Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hroch obojživelný Tereza Thérová. HROCH OBOJŽIVELNÝ Tereza Thérová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hroch obojživelný Tereza Thérová. HROCH OBOJŽIVELNÝ Tereza Thérová."— Transkript prezentace:

1 Hroch obojživelný Tereza Thérová

2 HROCH OBOJŽIVELNÝ Tereza Thérová

3 ŽIJE…

4 Hroch se nejraději pohybuje ve vodě zhruba metr hluboké, tak že mu vykukují pouze oči a nozdry.

5 ŽIJE… Hroch se nejraději pohybuje ve vodě zhruba metr hluboké, tak že mu vykukují pouze oči a nozdry. I když působí nemotorně, dokáže výborně plavat (uplave až 30 km)

6 ŽIJE… Hroch se nejraději pohybuje ve vodě zhruba metr hluboké, tak že mu vykukují pouze oči a nozdry. I když působí nemotorně, dokáže výborně plavat (uplave až 30 km) Je schopen se potopit na 5-10 min. Na souši se hroch také dovede pohybovat poměrně rychle.

7 ŽIJE… Hroch se nejraději pohybuje ve vodě zhruba metr hluboké, tak že mu vykukují pouze oči a nozdry. I když působí nemotorně, dokáže výborně plavat (uplave až 30 km) Je schopen se potopit na 5-10 min. Na souši se hroch také dovede pohybovat poměrně rychle. Žije v Africe poblíž řek, sladkovodních jezer zhruba do dvou tisíc metrů nad mořem

8 MÍRY A STÁŘÍ Průměrná velikos je do 460 cm, výška v kohoutku až 150 cm

9 MÍRY A STÁŘÍ Průměrná velikos je do 460 cm, výška v kohoutku až 150 cm váha samce se pohybuje mezi kg

10 MÍRY A STÁŘÍ Průměrná velikos je do 460 cm, výška v kohoutku až 150 cm váha samce se pohybuje mezi kg samice váží do 1500 kg

11 MÍRY A STÁŘÍ Průměrná velikos je do 460 cm, výška v kohoutku až 150 cm váha samce se pohybuje mezi kg samice váží do 1500 kg délka ocasu cm

12 MÍRY A STÁŘÍ Průměrná velikos je do 460 cm, výška v kohoutku až 150 cm váha samce se pohybuje mezi kg samice váží do 1500 kg délka ocasu cm Hroši se v zajetí dožívají zhruba 45 let nejstarší známý hroch se dožil 59 let

13 KONČETINY

14 Má krátké, sloupovité nohy se čtyřmi prsty, krajní dva prsty má dobře vyvinuty a při chůzi došlapuje na všechny prsty.

15 KONČETINY Má krátké, sloupovité nohy se čtyřmi prsty, krajní dva prsty má dobře vyvinuty a při chůzi došlapuje na všechny prsty. Mezi prsty má krátkou plovací blánu. Protože tráví většinu času ve má uzavíratelné ušní boltce a nozdry.

16 KŮŽE Hroší kůže je velmi citlivá na sluneční záření, proto vylučuje načervenalý mazlavý sliz, který pohlcuje UV záření a zároveň zabraňuje šíření bakteriální infekce.

17 KŮŽE Hroší kůže je velmi citlivá na sluneční záření, proto vylučuje načervenalý mazlavý sliz, který pohlcuje UV záření a zároveň zabraňuje šíření bakteriální infekce. Díky červené barvě tohoto slizu se říká, že hroši potí krev.

18 KŮŽE Hroší kůže je velmi citlivá na sluneční záření, proto vylučuje načervenalý mazlavý sliz, který pohlcuje UV záření a zároveň zabraňuje šíření bakteriální infekce. Díky červené barvě tohoto slizu se říká, že hroši potí krev. Hroší kůže je citlivá i na dotek přestože je tak tlustá díky tuku. Hroch na svém těle cítí např.: i mouchu.

19 KŮŽE Hroší kůže je velmi citlivá na sluneční záření, proto vylučuje načervenalý mazlavý sliz, který pohlcuje UV záření a zároveň zabraňuje šíření bakteriální infekce. Díky červené barvě tohoto slizu se říká, že hroši potí krev. Hroší kůže je citlivá i na dotek přestože je tak tlustá díky tuku. Hroch na svém těle cítí např.: i mouchu. Při vyschnutí dosahuje hroší kůže extrémní tvrdosti, proto se dříve využívala k broušení diamantů.

