Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Transformace základní školy na školu inkluzivního typu Mgr. Jan Musil Základní škola Marie Curie-Sklodowské a mateřská škola Jáchymov, okres Karlovy Vary.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Transformace základní školy na školu inkluzivního typu Mgr. Jan Musil Základní škola Marie Curie-Sklodowské a mateřská škola Jáchymov, okres Karlovy Vary."— Transkript prezentace:

1 Transformace základní školy na školu inkluzivního typu Mgr. Jan Musil Základní škola Marie Curie-Sklodowské a mateřská škola Jáchymov, okres Karlovy Vary

2 Směr - inkluzivní model vzdělávání - 1 Základní charakteristika inkluze Efektivní a spravedlivý vzdělávací systém je všemi odbornými kapacitami považován za ústřední nástroj v boji s mezigenerační reprodukcí sociálního znevýhodnění. Výzkumy zpracované k tomuto tématu během posledních několika let bohužel poukazují na fakt, že český vzdělávací systém tuto roli neplní, ale naopak se podílí na reprodukci sociálního vyloučení. (Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, Úřad vlády ČR, srpen 2011, kap. 4.1)

3 Směr - inkluzivní model vzdělávání - 2 Předcházet reprodukci a vzniku sociálního znevýhodnění, ale i dalším nežádoucím společenským jevům, jako je nesnášenlivost, xenofobie, rasismus, pravicový extremismus atd., lze nejlépe tak, že jsou všechny děti vzdělávány v tzv. hlavním vzdělávacím proudu, tedy všechny pohromadě za současné individuální podpory každému z nich podle jeho individuálních potřeb a k naplnění vzdělávacího potenciálu. ( Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, Úřad vlády ČR, srpen 2011, kap. 4.1)

4 Směr - inkluzivní model vzdělávání - 3 Volba inkluzivního modelu vzdělávání byla logickým vyústěním latentních problémů školy s trvalým úbytkem žáků. Jakékoli předchozí kroky iniciované zvenčí i zevnitř k cíli nevedly. Nepomohla orientace na sport prosazovaná zřizovatelem, přeřazovaní žáků do škol praktických podporované výchovnou poradkyní a velkou částí sboru. Zavádění prvních proinkluzivních opatření zahájilo postupnou transformaci školy a sní související první pozitivní změny. Jednalo se však o „běh na střední trať“, který trval 7 let a stále pokračuje.

5 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření potřeba systému podpůrných služeb Jakmile budeme chtít přejít na inkluzivní vzdělávání, podstupujeme jednu z nejnáročnějších změn, se kterými se musí škola vypořádat. Zjistíme, že začlenění všech žáků do hlavního vzdělávacího proudu je možné pouze tehdy, budeme-li disponovat dostatečnou kapacitou odborných podpůrných služeb. Náš vzdělávací systém však v současnosti potřebu těchto služeb – od základních psychodiagnostických, přes logopedické a speciálně reedukační až k oblastem jednotlivých subdominantních pedií (surdo-, somato,- eto-,...) pokrývá pouze zlomkovitě. Další podmínkou bude úzká provázanost mezi předškolním vzděláváním a základní školou v rámci MGP, včetně vytváření přechodových stupňů. Stávající dotační systém v rámci kapitoly 333 státního rozpočtu toto v současnosti příliš neumožňuje.

6 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření – minimální garantovaná péče Budeme-li chtít proces transformace školy na školu inkluzivního typu zvládnout, bude nezbytné, abychom úzce provázali segment předškolního vzdělávání se základním vzděláváním. Přestože to vypadá podivně, je postupné včleňování jednotlivých mateřských škol „pod křídla škol základních“ jedním ze smysluplných kroků zřizovatelů. V rámci minimální garantované péče se úzce propojí ryze předškolní vzdělávání prostřednictvím přípravných tříd s počátkem základního vzdělávání. Vzájemným provázáním obou vzdělávacích institucí poměrně rychle dosáhneme optimálního sladění postupů obou do té doby naprosto autonomních složek – dnes samostatných organizačních součástí.

