Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pohled MŽP na budoucnost české energetiky 2 XXII. Seminář energetiků 25. 1. 2012, Jelenovská Ing. Vladimír Vlk, poradce ministerstva životního prostředí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pohled MŽP na budoucnost české energetiky 2 XXII. Seminář energetiků 25. 1. 2012, Jelenovská Ing. Vladimír Vlk, poradce ministerstva životního prostředí."— Transkript prezentace:

1

2 Pohled MŽP na budoucnost české energetiky 2 XXII. Seminář energetiků , Jelenovská Ing. Vladimír Vlk, poradce ministerstva životního prostředí Vazby mezi energetikou a ŽP

3 Energetická koncepce Státní energetická koncepce je základní dokument vyjadřující cíle v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí. 3

4 Pohled na současnou energetiku Rozvoj současné energetiky je založen na principu udržitelnosti energetických odvětví s respektováním environmentálních a ekonomických aspektů. K zajištění udržitelnosti je nezbytná povinnost orgánů veřejné správy, které stanoví principy prostřednictvím komplexního souboru strategií promítnutých do ekonomických, legislativních a administrativních nástrojů. V oblasti energetiky je nezbytná součinnost Ministerstva životního prostředí, které stanovuje základní podmínky pro její rozvoj nejen s ohledem na stav životního prostředí, ale i z ekonomického hlediska. 4

5 Plánování udržitelného rozvoje Cílem plánování udržitelné energetiky je stanovení hledisek s hodnotami, které musí respektovat strategické plány: –ochrany klimatu, –snižování emisí škodlivých látek, –rozvoje průmyslové a podnikatelské sféry, –snižování energetické náročnosti –efektivního využití PEZ Zásadní podmínkou plánování je požadavek na dodržování standardů kvality životního prostředí, zaručují nepřekročení únosnosti zatížení území stanovenými limity. 5

6 Strategické plánování Při tvorbě strategických plánů je nezbytná spolupráce všech dotčených rezortů státní správy se vzdělávacími a výzkumnými institucemi. K realizaci systémových opatření v rozvoji energetických odvětví bude nezbytně nutné se soustředit na: –výchovu nových technických odborníků, –další vzdělávání jak v podnikatelské sféře, tak ve státní správě, –podporu rozvoje nových, nejúčinnějších technik, –realizaci environmentálních aspektů, –uplatnění energetických odborníků v politické sféře. 6

7 Ekonomicko-environmentální hledisko Z ekonomicko-environmentálního hlediska se rozvoj udržitelné energetiky musí soustředit na vytváření systému: –obnovitelných zdrojů energie podle přijatelných podmínek v dané oblasti, –uplatnění nejlepších dostupných technik při realizaci nových zdrojů tak, aby zahrnovaly podmínky ekonomické přijatelnosti, –úsporných opatření v oblasti konečné spotřeby a primárních energetických zdrojů s vypracováním podrobné metodiky, –legislativního rámce k zajištění plánování rozvoje udržitelné energetiky s ohledem na „Politiku životního prostředí“ a „Politiku ochrany klimatu“. 7

8 Systematizace obnovitelných zdrojů energie (I) Obnovitelné zdroje energie představují určitou alternativu, se kterou je nezbytně nutné počítat v energetickém mixu. Jejich realizace je určena nejvhodnějšími podmínkami v daných lokalitách s uplatněním v komunální sféře v rámci diverzifikace energetického systému. K procesu systematizace OZE je nutné stanovit možné potenciály a jejich reálné využití za splnění podmínek ochrany přírody a krajiny s přihlédnutím jak na ekonomickou, tak i technickou efektivitu. Energetickou systematizaci bude nezbytně nutné aplikovat do „Zásad územní rozvoje“ daného regionu. Systematizací se zamezí nekontrolovatelnému rozvoji obnovitelných zdrojů, který v současné době přináší nejen ekonomickou zátěž obyvatelstva, ale i prodlužování povolovacích procesů k jejich realizaci. 8

