISTANC VE VZTAZÍCH- PO VYŘEŠENÉM KONFLIKTU VÍCE ÚCTY I SEBEÚCTY - POSILOVÁNÍ TVOŘIVÉHO DUCHA - NĚKTEŘÍ LIDÉ POTŘEBUJÍ NAPĚTÍ JAKO STIMULACI PRO LEPŠÍ VÝKON

32 ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA ZJEVNOSTI: -POTENCIÁLNÍ KOFLIKT- EVIDENTNÍ KONFLIKT -REÁLNÝ KONFLIKT- MANIFESTOVANÝ KONFLIKT -LATENTNÍ KONFLIKT- NÁSILNÝ KONFLIKT DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA POČTU ÚČASTNÍKŮ: -INTROPERSONÁLNÍ KONFLIKT -EXTRAPERSONÁLNÍ KONFLIKT -INTERPERSONÁLNÍ KONFLIKT -SKUPINOVÝ KONFLIKT -MEZISKUPINOVÝ KONFLIKT -MEZINÁRODNÍ KONFLIKT

33 ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA PSYCHOLOGICKÝCH FUNKCÍ: - KONFLIKT NÁZORŮ- KONFLIKT ČINŮ - KONFLIKT PŘEDSTAV- KONFLIKT MOTIVŮ - KONFLIKT ZÁJMŮ- KONFLIKT POTŘEB - KONFLIKT POSTOJŮ- KONFLIKT CÍLŮ - KOFLIKT SMÍŠENÝ DĚLENÍ KONFLIKTŮ Z HLEDISKA VALENCE POZITIVNÍHO A NEG.: - KONFLIKT DVOU POZITIVNÍCH HODNOT NEBO CÍLŮ - STŘETNUTÍ DVOU NEGATIVNÍCH HODNOT NEBO CÍLŮ - KONFLIKT NEGATIVNÍ A POZITIVNÍ HODNOTY - BARIÉRA NA CESTĚ K DOSAŽENÍ CÍLE - BARIÉRA SUBJEKTU

34 FAIR PLAY PRAVIDLA PRO ZVLÁDÁNÍ KONFLIKTŮ Každý má právo na stejné časové vstupy. Každý má právo říci svůj názor. Nemá se zvyšovat hlas, nemá se křičet. Neurážíme, nezesměšňujeme, neironizujeme. Používáme logickou argumentaci a stále si udržujeme racionální nadhled. Cílem je zvládnout problém. Nevytahovat staré věci, staré hříchy. Nezesměšňovat a neútočit na věci a lidi, které má ten druhý rád, pro kterého mají svou hodnotu. Hovoříme pouze k problému aktuálnímu, k tomu, o který se jedná právě teď. Názor druhého pozorně vyslechneme až do konce, neskáčeme mu do řeči. Dobré je ke konci dialogu začít se sebekritikou a s vyzvednutím některých pozitivních momentů v názorech opozičníka. Vyhýbejme se černobílému myšlení. Chovejme se nestranně, když jsou nejasnosti, snažme se je překonat. Přeorientujme svůj útok z člověka na problém. Reagujme spíše defenzivně, než útočně. Ptejme se v duchu, zda-li je konflikt založen na konkrétních faktech a nebo na špatné interpretaci nebo na iluzích. Analyzujme zájmy členů skupiny a zaměřme úsilí na uspokojení těchto zájmů. Sledujme interpersonální rozdíly v hodnocení, v předpovědích, v rizikových projevech v chování. Hledejme způsoby, jak srovnat protichůdné pozice. Snažme se obnovit kontakt, snažme se udržovat spolupráci. Doporučuje se vést vnitřní dialog, ve kterém srovnáváme všechna pro a proti, ať už je vyslovil opozičník nebo já. Způsob komunikování začíná tak, že nenapadáme druhou osobu, ale začínáme u svých pocitů. Po konfliktu se nevracejme svými emocemi ke konfliktní situaci. Berme to spíše jako zkušenost. Zkuste změnit své myšlení v tom smyslu, že nášeho oponenta vnímáme ne jako člověka, který nemá pravdu, ale spíše „co se z toho jeho pojetí mohu dozvědět nového, o co se z jeho názoru nebo postoje mohu obohatit. Ve vztazích nelze předstírat, že moje chyba nepotřebuje opravit, nebo že jsme vykonali dobrou práci.

35 KONFLIKT MŮŽE BÝT ŘEŠEN RŮZNÝM ZPŮSOBEM DOHODOU S POMOCÍ FACILITÁTORA (MODERÁTORA) ARBITRÁŽÍ PROSTŘEDNICTVÍM SOUDNÍHO JEDNÁNÍ FYZICKOU INZULTACÍ, BOJEM

36 STRATEGIE ŘEŠENÍ KONFLIKTU STRATEGIE ÚNIKOVÁ STRATEGIE SPOLUPRÁCE STRATEGIE PŘIZPŮSOBENÍ SE KOMPROMISNÍ STYL STRATEGIE DOHODY NEŽÁDOUCÍ STYL STRATEGIE KONFRONTACE DONUCOVACÍ STYL

37 OSOBNOST DEFINOVÁNÍ OSOBNOSTI TEORIE OSOBNOSTI BIOLOGICKÉ A SOCIÁLNÍ DETERMINANTY VÝVOJE PSYCHIKY STRUKTURA OSOBNOSTI OSOBNOST MANAŽERA ŽENA MANAŽERKA

38 OSOBNOST ČLOVĚKA OSOBNOST ČLOVĚKA JE SOUHRN TĚLESNÝCH A DUŠEVNÍCH VLASTNOSTÍ, KTERÉ JSOU JEDINEČNÉ A NEOPAKOVATELNÉ, JSOU RELATIVNĚ STÁLÉ, ALE MAJÍ TAKÉ SVOU JEDINEČNOU PROMĚNLIVOST V RÁMCI URČITÝCH MEZÍ. JE TO INTEGROVANÝ CELEK, INTEGRAČNÍM ČINITELEM JE JÁ. EXISTUJÍ RŮZNÉ PŘÍSTUPY, TEORIE, MODELY OSOBNOSTI: –teorie typologické, –teorie vrstev, –teorie faktorové, –teorie humanistické.