7 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření – zvyšování kompetencí pedagogů Na počátku procesu transformace pocítíte potřebu připravit na všechny plánované změny svůj pedagogický sbor. Základní směr je jasný – postupně zvýšit kompetence pedagogických pracovníků v odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání, zvýšit úroveň jejich připravenosti na práci s žáky se SVP, s žáky s vážnými formami zdravotního postižení,… Velmi brzy dojdeme k názoru, že je nezbytné přivést všechny aktéry vzdělávání ke změně klimatu školy prostřednictvím změn klimatu tříd a vzájemných postojů ve vztazích – učitel-žák, ale také učitel –učitel, učitel – vedení,...

8 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření – budování záchytné sítě Velkým problémem zvláště příhraničních oblastí, oblastí se značnou fluktuací obyvatel a oblastí se zastoupením sociálně vyloučených lokalit je vysoké procento žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávacího systému a žáků ohrožených vzdělávacím neúspěchem. S tímto problémem se potýká obrovské množství škol, naši nevyjímaje. Přesto existují kroky, jejichž prostřednictvím můžeme dosáhnout výrazně pozitivních změn. Jednoznačně je jím systém reedukací, logopedických náprav a doučování. Ten je plně financovatelný z níže uváděného RP na podporu inkluzivního vzdělávání. Efekt již po jednom roce je nezanedbatelný. Nezbytné je však přenos systému do vyšších ročníků.

9 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření – zařazování asistentů pedagoga Jedním z opatření, kterými můžeme výrazně ovlivnit úspěšnost přechodu na inkluzivní formu vzdělávání, je bezesporu začleňování AP do vzdělávacího systému. V regionálním školství se můžeme dominantně setkat s AP pro žáky se sociálním znevýhodněním a AP pro žáky se zdravotním postižením. Jak se k nim dostat? K AP se sociálním znevýhodněním můžeme využít RP „Financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním. Zapojením do tohoto RP výrazně zvyšuje šanci škol na získání souhlasu KÚ se zřízením AP. Splňuje-li škola procento žáků se sociálním znevýhodněním, je tato pozice zajištěna dlouhodobě (20% SZ u ZŠ, 15% u MŠ).

10 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření – zařazování AP pro zdrav.post. Získání AP pro žáky se zdravotním postižením je výrazně náročnější a přiznání pracovního místa je časově vázáno na jeden rok s tím, že v případě potřeby prodloužení povolení je vázáno na kontrolní vyšetření a opakovanou žádost subjektu (školy). V rámci republiky bohužel existuje zhruba tolik systémů schvalování pozic obou typů asistentů, kolik je krajů. Systémové řešení je podle mého názoru jedním z dominantních úkolů resortu. Vedle výše uvedených asistentů pedagoga stále ještě při školách působí tzv. romští asistenti. Zkušenost s tímto typem asistentů nemáme. Procento romských dětí a žáků v naší lokalitě postupně klesá.

11 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření – využívání RP MŠMT Propracování a rozšíření systému speciálně pedagogických, logopedických a psychologických služeb pro žáky se SVP v kterékoli lokalitě, je nezbytností. I přes váhání musíme vstoupit na půdu dotačních a rozvojových programů MŠMT. V současné době je to jedna ze zhruba tří základních cest, kterými se musíme vydat, chceme-li na tyto služby dosáhnout. Bohužel ne na všechny služby touto cestou dosáhneme, ale jedné z nejpotřebnějších – logopedických služeb dosáhnout můžeme. Již opakovaně byl vyhlášen RP na podporu logopedické prevence. (1) Další služby jsou dostupné prostřednictvím projektů ESF.

