Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Reforma veřejné správy poznámky a teze. Veřejná správa  Rozdělení: státní správa, územní samospráva, ostatní  Definice : „…správa věcí veřejných ve.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Reforma veřejné správy poznámky a teze. Veřejná správa  Rozdělení: státní správa, územní samospráva, ostatní  Definice : „…správa věcí veřejných ve."— Transkript prezentace:

1 Reforma veřejné správy poznámky a teze

2 Veřejná správa  Rozdělení: státní správa, územní samospráva, ostatní  Definice : „…správa věcí veřejných ve veřejném zájmu..“ nebo „…účelově vytvořený systém zřízený za účelem zabezpečení činnosti výkonné moci ve státě,ve sféře veřejné správy…“ atd.  Veřejná správa je systém vytvořený člověkem, má své sociální poslání a plní funkce veřejnosprávního působení  Co jsou věci veřejné – určuje národní politika státu  Veřejný zájem – politické zaměření

3 Americký přístup : pluralitní myšlení  Rozmanitost definicí a přístupů  Richard Stillman – 12 různých definic veřejné správy- ekonomické, politické, sociologické, behaviorální, právní a různé modifikace  Dwight Waldo – The Study of Public Administration – „ Ve skutečnosti neexistuje dobrá definice veřejné správy. Nebo spíše existují dobré krátké definice, ale žádná krátká vysvětlení“(Waldo 1995)  Woodrow Wilson – The Study of Administration - studium a práce veřejné správy je pokračováním politologie - rozdíl mezi politikou a správou – oddělení – správa leží mimo sféru politiky – otázky správy nejsou politickými otázkami !!!!! - i když politika klade otázky správě, neměla by manipulovat s jejími úřady !!!!!! - základní funkční principy – podnikové vedení – manažer x vlastník – maximalizace zisku – lidské a finanční zdroje - Obor správy je oborem podnikání – úspornost a účinnost !!!!!

4 Nové řízení veřejné správy  USA, Velká Británie: 1. Manažerská rozhodnutí 2. Manažerský přístup 3. Vládní agentury, 4. Vlastní systém odměňování 5. Hodnocení výkonnosti  Evropa: 1. Silný právní rámec 2. Uplatňování práva 3. Systém více standardizován 4. Organizačně strukturován

5 Veřejná správa  Veřejná správa  Státní správa – ústřední správní úřady  Zákon č.2 /1969 Sb.- Kompetenční zákon  Územní samospráva – kraj obec  Zákon č. 128/2000 -o obcích – obecní zřízení  Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Veřejná správa Státní správaÚzemní samospráva

6 Veřejná správa - územní  Územní správa :  veškerá veřejná správa, která přichází v úvahu na jednotlivých úrovních územně správního členění státu  ta v sobě zahrnuje tzv. místní správu – nejnižší úroveň – místní úroveň veřejné správy  Tři základní systémové formy :  anglo- americká forma - selfgovernment - kdy na úrovni nejnižších územních jednotek je místní správa vykonávána výlučně jako samospráva  francouzská forma – pouvoir municipal - kdy v obcích jako základních územních jednotkách se odděleně vedle sebe realizuje jednak obecní samospráva, jakož i místní státní správa  smíšený systém - německý – kdy na úrovni obcí jako základních územních jednotek se společně vykonává samospráva, tak i v určitém rozsahu místní státní správa

7 Veřejná správa - státní Správní úřad:  ministerstva, ústřední správní úřady a ostatní správní úřady (orgány státní správy, jestliže jsou zřízeny zvláštními zákony, jsou těmito zákony výslovně označeny jako ministerstva nebo správní úřady anebo orgány státní správy a vykonávají na základě těchto zákonů státní správu  Ústřední orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády - 14 ministerstev  Ústřední orgány státní správy 11  Orgány státní správy – ostatní správní úřady  Státní regulační úřady – 6 RRTV, …….

