Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Lenka Bínová. ADHD, ADD - chápeme, jako následek zcela drobného poškození mozkových struktur (nedostatek – vybočení z normy), nebo jako sníženou.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Lenka Bínová. ADHD, ADD - chápeme, jako následek zcela drobného poškození mozkových struktur (nedostatek – vybočení z normy), nebo jako sníženou."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Lenka Bínová

2 ADHD, ADD - chápeme, jako následek zcela drobného poškození mozkových struktur (nedostatek – vybočení z normy), nebo jako sníženou schopnost některé oblasti mozku. ADHD – syndrom deficitu pozornosti s hyperaktivitou ADD – syndrom deficitu pozornosti Není poškozen intelekt, ale děti s ADHD, ADD vybočují ve svém vývoji a jednání z mezí běžného průměru a v běžné školní výuce nedosahují výsledků odpovídajících jejich schopnostem.

3 Příčina vzniku: v ranném vývoji – před, během nebo i po porodu hereditární vlivy Sekundárně sociální prostředí výchova

4 Tyto odchylky způsobují odlišnosti v chování a jednání dítěte. Jde většinou o projevy vrozené, neznamená to však, že je nelze korigovat. Důležitá je včasná diagnostika, na kterou pak navazuje vhodná výchova jak v rodině, tak i v MŠ a ZŠ.

5 Projevy, příznaky: poruchy motoriky nálezy v testech měřící psychické výkony poruchy percepce (vnímání) – narušena je analyticko-syntetická činnost CNS specifické neurologické nálezy porucha řeči a sluchového vnímání impulzivita, hyperaktivita hypoaktivita

6 neurotické rysy emoční poruchy – emoční labilita poruchy spánku a zažívání fyzický vývoj poruchy koncentrace pozornosti poruchy učení dysgrafie dysortografie dyspinxie….

7 Hypoaktivita neobjevuje se impulzivita a hyperaktivita více problémů v pozornosti a percepčně motorických úkolech obtíže v navazování sociálních vztahů neschopnost zaměřit pozornost na určitou činnost velmi pomalé pracovní tempo poruchy učení „vypadají, jako že neumí“

8 Jak to vnímají a hodnotí učitelé: často věnuje pozornost detailům, které právě nejsou důležité často dělá chyby z nedbalosti často problém udržet pozornost na hry a úkoly často vypadá, že neposlouchá, co se mu říká často nepracuje podle instrukcí, nedokončuje práci často má nepořádek na svém místě, ve svých věcech často má problémy s organizováním svých úkolů a aktivit

9 často oddaluje plnění školních úkolů, které vyžadují úsilí často zapomíná a ztrácí věci často se nechá rozptýlit cizími podněty často se vrtí, třepe rukama, nohama často opouští místo, nevydrží sedět často není schopen si klidně hrát ve volném čase často vyhrkne odpověď, aniž doposlechne otázku často má potíže ve skupinových činnostech …….. kritéria americké psychiatr. asociace

10 Pro zvládnutí chování dítěte s ADHD je nutné používat stále stejnou strategii – mít jasně daná srozumitelná pravidla. K dobrému zvládnutí školní práce patří vytvoření přehledného a strukturovaného studijního prostředí: uspořádání lavic tak, aby se dítě s ADHD nerozptylovalo okolními podněty a nerušilo souseda, pomoc s udržením pořádku na lavici a dohled učitele, asistenta či spolužáka na zapisování domácích úkolů a při přechodu od jedné činnosti ke druhé.

11 Dítě s ADHD by mělo sedět v předních lavicích, aby na něj působilo co nejméně podnětů a aby bylo v dosahu učitele, který je tak může častěji jemně usměrnit k požadované činnosti. Při učení doma by neměla hrát hudba ani televize, na pracovním stole by měly zůstat jen nejnutnější věci, potřebné pro školní práci. Pokud dítě při psaní úkolů nedokáže udržet pozornost, někdy pomůže vystřídat učení na pár minut nějakou fyzickou aktivitou, která ale také není zábavná – např. poslat dítě vynést odpadky.

12 Je důležité mít stále na mysli, že pozornost dítěte kolísá během dne zcela nezávisle na jeho vůli a že se výrazně zhoršuje při aktivitách, které dítě nebaví. Proto je někdy nutné dítě k takové činnosti stále motivovat, např. opakovaně pochválit, když u úkolu vytrvá. Zapomínání by nemělo být zdrojem kritiky, psaní poznámek a zhoršených známek. Při napomínání by se měla používat technika zpětné vazby – je to hodnocení druhé osoby, které vychází z našich pocitů. Např.: „nelíbí se mi že…, vadí mi, když… „. Důsledkem je to, že nehodnotíme (a neodsuzujeme) druhého, ale vyjadřujeme svůj pocit.

13 Pro dítě je mnohem přijatelnější fakt, že vám něco vadí („Vadí mi, že máš v pokoji nepořádek“), než to, že něco pokazilo („Jsi nepořádný“). Děti s ADHD někdy nemají vnitřní vnímání času a proto často nedodrží časový limit. V tomto jim může pomoci externalizace času. Podobným způsobem je vhodné zviditelnit také důležitá pravidla a řešení různých problémů. Vhodné jsou obrázky nebo kartičky s informacemi, které jinak musíte dítěti s ADHD opakovat stále dokola, ale když je má na očích, snáze si je zapamatuje.

14 Pro děti s ADHD je typické horší ovládání emocí, které může i zdánlivě bezdůvodně vyústit v záchvat vzteku. Pokud dítě dobře znáte, lze těmto projevům z větší části předejít, ale někdy se jim zcela nevyhnete. Postupy ke zvládnutí vzteklého dítěte mají jedno společné: dítěti bychom neměli věnovat větší pozornost, když se vzteká, než když se chová správně. Záchvat vzteku může představovat extrémní způsob, jak získat pozornost rodiče nebo jinou výhodu.