12 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření – využívání inkluzivních RP Start změn k inkluzi je již řadu let zajišťován prostřednictvím RP na podporu škol, které realizují inkluzivní vzdělávání a vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním. (2) Na základ velmi jednoduché žádosti ale s použitím přesných dat) můžete dosáhnout na finanční zdroje nezbytné k odměňování pracovníků, kteří používají inkluzivní metody a formy práce, popřípadě vstupují do oblastí zájmového vzdělávání těchto žáků. Obdobný charakter má již opakovaně RP na podporu implementace Etické výuky do vzdělávání. I tyto zdroje jsou použitelné jako významný motivační faktor. (3)

13 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření – využívání dalších RP a DP Významnou roli v systému podpůrných rozvojových a dotačních programů zaujímají programy Prevence kriminality. (4) Využitím těchto dotačních prostředků můžete snížit řadu rizik, které ohrožují nejen školu, ale mohou výrazně narušovat i změny klimatu školy. I tyto prostředky mohou ve své části sloužit jako motivační nástroj. Menší z rozvojových programů jsou zacíleny na oblast bezplatné výuky českého jazyka pro žáky ze třetích zemí (zde jsou k dispozici další navazující rozvojové programy). (5)

14 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření – využívání DP pro NNO Přechod na inkluzivní formu vzdělávání výrazně podporují možnosti co nejširší nabídky zájmového vzdělávání. Možnosti škol jsou v této oblasti velmi omezené. Zde můžeme využít existenci občanských sdružení při školách samých. Školy mají zkušenosti se stavbou žádostí o dotace, sdružení jsou oprávněnými žadateli. Výše dotace umožní plné zajištění celé škály zájmových aktivit a následně může zvýšit atraktivitu školy jak v očích žáků, tak rodičů. Program státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2011 až 2015 umožňuje podání projektů NNO a o.s., které se orientují na práci s dětmi a mládeží. (6)

15 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření DP na podporu integrace romské komunity Tento program je stejně jako předchozí určen pouze pro NNO a o.s., které přímo pracující s dětmi, ale v tomto případě dominantně s dětmi z uvedené komunity (povolen je 40% podíl pro žáky s SZ). (7) Jeho využitelnost je opět vázána na úzkou spolupráci s občanskými sdružení, která působí při školách. Zdroje, které však přináší, jsou nemalé a umožní výrazné posílení nabídky zájmových aktivit. Zapojování do tohoto programu jsou však často komplikovány terminologických a formálními překážkami – koho můžeme považovat za Roma, neporušujeme některá zákonná opatření? Vše je výrazně podbarveno veřejnými diskuzemi o této problematice.

16 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření projekty v rámci ESF – OP VK opatření 1.2 Druhou cestou kterou se můžeme vydat je zapojení svých škol do výzev jednotlivých operačních programů. Představuje však cestu výrazně náročnější, a to zvláště v oblasti náročné administrace projektů. V polovině roku 2008 podáváme úspěšně první vlastní projekt do 1. výzvy 1.GG KK v rámci opatření 1.2 OP VK – projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov – Mosty s dotací téměř 4 mil.Kč (realizace od do ). (8) V polovině roku 2011 byl úspěšně podán projekt do 4.výzvy 1.GG KK v rámci opatření 1.2 OP VK – projekt Inkluzivní škola – Transformace ZŠ Marie Curie- Sklodowské a MŠ Jáchymov na školu inkluzivního typu. Jeho realizace byla úspěšně ukončena v lednu 2013.

17 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření projekty v rámci ESF – OP VK opatření 1.2 Celková váha projektu Transformace ZŠ – cca 4. miliony Kč. Projekty vytvořily špičkové zázemí pro vytvoření základu podpůrných služeb v oblastech školního psychologického poradenství, speciálně pedagogického poradenství a logopedické prevence. Výrazně posílila možnosti školy v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Vybudována byla špičková učebna výpočetní techniky a bylo dokončeno kompletní zasíťování školy Internetem. Vstupem do opatření 1.4 OP VK (peníze do škol) školním projektem Mathesius byla výrazně posílena oblast čtenářské a následně informační gramotnosti školy. Projekt byl úspěšně dokončen koncem roku Celková váha projektu – přes 0,8 mil. Kč.