8 Veřejná správa - státní  Ústřední orgány státní správy :  Český statistický úřad – předseda návrh vlády – prezident republiky  Český úřad zeměměřičský a katastrální  Český báňský úřad  Úřad průmyslového vlastnictví  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – návrh vlády – prezident republiky  Úřad pro veřejné informační systémy  Správa státních hmotných rezerv  Státní úřad pro jadernou bezpečnost  Komise pro cenné papíry - předsedu a členy na návrh vlády – prezident republiky  Národní bezpečnostní úřad  Energetický regulační úřad  Orgány státní správy – ostatní správní úřady  Úřad vlády  Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví  Český metrologický institut  Puncovní úřad  Vojenské správní úřady  Česká inspekce životního prostředí  Česká školní inspekce  Územní finanční orgány – finanční ředitelství a úřady  česká obchodní inspekce – ústřední inspektorát a ředitelství  Zeměměřičský úřad  Zeměměřičské a katastrální inspektoráty a katastrální úřady  Úřady práce  Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení  Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce  Státní energetická inspekce  Hlavní hygienik ČR a krajské hygienické úřady  Státní veterinární správa okresní veterinární správy  Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat  Státní zemědělská a potravinářská inspekce – krajské inspektoráty  Ústřední kontrolní ústav zemědělský  Státní rostlinolékařská správa  Státní ústav pro kontrolu léčiv  Ústav pro kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv  Drážní úřad  Drážní inspekce  Státní plavební správa  Úřad pro civilní letectví  Správa národního parku České Švýcarsko  Úřad pro mezinárodně ochranu dětí  …………

9 Základní rysy veřejné správy  Systémy veřejné správy ve většině států Evropy se vyznačují stejnými principy a rysy, protože mají společný politický, ekonomický a právní základ.  Politický základ většiny evropských států se odvíjí od pluralitního politického systému, který je založen na soutěži politických stran a svobodné činnost opozice.  Ekonomický základ a hospodářská sféra je charakterizována tržní ekonomikou, která je dána ochranou soukromého vlastnictví a svobodnou hospodářskou soutěží. Právní hledisko je zajištěno uplatňováním principu ústavního a právního státu, to znamená, že se orgány a instituce řídí ústavou a zákony a zároveň stát respektuje mezinárodněprávní závazky, které plynou z mezinárodních smluv o lidských právech a základních lidských svobodách.  Na základě komparativního studia evropských systémů veřejné správy se v celém evropském prostoru se dají najít obecné rysy a principy podle, kterých se řídí evropská veřejná správa. Tyto principy jsou uplatňovány i v české veřejné správě.

10 Cíle veřejné správy  Cílem podnikatelských subjektů – je zisk  Provozní pravidla pro řízení závodu, firmy jsou dány třemi ukazateli– průtok, zásoby a provozní náklady  Cílem veřejné správy je :  zlepšovat kvalitu života občanů při respektování zásad trvale udržitelného rozvoje - občan  zvyšovat výkonnost a kvalitu poskytovaných veřejných služeb - zákazník

11 Principy demokratické veřejné správy v Evropě  Princip A : Demokratická legitimita veřejné správy a její demokratická kontrola je zajišťována následujícími pravidly:  legitimita je odvozena od demokraticky zvoleného parlamentu  parlament vykonává kontrolu exekutivy a státní správy  orgány místní samosprávy jsou legitimovány volbami místních zastupitelstev  výkonné orgány územní samosprávy mají důvěru zastupitelstev  Princip B :Zvláštním zákonem je stvrzen status úřednictva–kontinuita správní činnosti na základě politické neutrality úřednictva a jeho loajality k legitimní vládě, zákon pak vždy stanoví :  podmínky tzv. definitivy  pravidla pro výběr úředníků  postup na základě splnění kvalifikačních požadavků  platové a jiné nároky  práva, povinnosti, odpovědnost a způsob jejich uplatňování  Princip C : Celá organizace veřejné správy se řídí určitými standartami, těmi jsou:  hierarchická nadřízenost a podřízenost  přesná úprava kompetencí správních orgánů  vázanost správních orgánů a úředníků zákonem stanovenými postupy  písemný charakter správní činnosti  jsou vydávána specifická pravidla pro administraci správních aktů atd.

