Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Příliš často se při myšlení díváme zpět … Edward de Bono.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Příliš často se při myšlení díváme zpět … Edward de Bono."— Transkript prezentace:

1 Příliš často se při myšlení díváme zpět … Edward de Bono

2 Psychologie v kostce Jana Petříková

3 Literatura  ATKINSON, Rita L. et al. Psychologie. Praha: Portál, stran. ISBN  STERNBERG, Robert J.: Kognitivní psychologie. Praha: Portál, stran. ISBN:  PLHÁKOVÁ, Alena: Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, stran. ISBN  GILLERNOVÁ, Ilona a kol.: Slovník základních pojmů z psychologie. Praha: Fortuna, stran. ISBN:  HOSKOVCOVÁ, Simona, GRUBER Jan: Testy na psychologii. Praha:Tutor, ISBN:

4 Literatura  HUNT, Morton: Dějiny psychologie. Praha: Portál, stran. ISBN:  CUMMINSOVÁ, Denise D.: Záhady experimentální psychologie. Praha: Portál, stran. ISBN: X  FERJENČÍK, Ján: Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, stran. ISBN: SMÉKAL, Vladimír: Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister  Principal, ISBN

5 Časopisy  Československá psychologie. Časopis pro psychologickou teorii a praxi Vydává Česká akademie věd.  Psychologie dnes Časopis pro psychologii, psychoterapii a životní styl

6 Osnova  Kam zařadit psychologii? Psychologie v systému věd  Psychologie jako věda – předmět, metody, poslání  Psychologické vědy – základní, aplikované a speciální disciplíny  Základní paradigmata psychologie – psychologické přístupy v kostce (jména)  Základní pojmy psychologie – obecná psychologie v kostce

7 Jsem psycholog – co to znamená? Psycholog je označení pro absolventa akreditovaného magisterského oboru psychologie.

8 Akreditovaný studijní program psychologie  Karlova Univerzita, Praha, Filosofická fakulta  Masarykova Univerzita, Brno, Filosofická fakulta  Masarykova Univerzita, Brno, Fakulta sociálních studií  Univerzita Palackého, Olomouc, Filosofická fakulta  Ostravská Univerzita, Filosofická fakulta

9 Akademický titul  Mgr. - akademický titul „magistr/a"  PhDr. - titul „doktor filosofie" (státní rigorózní zkouška a rigorózní práce)  PhD. - titul „doktor" (tříleté postgraduální studium, státní doktorská zkouška, disertační práce)

10 Psycholog pomáhá druhým  poznat sám sebe  rozvíjet sám sebe  poznávat druhé  působit na druhé  uspořádat podmínky, ve kterých lidé žijí

11 Psí jako psychologie

12 Pojem psychologie Christian Freiherr Baron von Wolff  psýché – dech, duše, motýl  logos –rozum, nauka

13 Počátky vědecké psychologie  Wilhelm WUNDT ( )  1879 psychologická laboratoř Lipsko

14 Vědy formální (logika, matematika, statistika) empirické přírodní (biologie, fyzika, chemie…) společenské (sociologie, antropologie, kulturologie…) normativní (pedagogika, etika)

15 Charakter psychologie jako vědy Disciplína  pravděpodobnostní  probabilistická  stochastická

16 Předmět psychologie  duše Ψ = věda o duši  osoba, osobnost Ψ= věda o člověku  duševní život Ψ = věda o psychice Ψ = věda o vědomí Ψ = věda o nevědomí Ψ = věda o prožívání Ψ = věda o chování

17 Vědomí …………………… nevědomí  vědomí je stav mysli, obsahuje to, co prožíváme a co si uvědomujeme  předvědomí – mentální obsahy, které mohou být úsilím uvědoměny, ale nejsou v daném okamžiku ve vědomí  (osobní) nevědomí - duševní obsahy, které si v daném okamžiku neuvědomujeme potlačené/vytěsněné obsahy zautomatizované činnosti komplexy  kolektivní nevědomí – zděděné obsahy: instinkty a archetypy persona, animus/a, stín, úplné bytostné Já

18 Resumé  Psychologie je věda o prožívání a chování, o jejich produktech a jejich determinaci.

19 Vědecké metody  slovo metoda - cesta k cíli  metody = nástroje, jejichž pomocí se získávají a vyhodnocují empirická data

