VĚCNÁ PRÁVA zimní semestr 2012/2013

Prezentace na téma: "VĚCNÁ PRÁVA zimní semestr 2012/2013"— Transkript prezentace:

1 VĚCNÁ PRÁVA zimní semestr 2012/2013
5. Právo vlastnické II. Ochrana vlastnického práva 6. Právo vlastnické III. Nabývání vlastnického práva © Petr Tégl, 2012

2 Ochrana vlastnického práva
5. Právo vlastnické II. Ochrana vlastnického práva

3 OCHRANA SUBJEKTIVNÍCH PRÁV OBECNĚ
ochrana soukromých subjektivních práv – státní (vykonávaná orgánem veřejné moci) – tzv. mocenský monopol státu a svépomocná státní (soudní) ochrana soukromých práv § 12: Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen „orgán veřejné moci“). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud § 13: Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky

4 OCHRANA SUBJEKTIVNÍCH PRÁV OBECNĚ
svépomoc (§ 14) odst. 1: Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě odst. 2: Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci zvláštní úprava svépomoci např. § 1006 – svépomoc při rušení držby

5 OCHRANA VLASTNICKÉHO PRÁVA
princip rovnosti vlastnických práv a rovnosti ochrany vlastnických práv (čl. 11 Listiny) Socialistický zákoník rozlišoval mezi socialistickým (preferovaným), osobním a soukromým vlastnictvím,jehož ochrana byla diferencovaná § 1040 an.: zvláštní ochrana vlastnického práva (tzv. vlastnické žaloby) konkrétní (specifický) projev obecné ochrany práv dle § 12 (rozšíření ochrany i na jiné případy – např. § 1259 – služebnosti) 2 základní druhy vlastnických žalob (obě jsou tzv. žaloby na plnění) žaloba na vydání věci (§ 1040, 1041) VINDIKAČNÍ ŽALOBA žaloba zápůrčí (§ 1042) NEGATORNÍ ŽALOBA žaloba na ochranu domnělého vlastnického práva (§ 1043, 1044) PUBLICIANSKÁ ŽALOBA (ACTIO PUBLICIANA IN REM)

6 ŽALOBA NA VYDÁNÍ VĚCI žaloba na vydání movité věci nebo vyklizení nemovité věci NE žaloba na vrácení věci – terminologie!!! tzv. vindikační či reivindikační žaloba (actio rei vindicatio) aktivně věcně legitimován (žalobce) je vlastník věci (popř. kterýkoli spoluvlastník či jeden z manželů v případě SJM) pasivně věcně legitimován (žalovaný) je ten, kdo věc neprávem zadržuje (má ji u sebe bez právního důvodu) petit žaloby: žalovaný je povinen vydat žalobci automobil zn. XY, výrobní č. YZ, do 3 dnů od právní moci rozsudku

7 ŽALOBA NA VYDÁNÍ VĚCI nutnost individualizace věci (§ 1040)
odst. 1: věc musí být popsána takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu odst. 2: vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci u věcí druhově určených není možná vindikační žaloba – lze pouze požadovat náhradu v penězích NELZE VINDIKOVAT KVANTITU není vyloučeno vindikovat věc obecně sice druhově určenou, pokud bude individualizována jinak (např. určité množství písku uloženého v konkrétním skladu – pak se již jedná o věc individualizovanou)

8 ŽALOBA NA VYDÁNÍ VĚCI vyloučení vindikace § 1040 odst. 2: Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci neomezená doba pro podání žaloby (vlastnické právo se nepromlčuje), ALE! možnost vydržení (§ 1089 an.)

9 ŽALOBA ZÁPŮRČÍ žaloba na zdržení se jiných zásahů do vlastnického práva než je neoprávněné zadržování věci (např. neoprávněné přecházení přes cizí pozemek) tzv. negatorní žaloba (actio negatoria) aktivně věcně legitimován (žalobce) je vlastník věci (popř. kterýkoli spoluvlastník či jeden z manželů v případě SJM) pasivně věcně legitimován (žalovaný) je ten, kdo do vl. pr. zasahuje jinak než tím, že věc neoprávněně zadržuje

10 ŽALOBA ZÁPŮRČÍ petit žaloby: žalovaný je povinen zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobce k pozemku p. č. 34/5 v katastrálním území Suchá Mokrá, způsobených vstupováním na pozemek a přecházením přes pozemek, do 3 dnů od právní moci rozsudku neomezená lhůta pro podání žaloby (vydržení je možné)

