Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1) Význam a cíle péče o pracovníky  Péče o pracovníky se poskytuje z takových důvodů, které bezprostředně nesouvisejí s jimi vykonávanou prací, i když.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1) Význam a cíle péče o pracovníky  Péče o pracovníky se poskytuje z takových důvodů, které bezprostředně nesouvisejí s jimi vykonávanou prací, i když."— Transkript prezentace:

1

2 1) Význam a cíle péče o pracovníky  Péče o pracovníky se poskytuje z takových důvodů, které bezprostředně nesouvisejí s jimi vykonávanou prací, i když mohou obecně souviset s jejich pracovištěm.  Kromě objektivního a stimulujícího systému odměňování hraje důležitou roli pocit spokojenosti a stability pracovníků v organizaci.  Služby péče o pracovníky spadají do dvou kategorií:  A) Individuální nebo osobní služby související s nemocí, úmrtím blízké osoby, problémy v zaměstnání a problémy starší a penzionovaných pracovníků, apod.

3  B) Skupinové služby orientované na sportovní a společenské aktivity, kluby pro penzionovaný personál a pomoc dobročinným organizacím.  V péči o zaměstnance se prolínají zájmy:  1) celospolečenské zájmy a cíle týkající se občanských práv, zdraví, sociálního rozvoje člověka a sledující např. prosperitu a stabilitu společnosti,  2) individuální zájmy a cíle člověka, uspokojování jeho potřeby,  3) zájmy a cíle zaměstnavatele týkající se zabezpečení potřebných pracovníků, rozvoje jejich pracovních schopností, jejich motivace a výkon atd.

4  Ve svém nejširším pojetí zahrnuje péče o pracovníky záležitosti: - pracovní doby a pracovní režim, - pracovní prostředí, BOZPP, - personální rozvoje pracovníků, - služeb poskytovaných pracovníkům na pracovišti, péče o životní prostředí, - ostatních služeb poskytovaných pracovníkům a jejich rodinám.

5 2 ) Pracovní doba a pracovní režim  Pracovní doba determinuje časovou využitelnost pracovníka, ale i jeho volný čas, tedy jeho životní způsob a životní úroveň, ovlivňuje uspokojování jeho mimopracovních potřeb, jeho zdraví, reprodukci pracovních schopností atd.  Protože v případě délky a rozvržení pracovní doby by mohlo docházet ke konfliktu mezi zájmy zaměstnavatele a zájmy pracovníka, upravuje tyto okolnosti ZP § 83.  Pracovní doba – je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat práci. Doba odpočinku – je doba mimo pracovní dobu.

6  Směna – je část týdenní pracovní doby, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat v rámci 24 hodin. Dvousměnný pracovní režim – je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin. Třísměnný pracovní režim Nepřetržitý provoz je takový provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu. Pracovní pohotovost – pracovník je připraven nastoupit k výkonu práce, která bude realizována jen dle potřeby zaměstnavatele.

7  Práce přesčas – jde o práci konanou nad rámec stanovené týdenní pracovní doby. Může být konaná na příkaz zaměstnavatele nebo se souhlasem zaměstnance.  Maximální délka týdenní pracovní doby činí: -40 hodin týdně, -38,75 hodin týdně ve dvousměnných provozech, -37,5 hodin týdně (práce v podzemí, třísměnné a nepřetržité provozy), -30 hodin týdně pro zaměstnance mladší 16 let (pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin).  Rozlišovat: zkrácená pracovní doba (bez snížení mzdy povoluje MZ)/ kratší pracovní doba (snížení mzdy).

8  V případě flexibility týkající se umístění pracovní doby jde o tzv. pružnou nebo klouzavou pracovní dobu, kdy si pracovník v časových úsecích stanovených organizací sám volí začátek, popř. konec směny.  Mezi tyto časové úseky je obvykle vložen časový úsek povinné přítomnosti na pracovišti.  Varianty představují pružný pracovní den (možnost si volit začátek pracovní doby) a pružný pracovní týden.  Zvláštní případy pružných pracovních režimů jsou: job sharing, distanční práce.

