Kompetence vzdělávacích institucí Kompetence lektora ve vzdělávání dospělých.

Prezentace na téma: "Kompetence vzdělávacích institucí Kompetence lektora ve vzdělávání dospělých."— Transkript prezentace:

1 Kompetence vzdělávacích institucí Kompetence lektora ve vzdělávání dospělých

2

3 HIERARCHIE KOMPETENCÍ FIRMY
Zákazník Procesuální kompetence Nabídková kompetence Základní kompetence

4 SIEMENS s.r.o. Základní kompetence Nabídková kompetence
Procesuální kompetence Vstupy Černá skříňka (zákazník) Výstupy Reakce zákazníka (kupní chování) ano/ ne

5 KOMPETENCE VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE
Základní Sociální (Zamofing) Marketingové Nabídkové Technologické spolehlivost, otevřenost, jistota, humánní rozměr spojené nádoby (okolí) úspěch abs. = úspěch instituce produkt, sortiment výukové technologie, technické zab. výuky

6 ŘÍDÍCÍ KONCEPT VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE
Ekonomika služeb Marketingové souvislosti Pracovníci poskytující služby Produkt (služba) Uživatelé služeb Vize

7 PROCESUÁLNÍ KOMPETENCE FIRMY A ZÁKAZNÍK

8 PROCESUÁLNÍ KOMPETENCE VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE
PORADENSTVÍ DOPROVODNÉ SLUŽBY ŘEŠENÍ VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB STUDIJNÍ PROGRAMY VZDĚLÁNÍ (KURZ) PRODUKT

9 ČTYŘI SLOŽKY MARKETINGOVÉHO MIXU VE VZDĚLÁVÁNÍ (podle Kotlera – upraveno)
Postavení firmy na trhu Marketingový mix (komplex) PRODUCT PLACE Cílový trh Kanály sdělení Lokality Stanoviště Atmosféra Programy Kvalita Možnosti Služby PRICE PROMOTION Slevy Stipendia Platební období Kreditní termíny Reklama Osobní styky Publicita Záruky

10 Standardizace a certifikace Image Akreditace
Tvorba produktu Standardizace a certifikace Image Akreditace Celková činnost vzdělávací firmy Vzdělávací produkt Působení lektora Kvalita v dalším vzdělávání

11 TVORBA VZDĚLÁVACÍCH PRODUKTŮ
Vzdělávací koncept (program) Zpracování vzdělávacího projektu Určení cílové skupiny Marketingový test produktu Diagnostika účastníků výuky Osobnostní Profesní Didaktická

12 TVORBA CÍLOVÝCH SKUPIN VE VZDĚLÁVÁNÍ

13 KRITÉRIA PRO SWOT ANALÝZU VZDĚLÁVACÍCH FIREM, VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ, PRODUKTŮ
Forma Účastníci a skupinová dynamika Lektoři a jejich vzájemná spolupráce Obsahová struktura Didaktická struktura a výuková strategie Řízení, organizace a administrativa Financování (cena) Evropská dimenze

14

15 ROGER ZAMOFING (1991) Vernetztes Denken
spojité myšlení vzdělávací instituce Odpovědnost za svůj rozvoj a postavení na trhu. Odpovědnost za rozvoj země, města, regionu.

16 Největší překážkou vzdělávacích programů nebývají vedoucí pracovníci jako jejich účastníci, ale pedagogické sbory, učitelé, kteří zjišťují, že učit zkušené a úspěšné manažery je velice odlišné a mnohem obtížnější než učit dvacetiletou mládež. Petr Friedrich Drucker

17 St. Pětersburg, výzkum působení lektorů dospělých (první dojem)
Urklin (2001) St. Pětersburg, výzkum působení lektorů dospělých (první dojem) ZJIŠTĚNÉ FAKTORY: Charizma % Rétorické umění % Přístup k účastníkům 17% Projevená erudice % Ostatní (pověst, doporučení) 1% DALŠÍ ZJIŠTĚNÍ: 65% účastníků spojuje první dojem s úspěšností lektora 40% účastníků nemění první dojem ani po určité době

18 PYRAMIDA LEKTORSKÝCH DOVEDNOSTÍ

19 AKČNÍ PLÁN Hodnota školení závisí výhradně na věcech, které udělám,
až školení skončí = zlepšený pracovní výkon. Použít získané poznatky v praxi znamená dělat věci jinak, než jsem je dělal/a doposud. Účel akčního plánu: Most mezi teorií a požadavky Vaší práce. Překonat odpor kolegů. Předvídat možné obtíže. Poskytnout záznamy o postupu. Seznam činností, které vyžadují nejvíce času a pozornosti. Pojmenovat změny v práci.