9 K systematizaci obnovitelných zdrojů energie je nutné splnit následující podmínky: –vytvoření systému diverzifikované energetiky v komunální sféře, –analyzovat současný potenciál podle jednotlivých obnovitelných zdrojů na území České republiky, –k instalaci obnovitelných zdrojů energie je nutné vycházet z nejefektivnějšího využití potenciálu s respektováním ochrany životního prostředí, –v územních energetických koncepcích optimalizovat rozvoj obnovitelných zdrojů v daných lokalitách, –účelně vynakládat finanční prostředky na podporu komunální energetiky a to převážně ve využití obnovitelných zdrojů na výrobu tepla, –podpora rozvoje CZT s KVET – nejefektivnější využití biomasy 9 Systematizace obnovitelných zdrojů energie (II)

10 10 Podmínky MŽP pro SEK (I) Čistá spotřeba elektrické energie (bez nárůstu spotřeby elektrické energie v dopravě) 2010: 59,3 TWh 2020: 63,0 TWh 2030: 68,9 TWh 2050: 76,0 TWh Konečná spotřeba teplaSCZT teplárny, SCZT výtopny a DZT: 2010: 386 PJ 2020: 370 PJ 2030: 355 PJ 2050: 330 PJ Technologické teplo v průmyslu: 2010: 56 PJ 2020: 56 PJ 2030: 56 PJ 2050: 56 PJ

11 11 Disponibilita biomasy 28 PJ dendromasy 187 PJ Celková biomasa z toho: 104 PJ ostatní biomasa 25 PJ bioplyn 58 PJ (29 PJ biopaliva pro dopravu, transformace z biomasy 2 PJ biomasy/1 PJ biopaliva) Disponibilita OZEDle podkladu NEK (kapitola 11) s respektováním reálných předpokladu uplatnění: Elektřina PJ hrubé výroby: VTE 2,1 5,0 5,4 FVE 7,7 9,0 10,8 GTE 1,7 5,0 14,4 GTE – kogenerace – nepoužívat. Podmínky MŽP pro SEK (II)

12 12 Výroba tepla z OZE (bez technologického tepla v průmyslu) 2020: 25 % 2030: 30 % 2050: 35 % Výroba energie z TAP (TTS) – ve spotřebě PEZ, PJ 2020: 14,4 PJ 2030: 25,2 PJ 2050: 27,0 PJ Výroba energie z ostatních zdrojů2020: 14,4 PJ 2030: 14,4 PJ 2050: 19,5 PJ Úspory energie v konečné spotřebě oproti business as usual (již zahrnuty v požadovaných konečných spotřebách). 2020: 85 PJ 2030: 210 PJ 2050: 500 PJ Sekvestrace CO 2 (CCS)Neuvažovat – specifické náklady v ČR budou výrazně vyšší než cena emisních povolenek určovaných pravděpodobně cenou CCS ve výhodnějších podmínkách. Podmínky MŽP pro SEK (III)

13 13

14 14

15 15 Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

16 16 Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

17 17 Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

18 18 V důsledku rostoucího podílu jaderných elektráren celková spotřeba PEZ v letech 2010 až 2050 více méně stagnuje, po roce 2050 mírně klesá. Ze 32,6 % ve výchozím roce podíl HU postupně klesá na 3 % v roce 2040, přičemž tento dožívající nositel energie je směrován přednostně do tepláren. Podíl ČU a koksu trvale klesá až do roku 2060, kdy poklesne na hodnotu 7,7 % z hodnoty 13,3 % výchozího roku. Černé uhlí postupně mizí z výroby elektřiny a tepla, po celé období ovšem zůstává více méně konstantní spotřeba koksu pro metalurgické procesy. Podíl ZP na spotřebě PEZ postupně stoupne z výchozích 15,8 % do roku 2040 ke 20 % a kolem této hodnoty se nadále udržuje. Uvedený nárůst je směřován zejména do výroby tepla. Podíl ropy a kapalných paliv klesá (a to i absolutně) až do roku 2050 z hodnoty 20,9 % na 11,1 %. Tento pokles je způsoben v dopravě nárůstem podílu vozidel s alternativním pohonem (elektromobily, hybridní vozidla, automobily na vodík a zemní plyn). Využití kapalných paliv pro výrobu elektřiny a tepla je zanedbatelné. Do roku 2015 je bilance elektřiny přebytková, po tomto roce se předpokládá prakticky vyrovnaná. Scénář je postaven tak, aby využil obnovitelné zdroje energie podle zadání. V roce 2050 dosahuje podíl OZE 17,8 %, z čehož zhruba dvě třetiny tvoří různé formy biomasy.