9 3 ) Dovolená na zotavenou  Je možné charakterizovat jako „každoroční dlouhodobou dobu odpočinku, na niž vzniká zaměstnancům nárok k regeneraci jejich pracovních sil“.  Zaměstnanci vzniká za stanovených podmínek nárok na  a) dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část (nepřetržité trvání pracovního poměru 60 dnů → nárok),  Základní výměra dovolené činí 4 týdny pro všechny zaměstnance (nepodnikatelská činnost ze zákona + 1 týden).

10  V podnikatelské sféře o další týdny lze prodloužit na základě ujednání v KS.  Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí osm týdnů v kalendářním roce.  b) Dovolenou za odpracované dny (pokud není dosaženo 60 dnů, ale za každých 22 dnů náleží 1/12 dovolené na kalendářní rok).  c) Dodatkovou dovolenou a další dovelenou (vybrané profese – práce pod zemí, zdraví škodlivé práce: např.: laboratoře v nemocnicích).

11 4 ) Překážky v práci a jejich odměňování  Překážkami v práci rozumíme určité právní skutečnosti vymezené v pracovněprávních předpisech, které brání zaměstnanci ve výkonu jeho pracovních úkolů.  Překážky v práci mohou nastat na straně zaměstnance, zaměstnavatele nebo nezávisle na nich.  Překážky v práci na straně zaměstnavatele jsou:

12  Prostoje -bez viny zaměstnance, náhrada mzdy ve výši 80 % Ø výdělku (dle KS až 100 %),  Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy -pokud není převeden na jinou práci 60 % Ø výdělku (dle KS až 100 %),  Výluka – upravena zákonem o kolektivním vyjednávání. Částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem. - je-li výluka zákonná → ½ Ø výdělku - je-li nezákonná → Ø výdělek  Ostatní překážky v práci – (např. doba strávená v dopravním prostředku při pracovní cestě, protiprávní převedení na jinou práci).

13  Překážky v práci na straně zaměstnance jsou: a) Překážky z důvodu obecného zájmu: -Výkon veřejné funkce, -Plnění občanských povinností (svědek, znalec, pomoc při živelných pohromách), -Jiné úkony v obecném zájmu (dárce krve, člen volební komise). b) Důležité osobní překážky v práci -Zdravotní důvody a péče o dětí (nepřísluší náhrada mzdy, ale jeho hmotné zabezpečení upravují předpisy platné v nemocenském pojištění ).

14  c) Jiné důležité osobní důvody -vyšetření nebo ošetření zaměstnance, -narození dítěte manželce (družce) zaměstnance, -nezbytný doprovod rodinného příslušníka do zdravotního či sociálního zařízení, -úmrtí rodinného příslušníka, -vlastní svatba, svatba dětí a rodičů, -stěhování zaměstnance, -vyhledávání nového pracovního místa před skončením pracovního poměru -pohřeb spoluzaměstnance.  d) Školení a studium při zaměstnání  e) Služba v ozbrojených silách

15 5 ) Péče o pracovní prostředí a BOZPP  Pracovní prostředí tvoří souhrn všech materiálních podmínek pracovní činnosti (stroje a zařízení, manipulační prostředky, osobní ochranné prostředky, stavební řešení atd.), které spolu s dalšími podmínkami (technologií, organizací práce apod.) vytváří faktory – fyzikální, chemické, biologické, sociálně psychologické a další – ovlivňující pracovníka v průběhu pracovního procesu.  Personální práce se v souvislosti s pracovním prostředím soustřeďuje zejména na prostorové řešení pracoviště, fyzikální podmínky práce a sociálně psychologické podmínky práce.

