Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekologické aspekty dopravy DOPRAVNÍ SYSTÉMY LOGISTIKY por. Ing. Martin VLKOVSKÝ Katedra logistiky Fakulta ekonomiky a managementu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekologické aspekty dopravy DOPRAVNÍ SYSTÉMY LOGISTIKY por. Ing. Martin VLKOVSKÝ Katedra logistiky Fakulta ekonomiky a managementu."— Transkript prezentace:

1 Ekologické aspekty dopravy DOPRAVNÍ SYSTÉMY LOGISTIKY por. Ing. Martin VLKOVSKÝ Katedra logistiky Fakulta ekonomiky a managementu

2 Struktura přednášky Úvod  Přepravní vlivy na životní prostředí  Znečišťování ovzduší  Způsoby zneškodňování exhalací  Ostatní přepravní vlivy  Havárie ropných tankerů  Energetická politika v dopravě  Fiskální nástroje pro zajištění vhodné DPP  Strategie ekologické šetrnosti Závěr

3 Literatura  MLYNAŘÍK, P. Spotřeba pohonných hmot u osobních automobilů a její vliv na životní prostředí  REJZEK, M. Dopravní logistika – vybrané kapitoly z předmětu DSL (S-3617)  http://envi.upce.cz/pisprace/ks_pha/ehrenberger.pdf  http://mujweb.cz/www/novematerialy/Fuel%20cells/fuelcel ls.htm  http://www.sydos.cz/cs/rocenka- 2006/rocenka/htm_cz/obsah7.html  Otevřená encyklopedie Wikipedia

4 ÚVOD Vlivy přepravních systémů na životní prostředí můžeme obecně rozdělit do několika skupin:  vlivy na vzduch  vlivy na vodu  vlivy na půdu  vlivy na rostliny a živočichy  vlivy na člověka  zprostředkovaně – vliv odpadů Budoucí vývoj dopravy bude stále více omezován nároky na ekologickou šetrnost dopravy.

5 Přepravní vlivy  nadměrný hluk  otřesy  znečišťování ovzduší  znečišťování vody (půdy)  zábor půdy  dělicí účinky dopravy (bariérový efekt)  přetížení propustnosti dopravních cest  dopravní nehody při přepravě nebezpečných látek  spotřeba energie  provozní odpady v dopravě

6 Přepravní vlivy HLUK - každý zvuk který je rušivý, obtížný nebo dokonce bolestivý. Základní vlastnosti zvuku, které působí na člověka:  intenzita (v jednotkách akustického tlaku Pa)  kmitočet (v Hz)  časový průběh (v časových jednotkách) Hluk se měří v decibelech (dB). Úrovně hluku:  neškodná úroveň (50dB)  práh bolestivosti (120dB)  nesnesitelný hluk (140 dB) Dopravní systém produkuje hluk asi okolo 60-90dB.

7 Přepravní vlivy Měření hluku - pomocí přístrojů nebo výpočtu. Výpočet zohledňuje:  druh a technickou úroveň dopravních prostředků  charakteristiku dopravního proudu  další faktory Ekonomická stránka hluku, dva přístupy:  propočet ekonomických ztrát vyvolaných soustavnou hlukovou zátěží na populační soubor  ocenění preventivních nákladů na dosažení bezpečné úrovně hluku

8 Přepravní vlivy Vývoj hlukové zátěž v posledních letech:  každoročně nárůst o 3dB  největší zátěží je silniční doprava  asi 70% populace je vystaveno hluku nad 55 dB  hluk z železniční dopravy je zpravidla omezený  hluk letecké dopravy nabývá na významu  celkové ztráty se odhadují na 2-3% HNP  silniční odprava 64%, letecká doprava 26 % a kolejová doprava 10%

9 Přepravní vlivy  hlavně vznětové motory  zážehové jen při poruše  mechanický hluk  pulzní hluk  použití komorových  reakční a reflexní tlumiče  nákladní automobily  mechanický hluk  nákladní automobily  mechanický hluk