18 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření projekty v rámci ESF – OP VK IPo 1 Na počátku školního roku 2012/2013 jsme zahájili realizaci projektu Systém individuálního vzdělávání v rámci výzvy č.37 MŠMT IPo OP VK. Projekt byl ukončen k datu Svým zaměřením projekt vybočuje z řady – byl zaměřen na oblast vzdělávání ekonomicky aktivních občanů ve věku 15 – 65 let. Otevřel nám cestu k rodičům našich žáků. Celková váha projektu – cca 3,8 mil. Kč. Vybudována byla špičková učebna výpočetní techniky a bylo dokončeno kompletní zasíťování školy Internetem. Vstupem do opatření 1.4 OP VK (peníze do škol) školním projektem Mathesius byla výrazně posílena oblast čtenářské a následně informační gramotnosti školy. Projekt byl dokončen koncem roku 2013.

19 V listopadu 2013 oslovila naše škola Město Ostrov (pověřenou obec) a paralelně všechny školy oblasti ORP(10 škol) a 2 NNO s myšlenkou vstupu do výzvy č.46 IPo OP VK. Realizační tým projektových odborníků školy zpracoval projekt „Podpora vzdělávání ve školách oblasti ORP Ostrov“, který svými projektovými aktivitami přímo navazoval na již realizované projekty školy a dominantně směřoval k posílení inkluzivního vzdělávání v této oblasti Karlovarského kraje. Projekt byl schválen a vlastní realizace byla zahájena k s termínem ukončení Finanční váha projektu překročila hranici ,- Kč. Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření projekty v rámci ESF – OP VK IPo 2

20 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření - projekty v dalších operačních programů Každý ředitel školy má možnost přímo spolupracovat se svým zřizovatelem v oblasti podávání projektů do výzev dalších operačních programů. Pro každou školu mohou být zajímavé programy MŽP financované z OPŽP. Jedná se nejen o programy revitalizací objektů a Zelená úsporám, ale také programy na revitalizaci zelených ploch extravilánu a intravilánu obcí. Těmito cestami může dojít k naprosté změně tváře školy – nové fasády, okna, střechy, ale také revitalizace zahrad a zeleně kolem škol. (9) Školy mohou stát jako iniciátoři u vstupu zřizovatele do výzev MV či přímo MF. Z těchto zdrojů mohou být financovány celé rekonstrukce objektů (MŠ), výstavby sportovišť.

21 Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření - projekty z výzev soukromých nadací Třetí cestu k získávání zdrojů představují možné dotace od velkých nadací a soukromých společností. Ani tuto oblast byste neměli ignorovat. Jedním z největších sponzorů, kteří směrují zdroje do škol, je bezesporu Nadace ČEZ. V rámci svých programů Oranžová učebna, Oranžové hřiště, Podpora regionů,… se můžete dostat k dotaci, která Vám umožní realizovat některý z větších projektových záměrů. (10) Nadace OSF (Open Society Fund) pravidelně podporuje školy, které se rozhodly pro proinkluzivní cestu – stačí sledovat výzvy na jejich www stránkách. (11) Nadace O2 podporuje v rámci programu Think Big projekty mladých – zapojit se mohou i vaši žáci a získat škole zajímavé výstupy.

