Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Konference a valná hromada Asociace ředitelů gymnázií Medlov, 24-26. 3. 2010 GYMNÁZIA A VYSOKÉ ŠKOLY Martin Černohorský Ústav teoretické fyziky a astrofyziky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Konference a valná hromada Asociace ředitelů gymnázií Medlov, 24-26. 3. 2010 GYMNÁZIA A VYSOKÉ ŠKOLY Martin Černohorský Ústav teoretické fyziky a astrofyziky."— Transkript prezentace:

1 1 Konference a valná hromada Asociace ředitelů gymnázií Medlov, GYMNÁZIA A VYSOKÉ ŠKOLY Martin Černohorský Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Medlov, 24.3,2010

2 2 Chcete-li lepší střední školu, musíte začít s lepší a nejlepší univerzitou. Karel Čapek (1923)

3 3 Chcete-li lepší a nejlepší univerzity, musíte mít dobrá gymnázia. Medlov (2010)

4 4 Aktuální monotematičnost vs. mozaika Současný způsob financování rozvrací české školství. Princip kvalifikační úrovně o stupeň vyšší ve školství. Vzdělanostní manka: zákony zachování stavové veličiny vs. trvalý růst. Podíl Akreditační komise a MŠMT na fenoménu plagiátorství ve vědě a školství. Voluntarismus v činnosti vrcholných institucí státní správy a jejich poradních orgánů.

5 5 Má-li demokracie splniti své historické poslání, potřebuje lidí nejen takových, kteří při správě veřejných zájmů nemyslí na sebe, nýbrž i takových, kteří veřejnému hospodářství rozumějí. Vládě demokratické působí největší obtíže, že správcové veřejných zájmů nedovedou se při jejich správě povznésti nad své zájmy soukromé nebo stranické, nebo že prostě nerozumějí problémům, před které jsou postaveni. Obojí demokracii diskredituje, a přece není spásy mimo demokracii. Demokracie vyžaduje tedy charakter a vzdělání. Karel Engliš (1930)

6 6 Odborná skupina Organizace výzkumu České fyzikální společnosti Jednoty českých matematiků a fyziků......Mimořádné Akademické fórum, Praha, Sedmý rok Metodiky – pokračování v neodbornosti? Jana Musilová Abstrakt Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v podobách, ve kterých se vyvíjí již od roku 2004, je pro hodnocení úrovně a efektivity výzkumu a vývoje nepoužitelná z principiálního hlediska, vykazuje významné koncepční i dílčí odborné vady, ať již spočívající v absenci jakýchkoli analýz, či v chybné interpretaci číselných údajů. Jako taková je neopravitelná.

7 7 Metodiku 2010 schválila pro účely meziresortního připomínkového řízení Rada pro výzkum, vývoj a inovace, nejvyšší koncepční orgán v oblasti výzkumu a vývoje. Domnívám se, že kdyby se všichni členové RVVI ujali své samozřejmé povinnosti, aby Metodiku 2010 opravdu přečetli (když už ji sama RVVI netvořila), mohlo být mnoho hodin práce mnoha akademických pracovníků ušetřeno – tato Metodika by totiž do připomínkového řízení schválena být nemohla. Osobně považuji ze strany RVVI za nesolidní, že si dovoluje vytěžovat tak velkou pracovní kapacitu akademických pracovníků požadavkem četby a připomínkování natolik nekvalitního materiálu.

8 8 „... S hlediska historického pokládám za dost důležité upozorniti na myšlenkovou souvis- lost uvedeného návrhu zákona s návrhem na úpravu střední školy, který v letech 1918/19 vypracovala a veřejnosti předložila Jednota čs. matematiků a fyziků. …“ (s. 26) Univ. prof. Dr. Bohumil Bydžovský: Naše středoškolská reforma. Profesorské nakladatelství a knihkupectví, Praha s.

