Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Celní správa České republiky www.celnisprava.cz Ing. Jiří Štrupl Odbor Celní GŘC PROBLEMATIKA FORMY PODÁNÍ CELNÍHO PROHLÁŠENÍ VS. PODOBY DAŇOVÉHO DOKLADU.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Celní správa České republiky www.celnisprava.cz Ing. Jiří Štrupl Odbor Celní GŘC PROBLEMATIKA FORMY PODÁNÍ CELNÍHO PROHLÁŠENÍ VS. PODOBY DAŇOVÉHO DOKLADU."— Transkript prezentace:

1 Celní správa České republiky Ing. Jiří Štrupl Odbor Celní GŘC PROBLEMATIKA FORMY PODÁNÍ CELNÍHO PROHLÁŠENÍ VS. PODOBY DAŇOVÉHO DOKLADU

2 Legislativní základ Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

3 NR 2913/92 – čl. 61 Celní prohlášení se podává a) písemně nebo b) prostřednictvím zařízení pro zpracování dat (elektronicky), jestliže to umožňují předpisy přijaté postupem projednávání ve výboru nebo jestliže to povolily celní orgány, nebo c) ústním prohlášením nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjádří svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého celního režimu, pokud tuto možnost upravují předpisy přijaté postupem projednávání ve výboru.

4 Zákon o DPH – daňové doklady (1) § 26 Daňový doklad  (1) Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně.  (2) Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. Je zřejmé, že žádnou další podobu, analogickou formě podání celního prohlášení - tedy „ústní“ nebo dokonce „jiným úkonem/projevem vůle“ - ZDPH nepřipouští. V opačném případě by případné další podoby daňového dokladu musely být připuštěny i pro všechny ostatní oblasti DPH mimo obchodování se třetími zeměmi (tuzemská plnění, dodání/pořízení do/z JČS atd.)

5 Zákon o DPH – daňové doklady (2) § 33 a § 33a – daňové doklady při dovozu a vývozu  (1) Za daňový doklad při dovozu zboží do tuzemska se považuje a) rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost, nebo b) jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena. (2) Za daňový doklad při vrácení zboží zpět do tuzemska se považuje rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena.  Za daňový doklad při vývozu zboží se považuje a) rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství, nebo b) rozhodnutí celního úřadu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.

6 Zákon o DPH – daňové doklady (3) § 66 odst. 1, 4 a 6 – osvobození od daně při vývozu (1) Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropského společenství na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství… (4) Při dodání zboží do třetí země se za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropského společenství potvrzený celním úřadem. Dodání zboží na území třetí země je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 33a písm. a).§ 33a ( 6) V případě, že výstup zboží z území Evropského společenství není potvrzen celním úřadem na daňovém dokladu, může plátce prokázat výstup zboží jinými důkazními prostředky.

7 Zákon o DPH – daňové doklady (4) § 72 odst. 1 a 2 a § 73 odst. 1 –nárok na odpočet daně a podmínky uplatnění  (1) Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije….  (2) Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona… b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země  (1) Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen splnit tyto podmínky: c) při odpočtu daně při dovozu zboží, je-li plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 3 až 5, daň přiznat a mít daňový doklad§ 23

8 Zákon o DPH – závěry (1) Z výše uvedeného je zřejmé, že:  Při propuštění zboží obchodní povahy do režimu, u kterého vzniká daňová povinnost při dovozu zboží (viz § 23 odst. 1 písm. a), b) a c)), resp. dovoz není osvobozený od daně (viz zejména § 71 odst. 3 písm. a)), tj. u všech zásilek zboží v hodnotě nad 22,- EUR, by celní úřad v žádném případě neměl připustit podání celního prohlášení ústně.  Plátce by totiž měl povinnost daň přiznat (viz § 108 odst. 1 písm. e)), ale neměl by z důvodu neexistence daňového dokladu nárok na odpočet takto povinně přiznané daně (viz § 73 odst. 1 písm. c)).  K tomuto na CÚ nedochází, už mj. proto, že v rámci automatické výměny údajů o dovozech ze třetích zemí mezi CS ČR a FS CŘ, realizované prostřednictvím zasílání dat celních prohlášení, by se správce daně, tj. příslušný FÚ, o vzniku daňové povinnosti konkrétního plátce ani nedozvěděl.

9 Zákon o DPH – závěry (2) Z výše uvedeného je dále zřejmé, že:  Při případném propuštění zboží do režimu vývozu na ústní celní prohlášení, které dle ustanovení čl. 794 odst. 2 PPCK lze podat pouze u celního úřadu výstupu, v podmínkách ČR tedy zpravidla na mezinárodních letištích, nemá vývozce daňový doklad.  Z toho důvodu by neměl v rámci daňového přiznání vykazovat takový vývoz stejně, jako kdyby bylo podáno vývozní celní prohlášení elektronicky a předepsaná podoba daňového dokladu, resp. samotný daňový doklad, existoval.  V rámci činnosti FÚ (daňové kontroly, postup při odstranění pochybností,…) však bylo zjištěno, že se tak často děje. Postup dotčených CÚ tedy je v tomto smyslu přímou příčinou veškerých těchto nesrovnalostí a následných administrativních a dalších úkonů FÚ a samotných subjektů.

10 Zákon o DPH – závěry (3)  GFŘ vzneslo z důvodu množících se dotazů v této věci dotaz na Ministerstvo financí.  Ze strany MF bylo potvrzeno výše uvedené, tj. že při podání vývozního celního prohlášení ústně nedisponuje vývozce relevantním daňovým dokladem podle ZDPH, resp. tento daňový doklad nelze žádným způsobem nahradit (razítka CÚ na fakturách, dodacích listech atd.).  S účinností od tedy celní úřady nebudou nadále připouštět/povolovat podání vývozního celního prohlášení pro zboží obchodní povahy ústně, ale pouze elektronicky.  V této věci bude uplatňováno ustanovení čl. 226 písm. b) (čl. 225 písm. b) PPCK.

11 NR 2454/93 – čl. 226 písm. b) (225 písm. b)) Vývozní celní prohlášení lze podat ústně b) pro zboží obchodní povahy, jestliže — celková hodnota jedné zásilky jednoho deklaranta nepřesahuje statistickou prahovou hodnotu stanovenou podle platných právních předpisů Společenství, — zásilka není součástí pravidelné řady obdobných zásilek a — zboží nepřepravuje nezávislý dopravce jako součást větší dopravní operace obchodní povahy; Všechny tři uvedené podmínky musí být splněny kumulativně, tedy současně. V podmínkách ČR prakticky ve všech případech není splněna poslední podmínka (hromadné zásilky leteckého carga přepravované leteckou či zasilatelskou společností, příp. jiné druhy dopravy s jednou přepravní smlouvou/tranzitním režimem).

12 Celní správa České republiky Děkuji za pozornost  


Stáhnout ppt "Celní správa České republiky www.celnisprava.cz Ing. Jiří Štrupl Odbor Celní GŘC PROBLEMATIKA FORMY PODÁNÍ CELNÍHO PROHLÁŠENÍ VS. PODOBY DAŇOVÉHO DOKLADU."

Podobné prezentace


Reklamy Google