22 Cesta k inkluzi – výchozí stav školy k počátku školního roku 2002/2003 Plně organizovaná Výkonově poddimenzovaná (výjimka z průměrného počtu žáků) Vedle MŠ jediné vzdělávací zařízení malého města Mnoho let mimo centrum pozornosti zastupitelů – škola s výrazně zanedbanou infrastrukturou Často se měnící kolektiv pedagogických pracovníků s nízkou úrovní kvalifikovanosti Téměř 50% žáků se sociokulturním znevýhodněním Více jak 30% žáků – mimo majoritu Pouze základní vzdělávací nabídka – malý zájem veřejnosti o ni

23 Stav školy k počátku školního roku Stále nestabilní kolektiv pedagogických pracovníků s poměrně nízkou úrovní kvalifikovanosti Velmi vysoké procento žáků se sociokulturním znevýhodněním Více jak 30% žáků – mimo majoritu Rekonstruováno sociální zařízení Zastaralé a nedostatečné vybavení školy Nevyhovující venkovní sportoviště a zázemí školy Přístup zřizovatel – pouze to nejnutnější, ale s výhledem možných změn - změna ve vedení města Zpracování a schválení ŠVP Mathesius Počátek zásadních změn - konec roku 2007 – Zahájení rekonstrukce elektro – datové rozvody

24 Stav školy ve školním roce 2008 – 2009 Postupná výměna kompletního vybavení učeben 1. stupně a VT, výměna vestavěných skříní Otevřena třída s upraveným vzdělávacím programem (UVP) pro žáky 2. a 3. ročníku Kvalifikovanost sboru 80:20 (1.st.); 65:35 (2.st.) Z prostředků projektu investováno ,- do moderní techniky Partnerství v projektu Učit se učit (spol. PECKA) Přístup zřizovatel – úzká spolupráce a podpora Příprava rekonstrukce hřiště

25 Stav školy ve školním roce 2009 – 2010 Projekt na zateplení budovy z programu SFŽP Dokončena rekonstrukce posledního výukového podlaží školy K – sloučení školy a školky v jeden celek Od – počátek realizace projektu Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov - Mosty Připraven prostor budoucí učebny cvičného bytu Zahájení realizace projektu Mathesius v rámci opatření 1.4

26 Stav školy ve školním roce 2009 – 2010 Zapojení do tříletého projektu společnosti PECKA Leadrem uvnitř – vzdělávání sboru v rámci dvoudenních team buildingů Příprava podkladů projektu Transformace základní školy Realizace projektu Region ve spolupráci s UJEP Ústí nad Labem – revitalizace školní zahrady Zapojení do rozvojových programů MŠMT Zapojení do přípravy vstupu města do spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování Příprava lokální asistence

27 Stav školy ve školním roce Otevřena přípravná třída – od Zateplení a rekonstrukce fasády budov školy Zahájena rekonstrukce cvičného bytu Stabilizace sboru Činnost školy v rámci Lokálního partnerství Zapojení do projektu Pro školy, Čtení pomáhá,,… Vytvoření Centra prevence a učebny DVPP Vytvoření základní páteře podpůrných služeb v oblasti školního psychologického poradenství Škola se stala pilotní školou nakladatelství Fraus Vybudování víceúčelového školního hřiště s umělým povrchem – květen 2011

28 Stav školy ve školním roce 2011 – 2012 Zahájení budování školní naučné stezky v prostorách zdevastované školní zahrady Generální oprava střechy nad školní jídelnou a tělocvičnou Vybudování nového oplocení školní zahrady Dovybaveny všechny učebny novým nábytkem a keramickými tabulemi, nové interaktivní tabule Příprava a rekonstrukce prostor pro keramickou dílnu Zahájeny úpravy nové multifunkční a multimediální učebny Přesunutí školky do nového objektu – březen 2012

29 Situace školy v současnosti Plně organizované integrované zařízení – zahrnující ZŠ, MŠ, přípravnou třídu, třídu s UVP, nové hřiště s umělým povrchem Výkonově stále poddimenzovaná – avšak s dlouhodobým trendem trvalého růstu počtu žáků Škola = jedna ze základních priorit města – včetně tříd MŠ, pro byly rekonstruovány nové prostory Pevný základ průběžně se vzdělávajícího a nadprůměrně kvalifikovaného sboru Infrastruktura školy vysoko nad krajským průměrem Široká nadstandardní nabídka školy Škola - jeden z pilířů Strategického plánu rozvoje města