9 9 „… Fetišizace žebříčků je výrazem a symptomem specifické formy nevzdělanosti – chybějícího úsudku. …“ (s ) „… Stejně jako nejnovější reformy definují univerzity, které byly dosud financované z veřejných peněz, jako podniky, které jsou zodpovědné dozorčí radě, jež je všechno jiné než reprezentant veřejnosti, tak se i věda stále víc interpretuje jako mezinárodní firma, k jejímuž programu už nepatří idea vzdělávání lidí. …“ (s ) Konrad Paul Liessmann: Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění. Nakladatelství Academia, Praha s. 225 Kč..

10 10

11 11 Stanovisko Jednoty českých matematiků a fyziků k návrhu MŠMT ČR „Nová Maturita“... Garantem za vydání vysvědčení a jeho správnost by měla být škola, podepisovat by je měl ředitel školy, předseda maturitní komise a třídní učitel. Nepředpokládáme, že každé maturitní vysvědčení bude podepisovat ministr školství. Jeho předtištěný podpis není vhodný. … ZASLÁNO MŠMT ČR Prof. RNDr. Jaroslav Kurzweil, DrSc. předseda JČMF V Praze, dne

12 12 XI. Akademické fórum, Praha, : „Diskuse k státním maturitám II“ – „Legislativa“ Alfréd Dytrt: Nová maturita – příprava, stav a význam pro vysoké školy … VŠ mohou při stanovení podmínek přijetí ke studiu ovlivnit volbu maturitních předmětů uchazečů podle vlastních potřeb. Pokud tedy budou požadovat např. zkoušku z matematiky v určité úrovni, bude dosaženo cílového stavu bez zdlouhavých diskusí o potřebnosti povinné zkoušky z matematiky, popř. dvou úrovních zkoušky. Zde leží klíčová úloha vysokých škol – individuální volba „zkušebního portfolia“ pro potřeby přijímacího řízení navíc postupně doladí a lépe nasměruje volbu maturantů. …

13 13 Rudolf Haňka: Jedná se o budoucnost národa Rudolf Haňka: Jedná se o budoucnost národa Rudolf Haňka, předseda Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání Zdena Bočanová Hospodářské noviny KARIÉRA SPECIÁL

14 14 Na jaké oblasti se reforma vysokého školství zaměřuje především a jaké zásadní změny chystá? Česká republika v rámci Operačního programu EU Vzdělávání pro konkurenceschopnost realizuje řadu projektů reformy, hodnocení a podpory terciárního vzdělávání, jako jsou například Podpora technických a přírodovědeckých oborů, Hodnocení kvality terciárního vzdělávání, Efektivní transfer znalostí z výzkumu a vývoje či Reforma terciárního vzdělávání. Většina těchto projektů se teprve rozjíždí. Pouze dva byly spuštěny již před rokem a z nich jako první projekt Reforma terciárního vzdělávání začíná produkovat podstatné výsledky. Je nutné si uvědomit, že tento program je tříletý, a proto je tedy dost těžké předpovědět, jaké zásadní změny v celkové oblasti terciárního vzdělávání budou navrženy.

15 15 Jedno je ale jisté: české vysoké školství za minulých dvacet let prošlo změnami, které je hluboce poznamenalo. Z víceméně elitního systému vysokoškolského vzdělávání jsme se dostali ke vzdělávání masovému, kdy polovina odpovídajícího ročníku jde studovat na vysokou školu. Dnes opouští univerzity více než dvakrát tolik vysokoškolsky vzdělaných lidí, než kolik jich odchází do praktického života s maturitou! Před deseti lety byl tento poměr přesně obrácený. Jistě je dobré, že se většímu počtu mladých lidí dostává možnost se na vysoké škole dále rozvíjet, učit se logicky myslet, vyhledávat informace a pracovat s nimi. Současně to ale mění charakter vysokých škol, které se tomuto vývoji relativně pomalu přizpůsobují. Navíc mám pocit, že jsme při této transformaci zapomněli na to, abychom pro ty výjimečně schopné zajistili odpovídající špičkovou a náročnou výuku.

