Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

¤ SOCIÁLNÍ A HOSPODÁŘSKÁ SFÉRA ¤ Sociální geografie = humánní (dříve socioekonomická G.; společensko hospodářský zeměpis) - studuje socioekonomickou sféru.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "¤ SOCIÁLNÍ A HOSPODÁŘSKÁ SFÉRA ¤ Sociální geografie = humánní (dříve socioekonomická G.; společensko hospodářský zeměpis) - studuje socioekonomickou sféru."— Transkript prezentace:

1 ¤ SOCIÁLNÍ A HOSPODÁŘSKÁ SFÉRA ¤ Sociální geografie = humánní (dříve socioekonomická G.; společensko hospodářský zeměpis) - studuje socioekonomickou sféru (SES, tvoří ji lidská společnost a její hospodářská činnost) ve vazbách s přírod- ním prostředím v prostoru a čase ◦ složky SES:obyvatelstvo sídla hospodářská činnost (zemědělství, prů- mysl, doprava, služby, cestovní ruch) ◦ dílčí disciplíny (zabývají se jednotlivými složkami SES): Demografie - věda o obyvatelstvu (vývoj, složení) Geografie sídel Ekonomická geografie (G. zemědělství, průmyslu, do- pravy, služeb a cestovního ruchu)

2 OBYVATELSTVO hlavní složka SES, tvůrce i spotřebitel všech vytvořených hodnot věda: geografie obyvatelstva (demografie) - zákonitosti prostorového rozmístění O. v různých historic- kých, sociálních a přírodních podmínkách Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (populace) na Zemi: - počet O. narůstal nerovnoměrně v různých obdobích, souviselo to: se stupněm rozvoje lidské společnosti s celkovým děním ve společnosti (války, epidemie)

3 ▪ tři výrazná období růstu počtu O.: ◦ neolitická revoluce (v 7. a 6. tisíciletí př.n.l.) - přechod od sběru plodin a lovu zvěře k zemědělství - pěstování rostlin a chov zdomácnělých zvířat (více po- travin  více lidí) ◦ průmyslová revoluce (od 2. pol. 18. století) - industrializace ze západní Evropy do ostatní a na jiné světadíly - rozvoj hospodářství, pokrok ve zdravotní péči, zvýšení ŽÚ- růst především počtu městského O. ◦ demografická revoluce - změny v chování O. vyvolané hospodářským a sociálním rozvojem (od primitivní reprodukce s vysokou porodností i úmrt- ností k novému řádu reprodukce zvanému d.r.) - 4 fáze (obr. 16 B Zeměpisný náčrtník):

4 I. fáze - nízký přirozený přírůstek (preindustriální společnost) - vysoká a stálá natalita (porodnost; kolem 35 ‰ ) - vysoká a kolísající mortalita (úmrtnost; kolem 35 ‰ ) (vysoká dětská úmrtnost, úmrtnost žen při porodu, epidemie, vál- ky, nízká produkce potravin, neúrody, úroveň medicíny) - nízká střední délka života II. fáze - rychle se zvyšující přirozený přírůstek (období industrializace) - vysoká, jen pomalu klesající natalita (nad 30 ‰) - rychlý pokles úmrtnosti (z 35 ‰ na 18‰) - nízká střední délka života III. fáze - postupné snižování přirozeného přírůstku (z 15 na 5 ‰) (období industrializace) - značný pokles natality (pod 20 ‰) - pomalý pokles mortality - střední délka života se prodlužuje

5 IV. fáze - nízký přirozený přírůstek(i záporný) (postindustriální společnost) - nízká a kolísající natalita - nepatrný pokles mortality - vysoká střední délka života Do těchto fází vstupují různé části světa v různém časovém období: Evropa prodělala svůj populační „boom“ v průběhu 19. století (závěr II. a počátek III. fáze), nejvyspělejší státy světa již ve fázi IV.; Rozvojové země ve fázi II. a III. (tzv. demografická exploze – oproti Evropě v 19. st. - příznivý ekonomický rozvoj - x sanitární revoluce = omezení epidemií, očkování; humanitární pomoc)

6 nerovnoměrný populační vývoj patří mezi globální problémy lidstva ◦ do počátku 19. století pomalý růst - počátek letopočtu asi 250 milionů  460 milionů  900 milionů ◦ poté dochází k zrychlení růstu - největší akcelerace ve 2. polovině 20. století (exponenciální růst) 1960 (3 mld.) → 1975 (4) → 1987 (5) → 1999 (6) ◦ přelom 20. a 21. století = zpomalení růstu územně je diferencován (liší se v různých částech světa) protiklady:vyspělé a rozvojové státy město a venkov jádrové a periferní oblasti - v roce 2010: 6,8 miliard

7 počet (2010): ▪ svět:6,8 miliard ◦ světadíly (miliony): Asie3 800 (60,3 % lidstva) Afrika 900 (14,7 %) - podíl roste nejrychleji Evropa 700 (11,0 %) - podíl stále klesá S. Amerika 497 (7,9 %) J. Amerika 355 (5,6 %) Austrálie a O. 32 (0,5 %)

8 ◦ státy (miliony): Čína1 330 (19,6 %) Indie1 173 (17,25 %) USA 310Indonésie 243 Brazílie 201Pákistán 177 Bangladéš 158Nigérie 152 Rusko 140 Japonsko 127 Mexiko 112(Filipíny 99,9) V jedenácti nejlidnatějších zemích světa žije 61 % lidstva.

9 celosvětově stálý růst i když pomalejší (za 20 let + 1,5 mld.) vyspělé státy = postupný úbytek (ČR 10,267 milionu, 2001 na předpokládaných 9,95 milionu, 2030) Předpokládaný nárůst počtu obyvatelstva světadílů v období : Evropa - 8 % Severní Amerika+ 33 % Austrálie a Oceánie+ 58 % Asie+ 69 % Latinská Amerika+ 74 % Afrika+ 194 %

10 Tabulka 1 Početní růst světového obyvatelstva ObdobíPočet obyvatel (v mil.) Poznámka člověk neandrtálský počátky zemědělství stěhování národů období renesance počátky demografické revoluce v E demografická exploze v zemích třetího světa prognózy OSN - střední varianta

11 Tabulka 2 Početní růst světového obyvatelstva ( ) 1 miliarda miliardyza 100 let miliardyza 30 let miliardyza 14 let miliardza 13 let miliardza 12 let miliardza 14 let miliardza 15 let miliardza 26 let2054

12 Tabulka 3 Početní růst světového obyvatelstva - světadíly Světadíl Evropa Asie Afrika Severní Amerika Latinská Amerika Austrálie

13 Tabulka 4 Změny podílu světadílů na světovém obyvatelstvu (v %) Světadíl Evropa20,417,917,0 15,513,212,4 Asie58,158,258,659,660,561,4 Afrika 8,8 9,3 9,710,812,514,5 S. Amerika 6,8 6,6 6,2 5,6 5,1 4,6 L. Amerika 7,2 7,3 7,8 8,1 8,5 8,7 Austrálie 0,4 0,7 0,5 0,4 0,5 0,4


Stáhnout ppt "¤ SOCIÁLNÍ A HOSPODÁŘSKÁ SFÉRA ¤ Sociální geografie = humánní (dříve socioekonomická G.; společensko hospodářský zeměpis) - studuje socioekonomickou sféru."

Podobné prezentace


Reklamy Google