39 OSOBNOST ČLOVĚKA Determinanty lidské psychiky: Biologické determinanty Sociální determinanty CNSrodina endokrinní žlázyškola hereditární faktorypráce a pracoviště individuální zvláštnostisociální skupiny stav organismukultura potřeby (i biologické)média…

40 OSOBNOST ČLOVĚKA STRUKTURA OSOBNOSTI SCHOPNOSTICHARAKTER MOTIVACE TEMPERAMENT

41 OSOBNOST MANAŽERA OSOBNOST MANAŽERA A JEHO ÚSPĚCH JE SPJAT S ÚSPĚCHY FIRMY, KTEROU ŘÍDÍ VLASTNOSTI, KTERÉ JE MOŽNO POVAŽOVAT ZA DŮLEŽITÉ V PRÁCI MANAŽERA: - UMĚT ROZHODOVAT- MORÁLNÍ ODPOVĚDNOST - UMĚT ŘÍDIT- VNITŘNÍ INTEGRITA - MÍT RADOST ZE SVÉ PRÁCE- OCHOTA USILOVNĚ PRACOVAT -UMĚT KOMUNIKOVAT- MÍT ANALYTICKÉ SCHOPNOSTI - BÝT VITÁLNÍ- MÍT POCHOPENÍ PRO DRUHÉ - BÝT ODOLNÝ VŮČI STRESU - SCHOPNOST VYHMÁTNOUT PŘÍLEŽITOSTI - BÝT KREATIVNÍ - BÝT PŘESNÝ - BÝT ADAPTABILNÍ A FLEXIBILNÍ - SCHOPNOST ZVLÁDAT NEPŘÍJEMNOSTI - MÍT SMYSL PRO HUMOR- SCHOPNOST PROSAZOVAT SE - PRACOVAT NA SOBĚ - SAMOSTATNOST, UMĚT SE UČIT Z CHYB - MÍT SMYSL PRO HUMOR- OCHOTA POMÁHAT - BÝT PODNIKAVÝ, DODRŽOVAT SLIBY, UMĚT HOSPODAŘIT S ČASEM, ODPOVĚDNOST

42 OSOBNOST MANAŽERA ÚSPĚŠNÝ MANAŽER A ÚSPĚŠNÁ FIRMY MAJÍ TYTO SPOLEČNÉ ZNAKY: obchodní zásady a kontrola cílem orientace na strategii efektivní využívání předpokladů lidí efektivní systém řízení fungující informační a komunikační systém, který je orientovaný na trh orientace na zákazníka. VÝZNAMNÁ JE V PRÁCI MANAŽERA EMOČNÍ INTELIGENCE: sebevědomí, organizace vlastního života, motivování sebe sama, empatie, angažovanost v kontaktu s jinými lidmi.

43 OSOBNOST MANAŽERA MANAŽER JE NOSITELEM RŮZNÝCH ROLÍ VE SVÉ FUNKCI: - PODNIKATEL- INOVÁTOR - ORGANIZÁTOR- MONITOR, KONTROLOR - VŮDCE- INICIÁTOR - REPREZENTANT- OBCHODNÍK - PEDAGOG A VYCHOVATEL- MODERÁTOR - KOOPERÁTOR- STRATÉG - HODNOTITEL- ADMINISTRÁTOR - VYJEDNÁVAČ- ANALYZÁTOR - TVŮRCE- MOTIVÁTOR - KOORDINÁTOR TÝMU- MLUVČÍ - REALIZÁTOR

44 OSOBNOST MANAŽERA ETIKA V PRÁCI MANAŽERA ROZLIŠUJE SE NĚKOLIK ÚROVNÍ ETIKY: globální etika podnikatelská a organizační etika (etika systému, etika organizace) etika jednotlivce. ZDOPOVĚDNOST V RÁMCI PODNIKOVÉ MORÁLKY: zodpovědnost vůči spotřebitelům, zodpovědnost vůči zaměstnancům, spolupracovníkům i nadřízeným, zodpovědnost vůči veřejnosti, vůči akcionářům a vůči politice státu, zodpovědnost vůči ekologickým aspektům zodpovědnost vůči sobě samotnému

45 OSOBNOST MANAŽERA MOC JE SCHOPNOST VNUTIT SVOU VŮLI OSTATNÍM ZDROJE MOCI: - ODMĚŇOVÁNÍ- SÍLA INFORMACE - DONUCOVÁNÍ- KOMPETENCE KONTROLY - LEGITIMITA- ÚČINEK PERSUASE - CHARISMA - EXPERTNÍ KOMPETENCE UPLATŇOVÁNÍ MOCI: UPLATˇŇOVAT MOC JE NEZBYTNÉ, ALE MĚLO BY SPLŇOVAT ETICKÉ NORMY, MĚLO BY PŮSOBIT POZITIVNĚ A MOTIVAČNĚ – VÍCE VYUŽÍVAT „MĚKKÉ FORMY“

46 ŽENA MANAŽERKA STEREOTYPY CHOVÁNÍ: Stereotyp mužeStereotyp ženy logický Intuitivní racionální emocionální agresivní submisivní uživatelský empatická strategický spontánní nezávislý pečovatelská soutěživý spolupracující „vedoucí, který rozhoduje“ „loajální podporovatelka“

47 ŽENA MANAŽERKA ● ženy jsou více komunikativnější, dovedou citlivěji vnímat, zejména řeč těla, jsou trpělivé, ● ženy reagují většinou na zklamání svými pocity, muži reagují většinou na zklamání obviňováním, ● muži mají tendenci přerušovat ženy častěji, než ženy muže, ● muži mají spíše tendenci osvojit si myšlenky, se kterými přišly ženy než naopak, ● ženy se snaží vyhnout přímé konfrontaci při útočném jednání, ● ženy se snaží vyjádřit pochyby o sobě samých, ● muži se dost často cítí nepohodlně při spolupráci se ženami na stejné úrovni pracovního zařazení, ● ženy jsou častěji titulovány křestním jménem než muži, což může být projevemí menšího respektu, ● ženy jsou schopny podávat informace nepřímým způsobem, což muži chápou jako manipulaci, ● ženy reagují na stres spíše pasivně a depresivně, cítí se slabé, je jim do pláče, ● u žen se objevuje v manažerské roli chování, které vychází z její přirozené role- matky.