12 Reforma veřejné správy – historie  nejvyspělejší státy – evropské (EU) i nečlenské – Švýcarsko, Norsko, zámořské státy (USA,Kanada, Austrálie, JAP, Nový Zéland) = reformy začaly nejpozději v 60. letech –  snaha o zlepšení poskytování služeb restrukturalizace veřejné správy (odlehčování státu) - využití informačních a komunikačních technologií (efektivnější přístup  země střední a východní Evropy – země býv. Jugoslávie = v letech 90.Reformy probíhaly rozdílně, někde rychle a někde až ukvapeně, v jiných váhavě (ČR)  Obsah byl jiný, šlo o strukturální přestavbu veřejné správy včetně právních řádů.  země rozvojové – reformy jsou komplikované, často se musí respektovat kmenové zájmy nebo rodové tradice.  délka trvání reforem a jejich obsah- na počátku 60. let 20. století, země 2 skupiny až v 90. letech 20. století a u těchto zemí je navíc různá délka trvání reforem, často se dost odlišuje (u nás trvala reforma 10 let).  zlepšení výkonu státní správy, často to souviselo s rozvojem informačních technologií. Snaží se o zapojení občanů přímo do rozhodovacího procesu.  zastupitelská demokracie se stává dosti nevhodnou a stagnující, začíná se prosazovat participativní (lokální) demokracie.  problém přejít od centralizovaného modelu k decentralizaci a změnit právní rámec.

13 Reforma veřejné správy - cíle  Snížit počet úředníků  Přiblížit veřejnou správu občanovi – zásady subsidiarity  Modernizovat veřejnou správu a zkvalitnit její chod, aplikovat zásady new public managementu

14 Reforma veřejné správy v ČR  zkvalitnit a zmodernizovat výkon veřejné správy a přiblížit ji občanům. evropský integrační proces (což obnášelo přípravu pro vstup do EU) a demokratický proces probíhající od roku 1990 (nutnost zavést demokratický systém).  Byly přijaty 3 základní zásady reformy: spojený model – orgány samosprávy vykonávají také státní správu, na územích má podobu přenesené působnosti dekoncentrace – co nejvíce kompetencí výkonu státní správy a ústřední úrovně převést na úroveň nižší decentralizace – kompetence ze státní správy převést na samosprávu  Reforma ústřední státní správy.  Reforma územní samosprávy= vznik krajských samospráv a zánik okresních úřadů a přenos kompetencí na obce.  Reforma probíhala v etapách: (2002 zrušení okresních úřadů)

15 Historie reformy veřejné správy  Důvody nutnosti veřejné reformy: po roce 1989 měla ČR neúplnou hierarchii veřejné správy (zrušení soustavy národních výborů, ale dosud nebyly krajské úřady) nejasné kompetence mezi státní správou a samosprávou nutnost přípravy na vstup ČR do EU (možnost využívání strukturálních fondů)  po roce 1989 zrušen systém národních výborů, místo toho obnoveno obecní zřízení, tj. vytvořeny obce, samospráva na obecní úrovni v roce 1990  zřízeny okresní úřady jako orgány státní správy – okresní úřady do okresních úřadů se nevolilo  na úrovni krajské nebylo vytvořeno nic (vláda nadřazena přímo okresním úřadům, chyběl mezičlánek) na krajské úrovni ale dále fungují soudy, policie  zlom nastal v roce 1996, kdy byla při volbách oslabena pozice ODS  silné tlaky na obnovu zemského zřízení.  v roce vyšší územně správní celky – kraje  struktura krajů se nekryla se strukturou NUTS (konkrétně NUTS2) s kraji.

16 Reforma veřejné správy  Vývoj reforem veřejné správy v ČR od r. 1990:  1. etapa: Období federálního státu (ČR v rámci federace)  2. etapa: Období začátku budování samostatné ČR polovina r  3. etapa: Období druhé Klausovy koaliční vlády  4. etapa: Období let 1998 – 1999  5. etapa: Období let 2000 – 2003

17 Současné uspořádání státu  14 VUŚC – 13 krajů a Hlavní město |Praha - Jihočeský, Karlovarský, Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický, Kraj Vysočina, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský kraj  8 NUTS – nomenklaturní statistické jednotky – pro příjem dotací z EU - Severovýchod, Moravskoslezko, Střední Morava, Jihovýchod, Jihozápad, Severozápad, Střední Čechy, Praha  6251 obcí  5 vojenských újezdů – Boletice, Brdy, Březina, Hradiště, Libavá  Obce se základním rozsahem přenesené působnosti  Obce s rozšířeným rozsahem přenesené působnosti – obce které vykonávají pro druhé obce přenesenou působnost ve svém správním obvodu 1. pověřené obecní úřady obce s rozšířenou působností – 205