30 Základní cíle transformace školy Snižování a v budoucnu i úplná eliminace dopadu sociální exkluze na žáky jako jednoho z dominantních problémů města a školy. Vytváření a následné vytvoření podmínek pro včleňování všech skupin žáků (včetně žáků s nižší úrovní sociokulturního, popř. socioekonomického statusu či etnické příslušnosti) do hlavního vzdělávacího proudu. Vybudování optimálního materiálně technického zázemí a co nejpřívětivějšího pracovního prostředí. Vybudování struktury funkčních proinkluzivních nástrojů. Stabilizace a optimální připravenost pedagogického sboru na plánované změny (paralelní příprava rodičovské veřejnosti na tyto změny).

31 Základní transformační kroky 1. Vybudování stabilizovaného pracovního kolektivu 2. Nalezení optimálního konsensu se zřizovatelem v oblasti rozvoje školy 3. Hledání a nalézání zdrojů; stanovení priorit dlouhodobého plánu rozvoje 4. Postupná rekonstrukce infrastruktury školy 5. Tvorba a úpravy vlastního ŠVP Mathesius 6. Vytvoření partnerských vazeb, vstup do projektů v rámci strukturálních fondů 7. Vytváření proinkluzivních nástrojů a opatření s využitím dotačních systémů 8. Škola = základna rozvoje celoživotního učení v celé lokalitě

32 Ad1) Budování stabilizovaného pracovního kolektivu Postupná obměna pedagogického sboru, včetně částečného omlazení Využití i nejrazantnějších kroků v personální oblasti – kompletní obměna vedení školy Podpora všech forem dalšího vzdělávání – kombinovaná studia na PF, dlouhodobé i krátkodobé vzdělávací akce Propojení školy s akreditovanými vzdělávacími organizacemi Zařazení cyklu team-buildingů pro celý sbor – vytváření pevnějších neformálních vazeb, ztotožnění se se základními cíli strategických dokumentů školy Využívání evropských zdrojů k financování nákladů na vzdělávání Vstupem do strukturálních fondů a rozvojových programů –vytváření dílčích pracovních pozic pro členy sboru – výrazné zvyšovaní motivace všech kategorií pracovníků

33 Ad2) Nalezení optimálního konsensu se zřizovatelem v oblasti rozvoje školy Hledání a nalézání společných cílů zřizovatele a školy – bez vzájemné součinnosti obou partnerů nelze činit dílčí rozvojové kroky. Společný cíl musí korespondovat s představami jednotlivých skupin obyvatel města. Musí být zahájeny racionální kroky směřující k zmírnění dopadu sociální exkluze ve městě. Je nezbytné využít stimulačních nástrojů vlády – spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování a s nevládními neziskovými organizacemi. Využívání všech strukturálních fondů k zlepšení úrovně infrastruktury školy i města jako jednoho z hlavních prostředků zlepšení stavu vzdělávání. Vytvoření neformálních i formálních pracovních skupin pro přípravu projektů a řešení jednotlivých problémových oblastí života města.

34 Ad3) Hledání zdrojů a stanovení priorit dlouhodobého plánu rozvoje Využívání všech prvků fundraisingu k zajišťování financování potřeb školy od počátku š.r.2002/2003. Příprava na možnosti čerpání prostředků z 1. operačního a následně i 2. operačního období. Vytváření struktury spolupracujících organizací a osob – realizační týmy jednotlivých projektových záměrů. Investice do vzdělávání členů přípravných a realizačních týmů – spolupráce s orgány resortu, kraje. Společné cíle spojují – investice do team-buildingů – společné formulování strategických cílů rozvoje školy. Motivační podtext ŠVP Mathesius je formulován takto : Škola jako součást komunity je věcí veřejnou.