48 PRACOVNÍ MOTIVACE I Pojem motivace Desatero motivačních zásad Druhy motivu Výkonová motivace Teorie motivace: - Maslowova pyramida - Alderferova teorie - Herzbergova teorie - Teorie McClellanda - Facetizace pracovních hodnot - Teorie expektance (Vroom) - Modifikace organizačního chování (Skinner) - Stanovení úkolů (Locke) - Adamsova teorie spravedlnosti - Kauzální atribuce (Haider) - Teorie X – Y (McGregor)

49 PRACOVNÍ MOTIVACE II Motivační a demotivační nástroje Motivační klima Pracovní spokojenost Motivační program podniku Motivační profil člověka

50 MOTIVAČNÍ DESATERO CHCEME-LI MOTIVOVAT, SAMI MUSÍME BÝT MOTIVOVÁNI INFORMOVANOST MOTIVUJE MOTIVACE MÁ 2 STÁDIA – VYTYČENÍ CÍLE A CESTY K JEHO DOSAŽENÍ KAŽDÝ KROK MUSÍ BÝT ZŘETELNÝ A VIDITELNÝ ZPĚTNÁ VAZBA A UZNÁNÍ MOTIVUJE ÚSPĚCH MOTIVUJE VLASTNÍ ÚČAST MOTIVUJE ZTOTOŽNĚNÍ SE SKUPINOU MOTIVUJE VÝZVA K AKCI MOTIVUJE JEN TEHDY, JE-LI MOŽNO ZVÍTĚZIT MOTIVACE JE NIKDY NEKONČÍCÍ PROCES

51 DRUHY MOTIVŮ Obecně – potřeby, zájmy, hodnoty, ideje, ideály. Jaké jsou motivy pro práci - podněcující motivy - spouštěcí motivy - motivy jednání - sociální motivy - abundanční - kontrolní INTRINZICKÉ EXTRINZICKÉ – EXTERNÍ- IDENTIFIKAČNÍ - INTROJEKTOVANÁ- INTEGROVANÁ

52 VÝKONOVÁ MOTIVACE Výkon působí jako motiv, který ovlivňuje osobní predispozice a zaměření jedince. Při porovnání výkonu je brána v úvahu úspěšnost. Při porovnání neúspěšné a úspěšné pracovní činnosti -se projevuje určitá míra odpovědnosti, -po úspěchu prožíváme pozitivní afekty, -dáváme si více realistické cíle (aspirační úroveň)), -na úkolech pracujeme vytrvale, -v různých výkonových situacích lépe obstojíme.

53 TEORIE MOTIVACE MASLOWOVA PYRAMIDA ALDERFEROVA TEORIE HERZBERGOVA TEORIE McCLELLANDOVA TEORIE TEORIE FACETIZACE (ELIZUR) TEORIE EXPEKTANCE MODIFIKACE ORGANIZAČNÍHO CHOVÁNÍ (MOD, SKINNER) STANOVENÍ ÚKOLŮ (LOCKE) TEORIE SPRAVEDLNOSTI (ADAMS) KAUZÁLNÍ ATRIBUCE (HEIDER) McGREGOROVA TEORIE X - Y

54 MASLOWOVA TEORIE MOTIVACE

55 ALDERFEROVA TEORIE MOTIVACE potřeby růstové, potřeby vztahové, potřeby existenční. Frustrační regrese: -Prustrační cyklus růstu -Frustrační cyklus vztahový

56 HERZBERGOVA TEORIE DVOUFAKTOROVÁ

57 McCLELLANDOVA TEORIE Výkon Afiliance moc

58 TEORIE FACETIZACE (ELIZUR) I Elizur navrhl klasifikování pracovních hodnot prostřednictvím dvou facet.: ● modalita výstupu, která dělí hodnoty na - instrumentálně-materiální, - afektivně-sociální, - kognitivně-psychologické, ● faceta „výkon-závislost“, která určuje, jestli je hodnota více závislá na výkonnosti pracovníka a nebo na působení pracovního prostředí; jsou ověřovány hodnoty jako je jistota postavení,výše platu, možnosti povyšování, nezávislá práce…

59 TEORIE FACETIZACE (ELIZUR) II ELIZUR ZJISTIL NÁSLEDUJÍCÍ ROZDĚLENÍ MODALITY VÝSTUPU:

60 TEORIE EXPEKTANCE (V.VROOM) I

61 TEORIE EXPEKTANCE (V.VROOM) II 1) ÚSILÍ MUSÍ BÝT NÁSLEDOVÁNO VÝSLEDKEM, 2) MUSÍ NÁSLEDOVAT ODMĚNA, KTERÁ 3) MUSÍ MÍT PRO PRACOVNÍKA VÝZNAM.

62 MODIFIKACE ORGANIZAČNÍHO CHOVÁNÍ (MOD, SKINNER) operační podmiňování reakce pozitivní zpevnění trestání opomíjení 4 typy vztahů mezi reakcí a odměnou: -pevný vztah, poměr -pevný interval -proměnlivý interval -proměnlivý poměr.

63 STANOVENÍ ÚKOLŮ (E. LOCKE) AKTIVIZACE NA STRANĚ PRACOVNÍKAPODMÍNKY PŘIJMOUT JEJ ZA SVŮJ, SPECIFIČNOST ODDAT SE MUOBTÍŽNOST ZPĚTNÁ VAZBA SOUTĚŽ ÚSILÍ ZAMĚŘENÉ NA CÍLÚČAST NA STANOVE- NÍ ÚKOLU

64 TEORIE SPRAVEDLNOSTI (J.S.ADAMS) Pracovníci v situaci, kterou považují za nespravedlivou, zakoušejí nepříjemný pocit napětí. Vyřešení nespravedlnosti vede k odvrácení napětí. Někteří lidé se snaží být spravedliví, protože věří, že to bude oceněno ostatními. Vlastní spravedlivé jednání zvyšuje sebeocenění osoby. Pro většinu lidí je příjemné věřit, že život je spravedlivý.

65 KAUZÁLNÍ ATRIBUCE (F.HAIDER) KAUZÁLNÍ ATRIBUCE SPOČÍVÁ V PŘIPISOVÁNÍ RŮZNÝCH PŘÍČIN VLASTNÍMU JEDNÁNÍ I JEDNÁNÍ JINÝCH

66 McGREGOROVA TEORIE X - Y TEORIE X TEORIE Y člověk nerad pracuje práce je nezbytná pro a může li se práci vyhnout,psychický rozvoj člověka, udělá to, je nutné jej nutit,těší jej, sám má tendenci raději se nechá řídit, nežorientovat se směrem k cíli, by přebíral odpovědnost,rád přebírá odpovědnost, motivován je předevšímsám se snaží dodržovat penězi a starostí o vlastnídisciplínu, za dobrých okolností bezpečí a pohodu, většinaje motivován k realizaci vlastního lidí má jen malé tvůrčípotenciálu i cílů, tvůrčí schopnosti;schopnosti má výrazné.

