Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

„ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE ČESKÝCH ELIT“ Pavol Frič CESES, UK FSV Olomouc 8. prosince 2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "„ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE ČESKÝCH ELIT“ Pavol Frič CESES, UK FSV Olomouc 8. prosince 2010."— Transkript prezentace:

1 „ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE ČESKÝCH ELIT“ Pavol Frič CESES, UK FSV Olomouc 8. prosince 2010

2 VĚČNÉ DILEMA DEMOKRATICKÝCH ELIT ČESKÁ TRADICE: elity jsou nesoudržné = problém! KLASICKÁ TORIE ELIT: - Pareto: soudržnost elit = problém! - brzda cirkulace elit = degenerace DEM. ELITISMUS: soudržnost = dilema „Sjednocená elita znamená konec svobody. Ale když elitní skupiny nebudou jen rozdílné, ale stanou se nejednotné, znamená to konec státu.“ (Raymond Aron)

3 ŘEŠENÍ VĚČNÉHO DILEMATU DEMOKRATICKÝCH ELIT Aby se demokratické elity v budoucnu vyhnuly „degeneraci“ ve skrytou oligarchii či anarchii, musí zvolit adekvátní model soudržnosti. NOVÝ ELITISMUS: stabilita demokracie Integrace elit (Field, Higley, Burton 1990) - Diferenciace elity - Sjednocení elity

4 4 KONFIGURACE ELIT Sjednocení elity SilnéSlabé Difere nciace elity Velká Konsenzuální elita -etos „jednoty v rozmanitosti“ -normy omezeného stranictví, kompromis -husté a vzájemně propojené sítě Režim: Konsolidovaná demokracie Fragmentarizovaná elita -slabý nebo vůbec nesdílený etos -vzájemná nedůvěra a podezření -sítě husté, avšak segmentované Režim: Nekonsolidovaná demokracie Malá Ideokratická elita -jediný systém názorů -sítě probíhají skrze vysoce centralizovanou stranu či hnutí Režimy: Totalitární nebo postototalitní Rozdělená elita -názory hluboce protikladné -sítě uvnitř uvnitř protikladných táborů, z nichž jeden dominuje Režimy: Autoritární nebo sultanistické

5 KONSENSUÁLNÍ ELITA Dva základní parametry konsenzuální elity: 1. Hodnotový konsenzus: Jednotlivé segmenty elit: -jsou názorově a ideologicky diferencované -shodnou se na pravidlech politické praxe 2. Strukturální integrace: -Relativní inkluziv ita formálních a neformálních sít í komunikace a vlivu (snadný neformální přístup do sítí ostatních elit)

6 ELITNÍ KRUHY VLIVU Jde vlastně o model síťových vztahů s relativně centralizovanou strukturou interakcí bez permanentní skupiny vůdců. Síť interakcí elit nemá střed (žádná z frakcí v něm nedominuje) Někteří členové jsou důležitější než jiní, protože jsou těsněji spojeni s jinými důležitými kruhy vlivu a jinými podobně důležitými osobnostmi sítě. Centrální kruh elit, který pomáhá měnit a priorizovat rozhodnutí a konstituuje klíčovou komunikační strukturu pro sjednávání výměn, kompromisů a neformálního porozumění. Aby dobře plnil svoji funkci, musí být poměrně široký. (Higley, Hoffmann, Kadushin, Moore 1991)

7 VÝZKUM ELIT Použitá data pocházejí kvantitativního výzkumu českých elit z r. 2007, který uskutečnilo Centrum pro sociální a ekonomické analýzy UK FSV pod názvem: „Vztahy elit a veřejnosti“ v rámci Výzkumného záměru FSV. Terénní sběr dat metodou standardizovaných osobních rozhovorů proběhl na podzim 2007 na vzorku 1035 respondentů zastávajících vysoké formální pozice v institucích a organizacích veřejného, soukromého a občanského sektoru. Kombinace kvótního a náhodného výběru respondentů podle „poziční definice elit“

8 VÝBĚR VZORKU Pro každou kategorii elit byla stanovena kvóta 150 respondentů - s výjimkou početně menší skupiny BE (100) a naopak početně větší skupiny EE (200). Realizátorovi sběru dat byl předán přesný seznam pozic, ze kterých byli respondenti náhodně vybíráni a následně osloveni tazateli. Stanovené minimální návratnosti (65 %) se podařilo dosáhnout, nicméně nedošlo k naplnění zadaných kvót (jako problematické se z hlediska dosažitelnosti ukázaly především mediální a politické elity, naopak u ekonomických a občanských elit byly kvóty překročeny).