20 KOMPETENCE LEKTORA (závěry workshopu 19. 4. 2006)
Sebeprezentace Odbornost + zájem o problematiku Umění předávat znalosti Znalost aplikace didaktických metod Umění zpětné vazby Rétorické dovednosti První dojem Komunikační (manipulační) schopnosti

21 KOMPETENČNÍ PROFIL LEKTORA VEŘEJNÉ SPRÁVY I
Schopnost zaujmout Schopnost sdělit informace Sebevzdělávání Schopnost improvizace Ovládání didaktické techniky Reakce na podněty Schopnost týmové práce Empatie Humor Organizační schopnosti Sdělit informace Čelit konfliktní situaci Zvolit vhodné metody Schopnost formulovat Dramatičnost projevu Argumentace příklady Umění udržet kontakt s lidmi

22 KOMPETENČNÍ PROFIL LEKTORA VEŘEJNÉ SPRÁVY II
Vzdělanost – přehled v oboru Charisma Časové řízení Vytvořit prostor pro diskusi Trpělivost Rétorické dovednosti Zodpovědnost Odhadnout mentalitu účastníků

23 CO OBVYKLE MUSÍ KOMPETENTNÍ LEKTOR OVLÁDAT?
Vyznat se v problematice „byznysu“ účastníků. Umět identifikovat vzdělávací potřeby a požadavky účastníků. Zpracovat vzdělávací projekt. Zvládnout práci se skupinou účastníků (jednotlivci). Monitorovat a reflektovat výukovou situaci. Ovládat nástroje měření efektivity vzdělávání.

24 3P DOBRÉHO LEKTORA P – Preparation = Příprava P – Prezentation = Prezentace P – Participation = Participace (zúčastnění)

25 PRAVIDLA PRO VYSTUPOVÁNÍ LEKTORA
Pravdivost sdělení (možnost kontroly informací) Nezávislost Zodpovědnost (kvalita informací) Dosažitelnost (zaujetí společenskými a kulturními problémy)

26 CO LIDÉ OČEKÁVAJÍ OD LEKTORA I
Srozumitelnost Umění komunikace (zaujetí publika) Navázat a udržovat kontakt Vzbudit zájem Přizpůsobení se účastníkům (tempo výkladu) Věcný přístup Kultivovaný projev Musí rozumět tomu, co mluví Vstřícnost Naslouchání Znalosti, odbornost Profesionální přístup Názorné příklady a situace Příklady ze života Pokora Úsměv a charizma Vzbudit a udržovat pozornost Zapojení účastníků do výuky

27 CO LIDÉ OČEKÁVAJÍ OD LEKTORA II
Lidský přístup Empatie Lidská poctivost Uvolnění atmosféry Humor Příjemný vzhled Vizualizace Seznámení s programem Dochvilnost Osobnost

28 „NATĚŠENÝ“ LEKTOR Těší se na účastníky, rád se s nimi vidí.
Chce ukázat ze sebe to nejlepší. První věty by měly účastníky překvapit. Jde sám za sebe! Počítá s tím, že úspěch a neúspěch patří k lektorskému „řemeslu“. Je z něj vidět „zapálení“ pro věc, komunikuje s cílem. Orientuje se v čase a prostoru.

29 „VYHOŘELÝ“ LEKTOR I Nezajímá se o účastníky (ani o dámy)
Je lhostejný k naplnění cílů (setrvačně realizuje výukový proces) Nepřipravuje se na výuku (jede na rutinu) Nestuduje nové věci, ani obsahové, ani metodické Nechuť do práce, letargie, nezájem, celková nespokojenost

30 „VYHOŘELÝ“ LEKTOR II 6. Co nejpozdější začátek, co nejdříve konec (velké přestávky) 7. Cítí se vyčerpaný, nevyužitý, chybí mu myšlenky a nápady 8. Divoké pracovní sny 9. Na vše … !