11 ŽALOBA URČOVACÍ žaloba určovací – § 80 písm. c) OSŘ
není typickou vlastnickou žalobou obecná žaloba využitelná i pro jiné případy (určení toho, že zde právo či právní vztah je či není) není žalobou na plnění podmínkou přípustnosti žaloby je naléhavý právní zájem žalobce na určení (např. vlastnického práva) neomezená lhůta pro podání žaloby (vl. právo se nepromlčuje) § 1028: žaloba na určení sporných hranic mezi pozemky (actio finium regundorum) – speciální druh určovací žaloby

12 PUBLICIÁNSKÁ ŽALOBA žaloba na ochranu domnělého vlastnického práva (žaloba z lepšího práva) (§ 1043) tzv. actio Publiciana in rem zvláštní ochrana toho, kdo není vlastník, ale má k věci domnělé vlastnické právo (nabytí mělo určitou kvalitu) institut fungující vedle ochrany držby (§ 1003) předpoklady na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věc zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či slabší nabyl-li někdo držby vlastnického práva bezúplatně a jiný za úplatu, považuje se bezúplatné nabytí za slabší právní důvod

13 PUBLICIÁNSKÁ ŽALOBA ochrana např. toho, kdo nabývá dle § 1111 druhá věta (např. koupě kradené věci od zloděje na základě platné smlouvy v dobré víře) § 1044: Má-li někdo věc u sebe, aniž mu svědčí domněnka podle § 1043, může uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem rozsah ochrany: pochybný (nejasný inspirační zdroj) problémy: dle § 1043 nesvědčí oprávněnému žádná domněnka ochrana zřejmě poskytována všem, kteří mají věc u sebe z jakéhokoli právního důvodu či bez právního důvodu a žalobce proti nim neprokáže lepší právo

14 Nabývání vlastnického práva
6. Právo vlastnické III. Nabývání vlastnického práva

15 POJEM A VÝZNAM NABÝVÁNÍ VL. PR. OBECNĚ
situace, kdy se vlastníkem věci stane někdo, kdo jím doposud nebyl, ať už byla věc doposud ve vlastnictví někoho jiného (převod vl. pr. na základě smlouvy) nebo dosud ve vlastnictví jiného nebyla (vyrobení nové věci, okupace věci ničí) význam ekonomický i sociální – umožnění nabývání vlastnického práva má vliv na fungování celé ekonomiky a lidské společnosti vůbec (nezbytnost zbožně-peněžní výměny) terminologie převodce (zcizitel, auktor) – subjekt, který vlastnické právo převádí (v konkrétním případě např. prodávající, dárce) nabyvatel (sukcesor) – subjekt, který vlastnické právo nabývá (v konkrétním případě např. kupující, obdarovaný)

16 ZÁKLADNÍ PRINCIPY zcizení vl. pr. – smluvní převod vl. pr. na jiného – např. prodej, darování, směna apod. (neplést s pojmem odcizení – pojem trestního práva znamenající krádež) nabývá se vždy vlastnické právo jako takové, ne tedy např. věc (srov. nesprávnou terminologii např. § 133 odst. 1 OZ 1964: převádí-li se movitá věc…. NOZ užívá již správnou terminologii např. § 1099: vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí…) základní principy nabývání vl. pr. princip vlastnické svobody a princip volného nabývání vl. pr. (výjimky: čl. 11 odst. 2 Listiny – důvody: zachování veřejného blaha a ochrana veřejného pořádku) § 3 odst. 2 písm. e): vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká (zásadní kogentnost)

17 DĚLENÍ ZPŮSOBŮ NABYTÍ mezi živými (inter vivos) X pro případ smrti (mortis causa) původní (originární) X odvozené (derivativní) úplatné (onerózní) X bezúplatné (lukrativní) na základě jednostranného právního jednání (okupace) X dvoustranného či vícestranného pr. jednání (smlouva) na základě reálné (faktické) činnosti (zhotovení nové věci) X na základě právní události (přírůstek, naplavenina, strž) přímo ze zákona (ex lege), tj. z hlediska práva nepodmíněné (§ 872 odst. 1 OZ 1964) X na základě zákona, tj. z hlediska práva podmíněné (smlouva) na základě soukromoprávních předpisů (OZ) X na základě veřejnoprávních předpisů (§ 70 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (propadnutí věci), zák. č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění)