18 Současné uspořádání státu  Statutární města - Zvláštním typem obcí jsou města a statutární města. Město je obec, ve které do působil MěNV nebo které určí předseda Poslanecké sněmovny.  Statutární města jsou taxativně vyjmenována : Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Most, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov.  Praha je jako hlavní město definována Ústavou.  Hlavním orgánem samosprávního celku je zastupitelstvo jako orgán přímo volený lidem daného celku na základě všeobecného rovného a přímého volebního práva. Funkční období je čtyřleté.  Výkonným orgánem obce je rada, která je volena zastupitelstvem a v jejímž čele je starosta ( ve statutárních městech primátor ).

19 Mapa VÚSC a NUTS

20 ETIKA, ETICKÝ KODEX VE STÁTNÍ SPRÁVĚ Seminář pro zaměstnance Mze ČR

21 Etika, základní pojmy a definice  Kázat morálku je snadné, zdůvodnit ji, je obtížné. (A. Schopenhauer)  Etika zkoumá vztahy mezi myšlením, jazykem a světem - sféra mravního pojímání světa: a) zaujímáním a formulováním mravních postojů b) v jednání, které je těmito postoji motivováno.  Ptá se : a) jaký je význam vět, jimiž vyjadřujeme mravní soud b) jaké je jejich zdůvodnění.  Etika se snaží vymezit rámec mravní problematiky, určit povahu a charakteristické rysy mravních soudů a usuzování v rámci mravního diskursu

22 Etika-předmět zkoumání  Jak mají lidé jednat a jakému jednání se vyhnout?  Které věci a činy jsou dobré a které špatné?  Které jednání je šlechetné a které odsouzeníhodné?  Co má mravní hodnotu a co je mravně bezcenné?  Soustřeďuje se na principy, od kterých se mohou odvozovat návody k tomu, jak by lidé měli jednat, či tvrzení o tom, jakou mají činy, věci, hodnotu.

23 Etické hodnoty  Nejvýznamnější hodnoty tvořící základ pro etické chování státních zaměstnanců:  nezávislost  nestrannost  objektivita  spolehlivost při výkonu administrativních činností  veřejný přístup  princip poskytování služeb  odpovědnost  efektivnost a orientaci na výsledek, které doplňují seznam hodnot uvedený shora.  Vedle ustanovení a příkazů příslušná kritéria etického jednání přijímají noví státní zaměstnanci od svých nadřízených a kolegů.

24 Nejdůležitější hodnoty ve státní správě  kolegialita  kvalifikace  zásada poskytování služeb  efektivnost  upřímnost  loajalita  nestrannost  integrita  otevřenost  orientace na výsledek  zákonnost  oddanost  spravedlnost

25 Nejškodlivější neetické administrativní praktiky  Úplatky  Spekulace se schůzkami  Politická diskriminace  Upřednostňování přátel  Sexuální diskriminace  Nezpůsobilost  Nedostatečná příprava  Obtěžování na pracovišti  Neochota přijmout změny  Zbavení se odpovědností  Sexuální obtěžování  Identifikace se zájmovou skupinou  Kladení příliš velkého důrazu na vlastní pole působnosti  Zbytečné zpoždění  Zadržování informací  Nesrozumitelný úřední jazyk  Komplikované vyřizování záležitostí  Nedostatečné informace  Ochrana kolegů

26 Efekt různých opatření na etické jednání zaměstnanců  Příkladné chování managementu  Prosazování hodnoty  Informace  Školení  Etická pravidla  Legislativa  Kontrola  Pracovní podmínky  Interní odpovědnosti  Externí odpovědnosti  1 – prakticky bez efektu, 2 – mírný efekt, 3 – velký efekt) 