35 Ad4) Postupná rekonstrukce infrastruktury Od roku 2007 postupné investice do rekonstrukcí nejkřiklavějších problémů – sociálních zařízení, kanalizace, elektrorozvodů. V roce 2008 byl využit dotační titul SFŽP a s výraznou ingerencí obce byla škola zateplena. V roce 2009 bylo dokončeno datové zasíťování školy a do provozu uvedena špičkově vybavená učebna IT. Průběžně byly rekonstruovány učebny I. stupně a s využitím prvního velkého dotačního titulu z ESF – projektu Mosty vybudováno Centrum prevence, zázemí pro práci psychologa, multifunkční učebna a učebna DVPP. V roce 2011 je z opatření 1.4 OP VK vybaven celý sbor moderními notebooky; úspěšně je podán navazující projekt z OP VK Inkluzivní škola – v jeho rámci budou vybaveny další prostory pro specializované služby.

36 Ad5)Tvorba a úpravy vlastního ŠVP Školní vzdělávací program Mathesius (Škola jako součást komunity je věcí veřejnou) – od Východiskem je myšlenka, že jsme školou pro každého - jak pro žáky talentované, tak pro žáky se zdravotními či výukovými handicapy, žáky se slabým socioekonomickým statutem, … Nerozhoduje příslušnost k sociální skupině, etniku,… Vlastní ŠVP je od počátku roku 2009 postupně upravován v rámci samostatné klíčové aktivity Implementace ŠVP, která je jednou z nosných aktivit projektu Mosty. Na úpravách se podílejí všechny metodické orgány školy koordinované externí odbornicí.

37 Ad6) Vytvoření partnerských vazeb Škola je od roku 2002/2003 partnerem akreditované vzdělávací společnosti LINGUAE, spol. s r.o., která se orientuje na DVPP a strukturální fondy. Od počátku roku 2005 úzce spolupracuje s akreditovanou obecně prospěšnou společností Pedagogické a vzdělávací centrum Karlovarského kraje(dnes PECKA – Centrum celoživotního vzdělávání Karlovy Vary,o.p.s.). Od počátku roku 2008 byla navázána úzká spolupráce s nevládní neziskovou organizací NT – NATURAM – zaměřenou na oblast EVVO. Od konce roku 2009 vstupuje škola do úzkých partnerských vazeb se společností Člověk v tísni,o.p.s. Od poloviny roku 2010 vstupuje do Lokálního partnerství lokality Jáchymov a vstupuje do spolupráce s vládní Agenturou pro sociální začleňování.

38 Ad6) Vstup do projektů v rámci strukturálních fondů Od roku 2008 se vytvářejí základy regionální spolupráce s řediteli škol oblasti MAS Krušné hory – západ (společné projektové záměry a projekty). S uvedenými vzdělávacími společnostmi také vstupuje do prvních projektů v rámci ESF. V polovině roku 2008 podáváme úspěšně první vlastní projekt do 1. výzvy 1.GG KK v rámci opatření 1.2 OP VK – projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov – Mosty s dotací téměř 4 mil.Kč(realizace od do ). V polovině roku 2011 byl podán úspěšně projekt do 4.výzvy 1.GG KK v rámci opatření 1.2 OP VK – projekt Inkluzivní škola – Transformace ZŠ Marie Curie- Sklodowské a MŠ Jáchymov na školu inkluzivního typu.

39 Děkuji za pozornost Mgr. Jan Musil ředitel Základní školy Marie Curie-Sklodowské a mateřské školy Jáchymov, okres Karlovy Vary


Stáhnout ppt "Transformace základní školy na školu inkluzivního typu Mgr. Jan Musil Základní škola Marie Curie-Sklodowské a mateřská škola Jáchymov, okres Karlovy Vary."

Podobné prezentace


Reklamy Google