18 NABÝVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV OBECNĚ
ORIGINÁRNÍ DERIVATIVNÍ (sukcese) univerzální sukcese singulární sukcese translativní konstitutivní Originární a derivativní nabytí – viz dále Univerzální sukcese – nabytí majetkové masy jako celku. Dochází k univerzálnímu nabytí všech majetkových práv určitého subjektu, resp. k převodu celého jmění (např. dědění) Singulární sukcese – dochází k nabytí jednoho práva či více práv izolovaně (např. převod vlastnického práva k domu, židli a automobilu kupní smlouvou) Translativní nabytí – právo se převádí ve stejném rozsahu a obsahu, v jakém náleželo převodci (převod vlastnického práva smlouvou) Konstitutivní nabytí – v mezích dosavadního práva se zřizuje nové právo, které do té doby neexistovalo (např. vlastník zřídí v rámci svého vlastnického práva někomu služebnost)

19 ORIGINÁRNÍ A DERIVATIVNÍ NABÝVÁNÍ
derivativní (odvozené) nabývání vl. práva změna vl. pr. z vůle (se souhlasem) dosavadního vlastníka nabyvatel odvozuje své vl. pr. od dosavadního vlastníka, vstupuje do jeho právního postavení a získává vl. pr. ve stejném rozsahu a obsahu mezi převodcem a nabyvatelem je právní vztah, dochází pouze ke změně subjektu vl. pr., nikoli ke změně vl. pr. jako takového (vl. pr. trvá v nezměněné podobě) převod a přechod vl. pr. (subkategorie derivativního nabývání) převod (na základě smlouvy) přechod (dědění)

20 ORIGINÁRNÍ A DERIVATIVNÍ NABÝVÁNÍ
originární (původní) nabývání vl. práva změna vl. pr. bez vůle (popř. proti vůli) dosavadního vlastníka (např. vyvlastnění) nabyvatel neodvozuje své vl. pr. od dosavadního vlastníka, není jeho právním nástupcem (nevstupuje do jeho právního postavení) mezi vlastníkem a nabyvatelem není právní vztah (vl. pr. zaniká u vlastníka a u nabyvatele vzniká vždy jako nové vl. právo) 2 skupiny případů orig. nabytí: vl. pr. existovalo u jiného subjektu, ale k jeho změně dochází bez souhlasu (bez vůle) dosavadního vlastníka (např. vyvlastnění) vl. pr. dosud vůbec neexistovalo a dochází tak k jeho vůbec prvnímu nabytí (vyrobení věci, okupace věci ničí)

21 ORIGINÁRNÍ A DERIVATIVNÍ NABÝVÁNÍ
smysl dělení: otázka dalšího osudu práv zatěžujících předmětu převodu ZÁKLADNÍ A OBECNÝ PRINCIP (NOZ však z něj činí četné výjimky): u originárního nabytí zanikají všechna obligační i věcná práva zatěžující věc u derivativního nabytí v případě univerzální sukcese (dědění) přecházejí všechna práva zatěžující věc (věcná i obligační) na nabyvatele (dědice) v případě singulární sukcese (převod smlouvou) přecházejí zásadně jen věcná práva a obligační práva zanikají

22 NABÝVÁNÍ SMLOUVOU derivativní nabývání převod přechod
převod (smluvní nabývání vl. pr.) § 1099 an. základní principy smluvního nabývání vl. pr. princip neformálnosti smluv výjimka: např. § 560 princip existence vl. pr. zcizitele (tzv. dominium auctoris); nikdo nemůže na jiného převést více práv, než má sám – nemo ad alienum plus iuris transferre potest quam ipse habet (nemo dat quod non habet) výjimky: např. § (nabytí vl. práva od neoprávněného), § 1343 odst. 2 (zastavení cizí věci)

23 NABÝVÁNÍ SMLOUVOU věc určená jednotlivě (individuálně) – movitá či nemovitá (obecný základní princip, z něhož jsou dále činěny výjimky) § 1099: vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem (disp. norma) tzv. konsensuální princip nabývání vl. pr. (tzv. translační účinek smlouvy – smlouva má nejen obligační, nýbrž i věcněpráv. účinky) možnost odchylných ujednání (příklady) výhrada vlastnického práva – zaplacení kupní ceny (§ 2132) nabytí vl. pr. k okamžiku předání a převzetí věci (princip tradiční – traditio) nabytí vl. pr. vázáno na odkládací podmínku či doložku času atd.

