Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

172. Žofínské fórum Evropské fondy 2014-2020: Příležitost, které (konečně) dokážeme využít? 25. listopadu 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "172. Žofínské fórum Evropské fondy 2014-2020: Příležitost, které (konečně) dokážeme využít? 25. listopadu 2014."— Transkript prezentace:

1 172. Žofínské fórum Evropské fondy 2014-2020: Příležitost, které (konečně) dokážeme využít? 25. listopadu 2014

2 Teze prezentace Čtyři aspekty, které budou mít zásadní vliv na čerpání ČR v novém programovém období: V ČR je více než v jiných členských státech citelný tlak na zdůvodnění navrhovaných investic – Problematika výše alokace ČR ve srovnání s její vyspělostí Některé oblasti s velkým rozvojovým potenciálem nebudou podpořeny – Nutnost provázání investic s cíli Strategie EU 2020 Možnost investovat je podmíněna posouzením EK, zda je legislativní prostředí v daném státě vyhovující – Zavedení předběžných podmínek Možnost investovat je podmíněna respektem makroekonomických pravidel EU – Zavedení makroekonomických podmínek Úřad vlády České republiky

3 ČR je „obětí“ svého vyjednávacího úspěchu  V období 2007-2013 ČR získala největší alokaci na hlavu ze všech členských států  Obtíže při vyčerpání celé alokace ve srovnání s ostatními členských států jsou logickým důsledkem  Měřeno objemem vyčerpaných (a nikoliv nevyčerpaných) prostředků na hlavu je ČR mezi premianty  V období 2014-2020 sice došlo k poklesu alokace na hlavu o 15 % v běžných cenách, ovšem ČR má i nadále čtvrtou největší alokaci na hlavu ze všech států EU (alokace Rumunska a Bulharska na obyvatele je téměř poloviční) Úřad vlády České republiky

4 Nové ČS dle alokace a HDP na obyvatele

5 ČR nemá volnou ruku ve výběru investičních priorit Legislativa na období 2014-2020 stanovuje tzv. princip tematické koncentrace: Investice z OP musí směřovat pouze k naplnění tematických cílů vycházejících ze Strategie Evropa 2020 Investiční priority jsou určeny Dohodou o partnerství – musí je schválit Komise, často ostré střety Některé oblasti podpory navrhované ČR a rozporované EK: velké podniky; cestovní ruch; podpora infrastruktury služeb zaměstnanosti; financování sociálního bydlení bez vazeb na trh práce; v dopravě preferuje EK investice mimo silnice, ovšem nikoliv do železnic mimo koridory TEN, rozporuje také vodní projekty → některé oblasti s velkou absorpční kapacitou identifikované ČR jako přínosné nebudou moci být podpořeny Úřad vlády České republiky 11 tematických cílů fondů : 1.výzkum a inovace 2.využití ICT 3.malé podniky a zemědělství 4.nízkouhlíkové hospodářství 5.přizpůsobení se změně klimatu 6.životní prostředí a energetika 7.udržitelná doprava 8.zaměstnanost a mobilita pracovních sil 9.boj proti chudobě 10.vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení 11.účinná veřejná správa

6 ČR musí anticipovat dopady restriktivních opatření V novém období jsou pro ČS stanoveny dva typy podmínek čerpání: 1.Předběžné podmínky (PP) Navázané na 11 tematických cílů (stejně jako OP) OP PIK Pro ČR kritické zejména PP spojené se služebním zákonem a EIA Pokud EK vyhodnotí, že podmínky nejsou naplněny, musí členské státy uvést při předložení OP ke schválení přehled opatření, která přijme, aby byly naplněny nejpozději ke konci roku 2016. V opačném případě hrozí pozastavení plateb do OP. Pokud EK usoudí, že se nenaplněním dané podmínky jedná o tzv. „significant prejudice“ pro čerpání fondů, nemusí čekat do roku 2016 a ČR nebude schopna prostředky čerpat. → Možnost investovat do dané oblasti je nově závislá na posouzení EK, zda je legislativní prostředí v dané oblasti vyhovující Úřad vlády České republiky PP pro TC 3 - „podpora podnikatelské činnosti s ohledem na Small Business Act“ Tematický cíl 3 (podpora MSP) realizováno v ČR ANO/NE OP PIK může čerpat ANO/NE