10 Přepravní vlivy OTŘESY  působí na vozidlo, dopravní cestu a na okolí  zjišťování otřesů - budovy  silniční doprava - především nákladní automobily  kolejová doprava - závisí na hmotnosti, rychlosti, atd.  letecká doprava - při dlouhodobějším působení

11 Znečišťování ovzduší Emise škodlivých látek:  látky anorganického původu - oxidy dusíku (NO, NO 2 ), oxidy uhlíku (CO, CO 2 ), a oxidy síry (SO 2 )  látky organického původu - uhlovodíky (C x H x ) včetně jejich derivátů  těžké kovy (Pb)  smog a prachové částice Biologické účinky znečisťujících látek:  genetické důsledky  toxické důsledky  všeobecné ekologické důsledky

12 Znečišťování ovzduší LÁTKY ANORGANICKÉHO PŮVODU  NO, NO 2 - podíl na vzniku kyselých dešťů  snižují odolnost vůči virovým a jiným onemocněním Emise NO x za jednotlivé druhy dopravy (t) 200020022003200420052006 Doprava celkem 96 79192 11296 81195 490101 56096 803 Individuální automobilová doprava 41 54331 43130 83527 36024 49019 757 Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD 9 94311 97913 35414 09416 50716 971 Silniční nákladní doprava 39 27442 96446 27746 80253 38552 919 Železniční doprava - motorová trakce 3 5263 1873 1193 0852 9152 848 Vodní doprava 170136 203170203 Letecká doprava 2 3352 4153 0903 9464 0934 105

13 Znečišťování ovzduší LÁTKY ANORGANICKÉHO PŮVODU  CO - prudce jedovatý, váže se na hemoglobin, obsah CO je v ovzduší stabilní (pouze místně zvýšený obsah)  CO 2 - není jedovatý, ale je to jeden z nejdůležitějších skleníkových plynů, jeho koncentrace v ovzduší výrazně vzrůstá a způsobuje tzv. skleníkový efekt

14 Emise CO za jednotlivé druhy dopravy (t) 200020022003200420052006 Doprava celkem 278 382253 553255 778235 649232 772213 308 Individuální automobilová doprava 182 409149 893146 852129 077114 12396 811 Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD 11 55013 83115 02515 12217 16117 718 Silniční nákladní doprava 81 70787 07091 05488 42198 67195 981 Železniční doprava - motorová trakce 2 0521 8551 8151 7951 6971 657 Vodní doprava 9979 11899118 Letecká doprava 5658259531 1161 0211 023 200020022003200420052006 Doprava celkem 12 25213 70715 68716 70018 19118 650 Individuální automobilová doprava 7 2157 9278 9329 2669 7919 812 Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD 1 1211 3361 5451 6371 8681 996 Silniční nákladní doprava 2 9373 4844 0714 4215 1325 442 Železniční doprava - motorová trakce 326295289285270264 Vodní doprava 1612 191518 Letecká doprava 6376538381 0721 1151 118 Emise CO 2 za jednotlivé druhy dopravy (t)

15 Znečišťování ovzduší  SO 2 - hlavním producentem je průmysl (energetika), avšak doprava se také z části podílí na tvorbě tohoto plynu; vliv především na vznik kyselých dešťů a korozi Emise SO 2 za jednotlivé druhy dopravy (t) 200020022003200420052006 Doprava celkem 1 7242 0052 3412 584621641 Individuální automobilová doprava 8049261 0711 151320322 Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD 2172613093476065 Silniční nákladní doprava 590709843953164177 Železniční doprava - motorová trakce 736664 98 Vodní doprava 433411 Letecká doprava 394051656768