16 A) Pokud jde o prostorové řešení pracoviště, je nezbytné pracovníkovi zajistit:  - vhodnou pracovní polohu,  - optimální zorné podmínky pro práci v závislosti na zrakové náročnosti práce (např. přizpůsobováním výšky pracovní plochy),  - vhodnou výšku pracovní plochy a optimální pohybové prostory pro práci rukou, nohou,  - pohodlný přístup na pracoviště. B) Fyzikální podmínky práce:  Je zpravidla možné objektivně měřit a jejich žádoucí úroveň je v zájmu ochrany zdraví pracovníka upravovány hygienickými předpisy. Patří sem: - pracovní ovzduší (teplota, vlhkost, rychlost proudění a čistota vzduchu).

17 - osvětlení, hluk, barevná úprava pracoviště. C) Sociálně psychologické podmínky, souvisejí s tím, zda člověk pracuje v neustálém kontaktu s dalšími pracovníky nebo pracuje izolovaně. Všeobecně platí, že duševní práce obvykle vyžaduje takové podmínky, při nichž není pracovník rušen přítomnosti ostatních, zatímco u fyzické práce sdílení pracovního prostoru tolik při práci nevadí.  Bezpečnost práce a ochrana zdraví (BOZPP)  Zaměstnavateli je uložena povinnost provádět opatření, jejichž cílem je odstranit příčiny ohrožení života a zdraví pracovníka a vytvořit bezpečné pracovní podmínky.

18  Zaměstnavatelé jsou povinni: -rizika možného ohrožení bezpečnosti – identifikovat, informovat zaměstnance a usilovat o eliminaci jejich dopadu na zdraví zaměstnanců, -uplatňovat požadavky BOZPP při nákupech nových strojů a zařízení, materiálů atd., -znalost a dodržování bezpečnostních předpisů, -registrovat a vést dokumentaci všech úrazů, -nahrazovat fyzický namáhavé práce novými technologiemi, - -zajistit vhodné ochranné pomůcky a prostředky, -kouření na pracovišti – omezit.

19  Zaměstnanci mají právo na zajištění BOZPP, na informace o nevyhnutelných rizikách své práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením.  Zaměstnanci jsou povinni:  - dodržovat bezpečnostní předpisy,  - používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení,  - zúčastňovat se školení a výcviku, podrobit se zkouškám z bezpečnostních předpisů a lékařským prohlídkám,  - nepoužívat alkoholické nápoje a nezneužívat návykové látky na pracovišti,  - oznamovat nadřízenému nedostatky v BOZPP,

20  Hlavním cílem všech těchto opatření je zabránit vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání.  Za pracovní úraz se považuje jakékoliv poškození zdraví nebo úmrtí, při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.  Nemoc z povolání je pak taková porucha zdraví, která je v přímém a prokazatelně příčinném vztahu k vykonávané práci.  Dozor nad BOZPP vykonává stát a odbory: -Státní odborný dozor nad BOZPP (Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce, báňské úřady, mají řadu pravomocí ).

21 6) Péče o ženy a mladistvé  Pracující ženy a matky mají podle mezinárodních úmluv zvýšenou ochranu v zaměstnání.  Zaměstnavatelé jsou povinni zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a jiná zařízení pro ženy.  Ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, s výjimkou žen, které vykonávají  a) odpovědné a řídící funkce a nekonají přitom manuální práci, b) zdravotnické a sociální služby, c) provozní praxi při studiu, d) práce nikoli manuální, které je nutno občas konat pod zemí, zejména práce spojené s dozorčí, kontrolní nebo studijní činností.