20 Metody psychologie  introspekce - pozorování zaměřené na sebe, vlastní prožívání  extraspekce pozorování zaměřené na druhé individuální x skupinové zúčastněné x nezúčastněné strukturované x nestrukturované v přirozených x laboratorních podmínkách

21 Experiment  experimentum - pokus, zkouška  soubor jednání a pozorování, jehož účelem je verifikovat (ověřit) nebo falzifikovat (vyvrátit)hypotézu nebo poznatek nezávislé proměnné - jimi manipulujeme závislé proměnné – registrujeme vztahy odehrávající se v black box – na ně usuzujeme

22 Experiment  jednoduchý slepý pokus = zkoumané osoby nevědí, která je ve výzkumném a která v kontrolním souboru

23 Experiment  dvojitý slepý pokus = zkoumané osoby ani výzkumní nevědí, který ze zkoumaných jedinců je ovlivněn a který nikoli

24 Experiment  placere - líbit se  placebo – původně nečinná látka, která je upravena do stejné formy jako lék, je užíván jako kontrolní vzorek při testování léků  placebo efekt obecně pozitivní dopad placeba na pacientův stav

25 Člověk se nevědomky chová tak, jak myslí!

26 Dotazování  rozhovor – tváří v tvář  dotazník – papír-tužka či klávesnice- obrazovka

27 Rozhovor - interview  forma setkání a vzájemné komunikace mezi badatelem a respondentem individuální x skupinový x focus group volný x řízený  nestandardizovaný –plán je pouhý skeleton, následující otázka vyplývá z předchozí odpovědi  standardizovaný – předem přesný plán otázek – znění i pořadí anamnestický, diagnostický, psychoterapeutický, pedagogický

28 Rozhovor  Otázky otevřené - volný prostor ve formulaci odpovědi  Otázky uzavřené - konečný počet variant odpovědí  Otázky nevhodné, špatně položené: Nápovědné otázky Skrytá sugestivnost Dvouhlavňové otázky Nesrozumitelné otázky Chybně adresované otázky Obecně formulované otázky

29 Dotazník  předem připravené a přesně stylizované otázky na poznání sledovaného jevu podané písemnou formou  otázky zaměřené na prožívání na chování na postoj a názor na zájem a zálibu mínění o sobě

30 Dotazník  sériový poziční efekt – vliv pořadí na pozornost a zapamatování

31 Dotazník  Škály Nominální – chceme-li klasifikovat data, která nelze jinak třídit, často se jedná o invarianty Ordinální neboli pořadová – je-li možné vytvářet třídy a stanovovat u nich nějaké pořadí Intervalová: když lze předpokládat, že hodnoty proměnné lze seskupit do stejně širokých intervalů, avšak neexistuje absolutní nula Poměrová: má absolutní nulu

32 Psychologické testy  test = diagnostická zkouška s cílem dospět k hlubšímu poznání psychických vlastností jednotlivců nebo skupin  testy členíme: výkonové osobnostní  objektivní  projektivní

33 Sociometrie  metoda analýzy sociálních systémů  výsledkem sociogram

34 Poslání psychologie aneb k čemu to všechno je?  popsat (deskribovat) projevy chování a duševního dění  vysvětlit (interpretovat, explanovat) projevy chování a duševního dění  předvídat (predikovat) projevy chování a duševního dění  aplikovat poznatky s cílem zvyšovat lidskou spokojenost a zdraví

35 Psychologické disciplíny

36 Základní teoretické obory obecná psychologie dějiny psychologie psychologická metodologie sociální psychologie vývojová (ontogenetická) psychologie psychologie osobnosti psychopatologie biologická psychologie (psychobiologie, neuropsychologie) srovnávací (komparativní) psychologie

37 Speciální psychologické disciplíny psycholingvistika zoopsychologie psychofyzika biopsychologie psychofyziologie farmakopsychologie diferenciální psychologie psychodiagnostika psychometrie

38 Aplikované disciplíny klinická psychologie psychologie zdraví (dříve duševní hygiena, psychohygiena) poradenská psychologie pedagogická psychologie školní psychologie psychologie práce (dříve průmyslová psychologie) a organizace inženýrská psychologie psychologie řízení (manažerská psychologie) forenzní (soudní) psychologie psychologie sportu vojenská psychologie psychologie dopravy psychologie trhu a reklamy psychologie umění ekologická psychologie