9 VZOREK Oblasti působení elit a počet respondentů: politiky (111 respondentů), veřejné správy (138 respondentů), bezpečnosti (77 respondentů) ekonomiky (260 respondentů), médií (97 respondentů), kultury (umění, vzdělávání a výzkumu, církví (158 respondentů) a občanského sektoru (204 respondentů).

10 VZOREK Oblasti působení elit a počet respondentů: politiky (111 respondentů), veřejné správy (138 respondentů), bezpečnosti (77 respondentů) ekonomiky (260 respondentů), médií (97 respondentů), kultury (umění, vzdělávání a výzkumu, církví (158 respondentů) a občanského sektoru (204 respondentů).

11 1 Politické – stranické47 2 Politické – parlamentní38 3 Politické – samosprávní26 4 Administrativní - výkonné – ministerstva 60 5 Administrativní - výkonné – ostatní 18 6 Administrativní - kontrolní - soudy a st.zast 46 7 Administrativní - kontrolní - NKÚ, ÚHOS 4 8 Ekonomické firemní - jen domácí kapitál 96 9 Ekonomické firemní - domácí i zahraniční Ekonomické firemní - jen zahr. Kapitál Ekonomické firemní – finanční Mediální – tisk71 13 Mediální - rozhlas a TV21 14 Mediální – reklamní a PR agentury 5 15 Bezpečnostní – policie, MV34 16 Bezpečnostní - prof. Hasiči17 17 Bezpečnostní – armáda26 18 Duchovní – církevní24 19 Duchovní - vědecké a vzdělávací Duchovní – kulturní a umělecké Občanské - staré servisní60 22 Občanské - staré advokační45 23 Občanské - nové servisní62 24 Občanské - nové advokační17 25 Občanské – infrastrukturní20

12 ZÁKLADNÍ PROMĚNNÉ Hustota vzájemných kontaktů Vzájemná důvěra Vliv na jiné elity Závislost na jiných elitách

13 MĚŘENÍ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE – Budu vám postupně předčítat několik skupin elit a vy mi řekněte, jak často jste s jejich představiteli v kontaktu bez ohledu na to, jestli jde o osobní, telefonický nebo písemný kontakt. – Máte důvěru k následujícím skupinám lidí? (měřeno na škále 1 – 4) -Podle frekvence kontaktů jsme rozdělili respondenty na dvě skupiny – s občasným nebo žádným kontaktem (řídké kontakty) a s alespoň jedním kontaktem za měsíc (husté kontakty). -Podobně jsme postupovali v případě důvěry, kde jednu skupinu tvoří odpovědi rozhodně a spíše nedůvěřuji (vysoká důvěra) a druhou rozhodně a spíše důvěřuji (nízká důvěra).

14 ČESKÉ ELITNÍ KRUHY VLIVU: DŮVĚRA A KONTAKTY Centrální kruh: – Insiders (husté kontakty/vysoká důvěra) = 17% Semiperiferie: –Konspiranti (husté kontakty/nízká důvěra) = 11% –Aspiranti (řídké kontakty/vysoká důvěra) = 39% Periferie: –Outsideři (řídké kontakty/nízká důvěra) = 33% SPÍŠE OLIGARCHICKÝ DESIGN STRUKT. INTEG.

