Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pravěk Seminární práce do IT. Pravěk Hlavní podíl na tělesném a duševním rozvoji měla práce. Prací si lidé opatřovali potravu a vše co potřebovali k uhájení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pravěk Seminární práce do IT. Pravěk Hlavní podíl na tělesném a duševním rozvoji měla práce. Prací si lidé opatřovali potravu a vše co potřebovali k uhájení."— Transkript prezentace:

1 Pravěk Seminární práce do IT

2 Pravěk Hlavní podíl na tělesném a duševním rozvoji měla práce. Prací si lidé opatřovali potravu a vše co potřebovali k uhájení života. Právě podle toho, jak si lidé dokázali obstarávat potravu, se celý pravěk dělí na dvě období: 1) období přisvojovacího hospodářství – trvalo téměř tři milióny let, lidé se živili sběrem plodů a lovem zvěře. Přisvojovali si to, co příroda poskytovala. Lidé jsou závislí pouze na přírodě (neschopni se podílet na výrobě potravin – neexistovalo zemědělství). 2) období výrobního hospodářství – začalo přibližně před lety, vzniklo zemědělství a chov domácích zvířat. Lidé si už cílevědomě začali vyrábět to, co potřebovali k obživě.

3

4 Vývoj pravěku Člověk Člověk má společné předchůdce, asi před 14 mil. lety př.n.l. se začala oddělovat čeleď Hominidae, začíná Hominizace (polidšťování) - napřimování postavy a chůze po zadních končetinách, vývoj ruky jako orgán práce, ústup zvířecího vzezření obličeje (vytváření brady a čela), růst objemu mozku a tím klenutí lebky, vznik řeči. Vývoj nejbližších předchůdců člověka: RAMAPITHECUS (14 – 10 mil. př.n.l.) AUSTROLOPITHECUS (5 – 1 mil. př.n.l.) 1 m vysoký, pohyb z části o dvou, vegetarián, příležitostně používal nástroje objevoval se v Indii, Africe,Číně, Evropě člověk jižní, 120 cm vysoký, téměř vzpřímený, pohyb o dvou, schopnost používat jednoduchých nástrojů (větev, kámen). stavbou kostry připomíná člověka, ale mozek neměl ani poloviční, už žere maso a objevuje se v Africe

5 HOMO HABILIS (3 – 1 mil. př.n.l.) = člověk zručný první člověk, 125 cm vysoký, dokonale vzpřímený, nápadně větší mozkovna, zdokonalení stavby ruky, vyklenuté chodidlo, vědomé používání a zhotovování nástrojů, artikulované zvuky nemá pevné sídlo – úkryty, sbírá ovoce, bobule, příležitostně drobné živočichy objevoval se v Africe - Tanzánie HOMO ERECTUS (1 – mil. př.n.l.) = člověk vzpřímený 160 cm vysoký, větší obsah mozkovny, hrubě opracované kamenné nástroje,znalost ohně mohutná postava, chyběl bradový hrbol, vzrůstá úloha tlupy - jeskyně objevoval se ve východní Africe, Sumatře, Německu a v Maďarsku HOMO SAPIENS ( př.n.l.) = člověk rozumný vysoká pracovní schopnost – nástroje z pazourku nebo křemene, uměl rozdělat oheň, rychlý duševní vývoj naleziště – Německo – Steinheim, mladší typ v Neardenthalu – př.n.l. – HOMO SAPIENS NEANDERTHALENSIS – Francie, Asie, Štramberk, Moravský kras HOMO SAPIENS SAPIENS ( př.n.l.) = člověk dnešního typu až 180 cm vysoký, vyklenuté čelo, brada vysunutá dopředu, zdatný lovec, pěstní klín, poměrně souvislá řeč, počátky prvního umění objevoval se ve Francii – Cro Magnon, Věstonice, Mikulov

6 Společnost V pravěku se utvářela společenství podle způsobu, jímž si lidé opatřovali obživu. Nejvýrazněji a nejhlouběji se tyto změny v uspořádání společnosti začaly projevovat s přechodem k zemědělství, chovu dobytka a řemeslné výrobě. Ve společenství lidí se jedni začali věnovat zemědělství, druzí chovu dobytka, jiní řemeslné výrobě. Při této společenské dělbě práce bylo nutné, aby ji někdo řídil. Společenstvo lidí se začalo vnitřně rozdělovat na vrstvy, specializované jen na určitý druh činnosti. Právě vznik tohoto vnitřního rozvrstvení pospolu žijících lidí uzavírá celou epochu pravěku.