7 ČR musí anticipovat dopady restriktivních opatření 2.Makroekonomické podmínky Nový vynucovací nástroj Pro Specifická doporučení Rady v rámci Evropského semestru Pro doporučení státům čerpajícím finanční pomoc Pro doporučení státům v proceduře při nadměrném schodku či nerovnováze Dva subtypy: 1.EK může od roku 2015 po členském státu požadovat změnu OP tak, aby podpořil naplnění CSR. V případě nesplnění může Radě navrhnout pozastavení plateb pro daný stát. Fungování mechanismu a jeho použití v praxi je zatím nejasné Problém s překročením pravomocí EU daným rozdělením ve Smlouvách - ne všechny CSR spadají do výlučné či sdílené pravomoci EU – v ČR případ CSR v oblasti vzdělávání či veřejného zdraví 2.Pokud stát v EDP, EIP nebo čerpající finanční pomoc EU nesměřuje k jejich ukončení nebo neplní ozdravný program, může mu Rada pozastavit platby Je suspenze fondů ve státě, který se potýká s fiskálními obtížemi, skutečně tím správným krokem? → Možnost investovat v daném členském státu je nově závislá na tom, zda jeho makroekonomické prostředí a úsilí vyvíjet reformy vyhovuje pravidlům EU a posouzení unijních institucí Úřad vlády České republiky

8 Existují ale i další zdroje… Vedle zdrojů kohezní politiky, jejíž čerpání probíhá na úrovni ČR, existují také komunitární programy, kde je třeba obstát v konkurenci všech 28 ČS ČR zde v čerpání významně zaostává, výhodu mají staré členské státy V novém období se jedná zejména o – Horizont 2020 s alokací 77 mld. EUR – CEF 29 mld. EUR (ČR zde má do roku 2016 prealokováno 1,1 mld. EUR) – LIFE 3,5 mld. – COSME 2,3 mld. EUR Aby se ČR vrátil příspěvek, který do těchto čtyř nástrojů prostřednictvím rozpočtu vkládá, musela by z nich vyčerpat alespoň 1,3 mld. EUR Nejsou to ale jen komunitární programy, jedná se například i o kompenzační mechanismy v energeticko-klimatickém rámci 2030 či chystaný 300 mld. investiční balíček Pro ČR velkou výzvou do budoucna, neboť kohezní alokace bude stále klesat a komunitární nástroje se stanou hlavním zdrojem financí EU v ČR → Pokud bude ČR efektivněji implementovat vlastní zdroje kohezní politiky, naučí se být úspěšná i při čerpání komunitárních programů v konkurenci ostatních ČS a naopak Úřad vlády České republiky

9 Závěry Vysoká alokace ČR vzhledem k její vyspělosti je výzvou pro plánování investic, které budou opodstatněné pro účely kohezní politiky, jejímž cílem je snižování disparit mezi regiony EU. Schopnost ČR svou alokaci vyčerpat již nezáleží jen na dostatku projektů a správně stanovených prioritách, ale také na schopnosti přijmout dlouho odkládané a kontroverzní legislativní změny v různých oblastech v časově omezeném rámci. EK nyní disponuje několika možnostmi použití fondů jako donucovacího prostředku k dosažení žádoucích změn v členských státech – jejich praktické použití je nyní zcela nepředvídatelné a opora v primárním právu sporná. Nový programovací proces je ve srovnání s obdobím 2007-2013 mnohem komplexnější, vyžaduje širokou meziresortní koordinaci ve všech rozvojových a investičních oblastech a politikách ČR, včetně legislativního a makroekonomického prostředí. Velkou výzvou jsou komunitární nástroje, jejichž neúspěšné čerpání zhoršuje rozpočtovou pozici ČR vůči rozpočtu EU a které přitom budou hrát stále podstatnější roli v budoucnu. Úřad vlády České republiky

10 Ing. Tomáš Prouza, M.B.A. Státní tajemník pro evropské záležitosti Děkuji Vám za pozornost Úřad vlády České republiky


Stáhnout ppt "172. Žofínské fórum Evropské fondy 2014-2020: Příležitost, které (konečně) dokážeme využít? 25. listopadu 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google