Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POLITOLOGIE 14. přednáška – 28.2. Volby a volební systémy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POLITOLOGIE 14. přednáška – 28.2. Volby a volební systémy."— Transkript prezentace:

1 POLITOLOGIE 14. přednáška – Volby a volební systémy

2 Volby Volby = demokracie v praxi Jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země Občané delegují svého zástupce a předávají mu některé své pravomoci, vybírají jej při hlasování Vítěz voleb získá právo rozhodovat o zásadních věcech dotýkajících se všech obyvatel Demokratické volby jsou založené na principu přirozené výměny garnitury u moci bez nutnosti prolévání krve a násilí

3 Funkce voleb Nábor politiků Sestavování vlád Zajišťování reprezentativnosti Ovlivňování politické linie Výchova voličů Legitimizování moci/vládnutí Posilování elit

4 George Roberts Volby: určují složení zákonné moci poskytují prostředky reprezentace potvrzují legitimitu vlády funkce zpětné vazby (podle vládnutí preference v dalších volbách)

5 Pluralismus Širší význam Víra v rozmanitost a mnohost Soutěž politických stran Konkurence je zdravá – podněcuje diskuzi Užší význam Rozdělení politické moci Moc je rozptýlena mezi politické skupiny – jednotlivec je členem skupin

6 Politický pluralismus Existence spektra politických hodnot, hnutí i filozofií Systém soutěživých politických stran

7 Pluralitní demokracie Liberální demokracie Systém založen na volné soutěži více politických stran Organizované skupiny tlumočí zájmy veřejnosti

8 Zastupitelská demokracie Je způsob vlády založený na principu volby zastupitelů lidu v přímých volbách Liší se od autokracie (vláda úzké skupiny lidí) či přímé demokracie (referendum, plebiscit) Též nazývána reprezentativní či nepřímá demokracie

9 Polyarchie Termín zavedený Robertem Dahlem Je to politický řád Občanství je rozšířeno na poměrně velkou část obyvatelstva Občanská práva zahrnují možnost být v opozici a hlasováním odvolat nejvyšší úředníky vlády (prostřednictvím voleb)

10 Druhy voleb Všechny demokratické volby mají tyto základní rysy: Přímé občané volí přímo nikoliv přes prostředníky Nepřímé volba je zprostředkována přes zvolené reprezentanty nebo elektory (sbor volitelů) nebo prostřednictvím státního orgánu ap. (mohou mít dva, tři i více stupňů) Rovné každý občan má stejný počet hlasů hlas každého občana má stejnou váhu Tajné nikdo se nemůže dovědět kdo jak volil Všeobecné volit může každý se zákonem stanovenými omezeními

11 Volební (politická) kampaň Organizované úsilí politických stran / kandidátů na zastupitelská místa Snaha o přesvědčení potenciálních voličů, aby podporovali předložený program politické strany / kandidáta ve volbách Politické kampaně představují v demokraciích důležitou roli při seznamování voličů s politickým programem a při hledání podpory Dnes klíčová role médií i sdělovacích prostředků „negativní kampaň“

12 Volební právo žen Organizovaný boj za rovnost volebního práva žen vůči mužům od pol. 19. st. Zásadních změn však dostává až na počátku 20.st. a plošně v jeho první polovině Dodnes v některých státech přetrvává diskriminace 1896 – Nový Zéland – první volební právo pro ženy 1920 – ČSR – uzákoněno v Ústavě

13 Kooptace = Doplňování volbou Zpravidla doplnění, případně rozšíření voleného orgánu jeho vlastním rozhodnutím, jeho vlastní volbou Rozhodující je zde tedy spíš to, kdo nového člena volí, než způsob volby. Je ve své podstatě nedemokratická, v moderních demokraciích je snaha se jí pokud možno vyhnout a příslušné orgány doplňovat jiným způsobem V ČR se nepoužívá

14 Plebiscit Synonymum pro referendum Veřejný souhlas s rozhodnutím Méně závazné Není zakotveno v Ústavě Vyhlašováno ad hoc Plebiscitní demokracie Vazba mezi vládnoucími a ovládanými formou referenda

15 Volební chování Odkaz na behavioralismus – vědecké pojetí politologie – 60. a 70. léta Dlouhodobé a krátkodobé vlivy mající klíčový vliv na chování voličů: Krátkodobé vlivy Stav ekonomiky Osobnost stranických vůdců Styl volební kampaně Dlouhodobé vlivy Média

16 Teorie voličského rozhodování Model identifikace s politickou stranou Sociologický model Model racionální volby Model dominantní ideologie

17 Model identifikace s politickou stranou Pouto voliče k určité politické straně Dlouhodobá podpora „moje strana“ Politická socializace v raném věku Volič volí obvykle jednu stranu po celý život

18 Sociologický model Náležitost voliče k určité skupině Hlasuje tedy podle skupiny Typické pro společenské třídy Většinou se netýká rodiny Systém politických stran = odraz třídního systému Levice dělníci XX pravice střední třída