20 ZUBY Na hrochovi jsou velmi nápadné zuby kterých má 40. Nejvýraznější jsou stále dorůstající špičáky, které s kořeny mohou měřit až 70 cm, při váze 4 kg. Hroší špičáky, na rozdíl od slonoviny nežloutnou, proto se využívaly k výrobě zubních protéz.

21 ROZMNOŽOVÁNÍ Samice s mládětem

22 ROZMNOŽOVÁNÍ Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. Samice s mládětem

23 ROZMNOŽOVÁNÍ Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. Samotné páření probíhá ve vodě a trvá docela dlouho. Březost trvá dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. Samice s mládětem

24 ROZMNOŽOVÁNÍ Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. Samotné páření probíhá ve vodě a trvá docela dlouho. Březost trvá dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. K porodu u hrochů nejčastěji dochází na přelomu srpna a září, mládě váží mezi 30 a 50 kg. Samice kojí mládě pod vodou asi 7 měsíců. Samice s mládětem

25 ROZMNOŽOVÁNÍ Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. Samotné páření probíhá ve vodě a trvá docela dlouho. Březost trvá dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. K porodu u hrochů nejčastěji dochází na přelomu srpna a září, mládě váží mezi 30 a 50 kg. Samice kojí mládě pod vodou asi 7 měsíců. Hrošice si při péči o mláďata vypomáhají a to především na souši, kde se mláďata stávají častou kořistí šelem. Dospělosti se dožívá kolem 20% jedinců. Samice s mládětem

26 ROZMNOŽOVÁNÍ Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. Samotné páření probíhá ve vodě a trvá docela dlouho. Březost trvá dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. K porodu u hrochů nejčastěji dochází na přelomu srpna a září, mládě váží mezi 30 a 50 kg. Samice kojí mládě pod vodou asi 7 měsíců. Hrošice si při péči o mláďata vypomáhají a to především na souši, kde se mláďata stávají častou kořistí šelem. Samice s mládětem

27 ROZMNOŽOVÁNÍ Samice se páří zpravidla s dominantním samcem, zhruba ve dvou a půl letých intervalech. Samotné páření probíhá ve vodě a trvá docela dlouho. Březost trvá dní, po této době hrošice v mělké vodě porodí jedno, velmi zřídka dvě mláďata. K porodu u hrochů nejčastěji dochází na přelomu srpna a září, mládě váží mezi 30 a 50 kg. Samice kojí mládě pod vodou asi 7 měsíců. Hrošice si při péči o mláďata vypomáhají a to především na souši, kde se mláďata stávají častou kořistí šelem. Dospělosti se dožívá kolem 20% jedinců. Samice s mládětem

28 POTRAVA Hroši jsou vegetariáni, živí se převážně vodními rostlinami, které jsou pro ostatní býložravce nestravitelné.

29 POTRAVA Hroši jsou vegetariáni, živí se převážně vodními rostlinami, které jsou pro ostatní býložravce nestravitelné. To jim umožňuje speciální konstrukce žaludku, který je rozdělen na tři velké části a jedenáct menších částí, další zvláštností je i na býložravce dlouhé střevo ( m).

30 POTRAVA Hroši jsou vegetariáni, živí se převážně vodními rostlinami, které jsou pro ostatní býložravce nestravitelné. To jim umožňuje speciální konstrukce žaludku, který je rozdělen na tři velké části a jedenáct menších částí, další zvláštností je i na býložravce dlouhé střevo ( m). V noci spásají porost na březích, během jedné noci hroch ujde zhruba 10 km a sežere zhruba kg potravy.

31 POTRAVA Hroši jsou vegetariáni, živí se převážně vodními rostlinami, které jsou pro ostatní býložravce nestravitelné. To jim umožňuje speciální konstrukce žaludku, který je rozdělen na tři velké části a jedenáct menších částí, další zvláštností je i na býložravce dlouhé střevo ( m). V noci spásají porost na březích, během jedné noci hroch ujde zhruba 10 km a sežere zhruba kg potravy. Jeho „zívání“ je vypouštění přebytečných plynů vznikajících při trávení rostlinné potravy v žaludku.

32 ŽIVOT VE STÁDĚ Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla kusů, občas i více. Vůdcem stáda je dominantní samec. Ve stádu výrazně převládají samice, kterých zpravidla bývá kolem 75%. Mladší samci se zpravidla zdržují v malých skupinách v dostatečné vzdálenosti od dominantního samce, v případě že se setkají, plazí se po břiše, čímž dávají najevo své podřadné postavení. Své teritorium vyznačují trusem, který ocasem roztrušují po kmenech stromů a kamenech.