67 DEMOTIVUJÍCÍ A MOTIVUJÍCÍ ČINITELE NA PRACOVIŠTI Demotivující činitele: -nevšímavost nadřízeného, -špatná organizace práce, -neoprávněná kritika, -nezájem o nápady podřízeného, -nedostatek práce či materiálu -nepotrestání hrubého pracovního přestupku -přílišná a neoprávněná kontrola ze strany nadřízeného, -nefunkčnost komunikačních toků. Motivující činitele: -novost situace nebo činnosti, -uspokojení z činnosti, -úspěch v činnosti, poměr úspěchů a neúspěchů, -sociální prostředí, -souvislost nového s předchozími zkušenostmi a zájmy.

68 PRINCIPY A METODY HMOTNÉ MOTIVACE

69 PRINCIPY A METODY NEHMOTNÉ MOTIVACE

70 MOTIVAČNÍ KLIMA Motivační klima podporovat orientací na tvorbu a rozvíjení skupinových norem a podporování pozitivních vztahů uvnitř pracovního týmu. Význam motivace jako vztah mezi úsilím a výkonem. Mají členové skupiny zájem o její existenci? Je výrazná identifikace s cíli skupiny? Očekávají jednotlivci podporu ze strany skupiny? Existuje ve skupině motivace ke zvyšování kvalifikace?

71 PRACOVNÍ SPOKOJENOST Pracovní spokojenost není stálou veličinou. Pracovní spokojenost zahrnuje všechny projevy pracovníka ve vztahu k vykonávané práci, ke spolupracovníkům, k pracovnímu zařazení, k profesi, k pracovním podmínkám, k pracovnímu prostředí, k nadřízenému, k celé organizaci, k režimu práce, k platu. Pracovní spokojenost ovlivňuje pracovní výkon, ovšem ovlivňování není jednoznačné. Stres je důležitým faktorem působícím na pracovní spokojenost.

72 MOTIVAČNÍ PROGRAM PODNIKU Charakteristika motivačního programu. Etapy přípravy a realizace motivačního programu podniku: - analýza současných převažujících forem motivace, základní motivační klama firmy, - stanovení krátkodobých a dlouhodobých cílů motivačního programu, - určení nástrojů k zabezpečení cílů, - výkonnost pracovníků v současné době, - srovnání této charakteristiky s představou a koncepcí v budoucnosti, - vymezení stimulačních činitelů a jejich příprava pro realizaci, - příprava podnikového dokumentu, - kontrola průběhu aa realizace motivačního programu. Informační základna

73 MOTIVAČNÍ PROFIL ZAMĚSTNANCE Motivační profil představuje relativně trvalou orientaci, motivační preferenci jako součást osobnostního profilu (podmíněné životními zkušenostmi). ZÁKLADNÍ DIMENZE: a) situační zaměření -perspektivní zaměření b) individuální orientace -skupinová orientace c) osobní orientace -neosobní orientace d) činorodost -pasivita e) orientace na úspěch -orientace na obsah činnosti f) ekonomický prospěch -morální a ideové uspokojení g) zaměření směrem k -zaměření směrem od podnikupodniku

74 _______________________ DĚKUJI ZA POZORNOST

75 TVOŘIVOST V PRÁCI MANAŽERA TVOŘIVOST JE POJEM, KTERÝ SE POUŽÍVÁ V PSYCHOLOGII, V UMĚNÍ, VE VĚDECKÝCH DISCIPLÍNÁCH, V KONSTRUOVÁNÍ, V ŘÍZENÍ A ORGANIZOVÁNÍ, V EKONOMICE, ALE I V DALŠÍCH, DOKONCE I BĚŽNÝCH DENNÍCH ČINNOSTECH JAKO TVOŘIVOU JE MOŽNO OZNAČIT TAKOVOU ČINNOST, KTERÁ JE NĚČÍM NOVÁ, ORIGINÁLNÍ, UŽITEČNÁ. ASPEKTY A SLOŽKY INTEGRATIVNÍHO POJETÍ TVOŘIVOSTI: TVOŘIVÁ OSOBNOST TVOŘIVÝ PROCES OPTIMÁLNÍ PODMÍNKY PRO TVOŘIVOST TVŮRČÍ PRODUKT

76 TVOŘIVOST V PRÁCI MANAŽERA TVOŘIVÁ OSOBNOST - AUTONOMIE - AUTOREGULACE - BEZPROSTŘEDNOST, ČINORODOST, NADŠENÍ - PRÁCE S ANALOGIEMI, METAFOREMI A INSPIRACÍ - NEBÁT SE BÝT NÁPADNÝ A PROVOKATIVNÍ A RISKOVAT - BÝT PROMĚNLIVÝ, STÁLE JINÝ - SCHOPNÝ NALÉZAT ASOCIACE - VÝRAZNÁ PŘEDSTAVIVOST A FANTAZIE - INTUICE - LOGIKA - AKTIVITA A ENERGIČNOST - HLUBOKÁ VÍRA V HODNOTU SVÉ PRÁCE - ROZSÁHLÉ ZNALOSTI Z OBLASTI SVÉ PRÁCE

77 TVOŘIVOST V PRÁCI MANAŽERA TVOŘIVÝ PROCES (PODLE WALLASE): - PŘÍPRAVA - INKUBACE - OSVÍCENÍ - VERIFIKACE

78 TVOŘIVOST V PRÁCI MANAŽERA TVOŘIVÝ PROCES JE PROLÍNÁNÍM IMAGINATIVNÍHO MYŠLENÍ A EVALUAČNÍMI PŘÍSTUPY: Rutinní řešeníTvořivé řešení Touha po jistotě v dosaženíNeurčitá touha po výsledku a větším pozitivního výsledkupočtu alternativ Představy o situaci, postupechPředstavy o situaci a řešení jsou a cílech jsou přesnémlhavé Nedochází k transformaci prvkůTransformace prvků je běžná Porovnávání vede k přesnémuPorovnávání vede k dalším řešenítransformacím Řešení je logické a přesnéŘešení není vždy logické a bývá spíše přibližné Učení se je minimálníUčení se je doprovodným jevem Správnost a preciznostChybování, nejistota, vzrušení

79 TVOŘIVÝ PROCES PODLE BASADURA

80 OPTIMÁLNÍ PODMÍNKY PRO TVOŘIVOST

81 TVOŘIVÝ PRODUKT 1) Novost originalita, jedinečnost podnětnosti pro další rozvoj tohoto produktu i pro jiné transformace 2) Implementace, přijatelnost se hodnotí podle následujících kritérií logika ve smyslu vědecké pravdivosti a konzistence adekvátnost ve vztahu k požadované funkci vhodnost funkčnost hodnota produktu 3) Elaborace a syntéza (sociální akceptovatelnost a úspěšnost) komplexnost atraktivnost pečlivost, zručnost, usilovnost organičnost (proporční vyváženost) elegance, estetičnost, harmonie.