39 Základní paradigmata v psychologii

40 Paradigma  παράδειγμα (parádeigma) – příklad, vzor, model  obecně paradigma = určitý vzor vztahů či vzorec myšlení  ve vědě = souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců o tom o tom co zkoumat (fce orientančí) jak to zkoumat (fce metodologická) jaká jsou pravidla tohoto zkoumání (fce normativní)

41 Paradigma – Thomas Kuhn  1965 Struktura vědeckých revolucí  životní cyklus vědy fáze normální vědy fáze skepse a kritiky fáze krize  viz heliocentrické -> geocentrické paradigma

42 Paradigmata v psychologii  počátky vědy, experimentální psychologie  strukturalismus a funkcionalismus  behaviorismus -> kognitivně- behaviorální směry  gestalt psychologie -> kognitivní psychologie  psychoanalýza -> psychodynamické směry, humanistická psychologie

43 Experimentální psychologie  Wilhelm WUNDT ( )  laboratoř  introspekce

44 Behaviorismus  John Broadus WATSON ( )  1912 behavioristický manifest  „Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu, jakého náhodně zvolím …“  S-R psychologie

45 Neobehaviorismus  Burrhus Frederic SKINNER ( )  S-O-R  experiment  operantní podmiňování

46 Kognitivně-behaviorální směry  Julian B. ROTTER ( univerzita Connecticut)  Locus of control – místo kontroly  externalisté-internalisté

47 Kognitivně-behaviorální směry  Albert BANDURA ( )  teorie sociálního učení  zástupné učení  self-efficecy - sebeúčinnost, vnímaná vlastní zdatnost

48 Gestaltistická psychologie  Gestalt - tvar  Max WERTHEIMER ( Praha )  Kurt KOFFKA  Wolfgang KÖHLER

49 Gestalt psychologie  psychické jevy jsou fenomény samy o sobě  tvar je komplexní nadsumativní kvalita

50 Třetí prst… Dejte si prsty asi 30 cm před sebe a pak zaostřete na protější stěnu. Vyroste vám třetí prst…

51 Vnímání a smyslové klamy identické čáry?! rovnoběžky?!

52 Vnímání a smyslové klamy uprostřed identické kruhy?!

53 Vnímání a smyslové klamy rovnoběžky?!

54 Vnímání a smyslové klamy čtverec?!kružnice?!

55 Vnímání a smyslové klamy kolik kostek, 3 nebo 5?!

56 Vnímání a smyslové klamy spočítejte černé tečky

57 Vnímání a smyslové klamy spousta úhlů nebo trojúhelník a krychle?!

58 Celek je víc než jen suma částí

59 Kognitivní psychologie  předmětem mentální procesy, především kognitivní  vliv počítačů  psychika – systém zpracování informací

60 Kognitivní psychologie  Jean William Fritz PIAGET ( )  teorie kognitivního vývoje stádium senzomotorické stádium sémiotické funkce (předoperačního myšlení) stádium rozvoje konkrétních operací myšlení stadium rozvoje formálních (matematika, logika)  adaptace akomodace asimilace

61 Kognitivní psychologie  Herbert Alexander SIMON ( )  Allen NEWELL ( )  analogie lidská mysl – computer  řešení problémů

62 Kognitivní psychologie  Ulric NEISSER ( )  schéma  cyklus vnímání

63 Kognitivní psychologie  Noam Avram CHOMSKY ( )  vrozené mentální struktury  od něj výzkum jazyka a psycholingvistika

64 Vnímání a stres

65

66

67  sakadické oční pohyby

68 Psychoanalýza  Sigismund FREUD ( Freiberg, dnes Příbor – )  vědomí a nevědomí  pudy Eros a Thanatos  id, ego, superego

69 Psychodynamické směry  Carl Gustav JUNG ( )  analytická psychologie  kolektivní nevědomí  archetypy

70 Psychodynamické směry  Alfred ADLER ( )  individuální psychologie  komplex méněcennosti  životní plán, styl  „Dítě je otcem muže“