7

8 ROZDĚLENÍ PRAVĚKU

9 PALEOLIT (palios – starý, lithos – kámen) = starší doba kamenná STARŠÍ PALEOLIT AUSTROLOPITHECUS – pouze v Africe – sběr plodin HOMO ERECTUS – podstatně rozšířenější – Evropa. Byl i nás. Začal používat pěstní klín, primitivní obydlí (pod převisy skal, ve vchodech do jeskyně, později chatrče z větví) STŘEDNÍ PALEOLIT NEANDERTHALENSIS – nepatří do vývojové větve člověka, byl specializován na dobu ledovou a nebyl schopen dalšího vývoje, znal oheň, byl schopen zabíjet na dálku (oštěp), uměl řeč, ale neuměl vyjádřit všechny své pocity. Začíná pohřbívat mrtvé – jisté náboženské představy. Gaňovec na Slovensku. MLADŠÍ PALEOLIT HOMO SAPIENS SAPIENS – u nás velké nálezy na jižní Moravě; uměl vyrábět nástroje z kamene, vzácné luky a šípy. Vzniká nejstarší lidské umění – asi př.n.l. - malby, rytiny ve skalách (ALTAMIRA ve Španělsku) = období matriarchátu –matri (žena), arché (vláda) – žena byla chápána jako udržovatelka rodu. Existovala přirozená dělba práce mezi mužem a ženou – muži se věnovali lovu a ženy sběru plodin, přípravě potravy STARŠÍ PALEOLIT (3 – mil. př.n.l.) STŘEDNÍ PALEOLIT ( – př.n.l.) MLADŠÍ PALEOLIT ( – př.n.l.) PALEOLIT

10

11 MEZOLIT – mesos = střední doba kamenná ( – př.n.l.) Na konci mladší doby kamenné došlo k oteplení = konec doby ledové – změna krajiny, místo severské tundry převládá lesnatá krajina – vymírají velká severská zvířata a objevují se dnešní – jelen, zajíc apod. Nová zvířata byla rychlejší, ale bylo z nich málo masa – rozšíření luku, rybolovu. Objevují se první složené (kombinované) nástroje – kamenné hroty zasazené do dřeva. Ochočování zvěře – lov mláďat a následná domestikace (pes, kočka, vepř) = závěrečná fáze přisvojovacího hospodářství MEZOLIT

12 NEOLIT NEOLIT – neos = nová, mladší doba kamenná (7 000 – př.n.l.) - období výrobního (produktivního) hospodářství – vlastní produktivní účast na tvorbě životních potřeb (zemědělství, pastevectví) – postupný proces, ale nakonec je už lov doplňující - NEOLITICKÁ REVOLUCE = došlo k přechodu od lovu a sběru k zemědělství a pastevectví; první společenská dělba práce - neolit byl v různých oblastech v různou dobu – nejdříve kolem 9. tisíc. př.n.l. v oblasti Iránu, Iráku, Izraele, Sýrie; 8. tisíc. př.n.l. - Dálný východ, Evropa až konec 6.tisíc. př.n.l. - kamenné nástroje (sekera, srpy), orací nářadí (hák, rádlo) – využití tažné síly zvířete - hrnčířství – k uskladnění zrní, mléka, vody - lidé se sdružovali v rodových svazech – kmeny (MATRILINEÁRNÍ ROD = neexistuje soukromé vlastnictví) - obydlí – ze sušených hliněných rud (cihly), pro velkorodiny s ohništěm – lepší obživa; nárůst počtu lidí – hledání nové půdy, docházelo k vypalování lesů, přesuny - po vyčerpání půdy, začaly vznikat první vesnice – tzv. NEOLITICKÉ SÍDLIŠTĚ – osady vesnického typu, nejdéle pobyli na jednom místě asi 14 let, ale po čase se opět vraceli - umění – NEOLITICKÉ KULTURY VOLUTOVÁ KERAMIKA (LINEÁRNÍ) - ryté spirálové ozdoby (u nás Bylany u Kutné Hory) - od konce 6. tisíc. – 5. tisíc. př.n.l.

13 VYPÍCHANÁ KERAMIKA - navazuje na lineární keramiku, místo čar dělají vpichy - konec 5. tisíc. – 4. tisíc. př.n.l. - Praha – Šárka LENGYELSKÁ KERAMIKA (LENDĚLSKÁ) – tzv. MALOVANÁ - u nás v průběhu 4. tisíc. př.n.l.