15 SLOŽENÍ CENTRÁLNÍHO KRUHU ELIT Kategorie elit% Politické20 Správní14 Ekonomické13 Bezpečnostní14 Mediální15 Kulturní14 Občanské9 Total100 Zdroj: CESES 2007

16 Průnik insiderů jednotlivých sítí PESEBEEEMEKEOE Politika Veřejná správa Bezpečnost Ekonomika Média Věda Občanský sektor

17 Postavení jednotlivých typů elit v celkové síti husté nízká vysoká

18 Síla neformálních vztahů mezi jednotlivými typy elit: vliv – závislost. Síla vlivu určitého typu elit je měřena mírou neformálního vlivu tohoto typu elit, kterou pociťují ostatní elity. Závislost je měřena pociťovanou mírou neformálního vlivu zvenčí. Míra vlivu a závislosti byla zjišťována pomocí odpovědí na otázku: „Jak silný neformální vliv na směřování oblasti, v níž působíte mají (doplnit kategorii elit).“ Škála pro odpovědi: 1-velmi silný, 2-dost silný, 3-spíše silný, 4-spíše slabý, 5-téměř žádný, 6- žádný.

19 Rozložení neformálního vlivu a závislosti elit vysokánízká vysoká

20 TYPY VLIVU A ZÁVISLOSTI 1. Silný vliv/velká závislost Spoutaný Golem = Politické elity 2. Silný vliv/menší závislost Hegemon = Správní elity 3. Střední vliv/malá závislost Freelancer = Ekonomické a Mediální elity 4. Slabý vliv/velká závislost Loser = Kulturní a Občanské elity 5. Velmi slabý vliv/velká závislost Největší loser = Bezpečnostní elity

21 Nesplněné podmínky demokratického vzoru strukturální integrace českých elit -Centrální kruh elit není nijak široký - strukturální integrace českých elit má spíše oligarchický vzor -Síť interakcí elit má střed - nejúžeji jsou provázány politické a správní elity -Jedna z frakcí v síti dominuje - největší vliv mají mocenské elity navázané na stát

22 ZÁVĚRY České elity upadají do jednoho extrému své soudržnosti - podléhají plíživé oligarchizaci Ideologický konflikt = pouhý ritualismus Jejich budoucnost jako demokratických elit je nejistá Predikce: pokud budou elity pokračovat v nastoupeném trendu, stabilita demokracie bude ohrožena – šance pro silné vůdce s pevnou rukou

23 OBČANSKÉ ELITY

24 Dva základní pohledy na roli OE Klasická teorie elit vidí v osobnostech, které nepocházejí z řad elit, ale vyčnívají svým talentem nad průměr, členy nové nastupující elity. = Cirkulační role OE Teorie občanské společnosti vidí ve vedoucích osobnostech neziskových organizací reprezentanty široké veřejnosti, bez nichž je demokracie jen skrytou oligarchií. = Advokační role OE

25 Postavení OE v sítích jednotlivých typů elit Typ elit PESEBEEEMEKEOE Total Insider Konspirant Aspirant Outsider Total100 (sloupcová %) Zdroj: CESES 2007 Největší podíl (téměř polovina) OE se nachází v pozici aspirantů do sítí ostatních typů elit. Nejčastěji aspirují do sítí ekonomických elit!

26 POZICE OE Neformální sítě OE jsou na samotném dně žebříčku vlivu a jejich závislost na neformálních sítích ostatních elit patří k největším. Jsou to loseři neformálního světa reciprocity v sítích českých elit. Občanské elity působí na periferii vlivové struktury elit.

27 ZÁVISLOST NA ÚŘEDNÍCÍCH To znamená, že OE, na které je kladena zodpovědnost za střežení demokracie mají na ostatní elity jen malý vliv a vykazují zvýšenou závislost hlavně na správních elitách. Projevuje se tak především jejich silná závislost na prostředcích ze státního rozpočtu, které rozdělují právě úředníci prostřednictvím často ne příliš průhledných, mechanismů.