16 Znečišťování ovzduší LÁTKY ORGANICKÉHO PŮVODU  široká škála uhlovodíků (C x H x ) a jejich derivátů  produkují je především benzinové motory  ze silniční dopravy pochází asi 90% těchto emisí  významný růst jejich koncentrace se zavedením bezolovnatých paliv  zdravotní rizika: karcinogenita, neurobehaviorální vlivy, hepatoxické vlivy a nefrotoxické vlivy  olovo (Pb) - antidetonátor, snížení na 0,15 g/l, u bezolovnatých benzínů je to maximálně 0,07 g/l  smog a prachové částice - hlavně dieselové motory

17 200020022003200420052006 Doprava celkem 1 8421 7751 8741 8441 8841 804 Individuální automobilová doprava 1 2371 0981 1051 002933840 Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD 166200221232272279 Silniční nákladní doprava 296332369386448453 Železniční doprava - motorová trakce 201918 17 Vodní doprava 111111 Letecká doprava 122125160205213214 200020022003200420052006 Doprava celkem 6786211 Individuální automobilová doprava 5864211 Silniční nákladní doprava 721000 Letecká doprava 210000 Emise CH 4 za jednotlivé druhy dopravy (t) Emise Pb za jednotlivé druhy dopravy (t)

18 Emise pevných částic za jednotlivé druhy dopravy (t) 200020022003200420052006 Doprava celkem 4 9395 2535 6725 6996 3726 340 Individuální automobilová doprava 8156988158751 000948 Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD 1 0671 2791 3831 3931 5901 629 Silniční nákladní doprava 2 7713 0203 2233 1773 5433 527 Železniční doprava - motorová trakce 272246241238225220 Vodní doprava 1310 161316

19 Znečišťování ovzduší BIOLOGICKÉ ÚČINKY ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK  genetické důsledky  toxické důsledky  všeobecné ekologické důsledky Problematické je zhoršování důsledků prostřednictvím násobících efektů (synergických efektů) Produkce škodlivin za určitý úsek a čas. Jsou funkcí typu vozidla a režimu místy na určitém úseku [g.voz -1 km -1 ]. Produkce škodlivin za určitý úsek a čas. Jsou funkcí typu vozidla a režimu místy na určitém úseku [g.voz -1 km -1 ]. Stupeň koncentrace škodlivin na určitém místě. V hmotnostních jednotkách na objem atmosféry [g.m 3 ]. Stupeň koncentrace škodlivin na určitém místě. V hmotnostních jednotkách na objem atmosféry [g.m 3 ].

20 Způsoby zneškodňování exhalací Způsoby, kterými lze obsah škodlivin v exhalacích snížit - čtyři hlavní skupiny:  preventivní opatření  změny konstrukce motoru nebo nové druhy motorů  dodatečná neutralizační zařízení  ostatní opatření

21 Způsoby zneškodňování exhalací PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ  nahrazení paliva (LPG, LNG, CNG, biopaliva)  snížení obsahu uhlovodíků, síry a olova  přidávání aditiv  nové typy olejů  seřízení motoru

22 Způsoby zneškodňování exhalací ZMĚNY KONSTRUKCE NEBO NOVÉ DRUHY MOTORŮ  změna tvaru sacího kanálu  využití přímého vstřikování  rekonstrukce karburátoru  nové typy motorů (s uzavíratelným oběhem, spalovací turbíny, parní stroj, případně elektrické motory - palivové články nebo akumulátorové baterie hybridní motory, gyropohon)

23 Způsoby zneškodňování exhalací DODATEČNÁ NEUTRALIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ  katalytické a spalovací komory  absorpční filtry  kapalinové pračky  zařízení pro přívod vzduchu za výfukové ventily OSTATNÍ OPATŘENÍ  dopravní a stavební opatření (zvýšení cestovní rychlosti, automatické řízení křižovatek, opatření v projekci měst, atd.)