71 Psychodynamické směry  Karen HORNEYOVÁ, roz. Danielsenová ( )  reforma psychoanalytického pohledu na ženy

72 Psychodynamické směry  Erich FROMM ( )  vlastnění a bytí – modus mít nebo být neproduktivní orientace vykořisťovatelská orientace tržní orientace křečkovitá orientace produktivní orientace

73 O čem to celé je… …základní psychologické kategorie

74 Základní kategorie  psychické procesy obvykle o nejkratší psychické jevy vedou ke vzniku obsahů  psychické stavy obvykle delší psychické jevy ovlivňují průběh psychických procesů  psychické vlastnosti, dispozice nejdelší, relativně trvalé psychické jevy determinanty reakcí

75 Základní dimenze psychiky  oblast kognitivní – poznávací procesy (zahrnuje procesy vnímání, myšlení, pozornost, paměť, rozhodování)  oblast emocí a motivace – zahrnuje oblast prožívání (emoce, city), vůle a chtění (motivace)  oblast konativní - zahrnuje chování a jednání

76 Kognice - vnímání  vnímání – odraz reality ve vědomí zprostředkovaný smyslovými orgány indukujícími fyzikální a chemické podněty  analyzátor – komplex pro zpracování informací sestávající ze tří částí: smyslový orgán, nervové dráhy a nervové centrum  senzorické procesy, čití – příjem a zpracování informací ve smyslových orgánech, jejichž výsledkem je počitek

77 Kognice - vnímání  počitek - je odraz jednotlivých vlastností, předmětů a jevů, které působí na receptory člověka ve vědomí  vjem – je odraz souhrnu vlastností těch předmětů a jevů, které momentálně působí na analyzátory, je to psychický obsah jako výsledek zpracování senzorických dat.  Vznik vjemu probíhá ve fázích: 1.detekce (odhalení) 2.diskriminace (rozlišení) 3.analýza (rozložení) 4.rozlišení jemných detailů 5.syntéza (složení)

78 Kognice - vnímání  druhy receptorů – dle modality fotoreceptory (světločivé buňky, tyčinky a čípky), audioreceptory chemoreceptory (čichový epitel, chuťové pohárky,) mechanoreceptory (hmatová kožní tělíska – dotyk a tlak) termoreceptory (teploty) proprioreceptory (svalová vřeténka a šlachová a kloubní tělíska - pohybu, polohy, rovnováhy). nociceptory (bolesti),

79 Kognice - vnímání  1. vnější (exteroreceptory) dálkové (telereceptory): zrakový, sluchový, čichový, vibrační dotykové (kontaktoreceptory): chuťový, tlakový, tepelný, bolesti  2. vnitřní (interoreceptory) útrobní, orgánové (visceroreceptory): trávení, bolesti, krevního oběhu, vyčerpanosti, dýchání, sexuální, vylučování proprioreceptory: pohybu, rovnováhy, polohy

80 Kognice - vnímání  reakční čas  práh čivosti absolutní  nadprahové podněty  podprahové podněty rozdílový  Weberův – Fechnerův zákon

81 Kognice - vnímání  smyslová adaptace  adaptační nivó  habituace  senzorická deprivace

82 Kognice - pozornost  pozornost - zaměření a soustředění vědomí  vlastnosti: selektivita – výběrovost podnětů koncentrace – soustředění vědomí

83 Kognice - pozornost  druhy pozornosti dle zapojení volní složky Neúmyslná (bezděčná, mimovolní) pozornost Úmyslná (záměrná) pozornost event. Postvolní pozornost

84 Kognice - pozornost  Intenzita - síla  Tenacita - stálost, trvání  Kapacita - rozsah  Oscilace - přenášení  Fluktuace - přesouvání  Distribuce pozornosti –rozdělování

85 Kognice - paměť  paměť – schopnost organismu přijímat, uchovávat a vyvolávat přechodné vjemy, a to i po odeznění vyvolávajících podnětů  pamětní stopa – engram  Fáze paměťového procesu Impregnace – vstup informace Retence – ukládání informace Reprodukce – znovuvybavení informace

86 Kognice - paměť  fylogenetická  ontogenetická krátkodobá, pracovní – 2-3 sekundy, 3*10 5 bitů  fonologická smyčka  vizuospaciálního náčrtník  centrální výkonnostní složka dlouhodobá – v řádu minut až let, kapacita 3*10 9 bitů