27 Srozumitelnost norem, etické pokyny  Každý státní úředník by měl vědět, co se od něj očekává- srozumitelnost norem, informace o nich a znalost jejich praktického uplatnění.  Jednotliví státní pracovníci budou čelit situacím, kdy správný kodex jednání nebo postupy nejsou předem jasné. Podrobné nařízení či etické směrnice nemusí existovat.  Praktickými pomůckami při rozhodování by mohlo být kladení různých otázek pro otestování způsobů řešení daného problému a předběžného zhodnocení kvality řešení ve smyslu etického jednání.  Rozhodování není vždy jednoduchá záležitost, a proto je praktické naučit se klást otázky ve chvíli, kdy hledáme správné řešení. Otázky se mohou klást z různých úhlů pohledu. Otázky mohou zjednodušit proces rozhodování například v situacích, kdy alternativní řešení nejsou zcela jasná nebo jsou nesprávná. Mohou rovněž nastat situace, kdy obě možná řešení mohou být buď správná nebo nevhodná v závislosti na daném hledisku. Osoba, která prochází procesem rozhodování, musí být připravena na to, že dokonce i rozhodnutí, jež se zdá komplikovanější, může být to správné

28 Etický kodex  Preambule  Etický kodex (dále jen „Kodex“) navazuje na standardy chování a jednání zaměstnanců Ministerstva zemědělství ČR (dále jen „ministerstvo“), které jsou stanoveny Zákoníkem práce, dalšími platnými právními předpisy, interními předpisy ministerstva a základními pravidly slušnosti. Účelem Kodexu je podporovat žádoucí standardy chování zaměstnanců ve veřejné správě a informovat veřejnost o chování, jež je oprávněna od zaměstnanců ve veřejné správě očekávat.

29 Etický kodex  Článek 1  Základní ustanovení  Základními hodnotami, které má každý zaměstnanec ministerstva dodržovat a vytvářet tak základ pro vybudování a udržení důvěry veřejnosti, jsou zákonnost, kvalita a efektivnost práce a dále etika práce (zejména dodržování nestrannosti a rovného přístupu ke všem fyzickým i právnickým osobám), neovlivnitelnost, neúplatnost a poctivost.  Zaměstnanec vykonává svou práci ve shodě s Ústavou České republiky, zákony a dalšími právními předpisy a zároveň činí vše nezbytné pro to, aby jednal v souladu s ustanoveními Kodexu.  Vedení ministerstva přispívá k uplatňování těchto zásad a tím i k efektivními výkonu veřejné správy vytvářením vhodného pracovního prostředí a zachováváním rovného přístupu k zaměstnancům s důrazem na hodnocení především podle odvedené práce.

30 Etický kodex  Článek 2  Obecné zásady  Výkon veřejné správy je službou veřejnosti, zaměstnanec ji vykonává na vysoké odborné úrovni, kterou si studiem průběžně prohlubuje, s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a ochoty a bez jakýchkoli předsudků.  Zaměstnanec vykonává svou práci na vysoké odborné úrovni, kterou je povinen si průběžně prohlubovat a doplňovat studiem. Práci vykonává s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a ochoty a bez jakýchkoli předsudků.  Zaměstnanec jedná korektně a s úctou s ostatními zaměstnanci ministerstva i se zaměstnanci jiných správních úřadů.  Zaměstnanec činí rozhodnutí a řeší záležitosti objektivně na základě jejich skutkové podstaty, přihlížeje pouze k právně relevantním skutečnostem, a bez zbytečných průtahů. Nejedná svévolně k újmě jakékoliv osoby, skupiny osob nebo orgánu či složky právnické osoby, ale naopak prosazuje práva a oprávněné zájmy občanů.  Zaměstnanec jedná při výkonu veřejné správy politicky nestranným způsobem. Zaměstnanec nebude vykonávat takovou politickou nebo veřejnou činnost, která by mohla narušit důvěru občanů v jeho schopnost nestranně vykonávat své služební povinnosti

31 Etický kodex  Článek 3  Střet zájmů  Zaměstnanec nepřipustí, aby došlo ke střetu jeho soukromého zájmu s jeho postavením zaměstnance ministerstva. Soukromý zájem zahrnuje jakoukoliv výhodu pro něj, jeho rodinu blízké a příbuzné osoby a právnické a fyzické osoby, se kterými má nebo měl obchodní nebo politické vztahy.  Zaměstnanec se neúčastní žádné činnosti, která se neslučuje s řádným výkonem jeho pracovních povinností nebo tento výkon omezuje. V případě, že si zaměstnanec není jist, zda jde o činnost slučitelnou s výkonem jeho pracovní činnosti projedná záležitost se svým přímým nadřízeným.