24 Ostatní přepravní vlivy ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY  splachy, specifické odpady z motorismu  havárie (především ropa a ropné produkty) ZÁBOR PŮDY A DĚLÍCÍ ÚČINEK DOPRAVY  zábor půdy souvisí s výstavbou a modernizací dopravních cest a klidovou dopravou  nezastavěných částech zpravidla menší problém (avšak migrace živočichů)  dělící účinek - v hustě zalidněných oblastech - tvorba umělých překážek

25 Ostatní přepravní vlivy PŘETÍŽENÍ PROPUSTNOSTI DOPRAVNÍCH CEST  projevy objektivní a subjektivní  snížení prostorové kapacity dopravní cesty  vzrůst spotřeby energie (s tím spojené důsledky)  neefektivní časové využití dopravních prostředků  značné ztráty z přetížení (0,1-0,5% HDP)

26 Ostatní přepravní vlivy DOPRAVNÍ NEHODY PŘI PŘEPRAVĚ NV  vymezení škodlivých látek  pro jednotlivé skupiny látek jsou zpracovány předpisy  vymezení nároků na vozidlo  technologie přepravy  havárie ropných tankerů

27 Ostatní přepravní vlivy SPOTŘEBA ENERGIE  nejlepší energie je ta, která se nespotřebuje!  oblast úspor energie a paliv je základní slabinou energetické politiky ČR (viz zprávy OECD)  pro ČR je charakteristická vysoká energetická, surovinová, materiálová a emisní náročnost tvorby HDP  ČR má nadměrnou spotřebu i v přepočtu na obyvatele  největších úspor energie lze dosáhnout využitím tepla kondenzačních elektráren k vytápění (např. mělnický horkovod)  možnosti využití tepla i z dalších elektráren

28 Ostatní přepravní vlivy ZÁKLADNÍ PRAVIDLA  normy pro teplotěsnost budov  nízkoenergetické budovy  výstavba v rámci obce a ploch pro rozvoj obce  supermarkety a hypermarkety pouze v dosahu veřejné dopravy  energeticky úsporná dopravní politika (v současné době podpora silniční a letecké dopravy)

29 200020022003200420052006 Černé uhlí 39,838,534,437,823,816,3 Koks 297,7253,5349,2216,8138,6108,7 Hnědé uhlí 346,3252,9244,8218,3171,7145,9 Letecký benzín 0,0 Letecký petrolej 0,0 Automobilový benzín 76,273,170,264,854,651,5 Motorová nafta 4 860,64 365,14 227,54 107,23 412,23 970,1 Topné oleje 0,025,281,878,170,958,1 Zemní plyn 1 006,31 152,91 274,4980,0899,5831,3 Ostatní plynové deriváty 5,1439,581,878,1186,8127,9 Elektrická energie 5 287,05 471,55 430,45 339,55 242,15 353,4 Ostatní formy energie 2 341,42 558,12 840,62 266,82 022,01 863,9 Celkem 14 260,414 630,314 635,113 387,412 222,212 527,1 Spotřeba energie v železniční dopravě (TJ)

30 200020022003200420052006 Černé uhlí 29,87,31,32,22,11,5 Koks 17,510,47,14,35,64,4 Hnědé uhlí 76,276,427,919,021,79,5 Letecký benzín 0,0 0,10,0 Letecký petrolej 0,0 Automobilový benzín 148,6133,5126,4156,2204,4192,2 Motorová nafta 15 955,916 951,516 742,318 792,022 143,225 860,2 Topné oleje 650,370,126,614,16,616,8 Zemní plyn 819,5822,3899,7652,5712,9615,2 Ostatní plynové deriváty 80,893,80,20,05,09,0 Elektrická energie 2 434,72 306,82 352,02 400,82 373,22 331,1 Ostatní formy energie 1 281,91 279,51 333,51 144,61 104,51 234,2 Celkem 21 495,221 751,621 517,023 185,726 579,330 274,1 Spotřeba energie v silniční dopravě (TJ)