19 Model racionální volby Týká se vyloženě chování jedince Voličovo jednání = racionální akt Volič se rozhoduje dle osobního zájmu a přesvědčení Jedinci nejednání návykově, ale instrumentálně Volba je chápána jako „prostředek“ k dosažení zájmů

20 Model dominantní ideologie Rozhodování voliče se utváří na základě ideologické manipulace a ideologického ovládání Role vzdělání voliče, sociálního prostředí Klíčová úloha médií a sdělovacích prostředků Masová média nastolují dominantní politická témata

21 Bikameralismus Dvě komory zákonodárného orgánu vlády (parlamentu) Rovnost Nástroj omezení vlády

22 Demokratický deficit Nedostatečná odpovědnost výkonných orgánů shromážděním zástupců lidu Nedostatečný prostor pro participaci veřejnosti Často právě zmiňován v souvislosti s volbami na všech úrovních

23 Mandát Pokyn / příkaz z hora, jež je nutné vykonat Politický mandát Strana, která je u moci (vládne), jedná dle / v mezích mandátu, který dostala ve volbách

24 Koalice Uskupení soupeřících politických subjektů Spoluprací dohromady, protože nejsou schopni dosáhnout svých cílů odděleně Volební koalice Záměr největšího zisku zastoupení ve volbách Parlamentní koalice Vznik za účelem podpory konkrétního návrhu při hlasování v parlamentu Vládní koalice Rozdělení vládních rezortů Většinová podpora pro hlasování v parlamentu

25 Volební právo Právo občanů účastnit se voleb do státních a samosprávných orgánů a funkcí Rozlišuje se přitom: volební právo aktivní (moci volit) volební právo pasivní (být volen) V demokratických státech je za normu považováno volební právo: všeobecné každý svéprávný občan od určitého věku smí volit bez ohledu na původ, pohlaví, náboženské přesvědčení, rasu a podobně rovné každý hlas váží stejně neexistují privilegovaní voliči s větším vlivem na výsledek voleb Tajné volič nemusí zveřejnit, komu odevzdal hlas

26 Volební právo v ČR Týká se konkrétní institucí: Parlament České republiky Poslanecká sněmovna Senát Zastupitelstvo kraje Zastupitelstvo obce Volba prezidenta Volby do Evropského parlamentu

27 Volební právo pro Poslaneckou sněmovnu PČR AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 21 let VOLEBNÍ OBDOBÍ: 4 roky PRVNÍ VOLBY V ČR: 1992 (ČNR) POČET MANDÁTŮ: 200 VOLEBNÍ SYSTÉM: poměrný

28 Volební právo pro Senát PČR AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 40 let VOLEBNÍ OBDOBÍ: 6 let PRVNÍ VOLBY V ČR: 1996 POČET MANDÁTŮ: 81 VOLEBNÍ SYSTÉM: většinový

29 Volební právo zastupitelstvo kraje AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let VOLEBNÍ OBDOBÍ: 4 roky PRVNÍ VOLBY V ČR: 2000 POČET MANDÁTŮ: 675 VOLEBNÍ SYSTÉM: poměrný

30 Volební právo zastupitelstvo obce AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let VOLEBNÍ OBDOBÍ: 4 roky PRVNÍ VOLBY V ČR: 1994 POČET MANDÁTŮ: VOLEBNÍ SYSTÉM: poměrný

31 Volební právo pro volbu prezidenta AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 40 let VOLEBNÍ OBDOBÍ: 5 let PRVNÍ VOLBY V ČR: 1993 POČET MANDÁTŮ: 1 VOLEBNÍ SYSTÉM: většinový (od 2013)

32 Volební právo volby do Evropského parlamentu AKTIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 18 let PASIVNÍ VOLEBNÍ PRÁVO: 21 let VOLEBNÍ OBDOBÍ: 5 let PRVNÍ VOLBY V ČR: 2004 POČET MANDÁTŮ: nyní 22 (r ) VOLEBNÍ SYSTÉM: poměrný

33 Volební systém Konkrétní způsob, jakým se ve volbách určuje obsazení jednotlivých funkcí, jež jsou voleny, na základě hlasů voličů Zahrnuje samotný způsob jakým volič volí (smí volit) a způsob přidělování volených funkcí kandidátům na základě voliči přidělených hlasů V dnešních demokraciích jsou dnes vedle tradičních většinových (majoritních) systémů a novějších poměrných (proporčních) systémů rozšířeny systémy smíšené

34 Druhy volebních systémů V dnešních demokraciích jsou dnes vedle tradičních většinových (majoritních) systémů a novějších poměrných (proporčních) systémů rozšířeny systémy smíšené (hybridní)

35 Detailní informace k jednotlivým volebním systémům %AD_syst%C3%A9m %AD_syst%C3%A9m

36 Výsledky všech voleb v ČR


Stáhnout ppt "POLITOLOGIE 14. přednáška – 28.2. Volby a volební systémy."

Podobné prezentace


Reklamy Google