VÝZVY PRO INOVAČNĚ ZALOŽENOU KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉ EKONOMIKY Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz www.cesvsem.cz.

Prezentace na téma: "VÝZVY PRO INOVAČNĚ ZALOŽENOU KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉ EKONOMIKY Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz www.cesvsem.cz."— Transkript prezentace:

1 VÝZVY PRO INOVAČNĚ ZALOŽENOU KONKURENCESCHOPNOST ČESKÉ EKONOMIKY Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz www.cesvsem.cz

2 2 Ročenka konkurenceschopnosti 2006 - 2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální kvalita Inovační výkonnost Kvalita lidských zdrojů Odvětví a regiony

3 3 I. Regionální dimenze konkurenceschopnosti Evropské memorandum o klastrech Inovační výkonnost jako podmínka vysoké a rostoucí životní úrovně Inovační výkonnost silně geograficky koncentrovaná Klastry = regionální koncentrace specializovaných firem a institucí propojených různorodými vazbami a přeléváními, představují prostředí příznivé pro inovace

4 4 Inovační předpoklady regionálního rozvoje Propojení (rizikového) kapitálu, kvalifikací, excelence ve výzkumu v klastru Propojení inovačních klastrů (včetně přeshraničního) Inovační prostředí klastru – nové výhody a příležitosti zejména pro menší subjekty Vysoká přitažlivost pro příliv kapitálu, lidí a znalostí Inovace závisí NEJEN na vstupech, ale i na rámcových podmínkách jejich využití Podmínky podnikání (na straně nabídky a poptávky) ovlivňují rozhodnutí firem zda investovat do inovačně založené konkurence

5 5 II. Konkurenceschopnost a globalizace zrychlení růstové dynamiky, zlepšení statické a dynamické efektivnosti růst podílu na světovém trhu a začlenění do nadnárodních produkčních řetězců (PZI) konvergence ekonomické úrovně vyčerpává nákladovou výhodu nezbytný je rozvoj vlastních inovačních schopností (inovačně založená konkurenceschopnost) nové zdroje konkurenceschopnosti: jedinečné, soustavně inovované produkty a procesy s vysokou přidanou hodnotou, produkované a aplikované vzdělanými pracovníky v pružném prostředí

6 6 Konkurenceschopnost a globalizace konkurenceschopnost EU: další směřování Lisabonské strategie, perspektivy ERA, rozdíly inovační výkonnosti v rámci EU, specifika pozice nových členských zemí rozvíjející se trhy: rychle rostoucí inovační výkonnost a nabídka kvalitativně náročných kapacit při nízkých nákladech, průnik do segmentů s vyšší technologickou náročností soutěž o kvalitativně náročné faktory: zahraniční investice do výzkumu, produkce a mobilita mozků

7 7 II. Výzkum a inovace pro konkurenceschopnost technologické dohánění: absorpční kapacita díky systémovým změnám, vnější otevřenosti, technologickému transferu, rozvoji vzdělávacích a výzkumných kapacit sektor zahraničních firem: růst podílu odvětví s vyšší technologickou náročností, ale s nízkou znalostní intenzitou (VaV, kvalifikace), nízký podíl odvětví založených na vědě/s vysokou přidanou hodnotou nízká produktivita NIS: chybějící lidské a technologické zdroje a infrastruktura špičkové úrovně, resp. nízká efektivnosti jejich využití

8 8 Výzkum a inovace pro konkurenceschopnost špatně nastavený systém podpory inovační výkonnosti, nízká úroveň inovační poptávky firemního sektoru, slabé propojení klíčových subjektů inovačního systému vznik a rozvoj špičkových inovačních kapacit a inovačního prostředí není účinně podporován – ani systémově, ani specificky rostoucí prostředky na vzdělávání a výzkum mají pouze slabý proinovační dopad, technologická úroveň produkce a inovační výkonnost se zvyšují pouze pozvolna

9 9 Výzkum a inovace pro konkurenceschopnost středně technologicky náročná odvětví nestačí pro výraznější posun konkurenceschopnosti nových členských zemí nutný efektivní inovační systém s dynamickým jádrem špičkových technologií obalený shlukem znalostně náročných, úzce propojených aktivit (inovační klastry) zásadní význam propojení horizontálních a vertikálních podpůrných nástrojů (proinovační prostředí a důraz na excelenci se silnými přelévacími efekty)