31 Spotřeba energie ve vnitrozemské říční dopravě (TJ) 200020022003200420052006 Černé uhlí 0,0 Koks 5,80,0 Hnědé uhlí 12,60,0 Letecký benzín 0,0 Letecký petrolej 0,0 Automobilový benzín 2,20,0 Motorová nafta 289,589,67,8205,6185,0166,9 Topné oleje 0,0 Zemní plyn 0,0 Ostatní plynové deriváty 1,10,0 Elektrická energie 13,011,40,52,61,41,2 Ostatní formy energie 26,80,02,41,71,61,5 Celkem 351,0101,010,7209,9188,0169,6

32 Spotřeba energie v letecké dopravě (TJ) 200020022003200420052006 Černé uhlí 0,0 Koks 1,00,0 Hnědé uhlí 0,0 Letecký benzín 1 089,1284,50,0 Letecký petrolej 7 187,67 986,38 527,115 367,018 462,717 352,1 Automobilový benzín 6,25,16,26,77,06,9 Motorová nafta 43,320,924,627,035,432,6 Topné oleje 0,0 Zemní plyn 45,943,155,151,545,546,8 Ostatní plynové deriváty 0,0 Elektrická energie 43,243,94,60,2 Ostatní formy energie 99,2101,8109,6103,2 105,0 Celkem 8 515,58 485,68 727,215 555,618 654,017 543,6

33 Spotřeba pohonných hmot v dopravě (tis. t) 200020022003200420052006 Motorový benzin 1 858,01 926,02 100,02 092,02 055,02 006,0 Letecký benzin 2,83,03,13,02,0 Letecký petrolej 192,0195,0251,0322,0335,0339,0 Motorová nafta 1 904,02 302,02 688,02 904,03 315,03 463,0 Biosložky do MOBI 0,0 3,0 Biosložky do MONA 70,073,070,036,03,019,0 LPG 62,064,065,068,070,072,0

34 Ostatní přepravní vlivy PROVOZNÍ ODPADY V DOPRAVĚ  ojeté pneumatiky, akumulátory, nabíjecí stanice, plasty a vraky vozidel  pneumatiky - možnost druhotného využití  akumulátory - obsah olova a kyseliny sírové  nabíjecí stanice - nebezpečí vypařování (popř. únik) elektrolytu  plasty - jejich podíl v dopravě výrazně narůstá (recyklovatelné plasty)

35 Havárie ropných tankerů  tankery představují riziko samy o sobě  kontroly jsou často pouze formální  zpravidla pouze jedna stěna  2003 - usnesení zemí EU o zákazu jednoplášťových tankerů  celosvětově byl termín zákazu stanoven na rok 2010  od roku 1993 - výroba pouze dvouplášťových plavidel (další inovace z hlediska bezpečnosti)  nutnost existence těchto plavidel (nemožnost použití ropovodů pod oceány)

36 Havárie ropných tankerů  nebezpečí při přepravě ropných produktů představuje především samotné moře (oceán)  první kritickou oblastí je nakládka a vykládka  namáhání trupu lodi, zrádné mělčiny, úzké průlivy a průplavy  velký ponor (až 30 metrů)  špatná manévrovatelnost  k zastavení tankeru plujícího plnou rychlostí je zapotřebí několika kilometrů

37 Havárie ropných tankerů 1967Tanker Torrey Canon 1978Tanker Amoco Cadiz 1978Tankeru Andos Patria 1983Supertanker Castillo de Bellver 1989Supertanker Exxon Valdez 1992Tanker Aegean Sea 1993Tanker Braer 1999Tanker Erika 2001Tanker Jessica 2002Tanker Prestige

38 Havárie ropných tankerů ODSTRAŇOVÁNÍ KONTAMINACE ROPOU  norné stěny pro zabránění průniku ropy  speciální čluny pro sběr ropy z hladiny  dvě metody sběru (dopravníkový pás nebo vysoce výkonné vysavače)  ruční sběr, bez využití jakékoliv techniky  pomoc postiženým živočichům  čištění pobřeží (pomocí vody, vzduchu nebo ručně)  metoda biodegradace