28 Síla neformálního vlivu a závislosti OE Kategorie elit / Oblast působení PESEBEEEMEKE Závislost 3,483,284,683,943,664,49 Vliv 3,894,444,604,924,634,24 Pozn.: Hodnoty představuj í aritmetický průměr odpověd í na ot á zku Jak silný neform á ln í vliv na směřov á n í oblasti, v n í ž působ í te maj í (doplnit kategorii elit). Š k á la pro odpovědi: 1- velmi silný, 2-dost silný, 3-sp íš e silný, 4-sp íš e slabý, 5-t é měř ž á dný, 6-ž á dný. Zdroj: CESES 2007

29 ZÁVĚRY Závěrem lze na základě výše uvedených zjištění konstatovat, že OE naplňují spíše cirkulační než advokační roli. Pretendují spíše na pozvolnou revitalizaci staré elity než na její revoluční výměnu a tím podporují stabilitu současné podoby demokracie v ČR. Celkově je advokační funkce českého občanského sektoru naplňována jen velmi malým podílem neziskových organizací s nejmenším podílem členů a dobrovolníků. To taktéž podporuje hypotézu, že OE naplňují svoji advokační roli jen v minimální míře – nemají vlastnosti vůdců schopných mobilizovat masy následovníků v zájmu obhajoby veřejného blaha.

30 STRUKTURA OE Je členem Dobrovolně pracoval % STARÉ SERVISNÍ (vzájemně prospěšné) ORG. 67,860,5 NOVÉ SERVISNÍ (obecně prospěšné) ORG. 10,321,3 TRADIČNÍ ADVOKAČNÍ (vzájemně prosp.) ORG. 14,29,1 NOVÉ ADVOKAČNÍ (obecně prospěšné) ORG. 5,97,4 Jiná organizace 1,81,6 CELKEM 100 OE v advokačních – obecně prospěšných – neziskových organizacích působí dojmem generálů bez vojska. I proto je jejich pozice a síla slabá. Zdroj: Frič, Pospišilová, VHD, 2009

31 BEZPEČNOSTNÍ ELITY C.W.Mills – „mocenská elita“ složená z politiků, národohospodářů a vojáků = hrozba pro demokracii (nadvláda ozbrojených sil) Dwight Eisenhower – hrozba rostoucí moci „vojensko-průmyslového komplexu“ Nový elitismus (J.Higley) – demokracie předpokládá síťovou konfiguraci elitních kruhů vlivu - typy elit relativně autonomní a vyvážené v centrálním kruhu elit

32 DŮVĚRYHODNOST BEZPEČNOSTNÍCH ELIT Zdroj: CESES 2007 (%)Důvěřuje NedůvěřujeCelkem Politické Ekonomické Správní Mediální Kulturní Občanské Bezpečnostní

33 DŮVĚRA BEZPEČNOSTNÍCH ELIT OSTATNÍM ELITÁM Zdroj: CESES 2007 (%)Důvěřuje NedůvěřujeCelkem Politickým Ekonomickým Správním Mediálním Kulturním Občanským

34 Hustota kontaktů uvnitř jednotlivých typů elit Zdroj: CESES 2007 (%)Husté ŘídkéCelkem Politika Ekonomika Veřejná správa Média Kultura Bezpečnost Občanský sektor

35 POZICE BE Bezpečnostní elity působí na samé periferii vlivové struktury v ČR. Jsou pouze nepříjemnými chudými příbuznými v rodině českých elit. Je toto to pravé místo, které mají bezpečnostní elity v současné demokratické společnosti zastávat? Nehrozí nám něco zcela opačné, než popisoval Mills v USA, tj. vyloučení představitelů armády a policie z centrálního kruhu elit?

36 HROZBA Hrozba „… uzavřené, izolované vojenské komunity, která se zabývá pouze svými vlastními problémy.“ (Pezl 2004). Získaná data nás opravňují ke konstatování, že dochází k naplňování této hrozby. Z hlediska demokracie může deprivovaná a neintegrovaná elita představovat stejnou hrozbu jako elita stahující na sebe příliš velkou moc.

37 37 Kontakt: Děkuji Vám za pozornost!


Stáhnout ppt "„ STRUKTURÁLNÍ INTEGRACE ČESKÝCH ELIT“ Pavol Frič CESES, UK FSV Olomouc 8. prosince 2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google