31 PLÁN SEBEVZDĚLÁVÁNÍ LEKTORA
Cíl: zdokonalit své vystoupení po obsahové a zejména metodické stránce Možné přístupy (studijní úkoly) Studium odborných publikací, textů a časopiseckých článků z vyučovaného oboru. Účast na výuce jiných lektorů z oboru. Studium problematiky psychologie učení dospělých. Studium didaktiky dospělých. Standardizace lektorského vystoupení. Zpracování případových studií inscenačních metod postup: konzultace s metodiky zkušební přehrávky definitivní verze

32 PŘÍPRAVA VYUČOVÁNÍ Cíle výuky Analýza účastníků Obsah výuky
Výběr vyučovacích metod Výběr učebních pomůcek Prostředí pro výuku Zpětná vazba

33 PŘÍPRAVA NA VÝUKU Znalost didaktických metod Scénář průběhu výuky
Technické vybavení Široké znalosti z oboru Riziko (nepředpokládané události) Orientace na praxi

34 DIDAKTICKÁ ANALÝZA

35 ZÁKLADNÍ PÍSEMNÉ MATERIÁLY PRO VÝUKU
Sylaby, teze Manuál Vstupní orientační sondy Zadání aktivizujících metod Pracovní sešity, listy Skripta Odborná příručka, monografie

36 SYLABUS = stručný výtah, přehled TEZE = stručné, často heslovité vyjádření hlavních myšlenek a tvrzení OBA PÍSEMNÉ MATERIÁLY MAJÍ VELMI ÚZKÝ VZTAH NA KONKRÉTNÍ KURZ A NA OSOBNOST LEKTORA.

37 MANUÁL = příručka, výtah Ve výuce dospělých se vyskytuje jako ucelený návod lektora. Jak obsluhovat technické zařízení. Jak provádět určité specifické profesní činnosti př. správní činnosti, prodejní jednání.

38 VSTUPNÍ ORIENTAČNÍ SONDY
40% otázek z předpokládaných znalostí 40% k vykládané látce 20% k postojům k učební látce a jejímu praktickému uplatnění

39 ZADÁNÍ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ, INSCENAČNÍCH METOD A MANAŽERSKÝCH HER
Jasné, stručné, identifikující problém Otázky, metodické pokyny k řešení ! EXISTUJÍ JIŽ HOTOVÁ ZADÁNÍ (TZV. HEACHWARE)

40 TEACHWARE V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ
ZNAKY: Univerzálnost Přístupnost? Možnost samostatného studia Komunikační prostředí Flexibilita? Přenosnost? Adaptabilita?

41 PRACOVNÍ SEŠITY, LISTY CÍL:
Dát účastníkovi základní poznatky z výuky a současně mu udělat prostor pro aktivní poznámky. Slepé mapy. Powerpointové prezentace s místem na poznámky.

42 SKRIPTA Souvislý studijní text zabývající se obsahem výuky.
Měla by obsahovat vše podstatné k tématu. Malá návaznost na konkrétní vzdělávací akci.

43 ODBORNÁ PŘÍRUČKA / MONOGRAFIE
Písemné dílo věnující se určité odborné oblasti Monografie Vědecké dílo věnované jedné otázce (osobnosti)

44 HOSPITACE Hospitací rozumíme formu získávání informací o práci, metodách, organizaci a pracovních výsledcích jednotlivých lektorů z hlediska potřeb vzdělávacího procesu (z hlediska růstu zkušeností hospitujícího).

45 DON FULLER Hospitace je forma kontroly přípravy, průběhu a
výsledků didaktického procesu. Stanovení cílů hospitace Oznámení a projednání hospitace Provedení hospitace Projednání a kontrola výsledků hospitace

46 DRUHY HOSPITACÍ monotematické (poly…) jednorázové (systematické)
individuální (kolektivní) informativní (analytické)

47 PŘEDMĚT HOSPITACE Určení významných činitelů dané výukové situace.
Poznání vztahů mezi činiteli a podmínkami výuky. Porozumění (interpretace) poznaného, vyhodnocení a vytvoření verifikovatelných závěrů.

48 METODY (TECHNIKY) HOSPITACÍ
Více či méně připravené pozorování. Návazný pohovor s lektorem. Pohovor s manažerem vzdělávání (objednatelem).

49 ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ ZÍSKANÝCH HOSPITACEMI
statistické metody srovnávací metody typologické metody (ideální „tvar“ jevů)

50 PROSTŘEDKY HOSPITACE Zápis (zpráva, audit)
Videozáznam + další možnost obrazového a zvukového záznamu

51 FUNKCE HOSPITACE Získat potřebné informace o činnosti lektora.
Poznání výukových situací v rámci vzdělávací instituce. Položit základ ke zkvalitnění didaktického procesu.