24 NABÝVÁNÍ SMLOUVOU dvojí zcizení jedné a téže věci
§ 1100: převede-li strana postupně uzavřenými smlouvami různým osobám vlastnické právo k věci nezapsané ve veřejném seznamu, nabývá vlastnické právo osoba, které převodce vydal věc nejdříve. Není-li nikdo takový, nabývá vlastnické právo osoba, s níž byla uzavřena smlouva, která nabyla účinnosti jako první (kog. norma) převede-li strana vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu postupně několika osobám, stane se vlastníkem osoba, která je v dobré víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako první, a to i v případě, že její právo vzniklo později (kog. norma)

25 NABÝVÁNÍ SMLOUVOU movitá věc určená podle druhu (genericky)
§ 1101: vlastnické právo k movité věci určené podle druhu se nabývá nejdříve okamžikem, kdy lze věc určit dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu (kog. norma) např. koupě 1q písku z hromady o hmotnosti 1t (dokud nebude 1q písku oddělen od zbytku hromady, nemůže na této dosud neoddělené části vzniknout vlastnické právo – ani žádné jiné věcné právo – VP může vzniknout pouze na existující, individualizované věci)

26 NABÝVÁNÍ SMLOUVOU movitá věc zapsaná ve veřejném seznamu
§ 1102: převede-li se vlastnické právo k movité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak (kog. norma) – tzv. intabulační princip (viz dále) cenné papíry (zvl. druh movité věci) – § 1103 a 1104 vlastnické právo k cennému papíru na doručitele se převádí smlouvou k okamžiku jeho předání (kog. norma) vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a smlouvou k okamžiku jeho předání (kog. norma) vlastnické právo k cennému papíru na jméno se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti (kog. norma)

27 NABÝVÁNÍ SMLOUVOU vlastnické právo k zaknihovanému cennému papíru se nabývá zápisem zaknihovaného cenného papíru na účet vlastníka. Zapisuje-li se zaknihovaný cenný papír i na účet zákazníků, nabývá se vlastnické právo k němu zápisem na účet zákazníků (kog. norma) na nabývání vlastnického práva k imobilizovanému cennému papíru podle § 2413 odst. 1 se použijí obdobně ustanovení o nabývání vlastnictví k zaknihovaným cenným papírům (kog. norma) nemovitá věc zapsaná ve veřejném seznamu § 1102: převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu (kog. norma) tzv. intabulační princip

28 NABÝVÁNÍ SMLOUVOU nauka o titulu a modu – rozlišení právního důvodu a pr. způsobu nabytí vl. práva právní důvod (iustus titulus adquirendi dominii) – smlouva, má jen obligační (transakční), nikoli však věcněpr. účinky (smlouva sama o sobě nepůsobí změnu vlastnického práva) právní způsob (modus adquirendi dominii) – zápis do veřejného seznamu (katastru) – tzv. intabulace (provádí se po proběhlém správním řízení o povolení zápisu práva do katastru) vlastnické právo se nabývá zpětně, s účinky ke dni doručení návrhu na zápis práva do katastru katastrálnímu úřadu titulus: různé druhy smluv – kupní, směnná, darovací atd.

29 NABÝVÁNÍ SMLOUVOU společná ustanovení o převodu vl. práva (§ 1106, 1107) kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon závady, které nepřejdou, zanikají § 1108: ustanovení § 1106 a 1107 platí obdobně také při nabytí vlastnického práva jinak než převodem (aplikace i na případy přechodu vlastnického práva a rovněž na případy originárního nabytí vlastnického práva)

30 NABÝVÁNÍ OD NEOPRÁVNĚNÉHO
výjimka z principu nemo dat quod non habet § 1109: týká se věcí neevidovaných ve veř. seznamu (evid. věci § 984) vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo a) ve veřejné dražbě, b) od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, c) za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, d) od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno, e) při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenými na doručitele, nebo f) při obchodu na komoditní burze

31 NABÝVÁNÍ OD NEOPRÁVNĚNÉHO
§ 1109 – poznámky: dobrá víra nabyvatele se presumuje (§ 7) problém kritéria úplatnosti nabytí? (zejm. písm. d) § 1110: získal-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje takovými věcmi, vydá ji vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky § 1111: získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu (sběrná skutková podstata – dobrou víru je nutno prokázat!!)