82 BARIÉRY TVOŘIVOSTI VNĚJŠÍ: - DOGMATISMUS, BYROKRATISMUS, PREFEROVÁNÍ LOGIKY - ODSUZOVÁNÍ HRAVOSTI - BARIÉRY ORGANIZAČNÍ A KOMPETENČNÍ VNITŘNÍ: - INTELEKTOVÉ - EMOČNÍ - VYSOKÁ MÍRA KRITIČNOSTI - PERCEPČNÍ - ÚNAVA, STAV ORGANISMU, ŽIVOTOSPRÁVA

83 TVOŘIVOST A INOVACE KAŽDÁ INOVACE MÁ POČÁTEK V TVOŘIVÉM NÁPADU Tvořivost versus Inovace Imaginace- Implementace Proces- Produkt Vyhledávání- Vývoj „Software“- „Hardware“ EXPLICITNÍ A TACITNÍ ZNALOSTI: - SOCIALIZACE - EXTERNALIZACE - KOMNINACE - INTERNALIZACE

84 TVOŘIVOST A INOVACE PRACOVNÍ RÁMEC SÍŤOVÉ TVOŘIVOSTI: SOUKROMÝ RÁMECORGANIZAČNÍ RÁMEC OBLAST ČISTÉHO PROSTORUNÁSTROJE NÁSTROJEPŘÍPADOVÉ STUDIE PROPOJENÍ NA SKUPINUDISKUSNÍ SKUPINY VÝHODY A ZISKY TVŮRCEINTERNET NAVRŽENÉ PROBLÉMYTŘÍDĚNÍ NAVRŽENÉ NÁPADYLETÁK TVŮRCOVY CÍLEORGANIZAČNÍ CÍLE THINK THANKSOUBOR SCHOPNOSTÍ ROZVÍJEJÍCÍ NÁPADYNAVRŽENÉ NÁPADY PROBLÉMY A OTÁZKY ODMĚNY A POZNÁVACÍ TABULKY

85 ŘEŠENÍ TVŮRČÍCH PROBLÉMŮ ROZLIŠOVAT DOBŘE A ŠPATNĚ STRUKTUROVANÝ PROBLÉM POSTUPOVÉ FÁZE ŘEŠENÍ: - IDENTIFIKACE PROBLÉMU - DEFINOVÁNÍ A REPREZENTACE PROBLÉMU - FORMULOVÁNÍ STRATEGIE - ORGANIZOVÁNÍ INFORMACÍ - ROZDĚLENÍ ZDROJŮ - MONITOROVÁNÍ, PRŮBĚŽNÁ KONTROLA - ZHODNOCENÍ HEURISTIKA: METODA SPOUŠTĚCÍCH SLOV, METODA SEZNAMU, MORFOLOGICKÁ METODA, MENTÁLNÍ MAPY, BRAINSTORMING, SYNEKTIKA, INTERAKCE VE SKUPINĚ, POSTUPNÉ ZDOKONALOVÁNÍ, POKUS A OMYL, ANALÝZA, ANALOGIE, POHLED Z JINÉ STRANY

86 CHYBY A TENDENCE K ZAUJATOSTI PŘI INOVACI PŘECEŇOVÁNÍ NÁPADNÝCH A ZNÁMÝCH UDÁLOSTÍ INFORMACE ZÍSKANÉ DŘÍVE MÍVAJÍ VĚTŠÍ VÁHU TENDENCE KATEGORIZOVAT PODLE PŮVODNÍ PŮSOBNOSTI A ZKUŠENOSTÍ MANAŽEŘI ČASTO OBJEVUJÍ TO, CO OČEKÁVAJÍ VĚTŠÍ VÁHA BÝVÁ PŘISUZOVÁNA CELKOVÉMU POČTU ÚSPĚCHŮ MÁ-LI MANAŽER NÁZOR, PROJEKT, NÁVRH NENÍ OCHOTEN JEJ ZMĚNIT TENDENCE POKRAČOVAT V CESTĚ KTERÁ BYLA POUŽÍVÁNA DOSUD

87 DOPORUČENÍ PRO INOVACI V ŘÍZENÍ FIRMY I V PODNIKÁNÍ NIŽŠÍ MÍRA STRATIFIKACE NIŽŠÍ MÍRA FORMALIZACE VLIV CENTRALIZACE PROFESIONALIZACE PŘI ROZRŮSTÁNÍ PODNIKU ZMĚNIT STYL ŘÍZENÍ, SAMOSPRÁVY… FORMÁLNÍ SÍTĚ PRO OVLIVŇOVÁNÍ OKOLÍ NEPŘETRŽITÉ HLEDÁNÍ NOVÝCH NÁPADŮ VYHLEDÁVAT ŽIVOTASCHOPNÉ PROJEKTY A KTERÉ VYHOVUJÍ ZÁJMU ZVLÁDNUTÍ TECHNOLOGIÍ A ZMĚN V ORGANIZACI TESTOVÁNÍ TRHU NEUSNOUT NA VAVŘÍNECH POSTUPNÍ DIVERZIFIKACE A VERTIKÁLNÍ INTEGRACE NESTRUKTUROVANÉ PROBLÉMY VYŽADUJÍ KREATIVNÍ PŘÍSTUP ROVNĚŽ STRATEGICKÉ ÚKOLY KRIZOVÉ PROBLÉMY VYŽADUJÍ RYCHLÉ JEDNÁNÍ