52 KRITÉRIA VÝUKOVÉ INTERAKCE
Jak lektor reaguje na podněty účastníků? Je celá skupina v jeho zorném poli? Viditelné aspekty vztahu lektora a účastníků (rozum, odstup, přátelskost, …) Využívá lektor své zkušenosti (know-how)? Jak lektor reaguje na kritiku ze strany účastníků? Jak lektor motivuje účastníky k dalšímu poznání?

53 KRITÉRIA HOSPITACE LEKTORŮ ČD TELEMATIKA
Vystupování a komunikace. Jasnost a zřetelnost sdělovaných poznatků. Jak byly použity didaktické postupy. Práce s časem. Shrnování a rekapitulace učební látky. Jak lektor ověřuje pochopení učební látky.

54 MOŽNÁ KRITÉRIA PRO HOSPITACI LEKTORŮ
Novost látky. Způsob podání. Záznam na tabuli (flip-chart). Jiné podoby vizualizace. Vyvolání aktivity účastníků. Stanovení (naplnění) cílů výukové jednotky. …

55 METODY ZÍSKÁVÁNÍ POZNATKŮ PŘI HOSPITACÍCH
PŘÍMÉ pozorování experimentální NEPŘÍMÉ interview dotazníky analýza dokumentace (projekty, záv. práce apod.)

56 ANALÝZA VÝUKOVÉ JEDNOTKY
Procesuální – cíle, obsah, forma, metody, podmínky Pole didaktické interakce, lektor – účastník, jejich součinnost Analýza lektorovy činnosti, osobnost (charisma), styl vyučování, komunikace Cílová analýza, oznámené, dosažené cíle

57 KRITÉRIA CHOVÁNÍ ÚČASTNÍKŮ
Projevují solidaritu s lektorem a mezi sebou? Projevují mínění, hodnocení, připomínky? Požadují další vysvětlení a informace? atd. …

58 OBECNÉ ZÁSADY EFEKTIVNÍ PREZENTACE
Dosažení kultivovaného přednesu. Schopnost dodržení stanoveného času prezentace. Zajištění pocitu dohody posluchačů. Schopnost pozměnění a doplnění prezentace ke splnění různých potřeb posluchačů. Redukce technických problémů při vlastní prezentaci.

59 PLÁNOVÁNÍ PREZENTACE Určení hlavního cíle / záměru prezentace.
Proč právě tuto určitou prezentaci? Co by měli být účastníci schopni udělat nebo pochopit po dokončení prezentace? Jak by měli účastníci prezentace reagovat na konci prezentace? Závěry vyplývající z prezentace.

60 ANALÝZA PUBLIKA Co je potřeba zjistit o publiku:
Určete počet účastníků. Ověřte si, jaké zastávají funkce a úkoly. Zjistěte míru pozornosti, popř. použijte techniky na zvýšení pozornosti. Zjistěte, co jsou cíle a priority publika. Prostudujte si požadovaná témata, abyste daných cílů dosáhli. Zjistěte jak detailně je třeba téma probírat. Vyberte hlavní prezentační metodu. Zvolte ráz / strukturu prezentace.

61 ANALÝZA PUBLIKA Jak získat informace o publiku:
Mluvte s účastníky před prezentací. Rozešlete dotazník nebo přípravné pracovní materiály. Promluvte si se spolupracovníky nebo managementem. Proveďte průzkum trhu. Proveďte porovnání s podobnou skupinou. Představte se jednotlivým účastníkům, když vcházejí do místnosti. Během prezentace pokládejte otázky, abyste podnítili zpětnou vazbu. Promluvte si s účastníky po prezentaci a ověřte si, zda se váš záměr sdělení zdařil.

62 PŘÍPRAVA PREZENTACE Prostředky k udržení pozornosti publika.
Úvod prezentace. Hlavní část prezentace. Závěr prezentace.

63 PROSTŘEDKY K UDRŽENÍ POZORNOSTI PUBLIKA
Účastníky prezentace musíte zaujmout okamžitě. Řekněte jim, co uslyší nebo budou dělat. Vysvětlete, jaký budou mít z vaší prezentace užitek. Vkládejte různé zajímavosti do různých částí prezentace, abyste po celou dobu udrželi zájem účastníků.