39 Energetická politika v dopravě  podíl dopravy na spotřebě paliv a energie se od roku 1990 (do roku 2007) zvýšil z 10% na 18%  nejúspornějším druhem nákladní dopravy je železnice v elektrické trakci (6x vyšší přepravní výkon ve srovnání s nákladní silniční dopravou)  energetická náročnost elektrické železniční dopravy je 4,7x nižší než u IAD nebo linkových autobusů  4x větší energetická náročnost české ekonomiky, než je průměr EU  na HDP v hodnotě 1000 eur je v ČR nutné 852 kg ropy (průměr EU je pouze něco přes 200 kg)

40 Energetická politika v dopravě BIOPALIVA  závazek ČR vůči EU - 10% podíl biopaliv na celkové spotřebě pohonných hmot do roku 2020  potřeba nahrazení fosilních paliv (benzín, nafta, zemní plyn) a snížení emisí oxidu uhličitého (viz srovnání uvedené v tabulce)

41 Energetická politika v dopravě Výhody a nevýhody různých zdrojů energie pro silniční dopravu 32 Číselné údaje pro biopaliva jsou založena na nejlevnějších výrobních technikách 33 Za předpokladu ceny ropy 48 $ za barel a 70 $ za barel toe tuna olejového ekvivalentu

42 Energetická politika v dopravě BIOPALIVA  bio-ETBE a MEŘO  ČEPRO a Česká rafinérská  přídavek do motorové nafty  vyšší náklady (bioetanol 16 - 18 Kč/l, MEŘO 20 - 22 Kč/l)  v ČR od 2007 použití biosložky maximálně 5% - standardní přimíchávání do běžného paliva  nižší spotřební daň (motorová nafta - 9 950 Kč/m 3, s biosložkou - pouze 6 866 Kč/m 3 )  navíc dotace (MEŘO - 6 750 Kč/t)

43 Energetická politika v dopravě BIOPALIVA DRUHÉ GENERACE  jedná se o sofistikovanou "přestavbu" biomasy  postup se označuje zkratkou BTL (Biomass-To Liquid)  motory využívané v současnosti nejsou navrženy na spalování rostlinných látek  biopaliva druhé generace nebudou (narozdíl od klasických biopaliv) vyráběna pouze ze semen  zdrojem celá rostlina (sláma nebo dřevo)  v současné době jsou tato paliva experimentálně testována (Shell)  základním principem je rozložení těl rostlin na jednodušší sloučeniny

44 Energetická politika v dopravě BIOPALIVA DRUHÉ GENERACE  použití této technologie je relativně široké (od výroby paliv až po výrobu plastů)  např. BASF - experimenty s celulózou

45 Energetická politika v dopravě BIOPALIVA DRUHÉ GENERACE  příroda ročně vyprodukuje asi 40 mld. tun celulózy a je spotřebováno pouhých 200 mil. tun  SunDiesel (DaimlerChrysler AG, Choren Industries, Shell)  palivo, které lze vyrobit z jakékoli biomasy (z 1 ha asi 3-4 tuny SunDieselu)  testovací vozy na SunDiesel

46 Energetická politika v dopravě VODÍKOVÉ PALIVOVÉ ČLÁNKY  vznik v důsledku potřeby "uskladnění" energie (především v energetice - eliminace nedostatků alternativních zdrojů)  celý princip je založen na získání energie spalováním vodíku, který je získán elektrolýzou vody  využitelnost v energetice a dopravě  možnost ekologického získávání vodíku (pomocí solárních, větrných nebo vodních elektráren)  "obnovitelnost" tohoto zdroje vyplývá z předpokladu v podstatě neomezených zásob slané vody (resp. vodíku)  spalováním vzniká vodní pára (viz animované schéma)