22  Podmínky péče o mladistvé pracovníky je obsažena v ZP.

23 7) Služby poskytované pracovníkům na pracovišti.  Služeb poskytovaných pracovníků na pracovišti a v souvislosti s vykonáváním práce je ve světě nabízeno značné množství a škála jejich forem se neustále rozšiřuje.  Nejdůležitější příklady těchto služeb jsou:  1) stravování pracovníků,  2) zařízení sloužící k osobní hygieně, oddechu a ukládání osobních věcí pracovníka,  3) zdravotní služby,  4) poskytování pracovních oděvů a ochranných pomůcek,

24  5) zajišťování dopravy do zaměstnání,  6) poradenské služby týkající se pracovních záležitostí pracovníka a zaměřené např. na jeho vzdělávání, směrování kariéry, právní záležitosti atd.  Ostatní služby poskytované pracovníkům a jejich rodinám  A) služby spojené s využívání volného času (rekreace, sport, kultura, koníčky, cestování),  B) služby sledující zlepšování životní podmínek pracovníků (bydlení, jesle, mateřské skolky, půjčky),  C) poradenské služby pracovníkovi (netýkající se pracovních záležitostí) a jeho rodinným příslušníkům (psycholog, lékař).

25 8) Poskytování zaměstnaneckých výhod  Zaměstnanecké výhody jsou takové formy odměn, které organizace poskytuje pracovníkům pouze za to, že pro ni pracují. Nebývají obvykle vázány na výkon pracovníka.  Zaměstnanecké výhody neboli benefity, můžeme rozdělit do několika skupin. V Evropě se obvykle používá dělení do tří skupin:  1. Benefity tzv. sociální: důchodové a životní pojištění, podniková rekreace, půjčky, podnikové jesle či školky apod.  2. Pracovní benefity - stravování, prodej produktů společnosti se slevou, vzdělávání.

26 3.Benefity závislé na postavení zaměstnance ve společnosti - podnikové automobily, mobilní telefony, zavedení internetu do bytu a podobně. Přehled nejčastějších zaměstnaneckých výhod (%) společností Rok Podpora stravování93 %96% Občerstvení na pracovišti71%72% Přístup k internetu ze svého PC89%87% Přístup k internetu z domova35%51% Služební mobil93%98% Služební vůz92%94% Přenosný počítač9897%

27  Další možností v Evropě již docela běžnou, v našich podmínkách pomalu se rozvíjející, je volitelný systému benefitů, tzv. kafetéria systém.  Ten je založen právě na filosofii, že každého zaměstnance mohou motivovat jiné benefity, proto společnost nabízí výběr z několika vhodně sestavených souborů benefitů (tzv. menu).

28 9) Sociální fondy  Celková činnost v oblasti péče o zaměstnance musí vycházet nejen z přání a podmínek zaměstnanců a zaměstnavatele, ale především z finančních možností.  K tomu slouží především různé sociální fondy.  Sociální fond je určen k financování vybraných oblastí rozvoje kolektivu zaměstnanců.  Náklady na sociální oblast: např. příspěvek na stravování, dětská rekreace, rekondičně- rehabilitační pobyty, sport, kulturu atd.

29 10) Péče o životní prostředí  V poslední době se ve světě zdůrazňuje význam péče organizací, zejména průmyslových podniků o životní prostředí, v němž žijí jejich pracovníci.  Pozornost organizací se tedy soustřeďuje nejen na pracovní prostředí na pracovišti, ale i na obytné a přírodní prostředí v zázemí organizace.  Organizace se podílejí na úpravách obytného prostředí, sponzorují zřizování a údržbu veřejné zeleně, estetických prvků obytného prostředí (sochy, fontány), poskytují obcím parková a pouliční zařízení nebo na ně přispívají (lavičky, čekárny na MHD apod.)

30  Nezřídka jsou pro organizace tyto aktivity i daňově výhodně a přinášejí jim i výhody plynoucí z dobrých vztahů s místní správou a veřejností.  Nicméně v pozadí těchto aktivit je i snaha zvýšit obytnou atraktivitu zázemí organizace, a tím zvýšit i jeho migrační atraktivitu pro pracovní zdroje.

31


Stáhnout ppt "1) Význam a cíle péče o pracovníky  Péče o pracovníky se poskytuje z takových důvodů, které bezprostředně nesouvisejí s jimi vykonávanou prací, i když."

Podobné prezentace


Reklamy Google