88 JAK ROZVÍJET SVŮJ TVŮRČÍ POTENCIÁL BUĎTE ZVÍDAVÍ V OBORU KDE PRACUJETE JDĚTE DO HLOUBKY ZAZNAMENÁVEJTE SI SVÉ MYŠLENKY A UDRŽUJTE SI PŘEHLED KAŽDÝ DEN SI KLAĎTE NOVÉ OTÁZKY A DISKUTUJTE V TÝMU SNAŽTE SE PŘEKONÁVAT STEREOTYPY BUĎTE VNÍMAVÍ KE SVÝM I CIZÍM MYŠLENKÁM HLEDEJTE INSPIRACI V KNIHÁCH, ZKOUŠEJTE IMPROVIZOVAT VYUŽÍVEJTE TVŮRČÍ HRY A CVIČENÍ, CVIČTE SVOU INVENCI UDRŽUJTE SI SMYSL PRO HUMOR NEBOJTE SE ZDRAVÉHO RIZIKA MLUVTE S LIDMI Z JINÝCH OBORŮ

89 ŘÍZENÍ Vymezení pojmu management, control Definice pojmu management (tři přístupy) - vedení lidí, - specifické funkce vykonávané vedoucími pracovníky, - předmět studia a jeho účel. TŘI PRINCIPY ŘÍZENÍ komunikace současné potřebyseberealizace motivace tvořivost budoucí potřebymoc organizace

90 MANAŽERSKÉ FUNKCE I Henri Fayol:R.C.Appleby: - plánování (planning)- plánování - organizování (organizing)- organizování - přikazování (directing)- personální zajištění - koordinace (coordinating)- přikazování - kontrola (controlling)- kontrola P.F.Drucker:H.Koontz, H.Weihrich:- plánování- organizování - integrování- výběr a rozmisťování - měření pracovníků - vedení lidí - kontrola

91 MANAŽERSKÉ FUNKCE II J.B.Miner uvádí 19 funkcí: -plánování (planning)- vedení lidí (leading) -organizování (organizing)- motivování (motivating) -přikazování (commanding)- inovování (innovating) -koordinace (coordinating)- reprezentování (representing) -kontrola (controlling)- rozhodování (decision making) -zkoumání (investigating)- aktivace (activating) -komunikování (communicating)- vyhodnocování (evaluating) -usměrňování (directing) - správní zajištění (administering) -navrhování (formulating, proposing) -personální zajištění (staffing) - mohlo by se doplnit PORADENSTVÍ… -zabezpečení zdrojů a potřebného úsilí (securing efforts) LEADERSHIP: effectiveness-efficiency

92 KLASIFIKACE TEORIÍ ŘÍZENÍ TEORIE RYSŮ (TRAIT THEORIES) CHOVÁNÍ MANAŽERŮ (BEHAVIOUR THEORIES) TEORIE SKUPIN (GOUPE THEORIES) SITUAČNÍ TEORIE (SITUATIONAL THEORIES) TEORIE INTERAKČNÍ (INTERACTIONAL THEORIES) TEORIE SYNTÉZY (THEORIES OF SYNTHESY) TRANSFORMAČNÍ A TRANSAKČNÍ TEORIE (TRANSFORMATIONAL AND TRANSACTIONAL THEORIES)

93 TEORIE RYSŮ NEUBERGER (77) – inteligence, přizpůsobivost, extraverze, dominance, humor; BRYMAN (1992) – fyzické faktory, schopnosti, rysy osobnosti; KIRKPATRICK, LOCKE () – vlastnosti, které odlišují vlastnosti vedoucího od ostatních; GHISELLI (1966) – schopnosti, osobnostní rysy a motivační rysy; STOGDILL a MANN (1959) – inteligence, dominance, sebedůvěra, úroveň energie a aktivity, znalosti; ADAIR (1992); ROSENSTIEL (1983).

94 TEORIE CHOVÁNÍ MANAŽERŮ Charakteristiku manažerského chování lze vyjádřit typologizováním na níže uvedeném kontinuu. III AUTORITATIVNÍ DEMOKRATICKÝ LIBERÁLNÍ

95 TEORIE SKUPIN ÚCTA A STRUKTURA (OHIO) ORIENTACE NA PRÁCI A ORIENTACE NA PRACOVNÍKA (MICHIGAN) MANAŽERSKÁ MŘÍŽKA – MANAGERIAL GRID (Blake, Muton, 87) - vedoucí venkovského klubu, - týmový vedoucí, - bezmocný vedoucí, - autorita – poslušnost, - organizační člověk, - paternalista, - oportunista

96 ÚCTA A STRUKTURA (OHIO) Vztah mezi úctou a strukturou

97 ORIENTACE NA PRÁCI A ORIENTACE NA PRACOVNÍKA (MICHIGAN) Jiné pojetí dvou předchozích dimenzí:

98 MANAŽERSKÁ MŘÍŽKA – MANAGERIAL GRID 1.1–volný průběh, 1.9-ved.spolku zahrádkářů, 5.5-organizační člověk, 9.9-tým.ved., 9.1-autorita poslušnost, oportunista je mimo mřížku.

99 SITUAČNÍ TEORIE KONTINGENČNÍ FIEDLEROVA TEORIE (PADESÁTÁ LÉTA) ROZHODOVACÍ STROM (VROOM, YETTON) SITUAČNÍ VEDENÍ – TEORIE ZRALOSTI (HERSEY, BLANCHARD, 1990) ÚKOLOVÁ EXPEKTANČNÍ TEORIE (HOUSE)

100 KONTINGENČNÍ FIEDLEROVA TEORIE (PADESÁTÁ LÉTA) Rozlišují se dva styly vedení a tři úrovně kontroly.

101 ROZHODOVACÍ STROM (VROOM, YETTON)

102 Podporování je označeno jako S3, koučování S2, delegování S4, direktivní řízení S1 TEORIE ZRALOSTI (HERSEY, BLANCHARD)

103 TEORIE SYNTÉZY Adizes ve své teorii uvádí, že neexistuje dokonalý manažer, ale může existovat dokonalý tým manažerů: -integrátor, -administrátor, -tvůrce, -inovátor.

104 INTERAKČNÍ TEORIE NEUBERGER, MACHARZIN (1976, 1977)

105 REDDINOVA TEORIE 3 D (1977) Používané styly řízení podle Reddina

106 McGREGOROVA TEORIE X - Y

107 TRANSFORMAČNÍ A TRANSAKČNÍ TEORIE TRANSFORMAČNÍ TEORIE – STYLY ŘÍZENÍ (B.M.BASS) - CHARISMA - INSPIRATIVNÍ VEDENÍ - INTELEKTUÁLNÍ STIMULACE - INDIVIDUALIZOVANÁ ÚCTA TRANSAKČNÍ TEORIE - PODMÍNĚNÁ ODMĚNA - ŘÍZENÍ VÝJIMKOU

108 TRANSFORMAČNÍ A TRANSAKČNÍ TEORIE

109 AUTORITA A MOC AUTORITA JE SOCIÁLNÍ VZTAH – mezi nositelem autority a objektem autority. Tento vztah je formalizovaný. MOC – je síla využívána k dosažení cíle. Může mít podobu více nebo méně formální, více nebo méně donucovací. Rozlišují se – moc odměňování a trestání, -moc legitimní, -moc donucovací a omezovací, brainwashing, -moc násilí, -charisma, -morálka, -moc informací, -expertní moc.