87 Kognice – paměť  Dlouhodobá paměť deklarativní paměť (explicitní)  sémantická  epizodická nedeklarativní (implicitní, reflexní)  procedurální  priming – percepční, koncepční  klasické (Pavlovovo) podmiňování  neasociativní učení

88 Kognice - paměť  Asociativní  Neasociativní habituace senzituace  Logická  Mechanická (mnemotechnické pomůcky)

89 Kognice - paměť  syndrom falešné paměti, iluzorní vzpomínky  paměť je rekonstruktivní proces

90 Kognice - paměť  Vybavování reprodukce - znovuvybavení rekognice – znovupoznání  Zapomínání vyhasínání paměťové stopy (-) interference = překrývání novými obsahy

91 Kognice - paměť  Herman EBBINGHAUS ( )

92 Kognice - paměť  křivka zapomínání po 19 minutách zapomene 41,8 % naučeného po 24 hodinách 66,3%, po 1 měsíci 75%

93 Kognice - paměť  Co si pamatujeme lépe: konkrétní oproti abstraktnímu pozitivní proti negativně asociavanému silně emočně zabarvené obsahy a zážitky (někdy se jich nelze zbavit viz posttraumatická stresová porucha)

94 Kognice - paměť  Ovlivněna činností hemisfér levá - verbální a logické schopnosti, využívá se např. při učení jazyků a matematiky pravá - prostorové vnímání, intuici, tvořivé a syntetické myšlení

95 Kognice - paměť  Jak si lépe zapamatovat dělejte věci vědomě, přikládejte jim význam mnemotechnika – vytvářejte pojítka mezi obsahy dostatek kyslíku (zhluboka dýchejte, potápějte se…) varujte se cigaret, alkoholu, dehydratace

96 Kognice - myšlení  myšlení – oproti bezprostřednímu a názornému poznávání pomocí vnímání je myšlení zprostředkovaný a zobecněný poznávací proces zprostředkovaný – překračuje hranice vnímání zobecněný – zachycuje podstatné vlastnosti a vztahy

97 Kognice - myšlení  Myšlenkové operace Analýza - myšlenkové rozložení na část Syntéza - myšlenkové sloučení jednotlivých prvků do smysluplného celku Abstrakce „Toto charakterizuje to a toto necharakterizuje to“ Generalizace (zobecnění) – „Tyto mají společné toto“ Komparace (srovnávání) – „To je jako to, nebo to není jako to“ Negativita :“To není to“ Identita : „To je to“

98 Kognice - myšlení  Myšlenkové operace Klasifikace (třídění, slučování) –„Tyto lze zkombinovat do tolika těchto; toto lze doplnit tímto, abychom získali ono“ Eliminace (vyloučení) – „Toto nepatří koněm, protože se nevyznačuje tímto; nebo se vyznačuje tímto, což ony nemají“ Symetrie (souměrnost) – „To nastane proto, že takto je to v rovnováze k onomu“ Extrapolace (pokračování, přenos známé funkce metodou analogie) – „Toto bude pokračovat takto, protože pokračování je funkcí onoho“ Trojčlenka – „Toto se má k tomu, jako ono se bude mít k onomu“ Sylogismus – „Jestliže to se má k onomu jako ono se má k tamtomu, pak to se má stejně k tamtomu.“

99 Kognice - myšlení  Produkty myšlení pojem shrnuje podstatné znaky/vlastnosti předmětů, soud je postižení vztahu mezi pojmy (slovní formou soudu je věta) úsudek je postihováním vztahů mezi soudy, dovoluje učinit závěr

100 Kognice - myšlení  Typy myšlení Konkrétní - zacházení s předměty v určité konkrétní situaci a nalézání jejich podstatných vlastností a vztahů Abstraktní - operování se znaky a symboly, které jsou výsledkem abstrakce a zobecnění, některé z nich nemají hmatatelný předmět, existují jen jako pojmy (dobro, krása, spravedlnost...); bylo ověřeno i mezidruhovou komunikací u primátů, delfínů a existuje zřejmě na různé úrovni i u mnoha dalších zvířat