10 10 Výzkum a inovace pro konkurenceschopnost nutný systémový přístup inovační politiky nové generace propojující klíčové aktéry a aktivity inovačního systému diskuse používání cílených podpor, posun k vertikálním politikám (technologické platformy), nové charakteristiky inovací (služby), jejich ochrany a měřitelnosti (otevřené inovace) propojení subjektů a zdrojů inovačního systému a jejich interakce, bariéry institucionálních sektorů význam širšího prostředí pro inovační výkonnost – kvalita regulace, daňové politiky, podmínky podnikání, pružnost trhu práce, stabilita a předvídatelnost prostředí, vztah k riziku

11 11 Výzkum a inovace pro konkurenceschopnost zaostávání v inovačních výstupech a jejich využití oproti vstupům, nutný důraz na kvalitativní ukazatele a strukturu a efekty vynakládaných zdrojů, efektivní využívání veřejné podpory při rozvoji infrastruktury dostupnost lidských zdrojů se zlepšuje, problémem je nízký podíl střední generace výzkumných pracovníků v akademických sektorech slabá role vysokých škol jako inovačního aktéra, přežívání duálního systému, neefektivnost řízení (institucionální rigidita), uzavřenost vůči vnějším (inovačním) podnětům, nedostatečná diferenciace podle výkonnosti

12 12 III. Průzkum pro Inovační fórum: Strategie a překážky inovačně založené konkurenceschopnosti ČR Politika podpory výzkumu a inovací Programy podpory výzkumu a inovací Akademické sektory (VŠ a AV) Podnikový sektor Regionální inovační systém

13 13 1. Nejvýznamnější bariéry rozvoje NIS Nedostatečná motivace/podpora komercionalizace výsledků výzkumu na VŠ a AV Nedostatečné výdaje na podporu VaI Slabá spolupráce mezi ak. sektory a firmami Chybějící koncepční rámec podpory VaI Nesystémová podpora výzkumu a inovací Nízké výdaje firem na inovační aktivity

14 14 A. Politika podpory výzkumu a inovací Nízké veřejné výdaje na podporu VaI Chybí koncepční rámec VaI pro konkurenceschopnost Podpora ve VaI je nesystémová B. Programy podpory výzkumu a inovací Mnoho programů/aktivit → rozdrobenost zdrojů/kapacit Nevhodná kritéria a postupy při výběru projektů Programy podpory nezohledňují specifika MSP C. Akademické sektory (VŠ a AV) Nedostatečná motivace/podpora komercionalizace výsledků Slabá spolupráce mezi akademickými sektory a firmami Nedostatek výzkumníků/jejich nevhodná struktura (věková, kvalifikační) D. Podnikový sektor Nízké výdaje firem na inovační aktivity Nedostatek inovačně zaměřených firem Nevhodné zaměření programů na podporu podnikového výzkumu E. Regionální inovační systém Slabé vazby znalostních institucí k regionálním problémům Chybí regionální rozměr národní politiky podpory VaI V koncepcích rozvoje krajů chybí regionální inovační strategie

15 15 2. Nejvýznamnější strategie v rozvoji NIS Investice do VaI jsou významnou společenskou a politickou prioritou Podpora komercionalizace výsledků výzkumu v akademických sektorech Zatraktivnění studia přírodov. a tech. oborů Diferenciace financování VŠ podle úrovně jejich výzkumu Podpora spolupráce mezi podniky a akad. sektory

16 16 A. Politika podpory výzkumu a inovací Investice do VaI jsou významnou společ. a polit. prioritou Realizace dlouhodobých tematických priorit VaI Odpovídající koordinace správy a financování VaI B. Programy podpory výzkumu a inovací Vyžadována spolupráce mezi sektory NIS Vyžadováno spolufinancování ze soukromých zdrojů Zohledněny specifické potřeby inovačních aktérů C. Akademické sektory (VŠ a AV) Účinná podpora komercionalizace výsledků výzkumu Přírodovědné a technické obory atraktivní pro kvalitní uchazeče Diferenciace financování VŠ (fakult) podle úrovně výzkumu D. Podnikový sektor Podpora spolupráce mezi podniky a akademickými sektory Podpora začínajících inovačních podniků Fiskální pobídky pro realizaci VaI zaváděné podle potřeb firem E. Regionální inovační systém Rozvoj inovační infrastruktury v regionech (TP, inkubátory) Snižování meziregionálních rozdílů v úrovni kapacit VaI Motivace regionálních subjektů k zapojení do rozvoje RIS

17 17 3. SWOT analýza Silné stránky Tvůrčí a inovační schopnosti obyvatel Příznivá vzdělanostní struktura Tradice průmyslového výzkumu Dílčí příklady významných výzkumných a inovačních úspěchů Růst vstupů do výzkumu a kvality infrastruktury Slabé stránky Nekoncepčnost, nesystémovost, nekoordinovanost podpory VaI Nízká úroveň tvorby a administrativy programů podpory Nedostatečné propojení akademických sektorů a firem Nízká inovační poptávka Nízká úroveň managementu akademických sektorů a využití výsledků VaI