110 PARTICIPACE, DELEGOVÁNÍ, KOUČOVÁNÍ Proti autoritativnímu řízení má participativní styl následující odlišnosti:

111 PARTICIPACE, DELEGOVÁNÍ, KOUČOVÁNÍ Delegování je možno označit za mnohem efektivnější, než participování:

112 PARTICIPACE, DELEGOVÁNÍ, KOUČOVÁNÍ Koučování Hlavní požadavky pro koučování: 1)Uznat význam praktické výuky 2)Přijmout poznatek, že lidé se učí mnohem lépe, když mají dost podnětů ke své práci 3)Přiznat, že lidé jsou ovlivněni vašim stylem řízení 4)Přiznat nutnost participace 5)Zpětná vazba 6)Neformálnost 7)Podpora 8)Naslouchání 9)Rozpoznávat situace, kdy je možno koučovat 10)Odmítání prosazovat vlastní pozice, vlastní prestiž 11)Znát techniky koučování.

113 KRIZOVÝ MANAGEMENT Vymezení pojmu krize Fáze krize Analýza ohrožení Řešení krizové situace Dopady krize Zásady účinného řízení krizových situací Krizové plánování

114 TRÉNINK A UČENÍ MANAŽERŮ

115 ______________________ DĚKUJI ZA POZORNOST

116 ROZHODOVÁNÍ

117 ORGANIZACE A ORGANIZAČNÍ CHOVÁNÍ ORGANIZAČNÍ STRUKTURA VERSUS JEDINEC VELKÉ ORGANIZACE JSOU VŽDY VÍCE INSTITUALIZOVANÉ, FORMÁLNÍ A MÉNĚ FLEXIBILNÍ, NEŽ ORGANIZACE MALÉ ORGANIZAČNÍ VZTAHY – JSOU VYMEZENA PRAVIDLA PRO ZAMĚSTNANCE ORGANIZAČNÍ CHOVÁNÍ JE MULTIOBOROVÝ PŘÍSTUP – ZÁKLADNÍ ÚKOLY ORGANIZAČNÍ TEORIE: - sledování vlivu organizace a organizační koncepce na chování lidí - rozbor individuálních rozdílů - vztahy mezi organizační strukturou a lidmi - studium organizační struktury a komunikace v ní - vedení lidí, motivace, pracovní výkonnost, absence, fluktuace

118 ORGANIZAČNÍ ZMĚNY POSTUPY JAK ZMĚNY REALIZOVAT (MOHOU BÝT JEDNORÁZOVÉ A NEBO POSTUPNÉ: - procesní plánování - řízení změn na úrovni divize - induktivní učení PŘI ORGANIZAČNÍCH ZMĚNÁCH JE NUTNO POSTUPOVAT PŘÍSTUPEM, KTERÝ RESPEKTUJE PROVÁZANOST STRUKTURY A TAKÉ VNÍMÁNÍ ORGANIZACE POHLEDEM S AKCENTACÍ NA PERSONÁLNÍ POLITIKU, VÝROBU A LOGISTIKU, KOMUNIKACI, MARKETING, INFORMAČNÍ TECHNOLOGII A MONITOROVÁNÍ

119 TEORIE ORGANIZACE TEORIE MECHANISTICKÉ - TEORIE BYROKRACIE (WEBER) - KLASICKÉ ŘÍZENÍ (FAYOL, MOONBY, URWICK) - VĚDECKÉ ŘÍZENÍ (TAYLOR) TEORIE HUMANISTICKÉ - HAWTHORNSKÉ STUDIE (MAYO) - TEORIE XY (McGREGOR) - TEORIE SEBEAKTUALIZACE (MASLOW) TEORIE MODERNÍ – OBECNÁ TEORIE SYSTÉMŮ, TEORIE KONTINGENCE, POPULAČNÍ EKOLOGIE, KYBERNETICKÝ PŘÍSTUP, TEORIE Z TEORIE POSTMODERNÍ – TEORIE CHAOSU, RACIONALITA A JAZYK, ZNALOSTI A MOC, POSTMODERNÍ ORGANIZACE VE SMYSLU S.R.CLEGGA

120 ORGANIZAČNÍ STRUKTURY VERTIKÁLNÍ HORIONTÁLNÍ FUNKCIONÁLNÍ DIVIZIONÁLNÍ MATICOVÉ BURNS A STALKER VYTVOŘILI STRATEGICKOU TYPOLOGII (VZTAH MEZI STRATEGIÍ, TRŽNÍM PROSTŘEDÍM A CÍLI ORGANIZACE): - DEFENZIVNÍ - ANALYTICKÉ - REAKTORSKÉ - PROSPEKTORSKÉ

121 UPLATŇOVÁNÍ MOCI

122

123 INTERPERSONÁLNÍ KOMUNIKACE Komunikování má několik úrovní: ● odbornou ● činnou ● kompetentní ● přímou ● lidskou ● zprostředkovanou ● technickou ● interní ● verbální ● externí ● neverbální ● informativní ● konfliktní ● přesvědčovací ● logickou ● emoční ● etickou

124 POUŽÍVANÉ PROSTŘEDKY A FORMY KOMUNIKACE TVÁŘÍ V TVÁŘ PÍSEMNÁ KOMUNIKACE PROSTŘEDNICTVÍM ČINŮ A AKTIVIT TELEFONOVÁNÍ POČÍTAČOVÁ KOMUNIKACE DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ POUŽÍVANÝ VÝZKUM SPOLEČENSKÉ AKCE PODNIKOVÉ SIGNATURY PODNIKOVÉ CÍLE PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ A FORMY KOMUNIKACE REKLAMA A PUBLIC RELATION