32 NABÝVÁNÍ OD NEOPRÁVNĚNÉHO
§ 1112 (změkčovací klauzule): vlastnického práva ani dobré víry svého předchůdce se nemůže k svému prospěchu dovolat ten, kdo získal movitou věc s vědomím, že vlastnické právo bylo nabyto od neoprávněného např. A je vlastníkem věci, věc dá do nájmu B a B prodá věc osobě C, která je v dobré víře (§ 1109 písm. c). C se stane vlastníkem. Posléze C jako vlastník převede věc zpět na B. B se nemůže stát vlastníkem, neboť ví o tom, že C nabyl vl. pr. od nevlastníka. V takovém případě se vlastníkem nestane B, ale vlastnické právo se obnovuje u původního vlastníka A (teorie tzv. automatického obnovení vl. pr. – jedna z možných teorií – Německo, Polsko) § 1113: ustanovení § 1110 až 1112 se nepoužijí, pokud se jedná o investiční nástroj, cenný papír nebo listinu vystavené na doručitele nebo o věci nabyté ve veřejné dražbě, v dražbě při výkonu rozhodnutí nebo při provádění exekuce prodejem movitých věcí nebo o věci nabyté při obchodu na komoditní burze

33 ORIGINÁRNÍ NABÝVÁNÍ vyrobení věci – zákonem neupraveno (není právní jednání, ale reálná – faktická činnost) přivlastnění (§ 1045 an. – ALE ve spojení s § 1051!) princip okupační volnosti – týká se jen movitých věcí věc ničí, tzv. věc bez pána (res nullius) – zejm. věc opuštěná (derelikvovaná) – každý má právo si věc přivlastnit opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu opuštění věci – právní jednání (projev vůle nemít věc pro sebe jako vlastník) domněnka a fikce opuštění movité a nemovité věci (§ 1050) mov. věc – nevykonává-li vlastník vl. pr. 3 roky (vyvrat. domn.) nem. věc – nevykonává-li vlastník vl. pr. 10 let (vyvrat. domn.) vyvrácení domněnek zřejmě již pouhým tvrzením, nikoli důkazem opaku!

34 ORIGINÁRNÍ NABÝVÁNÍ mov. věc, která měla pro vlastníka zřejmě jen nepatrnou hodnotu, zanechána na veřejně přístupném místě, považuje se za opuštěnou bez dalšího (fikce opuštění) § : zvláštní pravidla o vlastnickém právu ke zvířeti divokému, zajatému, zkrocenému, domácímu, chovanému v zájmovém chovu či v zoologické zahradě nález (§ 1051 an.) princip: Má se za to, že každý si chce podržet své vlastnictví a že nalezená věc není opuštěná. Kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji ztráta věci – právní skutečnost nezávislá na lidské vůli – není právní jednání, nevede k zániku vl. pr. (rozdílně od derelikce věci) povinnost nálezce vrátit věc (vlastníkovi, tomu, kdo ji ztratil) – jinak oznámení nálezu obci (popř. jiné osobě)

35 ORIGINÁRNÍ NABÝVÁNÍ vyhlášení nálezu obcí obvyklým způsobem (na úřední desce, v místním tisku, obecním rozhlasem apod.) u věcí značné hodnoty učiní obec opatření, aby nález vešel v širší známost obec rozhodne o úschově nálezu (buď přímo u obce či u nálezce, popř. jiné osoby – skladovatel) nález, který se nehodí k úschově může obec prodat ve veřejné dražbě (pro výtěžek platí totéž co pro nález); s neprodejnou věcí obec naloží libovolným způsobem (to neplatí o věcech, které jsou nepochybně výjimečné – unikáty, popř. které mají hodnotu) vydání věci či výtěžku tomu, kdo ji ztratil či vlastníkovi, pokud se přihlásí ve lhůtě 1 roku od vyhlášení nálezu nepřihlásí-li se nikdo ve lhůtě 1 roku, má nálezce, obec či třetí osoba postavení poctivého držitele (avšak ve lhůtě 3 let od vyhlášení nálezu musí vydat věc či výtěžek tomu, kdo se přihlásí)

36 ORIGINÁRNÍ NABÝVÁNÍ uplynutím 3 let od vyhlášení nálezu se stává nálezce, obec nebo třetí osoba vlastníkem věci či výtěžku pokud nálezce prohlásí, že věc nabýt nechce, stává se vlastníkem obec – nálezce má však právo na nálezné nálezné – desetina ceny nálezu (v jiných případech náleží nálezné dle slušného uvážení) společný nález (§ 1062) § : zvláštní ustanovení o nálezu skryté věci (věc zakopaná, zazděná či jinak skrytá) zvláštní pravidla o nálezu – např. zák. č. 119/2002 Sb., o zbraních, zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči aj.