101 Kognice - myšlení  Typy myšlení: Konvergentní – jednosměrné, sbíhavé myšlení, nalezení jedné správné odpovědi či jednoho možného řešení problému Divergentní – vícesměrné, rozbíhavé myšlení, které se nespokojuje s jedním možným řešením

102 Kognice - myšlení  Edward de Bono vertikální myšlení (též diskurzivní, algorytmické)  přesnost, analýza, konvergence laterální myšlení (fuzzy logic, nebo strange revelations, též non- diskurzivní, intuitivní myšlení)  bohatost, syntéza, divergence

103 „Každý o ní mluví, ale kdo ji kdy viděl…“

104 Kognice - inteligence  inteligence obecná rozumová schopnost g – SPEARMAN mentální operace, obsahy a produkty – GUILFORD fluidní (potenciální schopnost učit se a řešit problémy) a krystalická inteligence CATTEL

105 Kognice - inteligence  Carl Friedrich GAUSS ( )  rozložení inteligence v populaci viz Gaussova křivka

106 Kognice - inteligence

107  THORNDIKE abstraktní praktická sociální  GOLEMAN – emoční inteligence  uvědomění si sebe  sebemotivace  vytrvalost  kontrola impulzů  regulace nálad  empatie  naděje nebo optimismus

108 Emoce „Strach je plodem myšlení“ „Co hýbe světem, nejsou peníze, ale láska“

109 Emoce  emoce (cítění) – se řadí mezi psychicé procesy - hodnotí skutečnosti, události, situace a výsledky činností dle subjektivního stavu a vztahu k hodnocenému jevu  emoce (city) - prožitky, obsah procesu cítění; mají zřetelnou subjektivní polaritu libosti či nelibosti, motivují a zaměřují aktivitu subjektu.

110 Emoce – 1777 Tetens  Znaky emocí subjektivita spontánnost předmětnost aktuálnost polarita

111 Emoce  Základní dimenze libost x nelibost vzrušení x uklidnění napětí x uvolnění  Základní dimenze významu evaluace – dobré x zlé potence – silné x slabé aktivity – aktivní x pasivní

112 Emoce  Klasifikace podle síly a časového průběhu nálady afekty vášně citové zabarvení aktuálních obsahů mysli

113 Emoce  emoce – pocity  city – vyšší city estetické intelektuální etické

114 Emoce  etika – nauka o mravech, o morálce  morálka – systém regulativů lidského jednání  Vývoj morálního myšlení PIAGET – heteronomní x autonomní

115 Emoce - morálka  Lawrenc KOHLBERG - stadia morálního vývoje prekonvenční konvenční postkonvenční  Carol GILLIGANOVÁ mužská – důraz na spravedlnost ženská – důraz na péči

116 Motivace  lat. moveo - hýbám  přeneseně vyjadřuje hybné síly chování, činitele chování Proč je člověk aktivní? Proč je jeho aktivita zaměřena jistým směrem? Jaký má jeho aktivita pro tohoto člověka smysl?

117 Motivace  Funkce motivace dynamogenní (aktivizující, energizující), direktivní (regulující, směrovou), dávání smyslu (dodávají subjektivní, osobnostní smysl lidské činnosti)

118 Motivace  Motiv = hypotetická dispozice k procesu motivace; motivy jsou psychologické příčiny chování.  Motivace = proces realizovaný funkčním vztahem dispozice a podnětové situace, proces v němž se konstituují motivy

119 Motivace  klasifikace motivů primární x sekundární apetence x averze vnitřní x vnější vědomě x neuvědomované ovladatelné vůlí x vůlí neovladatelné

120 Motivace  motivační systém relativně stálý soubor motivů, který je pro něj charakteristický

121 Motivace  Hierarchická teorie motivů  Abraham MASLOW základní fyziologické potřeby potřeby bezpečí (tzv. kvazifyzické potřeby) sociální potřeby potřeby uznání potřeby seberealizace, sebenaplnění

122 Motivace  Atribuce - připisování příčin dění kolem  Fritz HEIDER – zavedl pojem atribuce: lidé jsou jako amatérští vědci vnitřní atribuce (dispoziční) vnější atribuce (enviromentální)


Stáhnout ppt "Příliš často se při myšlení díváme zpět … Edward de Bono."

Podobné prezentace


Reklamy Google