125 ASERTIVNÍ KOMUNIKACE KAŽDÁ KOMUNIKACE BY MĚLA MÍT ASERTIVNÍ PODOBU FORMY ASERTIVNÍHO CHOVÁNÍ: -ZÁKLADNÍ FORMA ASERTIVITY -ESKALAČNÍ ZPŮSOB KOMUNIKOVÁNÍ -KONFRONTAČNÍ ASERTIVITA -DEFENZIVNÍ ASERTIVITA -EMPATICKÁ ASERTIVITA -ZLEHČUJÍCÍ A IRONIZUJÍCÍ ASERTIVITA -PŘEHNANÁ ASERTIVITA

126 PSYCHOLOGIE PRÁCE CÍLEM PSYCHOLOGICKÉ METODOLOGIE JE PREDIKOVAT CHOVÁNÍ METODIKA PSYCHOLOGIE PRÁCE: - KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ZKOUMÁNÍ - INTERVIEW - POZOROVÁNÍ - DOTAZNÍKY - VÝKONOVÉ TESTY - PROJEKTIVNÍ TESTY - ŠKÁLOVÁNÍ - POSOUZENÍ PRODUKTŮ PRACOVNÍ ČINNOSTI ČLOVĚKA - STUDIUM PRŮBĚHU PRACOVNÍ ČINNOSTI - STUDIUM OBJEKTIVNÍCH MATERIÁLŮ - SIMULAČNÍ METODY A EVOKOVANÉ CHOVÁNÍ - PŘÍSTROJOVÉ METODY - PŘÍPADOVÉ STUDIE - POSUZOVÁNÍ JINÝMI LIDMI

127 PORADENSTVÍ EXPERTNÍ PORADENSTVÍ: - KOMPLEXNÍ AUDIT- ANALÝZA PRÁCE - PŘIJÍMÁNÍ A VÝBĚR- ERGONOMICKÉ PROBLÉMY - ADAPTACE PRACOVNÍKŮ- PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ - PLÁNOVÁNÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ- PRACOVNÍ RIZIKA - MOTIVACE A ODMĚŇOVÁNÍ- KARIÉROVÝ RŮST - VOLBA POVOLÁNÍ- PRŮPRAVA A VÝCVIK - HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ - VZTAHY A KONFLIKTY - ANALÝZA ABSENCE A FLUKTUACE- INDIVIDUÁLNÍ PORADENSTVÍ - INTERPERSONÁLNÍ DOVEDNOSTI- BEZPEČNOST PRÁCE - RACIONALIZACE PRÁCE- PROBLÉMOVÍPRACOVNÍCI - INOVAČNÍ PROCESY PORADENSTVÍ, KTERÉ POSKYTUJÍ PERSONÁLNÍ ÚTVARY PORADENSTVÍ, KTERÉ POSKYTUJÍ MANAŽEŘI

128 PERSONÁLNÍ AUDIT MŮŽE BÝT KOMPLEXNÍ NEBO SPECIFICKÝ KAŽDÁ FIRMA MÁ STRATEGII VÝROBNÍ, FINANČNÍ, OBCHODNÍ, PERSONÁLNÍ. ZDA JSOU TYTO STRATEGIE PLNĚNY, SE OVĚŘUJE POMOCÍ AUDITU

129 PERSONÁLNÍ PROJEKTY ORGANIZAČNÍ STRUKTURA FIRMY VÝCHOVNÝ A VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM TQM SYSTÉM HODNOCENÍ PRACOVNÍKŮ MOTIVAČNÍ PROGRAM FIRMY MZDOVÁ POLITIKA KARIÉROVÝ RŮST SOCIÁLNÍ POLITIKA VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ

130 PRACOVNÍ ČINNOST

131 PRACOVNÍ VÝKON

132 PRACOVNÍ TEMPO A PRACOVNÍ ÚNAVA

133 PSYCHICKÉ FUNKCE V PRACOVNÍ ČINNOSTI

134 ANALÝZA PRÁCE

135 PRACOVNÍ ZÁTĚŽ

136 SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE PRÁCE ÚVOD SKUPINY A JEJICH KLASIFIKACE PRACOVNÍ SKUPINA SKUPINOVÉ ROLE ROLE SKUPINOVÉHO VŮDCE VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH TÝMŮ VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A ROZMISŤOVÁNÍ POSUZOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI –PRACOVNÍ ZPŮSOBILOST –PSYCHICKÁ ZPŮSOBILOST –ASSESSMENT CENTRUM NEZAMĚSTNANOST

137 INŽENÝRSKÁ PSYCHOLOGIE A ERGONOMIE PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ INŽENÝRSKÁ PSYCHOLOGIE ERGONOMIE PSYCHOLOGICKÉ OTÁZKY PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ: –SVĚTELNÉ ZRAKOVÉ PODMÍNKY –BAREVNÉ ZRAKOVÉ PODMÍNKY –HLUČNOST –KLIMATICKÉ PODMÍNKY –PŮSOBENÍ CHEMICKÝCH, BIOLOGICKÝCH A TOXICKÝCH LÁTEK –IONIZUJÍCÍ A NEIONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ BEZPEČNOST PRÁCE

138 PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PODNIKÁNÍ PODSTATNÉ ZNAKY PODNIKÁNÍ PODNIKATELSKÉ PŘÍLEŽITOSTI TYPOLOGIE PODNIKATELŮ: –VÝKONOVĚ ORIENTOVANÝ PODNIKATEL –SKUTEČNÝ MANAŽER –TVŮRCE EXPERTNÍCH NÁPADŮ –EMPATICKÝ SUPERPRODEJCE VÝZNAMNÉ FAKTORY PODNIKATELSKÉHO CHOVÁNÍ: –POSKYTNUTÍ POTŘEBNÉHO ČASU A ZDROJŮ –ZABEZPEČENÍ SPONZORŮ MANAGEMENTU –PODPORA NADĚJÍ ZAMĚSTNANCŮ –PROSTOR PRO SVOBODU –ODPOUŠTĚT –OBOHACOVÁNÍ KLIMATU VYTVÁŘENÍM SPOLEČNÝCH CÍLŮ PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR

139 PSYCHOLOGIE TRHU ÚVOD CHOVÁNÍ PRODEJCE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE TYPOLOGIE ZÁKAZNÍKŮ PSYCHOLOGIE ZBOŽÍ: –IMAGE –ZNAČKA –OBALY –CENA ZBOŽÍ PSYCHOLOGICKÝ PRŮZKUM TRŽNÍHO CHOVÁNÍ METODY PRŮZKUMU TRHU PSYCHOLOGIE PROPAGACE REKLAMA

140 DĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "MANAŽERSKÁ PSYCHOLOGIE Doc. PhDr. Milan MIKULÁŠTÍK, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google