64 TYPY PROSTŘEDKŮ K UDRŽENÍ POZORNOSTI
Otázky Příběhy Faktická tvrzení Ilustrační příklady Statistické údaje Citáty Vtipy

65 JAK PŘIPRAVIT ÚVOD PREZENTACE I
Krok 1 – Stručně nastiňte, co bude obsahem prezentace. Krok 2 – Zdůrazněte, co budou uchazeči znát/schopni udělat na konci prezentace. Zdůrazněte, v čem jim prezentované znalosti a dovednosti budou k užitku. Krok 3 – Vzbuďte důvěryhodnost, popište své zkušenosti, zdroje informací, váš náhled na danou problematiku.

66 JAK PŘIPRAVIT ÚVOD PREZENTACE II
Krok 4 – Stručně se publiku představte, popište svou práci, zkušenosti a jiné podstatné informace, popř. také poskytněte informace o hostujícím přednášejícím. V malých skupinách se mohou představit všichni účastníci navzájem. Krok 5 – Popište organizační stránku prezentace, např. jaké materiály budou rozdávány a celkové časové rozvržení prezentace.

67 JAK PŘIPRAVIT HLAVNÍ ČÁST PREZENTACE I
Krok 1 – Zaměřte se na tři nejvýznamnější body, hlavní část může obsahovat podtémata. Krok 2 – Nepřetěžujte účastníky informacemi, které by mohly publikum zmást nebo rozptýlit jeho pozornost. Zahrňte pouze informace, které podpoří klíčové body prezentace.

68 JAK PŘIPRAVIT HLAVNÍ ČÁST PREZENTACE II
Krok 3 – Poskytněte účastníkům jasné, aktuální a objektivní informace, které přesvědčí účastníky o nové myšlence nebo provádění činnosti. Krok 4 – Upozorněte účastníky na přechod od jednoho tématu k druhému. Tak pomůžete účastníkům sledovat různé body prezentace a předejdete nepochopení a ztrátě pozornosti.

69 JAK PŘIPRAVIT ZÁVĚR PREZENTACE
Rezervujte si čas na přednes závěru prezentace! Krok 1 – Znovu definujte cíle prezentace, čímž též podpoříte svá hlavní tvrzení. Krok 2 – Shrňte klíčové body prezentace. Zahrňte poznámky účastníků, které podporují vaše hlavní témata. Krok 3 – Zakončete akčním plánem, tzn. Souborem činností, které účastníci provádějí, aby si lépe zapamatovali klíčové body prezentace.

70 DOPORUČENÍ PRO LEKTORY
Zpracovat jako předsunutou podporu kurzu krátký studijní text určený k orientaci budoucích účastníků kurzu. Text by měl obsahovat: Průvodce kurzem Vstupní cviční test znalostí Vzorová cvičení Klíčové pojmy atd. …

71 STAVEBNÍ KAMENY STUDIJNÍHO TEXTU
Jak mají vypadat? Podrobná osnova kurzu Hlavní body, časové dotace, komentář lektora, cíle kurzu Vstupní test Záleží na specifikaci problematiky. Spíše orientační a motivační. Hlavní pojmy Jejich vysvětlení, vzájemné vztahy, pojmová mapa Vzorová cvičení Ilustrovaná řešení studovaných problémů Zadání písemných úkolů Jejich význam a pojetí závisí na specifikaci kurzů Cvičení, testy Plní funkci přípravy ke kurzu, včetně kontrolních odpovědí Doporučení lektora ke kurzu ?

72 UČEBNÍ DENÍK (PRO ÚČASTNÍKY)
Před výukou Jaké jsou představy spojené s kurzem? Obavy? V průběhu výuky Jaké jsou Vaše pocity při školení? Co se zajímavého přihodilo? Po výuce Jaké jsou rozdíly ve vykonávání příslušných činností, které byly předmětem kurzu nyní (ve srovnání před kurzem).

73 DOTAZNÍK K ÚČINKŮM KURZU
Před kurzem Sebehodnocení budoucího účastníka co se týká vědomostí, dovedností, schopností vykonávat určité činnosti tvořící náplň kurzu. Po kurzu Totožný dotazník (následuje porovnání výsledků). Osobní konzultace? Výsledek? Na co kurz měl či neměl ve svém důsledku účinky.

74 VÝHODY A NEVÝHODY METOD
Učební deník Snadné provedení, neovlivnění druhou osobou Slabá motivace, velmi subjektivní Dotazník k účinkům kurzu Snadné zadání, upřímné odpovědi Možná nízká míra odpovědí, jde o důvěrné informace