47 Energetická politika v dopravě

48 VODÍKOVÉ PALIVOVÉ ČLÁNKY  několik typů vodíkových článků (základní princip shodný)  liší se materiálem elektrod, použitým elektrolytem, pracovní teplotou a konkrétními chemickými reakcemi na anodě a katodě (např. kyslíko-vodíkové a methanolové palivové články)  vysoká účinnost 50-60%  tichost chodu článku (absence pohyblivých částí)  základní vývojové aplikace: pohon automobilů, kosmické technologie, zdroje pro notebooky atd.  vysoké náklady na výrobu vodíku, vysoké investiční náklady, nepřipravenost infrastruktury, krátká životnost

49 Fiskální nástroje  energetika a doprava jsou zatíženy významnou negativní externalitou  různé možnosti zavedení ekologické daně (daň z fosilních paliv, daň z elektřiny vyrobené z neobnovitelných zdrojů, zdanění neekologických druhů dopravy apod.)  analogicky lze využít subvence  od roku 2008 - ekologická daňová reforma: daň z elektřiny (28, 30 Kč/MWh) - obnovitelné zdroje osvobozeny; daň z plynu - 30, 60 Kč/ MWh, plyn určený k pohonu vozidel osvobozen; daň z uhlí – 8, 50 Kč/GJ (asi 10 Kč za metrický cent)

50 Fiskální nástroje  součástí i poskytování subvencí (až 20 mld.) pro přechod na čistý způsob vytápění  riziko velkého nárůstu inflace  jedná se o poptávkově orientovanou strategii - spoléhá se na zdražování energií  vhodněji se jeví nabídkově orientovaná strategie, kdy by byly podporovány moderní zdroje energie

51 Strategie ekologické šetrnosti  u vozidel se zážehovými motory (snižování spotřeby pohonných hmot, snižování obsahu škodlivin, snižování vnitřního a venkovního hluku, zvyšování životnosti olejů)  u vozidel se vznětovými motory (snižování hlučnosti, snižování spotřeby motorové nafty, snižování kouřivosti motorů, zvyšování životnosti provozních dílů, hledání náhrady za paliva ropného původu) OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE DOPRAVNÍ CESTY:  koordinace rozvoje dopravních sítí a efektivní využití disponibilních kapacit  opatření k řízení dopravy a rekonstrukci infrastruktury TECHNICKO-TECHNOLOGICKÁ OPATŘENÍ:

52 ZÁVĚR Náklady silniční dopravy neodpovídají skutečným nákladům. Náklady silniční dopravy neodpovídají skutečným nákladům. Důsledky negativních externalit mohou být v budoucnu katastrofální, protože působení člověka způsobuje nevratné změny životního prostředí (vyčerpávání surovin, zánik řady rostlinných a živočišných druhů, globální oteplování, apod.). Důsledky negativních externalit mohou být v budoucnu katastrofální, protože působení člověka způsobuje nevratné změny životního prostředí (vyčerpávání surovin, zánik řady rostlinných a živočišných druhů, globální oteplování, apod.). I když dopravní sektor a silniční doprava není v ČR největším znečišťovatelem ovzduší nutno zdůraznit nejzávaznější důsledek a to koncentraci v hustě osídlených centrech, komunikačních uzlech apod. Zde představuje podíl znečišťování ovzduší dopravou až 60-80% veškerého znečištění. I když dopravní sektor a silniční doprava není v ČR největším znečišťovatelem ovzduší nutno zdůraznit nejzávaznější důsledek a to koncentraci v hustě osídlených centrech, komunikačních uzlech apod. Zde představuje podíl znečišťování ovzduší dopravou až 60-80% veškerého znečištění.

53


Stáhnout ppt "Ekologické aspekty dopravy DOPRAVNÍ SYSTÉMY LOGISTIKY por. Ing. Martin VLKOVSKÝ Katedra logistiky Fakulta ekonomiky a managementu."

Podobné prezentace


Reklamy Google