16 16 Jsou při zpracování reformy využity zkušenosti ze zahraničí a je vůbec možné je na naše školství aplikovat? Samozřejmě, že jsou. V roce 2004, kdy se OECD rozhodla podniknout systematický průzkum terciárního vzdělávání v členských státech, byla Česká republika jednou z 24 zemí, které se tohoto průzkumu zúčastnily. Od té doby experti OECD několikráte ČR navštívili a nedávno podali podrobný rozbor některých kroků reformy, tak jak se rýsovaly v roce Nesmíte také zapomenout na osobní zkušenosti, které jsme za dobu působení na předních světových univerzitách získali já, profesor Švejnar a další členové Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání.

17 17 Nevím, proč by se někdo mohl domnívat, že naše školství je světově tak unikátní, že se nemůže od nikoho poučit. Anebo si někdo myslí, že naši mladí lidé se tak liší od mládeže v jiných zemích, že potřebují zvláštní metody vzdělávání? Jistě, že ne. Česká republika v roce 2001 přijala zákonem změny, které ve vysokém školství celé Evropy zavedla tak zvaná Boloňská deklarace. Týká se to rozdělení vysokoškolského studia na stupeň bakalářský, magisterský a doktorandský. Bohužel se to u nás stalo spíše na papíře než ve skutečnosti a teď se neodvratně blíží čas, kdy se s tím bude muset něco dělat. Jsme asi světovou raritou, kdy z těch, kdo ukončí bakalářské studium, 87 % okamžitě pokračuje ve studiu magisterském

18 18 Jakou roli ve spektru vysokých škol budou hrát školy soukromé? Počítá se s jejich finanční i morální podporou ze strany státu? Soukromé vysoké školy jsou dnes pevnou součástí vysokoškolského systému. To je, myslím, dnes všeobecně akceptováno. To, že je jich skoro dvakrát tolik než vysokých škol veřejných, je překvapující a podle mne těžko udržitelné. Jsem si jistý, že se brzo ukáže, které ze soukromých vysokých škol budou schopné ekonomicky přežít demografický propad, který během pěti let sníží velikost ročníku 19tiletých mladých lidí z dnešních na něco přes To představuje ohromný pokles, s kterým se všechny vysoké školy budou muset vypořádat.

19 19 Já se osobně domnívám, že k tomu, aby soukromá vysoká škola dostávala finanční podporu od státu, by musely existovat velmi pádné důvody a já jsem žádný takový důvod zatím neslyšel. Soukromé vysoké školy účtují školné, které jim nikdo neomezuje, a měly by tedy být schopné se s ekonomickými problémy samy vyrovnat. Na druhé straně veřejné vysoké školy se zdají podfinancované, což je částečně způsobené relativně nízkým příspěvkem na jednoho studenta, který je stanoven státem. Pokud je někde zapotřebí více peněz, tak je to na veřejných vysokých školách. Není ovšem jasné, odkud je vzít. Neumím si představit, jak by se finanční podpora soukromých škol od státu zdůvodnila v současné ekonomické situaci - krize by asi bylo lepší slovo - kdy schodek státního rozpočtu neklesá, celkový státní dluh je kolem jednoho bilionu Kč a jenom na úrocích na tento dluh stát splácí několikráte více, než dává na vysoké školství.

20 20 Jakého druhu jsou připomínky ze strany samotných škol? Jsou konstruktivní, nebo spíše projevem snahy zachovat status quo? Jakákoliv změna nutně vyvolá připomínky ať již kladné, či záporné. To je, myslím, normální proces a vždy si připomenu slova Winstona Churchilla, který řekl, že když se snažíte něco změnit a nikdo proti tomu nic nenamítá, tak to asi nemá cenu začínat. Vyskytla se již řada připomínek, z nichž některé jsou pozitivní, jiné spíše kritizují či hájí status quo. Mohu říci, že na posledním zasedání Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání jsme strávili dost času tím, že jsme procházeli bod po bodu všemi připomínkami, které jsme obdrželi.