33 ŽIVOT VE STÁDĚ Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla kusů, občas i více.

34 ŽIVOT VE STÁDĚ Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla kusů, občas i více. Vůdcem stáda je dominantní samec. Ve stádu výrazně převládají samice, kterých zpravidla bývá kolem 75%.

35 ŽIVOT VE STÁDĚ Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla kusů, občas i více. Vůdcem stáda je dominantní samec. Ve stádu výrazně převládají samice, kterých zpravidla bývá kolem 75%. Mladší samci se zpravidla zdržují v malých skupinách v dostatečné vzdálenosti od dominantního samce, v případě že se setkají, plazí se po břiše, čímž dávají najevo své podřadné postavení.

36 ŽIVOT VE STÁDĚ Hroši jsou teritoriální zvířata, žijící ve stádech, která mají zpravidla kusů, občas i více. Vůdcem stáda je dominantní samec. Ve stádu výrazně převládají samice, kterých zpravidla bývá kolem 75%. Mladší samci se zpravidla zdržují v malých skupinách v dostatečné vzdálenosti od dominantního samce, v případě že se setkají, plazí se po břiše, čímž dávají najevo své podřadné postavení. Své teritorium vyznačují trusem, který ocasem roztrušují po kmenech stromů a kamenech.

37 DOMINANTNÍ SAMEC Dominantní samec bývá starý přes dvacet let a své postavení většinou udrží zhruba deset let.

38 DOMINANTNÍ SAMEC Dominantní samec bývá starý přes dvacet let a své postavení většinou udrží zhruba deset let. O dominanci svádí hroši souboje, které často končí zraněními, zřídka i smrtí. Souboj se zpravidla odehrává ve vodě, začíná zastrašováním dlouhými kly a hlasitým řvaním, pokračuje snahou kousnout a podupat soupeře.

39 DOMINANTNÍ SAMEC Dominantní samec bývá starý přes dvacet let a své postavení většinou udrží zhruba deset let. O dominanci svádí hroši souboje, které často končí zraněními, zřídka i smrtí. Souboj se zpravidla odehrává ve vodě, začíná zastrašováním dlouhými kly a hlasitým řvaním, pokračuje snahou kousnout a podupat soupeře. V případě setkání dvou rovnocenných soupeřů, může souboj trvat i několik hodin.

40 DOMINANTNÍ SAMEC Dominantní samec bývá starý přes dvacet let a své postavení většinou udrží zhruba deset let. O dominanci svádí hroši souboje, které často končí zraněními, zřídka i smrtí. Souboj se zpravidla odehrává ve vodě, začíná zastrašováním dlouhými kly a hlasitým řvaním, pokračuje snahou kousnout a podupat soupeře. V případě setkání dvou rovnocenných soupeřů, může souboj trvat i několik hodin. V případě setkání dvou dominantních samců, k tomu dochází pouze na hranici teritoria, se k sobě obrátí zadky, vydefekují se a ocasem rozmetají své výkaly, k souboji mezi nimi dochází ve zcela ojedinělých případech.

41 ZAJÍMAVOSTI Hroch obojživelný je považován za jedno z nejnebezpečnějších afrických zvířat. Samci, nebo samice s mláďaty jsou velmi agresivní a bez varování útočí prakticky na jakéhokoliv vetřelce v jejich teritoriu.

42 ZAJÍMAVOSTI Hroch obojživelný je považován za jedno z nejnebezpečnějších afrických zvířat. Samci, nebo samice s mláďaty jsou velmi agresivní a bez varování útočí prakticky na jakéhokoliv vetřelce v jejich teritoriu. Hroši žijí v symbióze s kaprovitou rybou Labeo velifer, která se přisává na hroší kůži a zbavuje ho tak ektoparazitů, ryba se odsává až když hroch opouští vodu.

43 ZAJÍMAVOSTI Hroch obojživelný je považován za jedno z nejnebezpečnějších afrických zvířat. Samci, nebo samice s mláďaty jsou velmi agresivní a bez varování útočí prakticky na jakéhokoliv vetřelce v jejich teritoriu. Hroši žijí v symbióze s kaprovitou rybou Labeo velifer, která se přisává na hroší kůži a zbavuje ho tak ektoparazitů, ryba se odsává až když hroch opouští vodu.


Stáhnout ppt "Hroch obojživelný Tereza Thérová. HROCH OBOJŽIVELNÝ Tereza Thérová."

Podobné prezentace


Reklamy Google