14 ENEOLIT ENEOLIT = pozdní doba kamenná (Evropa – př.n.l.), u nás asi 4. tisíc. př.n.l. - stále převaha kamenných nástrojů - kmeny se dělí na PASTEVECKÉ a PĚSTUJÍCÍ ROSTLINY – kmeny jsou tak více schopny vyprodukovat; dochází ke směně a kmen, který je chudý, vyvolává konflikty a války – vzrůstá význam muže jako válečníka = PATRIARCHÁT -k-kultury: KULTURA NÁLEVKOVITÝCH POHÁRŮ – 4. tisíc. př.n.l. (od Nizozemí přes Ukrajinu), nálevkovitě se rozvírající hrdla pohárů, orba hákem, počátek METALURGIE KULTURA KANELOVANÉ KERAMIKY – 4. tisíc. př.n.l. (Morava, Slovensko, Rakousko),hlavní zdobný prvek KANELURA, žlábkování, pohřby a diferenciace, znalost vozu KULTURA ŠNŮROVÉ KERAMIKY – 3. tisíc. př.n.l. (Evropa – Indoevropské kmeny), na hrdle nádob otiskli kroucenou šňůrku KULTURA ZVONCOVÝCH POHÁRŮ – 3. tisíc. př.n.l., kultura bojovných kočovných lukostřelců, nádoby vypadaly jako obrácené zvony – červené s bílým dekorem, bohatě zdobené - náboženství - polyteismus - vynález písma: piktograf – hieroglyfy = klínové písmo

15

16 DOBA BRONZOVÁ DOBA BRONZOVÁ (Střední Evropa – 700 př.n.l.) - v Mezopotámii už kolem roku př.n.l. - objev bronzu znamenal ulehčení a zrychlení práce, plně začal fungovat směnný obchod - hlavním zdrojem obživy bylo stále zemědělství, rozšíření chovu dobytka, úprava a konzervace potravin - pokrok v metalurgii – dosud zpracování kovu za studena, pak tavení pomocí dřevěného uhlí - došlo k specializaci – oddělení řemesel od zemědělství =2. společenská dělba práce (samostatné zaměstnání některých jedinců) - ve společnosti došlo k SOCIÁLNÍ DIFERENCIACI = rozdělení obyvatel podle majetku, lze to poznat podle hrobů - opevnění fungují jako správní a výrobní centra, ve střední Evropě nedošlo ještě k vytvoření státu – HRADISKA STARŠÍ DOBA BRONZOVÁ ( 1900 – př.n.l.) vyspělá UNĚTICKÁ KULTURA (1 800 – př.n.l.) od Německa na Slovensko, rozvinuté zemědělství, jemně propracované šperky, tkaní látek, perfektně vypracovaná keramika STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ (1 500 – př.n.l.) MOHYLOVÁ KULTURA (1 500 – př.n.l.), převážně pastevci z východu pohřbívali pod navršené mohyly – hroby kostrové i žárové, nové zbraně – dlouhé bronzové meče

17 MLADŠÍ DOBA BRONZOVÁ (1 200 – 700 př.n.l.) KULTURA POPELNICOVÝCH POLÍ (od Německa po Ukrajinu), převážně zemědělci, většinou žárové pohřbívání – popel uložen do keramických nádob, velké opevněné osady s obrannou funkcí, vládla rodová aristokracie, používali se přilby a pancíře Polyteismus = zbožňování některých přírodních jevů, oběti zvířat a lidí - doklady rituálního kanibalismu 2 skupiny – SV Čechy – LUŽICKÉ POPEL. POLE - stř. a JZ Čechy PODUNAJSKÁ POPEL. POLE

18 DOBA ŽELEZNÁ DOBA ŽELEZNÁ – asi od př.n.l. (oblast Malé Asie) - do stř. Evropy se dostává kolem r. 700 př.n.l. (SKYTSKÉ KMENY) STARŠÍ DOBA ŽELEZNÁ (700 – 400 př.n.l.) = doba halštatská významné středisko v hornorakouském Hallstattu bohaté nálezy z velkého pohřebiště svědčí o zámožnosti obyvatel, kteří se zabývali těžbou soli v tamějších dolech cenné památky jsou nalezeny ve stř. a SZ Čechách MOHYLY = komorové hroby svědčí o prohlubujících se majetkových a společenských rozdílech = VOJENSKÁ DEMOKRACIE zpočátku bronzové nářadí, hutnictví železa až později, konstrukce čtyřkol. vozů tažených dobytkem, růst majetkových rozdílů – velmoži KULTURA SLEZSKOPLATĚNICKÁ – V Čechy a S Morava MLADŠÍ DOBA ŽELEZNÁ (400 př.n.l. – přelom letopočtu) = doba laténská – keltská železo se stává běžným artiklem – zbraně. Nástroje (zdokonalení zem. – PLUH ) Pro danou dobu typické pronikání Keltů – OPPIDA Stradonice u Berouna, Závist u Prahy, Staré Hradisko u Prostějova, Třísov Keltové razili mince – DUHOVKA, BIATEC