21 21 Pokud bude reforma prosazena, na jak dlouho se plánuje její aplikace? Mně se nelíbí vaše představa, že se takováto základní reforma bude muset jaksi prosazovat. Z Cambridge, kde žiji přes 40 let, jsem zvyklý na to, že v takovýchto věcech všichni, jak se říká, táhneme za jeden provaz. A pokud tomu tak je, potom si můžeme dovolit o rozdílných názorech veřejně diskutovat. Snažím se takovou otevřenou diskuzi o vysokém školství vést i zde, ale není to lehké. Lidé si občas neuvědomují, že již nežijeme v minulém století, že jsme plnoprávným členem Evropské unie a že Rakousko-Uhersko je dávná minulost (i když s Rakouskem stále máme dost společného). Není to lehká práce, i když nejde o nic jiného než o zlepšení českého vysokého školství, které vždy mělo dobré jméno. Z dobré pověsti se však věčně žít nedá. Čtyřicet let totality naše vysoké školství poznamenalo a upřímně vzato urychlené zavedení Boloňské deklarace také příliš nepomohlo.

22 22 České vysoké školství musíme postavit na správnou základnu a umožnit těm univerzitám, které k tomu mají odborné předpoklady, stát se opravdovými centry excelence a ne masovou líhní průměrných vysokoškoláků. Na druhé straně bychom všeobecně měli dostat bakalářský stupeň na úroveň, jakou má jinde ve světě, kde představuje ukončené vysokoškolské vzdělání. Zde vidím důležitou roli jak pro některé veřejné vysoké školy, tak i pro vysoké školy soukromé či vybrané vyšší odborné školy. K tomu je tato reforma nutná, ale nejdříve si musíme sjednotit názory, jak toho dosáhnout. Bohužel v tomto státě se cokoliv, o čem se začne veřejně diskutovat či psát v novinách, stává politickou otázkou. Je to škoda. Jedná se o naši mladou generaci a o budoucnost národa. V tom bychom měli být zajedno a ne to muset prosazovat. Děkuji za rozhovor

23 23 Věda nikdy nic neprosazuje, věda vypovídá. Věda neusiluje o nic jiného než o pravdivé a adekvátní výpovědi o svém předmětu. Vědec prosazuje pouze dvě věci, totiž pravdu a poctivost, prosazuje je sám před sebou a i před ostatními vědci. Erwin Schrödinger (1956)

24 24 Za šesté. Po mém soudu nelze otázky školství ani řešit, ani ovládat finančními pákami. Jde o oblast ideovou a pracuje se s lidmi. Používat metaforu i praxi tržních pravidel průmyslu je nebezpečné. Žáci nejsou surovinou a zmetky nelze recyklovat. … Za osmé. Je třeba uvážit, zda stále diskutovaný nedostatek peněz ve školství není ve značné míře způsobován nevhodnou alokací. V resortu školství jako i jinde jsou velké sumy peněz vydávány na zbytečné akce a programy, které nejen nic nepřinesou, ale dokonce podrývají základní práci škol. Petr Piťha ( )

25 25 G Chr. Dopplera, Praha, F, G. Placzek G Kpt. Jaroše, Brno, M G Bílovec, M-F G Polička, G. Placzek G Velké Meziříčí FOMF G Jevíčko FOMF, DM

26 26 Lingvistika, nejen klasická (Fakulta filozofická?!) Dějepis – historie Matematika – axiomatika Fyzika – setrvačnost Čeština – rukopisy, logika, přírodní vědy, etika

27 27 Těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, není-li vnějšími silami nuceno tento stav změnit. 1. NEWTONŮV AXIOM Těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném pohybu v daném směru, není-li vnějšími silami nuceno tento stav změnit.

28 28 E = c 2. m PRINCIP EKVIVALENCE M = s. V

29 29 M = s V Formy látky: tuhá, kapalná, plynná, plazma. hmotnost, objem PRINCIP EKVIVALENCE Formy hmoty: látková; záření; pole. E = c 2 m

30 30 Nevysv ě tlitelný smutek je p ř edzv ě stí nenadálého št ě stí Indické (?) přísloví (?) (+–???)


Stáhnout ppt "1 Konference a valná hromada Asociace ředitelů gymnázií Medlov, 24-26. 3. 2010 GYMNÁZIA A VYSOKÉ ŠKOLY Martin Černohorský Ústav teoretické fyziky a astrofyziky."

Podobné prezentace


Reklamy Google