Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hemichordata a Chordata 2007 Carakteristika Polostrunatců Všichni polostrunatci jsou mořští druhoústí živočichové, většinou červovitého těla, hloubící.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hemichordata a Chordata 2007 Carakteristika Polostrunatců Všichni polostrunatci jsou mořští druhoústí živočichové, většinou červovitého těla, hloubící."— Transkript prezentace:

1

2 Hemichordata a Chordata 2007

3 Carakteristika Polostrunatců Všichni polostrunatci jsou mořští druhoústí živočichové, většinou červovitého těla, hloubící chodby v písku nebo žijící pod kameny či řasami; velikost 2 cm – 2 m Tělo má tři části: prosoma, mesosoma a metasoma cévní soustava částečně otevřená

4 Carakteristika Polostrunatců Jícen je proděravěn žaberními štěrbinami, sloužícími k dýchání Mikrofágní způsob výživy Pohlaví oddělená, oplození vnější, larva podobná bipinnarii hvězdic Asi 85 druhů Dělí se na dvě třídy: Enteopneusta a Pterobranchia

5 Progresívní znaky polostrunatců v přední části těla žaludovců je výztužná tyčinka (stomochord) vznikající z endodermu, která ale zřejmě není homologická chordě strunatců Párové žaberní štěrbiny Nervový pruh je i na hřbetní straně

6 Třída: Enteropneusta (Žaludovci) Tělo složeno ze tří oddlů: žalud límec trup

7 Enteropneusta: dýchací a trávicí soustava Částečky potravy se zachycují na slizem pokrytém žaludu a jsou transportovány směrem k ústům Do úst proniká rovněž mořská voda, písek a bahno. Voda uniká ven žaberními štěrbinami, zde tělu zřejmě také odevzdává kyslík. Pomocné dýchání se uskutečňuje rovněž povrchem těla. Písek a potrava pronikají dál do střeva, organický materiál je stráven, písek odchází řitním otvorem ven Na některých místech moře takto prochází trávicím systémem žaludovců až kg písku/1km 2 /den

8 Enteropneusta – obrazy a fotografie

9 Enteropneusta Popsáno asi 70 druhů většinou žijí v písku zahrabáni v chodbách tvaru písmene U díky malé velikosti vylučování (NH 3 ) zřejmě celým povrchem těla, rovněž tzv. glomerulus v žaludu filtruje do coelomu odpadní látky

10 Enteropneusta: oběhová a nervová a pohlavní soustava. Systematika Je otevřená. Hemolymfa proudí hřbetní cévou vpřed a břišní dozadu. Krev je bezbarvá Nervová soustava obsahuje hřbetní a břišní pruh a je ještě jednodušší než u ostnokožců Larva se jmenuje tornaria Příklad: Glossobalanus minutus (Žaludovec malý) Další třídou jsou Pterobranchia (Křídložábří) – drobní (0,5 - 5 mm), přisedlí a koloniální živočichové. Např. Dvojžábřík atlantský (Rhabdopleura normani)

11 Morfologie a anatomie žaludovců

12 CHORDATA

13 Chordata Mořští, sladkovodní, i suchozemští V jisté fázi života mají všichni žaberní štěrbiny. U jednodušších skupin se otevírají na povrch těla Primitivnější skupiny jsou filtrátoři mořské vody; součástí trávicí soustavy je tzv. endostyl, ze kterého se u obratlovců vyvine štítná žláza Hřbetní tyčovitá výztuha zvaná notochord existuje v jisté vývojové fázi u všech skupin; u primitivnějších zůstává do dospělosti Jeden, hřbetní, dutý nervový provazec se nachází u embryí všech skupin a u většiny přetrvává i v dospělosti

14 Chordata charakteristické znaky

15 Chordata charakterizují čtyři anatomické rysy Notochord (= chorda dorsalis = struna hřbetní) Hřbetní, dutý nervový provazec Žaberní štěrbiny Svalnatý, postanální ocas