32 Etický kodex  Článek 4  Dary a jiné nabídky  Zaměstnanec nepřijímá žádné pozornosti, dary, úsluhy, ani žádná jiná zvýhodnění, která by mohla ovlivnit jeho rozhodování, narušit profesionální přístup k věci, nebo která by bylo možno považovat za odměnu za práci, která je jeho povinností. Zaměstnanec se přímo ani nepřímo nezapojí do žádné činnosti, která by mohla být vykládány jako požadování či přijímání úplatků či výhod za účelem vlastního prospěchu.  Zaměstnanec nepřipustí, aby se v souvislosti s výkonem práce dostal do postavení, ve kterém je zavázán oplatit prokázanou laskavost, nebo které jej činí přístupným nepatřičnému vlivu jiných osob  V případě, že je zaměstnanci v souvislosti s výkonem jeho práce nabídnuta jakákoliv výhoda, musí ji odmítnout a o nabídce neprodleně informuje svého přímého nadřízeného.  Zaměstnanec se v soukromém životě vyhýbá takovým činnostem, chování a jednání, které by mohlo snížit důvěryhodnost ministerstva, nebo dokonce zavdat příčinu k vydírání zaměstnance v důsledku jeho jednání v rozporu s právními předpisy nebo etickými normami.

33 Etický kodex  Článek 5  Zneužití úředního postavení  Zaměstnanec nevyužívá výhody vyplývající z jeho postavení, ani informace získané při výkonu své práce na ministerstvu k osobnímu prospěchu jiných osob. Nesnaží se ovlivnit pro soukromě účely žádnou osobu či instituci tím, že by zneužil svého úředního postavení. Je jeho povinností vyhnout se konfliktům zájmů i předcházet takovým situacím, které mohou podezření z konfliktu zájmů vyvolat.  Zaměstnanec neuvádí vědomě v omyl ani veřejnost ani ostatní zaměstnance ministerstva.  Zaměstnanec nenabízí ani neposkytuje žádnou výhodu jakýmkoliv způsobem spojenou s jeho postavením ve veřejné správě, pokud to zákon neumožňuje  S informacemi získanými při výkonu své práce nakládá zaměstnanec s potřebnou důvěrností a poskytuje jim příslušnou ochranu. Řídí se přitom platnými právními předpisy (např. zák. 101/2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů).  Zaměstnanec si pro svou vlastní potřebu nepřivlastňuje žádné finanční prostředky ani majetek ministerstva a vědomě nepřispívá k tomu, aby tak činil někdo jiný.

34 Etický kodex  Článek 6  Oznámení nepřípustné činnosti  Zaměstnanec vynakládá veškeré úsilí, aby zajistil maximálně efektivní spravování a využívání finančních zdrojů, zařízení a služeb, které mu byly svěřeny a zabránil podvodnému nebo korupčnímu jednání. V případě, že zjistí ztrátu nebo újmu na majetku ve státním vlastnictví nebo majetku ministerstva, podvodné či korupční jednání, oznámí tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, popřípadě příslušnému orgánu činnému v trestním řízení. V případě, že zjistí finanční ztrátu nebo ztrátu na majetku ministerstva, oznámí tuto skutečnost přímému nadřízenému zaměstnanci.  V případě, že je zaměstnanec požádán, aby jednal v rozporu s právními předpisy nebo způsobem, který představuje možnost zneužití úřední moci, odmítne takovéto jednání a oznámí tuto skutečnost svému přímému nadřízenému.

35 Etický kodex  Článek 7  Závěrečná ustanovení  Tento Kodex je závazný pro všechny zaměstnance ministerstva, kteří jsou k němu v pracovním poměru nebo jsou dočasně přidělení k výkonu práce v ministerstvu a dále je závazný pro zaměstnance činné pro ministerstvo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.  Porušení jednotlivých ustanovení tohoto Kodexu bude posuzováno jako porušení pracovní kázně ve smyslu platných pracovně právních předpisů.  Všichni zaměstnanci ministerstva musí být seznámeni s tímto Kodexem, s jeho změnami a doplňky.  Tento Kodex nabývá účinnosti dnem podpisu.


Stáhnout ppt "Reforma veřejné správy poznámky a teze. Veřejná správa  Rozdělení: státní správa, územní samospráva, ostatní  Definice : „…správa věcí veřejných ve."

Podobné prezentace


Reklamy Google