18 18 SWOT analýza Příležitosti Využití prostředků ze strukturálních fondů Účast v mezinárodní spolupráci Rozvoj progresivních oborů Využití znalostního transferu zahraničních firem/zkušeností Větší zapojení soukromých zdrojů do VaI Hrozby Nevhodné/neefektivní využití strukturálních fondů Odliv mozků (vnitřní a vnější) Nedostatek specifických vysokých kvalifikací Rostoucí konkurence méně vyspělých zemí Nezachycení progresivních oborů a trendů

19 REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST V ČESKÉ REPUBLICE Jaroslav Kahoun Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz www.cesvsem.cz

20 20 I. REGIONÁLNÍ REPREZENTATIVNOST REPREZENTATIVNÍ ÚDAJE: Údaje za místní jednotky (pracoviště): HDP, HPH, THFK, ukazatele výzkumu a vývoje Údaje vztažené k bydlišti domácností: nezaměstnanost, kvalifikace obyvatelstva a postavení v zaměstnání, migrace, střední délka života obyvatelstva

21 21 REGIONÁLNÍ REPREZENTATIVNOST MÁLO REPREZENTATIVNÍ ÚDAJE: Údaje jen podle sídel organizací: přímé zahraniční investice, průměrné mzdy publikované ČSÚ, počty patentů,… Údaje s omezenou reprezentativností: zjišťované za místní jednotky, ale s koncepčních důvodů problematicky zachytitelné – např.: export

22 22 II. HODNOCENÍ REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI 1. INDEX REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

23 23 INDEX REGIONÁLNÍ KONKURENCECHOPNOSTI Index regionální konkurenceschopnosti ve třech kategoriích: 1) ekonomické výkonnosti 2) inovační výkonnosti 3) kvality života samostatně v dosažené úrovni a dynamice vývoje (za 5 let) v každé kategorii

24 24 INDEX REGIONÁLNÍ KONKURENCECHOPNOSTI Pořadí krajů ohodnoceno prostřednictvím percentil vyjadřujících procento regionů, které u sledovaného ukazatele dosahují horších hodnot než sledovaný kraj Vybrány 4 klíčové ukazatele za každou ze třech kategorií Z průměru výsledků v dílčích ukazatelích sestaven index regionální konkurenceschopnosti

25 25 Úroveň a dynamika vývoje konkurence- schopnosti krajů (2001–2005, 2005)

26 26 Úroveň a dynamika vývoje konkurence- schopnosti krajů (2001–2005, 2005)

27 27 2. EKONOMICKÁ VÝKONNOST Hrubý domácí produkt Produktivita práce Nezaměstnanost Tvorba hrubého fixního kapitálu

28 28 EKONOMICKÁ VÝKONNOST Rok 2005 HDP na 1 obyvatele, ČR=100 Produktivita práce, ČR=100 Míra nezaměstnanosti % THFK na 1 obyvatele, ČR=100 ČR100 7,9100 Hlavní město Praha2091463,5241 Středočeský kraj931075,2102 Jihočeský kraj89905,0105 Plzeňský kraj96935,196 Karlovarský kraj787610,986 Ústecký kraj818814,577 Liberecký kraj80846,571 Královéhradecký kraj89904,865 Pardubický kraj82855,665 Vysočina84926,878 Jihomoravský kraj92938,196 Olomoucký kraj788610,061 Zlínský kraj80889,465 Moravskoslezský kraj829113,972

29 29 EKONOMICKÁ DYNAMIKA Rok 2005 HDP na 1 obyvatele s.c., 2005/2001 Produktivita práce, 2005/2001 Míra nezaměstnanosti 2005/2001 THFK na 1 obyvatele 2005/2001 ČR116,6115,697,2112,3 Hlavní město Praha113,7109,990,7151,6 Středočeský kraj120,0121,977,3112,6 Jihočeský kraj116,4116,689,3102,1 Plzeňský kraj120,5118,888,2119,7 Karlovarský kraj111,1113,8148,064,2 Ústecký kraj116,5117,3108,8113,0 Liberecký kraj108,9109,7104,7111,7 Královéhradecký kraj114,2115,778,8106,1 Pardubický kraj117,2114,688,091,8 Vysočina115,6118,4111,9105,3 Jihomoravský kraj116,1113,794,8136,7 Olomoucký kraj119,4116,396,166,3 Zlínský kraj116,3117,5110,690,3 Moravskoslezský kraj121,5118,797,289,0