19 19

20 20 V návaznosti na celkový růst poptávky po elektřině a zejména elektrifikaci silniční dopravy má tuzemská hrubá výroba elektřiny výrazně stoupající tendenci. Z 88 TWh v roce 2007 naroste hrubá výroba elektřina až na 108 TWh v roce Výroba elektřiny z HU má po celé zkoumané období klesající tendenci bez výjimek. V TWh bylo v roce 2007 vyrobeno z HU 45,7, mezi roky 2040 až 2060 se tato hodnota pohybuje již jenom mezi 4 – 5 TWh. Rovněž výroba elektřiny z ČU má klesající tendenci již od roku 2010, od roku 2045 se podíl elektřiny vyrobené z ČU pohybuje pod úrovní 1 %. Výroba elektřiny ze zemního plynu má významný nárůst mezi roky 2010 až Po té její podíl osciluje mezi 10 % – 15 %. Z kapalných paliv je výroba elektřiny v celém prognostickém období velmi malá a ke konci období prakticky nulová. Kapalná paliva mají význam pouze ke stabilizaci hoření. V segmentu jaderných zdrojů dochází k zásadnímu nárůstu výroby elektřiny. Podíl jaderné elektřiny roste z 29,7 % v roce 2007 až na dominantních 63,5 % v roce Z OZE si výroba elektřiny zachovává po celé období vzestupnou tendenci, strmější růst je zaznamenán v období 2010 až Z výchozího podílu 4,1% v roce 2007 narůstá podíl elektřiny vyrobené z OZE až na 20.2 % v roce2060. Podíl elektřiny vyrobené z OZE na hrubé domácí spotřebě se pohybuje kolem evropskou směrnicí požadovaných 13 %.

21 21

22 22

23 23 Až do roku 2025 kolísá výroba centralizovaného tepla mezi 155 až 165 PJ. Po roce 2025 výroba centralizovaného tepla postupně klesá až na 138 PJ v roce Výroba CZT z hnědého uhlí sleduje dožívání hnědouhelných dolů a z počátečních 75 PJ v roce 2007 klesá na 8,5 PJ v roce Výroba centralizovaného tepla z černého uhlí a koksu poklesne za sledované období zhruba na polovinu, z cca 17 % na cca 8 %. Výroba centralizovaného tepla ze zemního plynu roste v procentním i absolutním vyjádření. Podíl zemního plynu ve výrobě tepla vzroste zhruba z 22 % na 32 %. Výroba tepla z ropných výrobků není významná a má klesající tendenci. Výroba tepla z OZE výrazně rosta a postupně se stává dominantní položkou ve struktuře výroby tepla. V roce 2060 dosahuje 46% podílu. Největší podíly připadají na biomasu a na odpady.

24 24 Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

25 25 Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

26 26 Zdroj: Scénář „Udržitelná a bezpečna energetika“

27 Shrnutí Hlavním závěrem z provedených modelových výpočtů je, že při respektování zadaných vstupních parametrů scénáře a rozumném využití dostupných tuzemských zdrojů fosilních paliv, nelze požadovaného snížení emisí CO 2 v roce 2050 dosáhnout. Modelové propočty dospěly k poklesu emisí CO 2 na hodnotu 49,4 Mt v roce 2050, což představuje 30 % z hodnoty roku Hlavní cestou ke snížení emisí oxidu uhličitého v daném scénáři byla jaderná energetika, neboť podle zadání scénáře: –disponibilní zdroje OZE jsou omezené; –s nasazením CCS se nepočítá; –výše konečné spotřeby energie je zadána; –podíl elektřiny v konečné spotřebě je omezen zadáním čisté spotřeby energie a podílem elektromobilů a hybridních vozidel v dopravě. –Výše uvedené čtyři body také udávají, kde je možné hledat cesty k dalšímu snižování emisí CO 2. 27

28 Děkuji za pozornost 28


Stáhnout ppt "Pohled MŽP na budoucnost české energetiky 2 XXII. Seminář energetiků 25. 1. 2012, Jelenovská Ing. Vladimír Vlk, poradce ministerstva životního prostředí."

Podobné prezentace


Reklamy Google