16 Embryonální vznik dutého nervového provazce

17 Kmen: Strunatci (Chordata) podkmen: Pláštěnci (Urochordata = Tunicata)2 000 třída: Sumky (Ascidiacea)1 900 třída: Salpy (Thaliacea) 50 třída: Vršenky (Copelata) 60 podkmen: Bezlebeční (Cephalochordata) 25 podkmen: Obratlovci (Vertebrata) nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) 50 třída: Štítnatci (Ostracodermi) + třída: Kruhoústí (Cyclostomata) 50 nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) třída: Pancířnatci (Placodermi) + třída: Trnoploutví (Acanthodii) + třída: Paryby (Chondrichthyes) 600 třída: Ryby (Pisces = Osteichthyes) třída: Obojživelníci (Amphibia) třída: Plazi (Reptilia) Dnes neudržitelná třída: Ptáci (Aves) třída: Savci (Mammalia) 4 300

18

19 Podkmen Pláštěnci (Urochordata) Mořští, larvy volně plavou Hltan obklopený obžaberním prostorem, který ústí tzv. atrioporem ven z těla Tělo nebo jeho část obklopuje polysacharid tunicin Cévní soustava otevřená, srdce žene krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla Vylučovací orgány chybí, dospělci proterandričtí hermafroditi (=nejprve dozrávají spermie) Časté nepohlavní rozmnožování pučením

20 Podkmen Pláštěnci (Urochordata) třída: Sumky (Ascidiacea)1 900 třída: Salpy (Thaliacea) 50 třída: Vršenky (Copelata) 60 Salpy: Thetys vagina Sumky: Metandrocarpa taylori

21 Sumky: anatomie Přijímací otvor Vyvrhovací otvor (atrioporus) Tělní stěna a plášť Kloakální dutina obžaberního Prostoru Vyústění střeva do kloaky Endostyl Hltan Žaberní štěrbiny Trávicí trubice Vaječníky a varlata Srdce

22 Sumky - anatomie

23 Sumky: larvální stadium Larva sumky je bilaterálně souměrná a připomíná pulce. Nad notochordem leží nervová trubice Larvální stadium trvá jen několik minut až několik hodin.

24 Sumky Sumky se živí drobnými organismy, které nasávají s vodou do hltanu. Voda je pak odfiltrována do obžaberního prostoru a vychází ven atrioporem. Endostyl pomáhá zachycovat částečky potravy, slepuje je a transportuje do žaludku a střeva.

25 Salpy (Thaliacea) a Vršenky (Copelata) Salpy: složité rozmnožování. Na rozdíl od sumek, které jsou přisedlé dospělci žijí pelagicky. Některé druhy světélkují díky symbiotickým baktériím. Vršenky: Dospělci bez schránky nejsou větší než 3 cm. Při metamorfóze nedochází ke ztrátě ocásku. Schránka z tunicinu je mnohem větší než živočich a má otvůrky, opatřené síťkami - „vrše“ – k zachycování potravy.

26 Podkmen: Cephalochordata (Bezlebeční) Znaky společné s pláštěnci: jednovrstevná pokožka, obžaberní prostor, hltan upravený k filtrování potravy Znaky společné s obratlovci: segmentace svaloviny, uspořádání nervové a oběhové soustavy. Oběhová soustava je uzavřená.

27 Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) Dospělý měří asi 5 cm. Hlava začíná tzv. rostrem, pod nímž leží ústní otvor s hmatovými tykadly Na hřbetě je jeden ploutevní lem, na břiše mezi ústy a atriporem dva ploutevní lemy. Oporou těla je chorda, která se táhne celým tělem. Nad chordou leží nervová trubice. Na bocích těla leží boční sval, segmentovaný do asi 60-ti úseků. Hltan je prostorný s asi 180 žaberními štěrbinami. Endostyl dobře vytvořený, způsob výživy jako u sumek.

28 Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

29 Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) - anatomie Krev je bezbarvá, krevní tlak nízký. Kopinatec je gonochorista,, oplození je mimotělní a zárodečný vývoj probíhá ve vodě.

30 Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

31 Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) - ekologie Larva se přes den drží u dna, v noci vystupuje k hladině a stává se součástí planktonu. Dospělec je přes den zahrabán v písku, šikmo nebo svisle, s rostrem nahoru. V noci plave při dně vpřed i vzad. Živí se rozsivkami, prvoky a drobným organickým detritem. Žije v okolí evropských břehů.

32


Stáhnout ppt "Hemichordata a Chordata 2007 Carakteristika Polostrunatců Všichni polostrunatci jsou mořští druhoústí živočichové, většinou červovitého těla, hloubící."

Podobné prezentace


Reklamy Google