30 30 EKONOMICKÁ VÝKONNOST : úroveň a dynamika

31 31 EKONOMICKÁ DYNAMIKA Dochází k prohlubování makroekonomických disparit – regiony s vysokou úrovní dosahují i vysokého růstu (zejména Plzeňský a Středočeský kraj) a naopak (zejména Karlovarský a Liberecký kraj) K oživení dochází v Moravskoslezském kraji (ocelářský průmysl) a v Ústeckém kraji (energetika, chemický průmysl)

32 32 2. INOVAČNÍ VÝKONNOST Ukazatele výzkumu a vývoje Přímé zahraniční investice Přidaná hodnota v technologicky náročných odvětvích Kvalifikace a postavení v zaměstnání

33 33 INOVAČNÍ VÝKONNOST Rok 2005 Výdaje na V a V na 1 obyvatele Stav PZI na 1 obyvatele HPH v high-tech prům. a sl.. na 1 obyvatele VŠ v % v pracovní síle ČR100,0 13,7 Hlavní město Praha326,5406,8191,328,5 Středočeský kraj180,589,4143,911,1 Jihočeský kraj62,352,980,311,4 Plzeňský kraj49,868,689,110,8 Karlovarský kraj6,140,543,38,5 Ústecký kraj17,473,670,57,6 Liberecký kraj62,881,498,210,3 Královéhradecký kraj51,837,799,611,2 Pardubický kraj78,354,9102,111,9 Vysočina33,652,493,211,3 Jihomoravský kraj99,964,378,716,6 Olomoucký kraj52,142,277,913,0 Zlínský kraj64,539,181,112,4 Moravskoslezský kraj42,352,365,011,5

34 34 INOVAČNÍ DYNAMIKA Dynamika vývoje Výdaje na Va V na 1 obyvatele, 2005/2001 Stav PZI na 1 obyvatele, 2004/2000 HPH v high-tech. na obyvatele, 2005/2002 VŠ v % v pracovní síle, 2005/2001 ČR148,8156,3124,2119,2 Hlavní město Praha155,0152,2111,9114,0 Středočeský kraj116,0129,6125,6129,5 Jihočeský kraj199,1133,2121,4119,5 Plzeňský kraj173,3142,2127,4110,5 Karlovarský kraj111,8146,6127,0112,2 Ústecký kraj117,5124,0147,5116,1 Liberecký kraj152,4276,4128,3124,6 Královéhradecký kraj171,5151,8131,7106,3 Pardubický kraj165,2155,6120,6133,6 Vysočina222,4235,1130,0148,2 Jihomoravský kraj152,5176,4124,8126,7 Olomoucký kraj186,3189,1134,9116,5 Zlínský kraj231,1143,1114,9126,3 Moravskoslezský kraj125,1225,5134,5110,6

35 35 INOVAČNÍ VÝKONNOST : úroveň a dynamika

36 36 INOVAČNÍ VÝKONNOST Méně rovnoměrné rozložení než u ekonomické výkonnosti Praha a Středočeský kraj – ztrácí dynamiku (příčinou směřování investičních pobídek do jiných regionů, vysoký srovnávací základ, průmyslový rozvoj ostatních krajů) Vysočina a Olomoucký kraj – vysoká dynamika (příčinou nízká výchozí základna, PZI směřující do technologicky náročnějších provozů)

37 37 3. KVALITA ŽIVOTA Vnitrostátní migrace Kvalita životního prostředí Kriminalita Střední délka života obyvatelstva

38 38 KVALITA ŽIVOTA Rok 2005 Přírůstek obyv. stěhováním v % populace Emise oxidu siř., uheln. a dusíku v t/km2 Počet trestných činů na 1 tis. obyv. Střední délka života ČR0,48,934,076,0 Hlavní město Praha1,019,981,076,8 Středočeský kraj1,36,832,075,2 Jihočeský kraj0,43,127,075,9 Plzeňský kraj0,44,128,075,4 Karlovarský kraj-0,110,133,074,4 Ústecký kraj0,230,840,073,7 Liberecký kraj0,35,735,075,3 Královéhradecký kraj0,35,121,076,2 Pardubický kraj0,28,920,075,5 Vysočina0,22,716,076,3 Jihomoravský kraj0,12,127,076,3 Olomoucký kraj0,03,923,075,9 Zlínský kraj0,04,217,075,7 Moravskoslezský kraj-0,136,828,074,5