15 Komplexní léčebný přístup, který má největší naději na úspěch, může zahrnovat farmakoterapii, psychoterapii ale musí zahrnovat režimová a výchovná opatření.

16 Kdy je vhodné navštívit odborníka s podezřením na ADHD: 1) Dítě je víc než 6 měsíců neklidné, nepozorné, impulzivní ve větší míře, než ostatní stejně staré děti. 2) Rodiče jiných dětí častěji říkají, že vaše dítě má horší sebeovládání, je aktivnější, impulzivnější a nepozornější v porovnání s ostatními dětmi. 3) Na uhlídání dítěte musíte vynaložit víc času a námahy, než ostatní rodiče – individuální přístup. 4) Ostatní děti si nechtějí hrát dítětem, protože je hyperaktivní, dráždivější nebo agresivnější. 6) Rodiče často ztrácí s dítětem trpělivost, používají i fyzické tresty, cítí se v souvislosti s výchovou svého dítěte vyčerpaní a bezradní. 7) Považujete za nebezpečné nechat dítě chvilku o samotě.

17 Chování dětí s ADHD ( LMD ): Novorozenec – neklid, dráždivost na zevní podněty, poruchy spánku, rytmu spánku a bdění, poruchy zažívání.

18 Batole, předškolák – hyperaktivita v kombinaci s negativismem, obtíže v podřízení se jakémukoliv omezení, afektivní labilita, špatná přizpůsobivost prostředí nebo kolektivu. Těkavost při hře…

19 V mateřské škole se děti s LMD nezařadí, vyrušují, pošťuchují, dostávají se do konfliktů, nejsou oblíbené. Přechod do školy je pro ně obtížnější, delší, protože nejsou zpravidla ještě dostatečně zralé a potřebují odklad školní docházky o jeden rok. Rozumové nadání není rozhodující, protože dítě není schopno pracovat na úrovni svých třeba i velmi dobrých schopností.

20 Školák – konflikty s učiteli i spolužáky, školní neúspěch, problémy s hyperaktivitou, nesoustředěnost, neobratnost, nerovnoměrnost ve výkonech. V chování přetrvávající infantilismus – přetrvávající hravost.

21 Ve škole jsou nároky takového rázu, že jim dítě s LMD sotva může vyhovět. Neklidné, zbrklé a hůře ovladatelné vzbuzuje ve třídě trvalé napětí, které ruší učitele při práci a působí i na ostatní děti. Dětským kolektivem nebývá přijímáno.

22 Výkyvy ve školním výkonu a prospěchu považuje někdy učitel za lenost a nedostatek snahy („kdyby žák chtěl, tak by mohl“). Často tak vznikne i konflikt mezi učitelem a rodiči, kteří hledají vinu v učiteli.

23 V rodině rušivé a nesprávně chápané projevy dítěte s LMD vedou k trvalému napětí, k nadměrně tvrdému výchovnému přístupu, k ambivalentním postojům, popř. až zavržení dítěte. Jako následek se u mnohých dětí s LMD objevují poruchy chování a sekundární neurotizace. Častěji prožívají úzkost, strach, pociťují nejistotu, bezradnost.

24 Dítě má potřebu s rodiči častěji komunikovat, vymáhat jejich pozornost. To však rodiče spíš dráždí! Dítě nesplňuje očekávání rodičů, je často trestáno a už s tím počítá. Rodina, která neví, že se u dítěte jedná o zvláštnosti typu LMD, má spíše tendenci se od něho odvracet, kárat, kritizovat, než mu účelně pomáhat překonat nejkritičtější dobu.

25 Zásady práce: vytvořit klidné, citové, stálé prostředí netrestat dítě odmítáním, neláskou stanovit jasný řád (pravidelný režim, uspořádání) stanovit hranice – co se smí a co nesmí, může… jednotná výchova zaměřit se na kladné stránky osobnosti – povzbuzovat, motivovat poskytnout dostatek pohybu, uvolnění přebytečného napětí – usměrňování aktivity

26 Postup při poruchách motoriky: nenutit dítě do klidu, netrestat za neklid, umožnit změny polohy poskytnout příležitost k pohybovému uvolnění, řízený pohyb snažit se střídat činnosti – interval min posilovat pochvalou vhodné, společensky žádoucí chování neklid korigovat neverbálně, dotykem, očním kontaktem pevný režim, řád, stereotypy nácvik jemné motoriky – uvolňovací cviky v TV – pomoci, nesrovnávat s výkony druhých v psaní – mírněji, tolerantněji hodnotit úpravu

27 Postup při poruchách koncentrace odstranit ze zorného úhlu dítěte rušivé podněty, vybrat vhodné místo ve třídě pracovat krátce, ale častěji, netrvat na předpisovém sezení pokyny opakovat v klidu, zapojit více smyslů (slovní podnět, oční kontakt, dotek) maximálně využít názorných pomůcek

28 Postup při emočních poruchách klidný přístup, osobní příklad impulzivní jednání netrestat, volit indirektivní způsob dávat přednost odměně před trestem, posilovat žádoucí chování vymezit mantinely stanovit přesná pravidla, co se očekává, co se smí a co se nesmí naslouchat pocitům dítěte


Stáhnout ppt "Mgr. Lenka Bínová. ADHD, ADD - chápeme, jako následek zcela drobného poškození mozkových struktur (nedostatek – vybočení z normy), nebo jako sníženou."

Podobné prezentace


Reklamy Google