37 ORIGINÁRNÍ NABÝVÁNÍ přirozený a umělý přírůstek věci
přirozený přírůstek (§ 1066 an.) přírůstek nem. věci naplavenina a strž přírůstek mov. věci umělý přírůstek (§ 1074 an.) zpracování smísení stavba přestavek smíšený přírůstek (§ 1088)

38 ORIGINÁRNÍ NABÝVÁNÍ vydržení vlastnického práva (§ 1089 an.) – obdobné podmínky platí pro vydržení jiných práv řádné mimořádné předpoklady řádného vydržení poctivost držby (nepoctivost předchůdce není relevantní) pravost držby (nepravost držby škodí i právnímu nástupci § 1090) řádnost držby uplynutí zákonem stanovené doby movité věci – 3 roky nemovité věci – 10 let

39 ORIGINÁRNÍ NABÝVÁNÍ započtení vydržecích dob (§ 1092)
přerušení držby (§ 1093) absence zákonného zástupce či opatrovníka (§ 1094) zákaz vydržení (§ 1097) zastavení vydržecí doby (§ 1098) předpoklady mimořádného vydržení poctivost a pravost držby nevyžaduje se řádnost držby (platný titul) uplynutí zákonem stanovené doby (dvojnásobné) movité věci – 6 let nemovité věci – 20 let

40 ZÁNIK VL. PRÁVA absolutní
zánik vl. pr. bez právního nástupce původního vlastníka (např. zničení věci, opuštění věci) relativní zánik vl. pr. s právním nástupcem (např. dědění, převod vlastnictví na základě smlouvy, vydržení)

41 LITERATURA BAREŠOVÁ, E., BAUDYŠ, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007 BAUDYŠ, P. Katastr a nemovitosti. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010 ELIÁŠ, K. et al. Občanský zákoník. Velký akademický komentář. 1. svazek. § vydání. Praha: Linde a.s., 2008 ELIÁŠ, K. Převod vlastnického práva k nemovitosti – řešení v kontinentálním právu a možnosti pro českou úpravu. Právní rozhledy, 2004, č. 18 ELIÁŠ, K. Mobilia non habent sequelam. (O nabytí vlastnického práva od neoprávněného). Obchodněprávní revue, 2009, č. 3 FABER, W. K převodu vlastnictví podle návrhu občanského zákoníku z roku 2005 – poznámky ze srovnávacího hlediska. In Švestka, J., Dvořák, J., Tichý, L. (eds.) Sborník statí z diskusních fór o rekodifikaci občanského práva. Beroun: Eva Rozkotová – IFEC, 2008 JANKŮ, P., VRCHA, P., VRCHOVÁ, K. Katastrální (a související) judikatura. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2012 JINDŘICH, M. Převod vlastnictví z pohledu notáře. In Švestka, J., Dvořák, J., Tichý, L. (eds.) Sborník statí z diskusních fór o rekodifikaci občanského práva. Beroun: Eva Rozkotová – IFEC, 2008

42 LITERATURA KNAPP, V. Quieta non movere (§ 5 občanského zákoníku). Právní praxe, 1993, č. 3 KNAPP, V. O převodu vlastnictví smlouvou. Ad notam, 1995, č. 3 KRČMÁŘ, J. Právo občanské II. Práva věcná. Praha: Všehrd, 1934 MIKEŠ, J. O co jde při vkladu do katastru nemovitostí? Ad notam, 1995, č. 2 MIKEŠ, J. O vkladu vlastnického a jiného věcného práva do katastru nemovitostí. Právní praxe, 1993, č. 3 MIKEŠ, J., ŠVESTKA, J. Úvaha nad převodem vlastnického práva k nemovitostem. Právní rozhledy, 2005, č. 11 PETR, B. Vydržení v českém právu. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006 PETR, B. Nabývání vlastnictví originárním způsobem. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011 ROUČEK, F., SEDLÁČEK, J. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému, 2. svazek SPÁČIL, J. Ochrana vlastnictví a držby v občanském zákoníku. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005 SPÁČIL, J. Může oprávněný držitel převést vlastnictví k věci? Právní rozhledy, 2000, č. 9

43 LITERATURA ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. et al. Občanské právo hmotné, 1. svazek. 5. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2010 ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. et al. Občanský zákoník I. § 1 až 459. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 TÉGL, P. Některé teoretické problémy nabývání od neoprávněného. Právní rozhledy, 2009, č. 10 TÉGL, P. Jsou-li rozdíly v úpravách majetkových (věcných) práv národních právních řádů překážkou pro vnitřní trh Evropské unie? Právník, 2011, č. 10