39 39 ZMĚNA KVALITY Dynamika vývoje Přírůstek obyv. stěhováním, 2005/2001 Emise oxidu siř., uhel. a dusíku t/km2, 2004/2000 Počet trestných činů na 1 tis. obyv., 2005/2001 Střední délka života, 2004/2000 ČR100,895,195,8101,3 Hlavní město Praha102,171,294,8100,9 Středočeský kraj104,096,688,4101,3 Jihočeský kraj100,989,298,4101,0 Plzeňský kraj101,087,897,6100,9 Karlovarský kraj100,180,198,2100,7 Ústecký kraj100,896,3110,7100,7 Liberecký kraj100,488,3103,7101,6 Královéhradecký kraj100,288,890,4101,0 Pardubický kraj100,184,997,4100,3 Vysočina100,191,495,1101,4 Jihomoravský kraj100,398,196,8101,3 Olomoucký kraj99,888,992,0101,2 Zlínský kraj99,983,682,9101,3 Moravskoslezský kraj99,4107,193,6100,8

40 40 KVALITA ŽIVOTA: úroveň a dynamika

41 41 KVALITA ŽIVOTA Rozdíl mezi severem a jihem republiky Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj (nejhorší postavení - vliv vysoké míry nezaměstnanosti a průmyslu zatěžujícího životní prostředí) Ostatní regiony s odstupem na lepších pozicích (nejlepší postavení Vysočina, Jihomoravský a Jihočeský kraj – vliv zachovalého životního prostředí)

42 42 III. REGIONÁLNÍ EXPORTNÍ VÝKONNOST A PZI UKAZATELE VÝVOZU A PZI PODLE KRAJŮ

43 43 1. REGIONÁLNÍ EXPORTNÍ VÝKONNOST ovlivněna hlavně odvětvovou strukturou HPH regionů: V přepočtu na obyvatele nejvyšší hodnoty u Středočeského, Plzeňského a Pardubického kraje (147 % - 173 % průměru ČR) Nejnižší hodnoty u Prahy, Olomouckého a Jihomoravského kraje (52 % - 64 % průměru ČR)

44 44 REGIONÁLNÍ EXPORTNÍ VÝKONNOST Podíl na vývozu ČR celkem (%) Podíl vývozu na HDP (%) Vývoz na 1 obyv. (ČR=100)Vývoj 2006/ 2005 PHA6,016,3 52,0119,4 STC19,5125,7 173,2110,6 JHC4,452,4 71,3106,6 PLZ8,1107,2 151,4118,4 KVA2,470,3 80,6103,5 UNL6,769,1 83,8110,2 LIB4,583,5 106,7103,0 KVH4,259,9 78,496,8 PAR7,2119,2 146,7108,9 VYS4,367,7 86,0110,5 JHM7,147,1 64,3113,4 OLO3,955,7 62,2107,0 ZLI4,868,9 83,6109,7 MVS10,566,4 85,5111,0

45 45 REGIONÁLNÍ EXPORTNÍ VÝKONNOST Údaje o vývozu sledovány za místní jednotky, v řadě případů však problematické zachycení původu zboží a místo produkce bývá nahrazeno místem odeslání zboží či realizace transakce

46 46 REGIONÁLNÍ EXPORTNÍ VÝKONNOST Vývoz na 1 obyvatele (velikost bublin) ve srovnání s pořadím regionů (od nejnižších hodnot k nejvyšším) u HDP na 1 obyvatele a PZI na 1 obyvatele

47 47 REGIONÁLNÍ EXPORTNÍ VÝKONNOST existuje korelace mezi hodnotou přímých zahraničních investic (PZI) a velikostí exportu na jednoho obyvatele výjimkou je Praha, jejíž výsledky jsou zkresleny zachycováním PZI do sídel společností

48 48 REGIONÁLNÍ EXPORTNÍ VÝKONNOST korelace vývozu a HDP na obyvatele je jen malá – regiony s nižším HDP na obyvatele (Pardubický a Liberecký kraj) jsou exportně výkonné naopak rozvinuté regiony z hlediska HDP na obyvatele v exportní výkonnosti na hlavu často zaostávají (Praha, Jihočeský, Jihomoravský a Královéhradecký kraj) – výjimkou jsou Plzeňský a Středočeský kraj

49 49 2. REGIONÁLNÍ PZI

50 50 REGIONÁLNÍ PZI Úroveň přímých zahraničních investic koreluje s celkovou ekonomickou úrovní - regiony s nízkým podílem PZI na HDP (Zlínský, Olomoucký a Karlovarský kraj) vykazují současně nízkou úroveň HDP na 1 obyvatele ve srovnání s ostatními kraji a naopak