19 používají hrnčířský kruh Keltové byli na přelomu vytlačeni z JV – Dákové (dnes Rumunsko), z J – Římany, ze Z – Germány Keltským dědictvím u nás jména některých řek – OHŘE, LABE, JIZERA KMENOVÁ ARISTOKRACIE = kněží – DRUIDOVÉ - kmen. stavby – MEGALITY (Stonehenge, Epona) Kultura Keltů přetrvala nejdéle v Z Evropě, ve Fr., v Belgii, v VB, Irsku Keltové razili od 2. st. př. Kr. zlaté a stříbrné mince, které vycházely z helénistických znaků – Čechy, Slovensko -Bratislava

20

21 PRAVĚK V ČECHÁCH První doklady lidské činnosti na našem území se pojí s tzv. VALOUNOVOU INDUSTRIÍ. Nejstarší člověk u nás (oblast Praha – Sedlec, Mlazice) se pokoušel si ulehčit život primitivními nástroji, které vyráběl z říčních valounů vzájemnými údery o sebe – připomínají pěstní klíny, které se u nás objevovaly jen zřídka, protože kvalitní a dobře štěpený kámen pazourek byl u nás vzácný. PRVOHORY na našem území znamenají, jako jinde v Evropě, spíše území trilobitů – zatím žádný lidský prapředek. Později usazeniny mořského zálivu u nás vytvořily ČESKOU TABULI KŘÍDLOVOU. V DRUHOHORÁCH byla S polovina pokrytá vodstvem a až v TŘETIHORÁCH se Čechy staly z většiny souší a pod vodní hladinou se schovávala celá Morava. Ve ČTVRTOHORÁCH nastal proces hominizace a kámen slouží jako první nástroj. Počátek českého paleolitu nelze přesně určit, musíme se spokojit pouze s domněnkami. Teprve v roce 1968 byl archeology objeven důkaz o existenci lidí v STARŠÍM PALEOLITU. Tím důkazem byl úlomek zubu ve Zlatém kopci v Přezleticích u Berouna. O působnosti STŘEDNÍHO PALEOLITU u nás svědčí první hroby – člověk měl již představy o posmrtném životě. V MLADŠÍM PALEOLITU se podnebí na našem území zhoršilo a nastala poslední doba ledová, což paradoxně přispělo ke zrychlení vývoje lidské kultury - dokonalejší nástroje, důmyslnější způsoby získávání potravy a odívání. Naleziště ml. paleolitu –Dolní Věstonice – Věstonická Venuše; Pavlov na J Moravě. V MEZOLITU se objevujeme někdy v době let př.n.l. Tato doba u nás zanechala horská plesa, bludné balvany a morénové valy, bažiny a močály pozvolna vysychaly.

22 Rozšiřují se pásma lesů – duby, jilmy, topoly. NEOLIT u nás začal teprve koncem 6. tisíc. př.n.l. – první zemědělci začali osidlovat před rokem př.n.l. – České Bylany, Nový Bydžov. V ENEOLITU se u nás pokusy o zpracování mědi děly jen okrajově, protože se rudy nacházely jen ojediněle – Marefy na Bučovisku, Smolín na J Moravě. První kultura na našem území v DOBĚ BRONZOVÉ byla únětická kultura, naleziště – mohylové poklady v Uherském Brodě. POPELNICOVÉ POLE u nás - oblast J Moravy osídlil lid hornodunajských popel. hrobů a S polovinu Čech a Moravy, lužický lid. V Kletnici v Pavlovských vrších vzniklo v mladší době bronzové opevněné hradisko TABULOVÉ HOŘE – dominantní postavení. Z DOBY ŽELEZNÉ se váže na našem území nález v Býčí u Adamova v Moravském krasu. Z DOBY HALŠTATSKÉ máme naleziště v Opatovicích na Pardubicku – sídliště s pohřebištěm. Dokladem Keltů u nás jsou knížecí hroby. Pravlastí Keltů byla krajina v oblasti horního toku Rýna a Podunají. První stopy keltského osídlení v Čechách pocházejí z 5. st. př.n.l., ale obsazení všech národních oblastí došlo až v 1.st. př.n.l., což je u nás spojeno s kmenem Bójů a od něhož je odvozen prapůvodní název českého území BOHEMIA. Konec Keltů v Českých zemích – s pokračujícím rozvojem se keltská společnost výrazně rozvrstvila, což asi napomohlo jejímu vnitřnímu rozkladu a tak nebyla schopna vzdorovat vnějším tlakům (germánských kmenů a Římanů). Kolem přelomu letopočtu keltský svět ve stř. Evropě zaniká, ale jeho dědictví přetrvává dodnes.

23 Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži Zpracovaly: Veronika Kopečková Pavla Romanová Rok: 2006 Třída: 4.B All rights reserved


Stáhnout ppt "Pravěk Seminární práce do IT. Pravěk Hlavní podíl na tělesném a duševním rozvoji měla práce. Prací si lidé opatřovali potravu a vše co potřebovali k uhájení."

Podobné prezentace


Reklamy Google