Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Smyslová soustava. Smyslové orgány = čidla – získávají informace o okolním světě Receptory – zvláštní buňky s vysokou citlivostí, převádí energii podnětů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Smyslová soustava. Smyslové orgány = čidla – získávají informace o okolním světě Receptory – zvláštní buňky s vysokou citlivostí, převádí energii podnětů."— Transkript prezentace:

1 Smyslová soustava

2 Smyslové orgány = čidla – získávají informace o okolním světě Receptory – zvláštní buňky s vysokou citlivostí, převádí energii podnětů na nervovou aktivitu (kvalita, intenzita, místo a trvání podnětu) Exteroreceptory – informace o vnějším světě Interoreceptory–změny ve vnitřních orgánech Proprioreceptory – změny v pohybové soustavě, uložené ve svalech a šlachách Nervová aktivita ze smysl. org. – různě uspořádané vzorce akčního potenciálu →do mozku – zpracování

3 Smyslový vjem – vědomá smyslová zkušenost o okolním světě, většinou uvědomujeme jen info z exteroreceptorů Smyslový vjem – vědomá smyslová zkušenost o okolním světě, většinou uvědomujeme jen info z exteroreceptorů Adekvátní podněty – změny v prostředí na něž reagují receptory, které jsou na ně specializované (např. oko nebude reagovat na zvukové vlny) Adekvátní podněty – změny v prostředí na něž reagují receptory, které jsou na ně specializované (např. oko nebude reagovat na zvukové vlny) Základní 3 typy smyslových buněk: Základní 3 typy smyslových buněk: Mechanoreceptory – podnětem mechanická deformace citlivých zakončení receptorů Mechanoreceptory – podnětem mechanická deformace citlivých zakončení receptorů Fotoreceptory – podnětem světelné záření Fotoreceptory – podnětem světelné záření Chemoreceptory – podnětem chemická sloučenina Chemoreceptory – podnětem chemická sloučenina Smyslové buňky většinou součástí smyslových org.- ještě různá přídatná zařízení →přivádění a usměrnění podnětu Smyslové buňky většinou součástí smyslových org.- ještě různá přídatná zařízení →přivádění a usměrnění podnětu Další typy jsou jen volná zakončení – termoreceptory, nociceptory (citlivé na bolest) Další typy jsou jen volná zakončení – termoreceptory, nociceptory (citlivé na bolest)

4 Mechanoreceptory - periferní zakončení pod povrchem těla Hmatové receptory, proprioreceptory, vestibulární (statokinetický) orgán, sluchový orgán Hmatové receptory, proprioreceptory, vestibulární (statokinetický) orgán, sluchový orgán Hmat: mech. podnět malé intenzity - dotyk a velké intenzity – tlak Hmat: mech. podnět malé intenzity - dotyk a velké intenzity – tlak Receptory buď jako volná nervová zakončení, nebo Pacciniho hmatové tělísko →přídatné vazivové pochvy zvyšující citlivost Receptory buď jako volná nervová zakončení, nebo Pacciniho hmatové tělísko →přídatné vazivové pochvy zvyšující citlivost Různá hustota receptorů – nejvíc na špičce jazyka a dlaňové straně konečků prstů, nejmíň na zádech Různá hustota receptorů – nejvíc na špičce jazyka a dlaňové straně konečků prstů, nejmíň na zádech

5 Mechanoreceptory Proprioreceptory – receptory zaznamenávající natažení svalů a šlach Proprioreceptory – receptory zaznamenávající natažení svalů a šlach šlachová tělíska a svalová vřeténka šlachová tělíska a svalová vřeténka napětí svalu, informace o činnosti svalstva pro lokomoci, vzpřímený postoj a jinou koordinovanou činnost napětí svalu, informace o činnosti svalstva pro lokomoci, vzpřímený postoj a jinou koordinovanou činnost

6 Mechanoreceptory Vestibulární orgán = rovnovážný = statokinetický Vestibulární orgán = rovnovážný = statokinetický součást vnitřního ucha součást vnitřního ucha kostěný a blanitý labyrint mezi nimi perylymfa, v blanitém labyrintu endolymfa (různá iontová složení) kostěný a blanitý labyrint mezi nimi perylymfa, v blanitém labyrintu endolymfa (různá iontová složení) oba labyrinty: vejčitý a kulovitý váček + polokruhovité kanálky vzájemně na sebe kolmé (a hlemýžď – sluch) oba labyrinty: vejčitý a kulovitý váček + polokruhovité kanálky vzájemně na sebe kolmé (a hlemýžď – sluch) receptorové buňky = vláskové b. – kolem rosolovitá hmota v endolymfě s krystalky CaCO 3 = otolity receptorové buňky = vláskové b. – kolem rosolovitá hmota v endolymfě s krystalky CaCO 3 = otolity vláskové b. v kolmých políčkách → při pohybu otolity se hýbou gravitační silou → pohyb endolymfy a ohnutí vlásků receptorů → vzruch na VIII. předsíňohlemýžďový hlavový nerv → do mozkového kmene a mozečku vláskové b. v kolmých políčkách → při pohybu otolity se hýbou gravitační silou → pohyb endolymfy a ohnutí vlásků receptorů → vzruch na VIII. předsíňohlemýžďový hlavový nerv → do mozkového kmene a mozečku zaznamenává:1) odchylku postavení hlavy a celého těla vzhledem ke gravitaci zaznamenává:1) odchylku postavení hlavy a celého těla vzhledem ke gravitaci 2) změna rychlosti a směru pohybu hlavy a těla v prostoru při zrychleném pohybu – přímočarém, kruhovém vláskové buňky drážděné jen při akceleraci či deceleraci, přímočarý pohyb nelze vnímat bez pomoci zraku info k udržování vzpřímeného postoje a rovnováhy

7 Mechanoreceptory Sluchový orgán sluch zaznamenává zvukovou energii – vlna zhušťování a zřeďování molekul vzduchu → mechanoreceptor sluch zaznamenává zvukovou energii – vlna zhušťování a zřeďování molekul vzduchu → mechanoreceptor nejcitlivější – zaznamenává energii již od J, vnímá frekvence Hz (řeč ) nejcitlivější – zaznamenává energii již od J, vnímá frekvence Hz (řeč ) rozlišujeme asi rozličných druhů zvuku rozlišujeme asi rozličných druhů zvuku zachycení vlny ušním boltcem → vnějším zvukovodem (2-3 cm) zakončeno bubínkem → narážení molekul vzduchu na memb. bubínku → prohnutí do dutiny středního ucha (dutina, ústí Eustachova trubice) → dál energie přenášena soustavou 3 kůstek (kladívko, kovadlinka, třmínek) → třmínek naráží na oválné okénko (membrána) vnitřního ucha → okénko na hlemýždi → přes endolymfu na Cortiho orgán a na receptory zachycení vlny ušním boltcem → vnějším zvukovodem (2-3 cm) zakončeno bubínkem → narážení molekul vzduchu na memb. bubínku → prohnutí do dutiny středního ucha (dutina, ústí Eustachova trubice) → dál energie přenášena soustavou 3 kůstek (kladívko, kovadlinka, třmínek) → třmínek naráží na oválné okénko (membrána) vnitřního ucha → okénko na hlemýždi → přes endolymfu na Cortiho orgán a na receptory hlemýžď – kostěný (perilymfa) a blanitý (vazivová trubička, slepě uzavřená, stočená na 2,5 závitu)– uvnitř endolymfa → dvě patra (předsíňové a síňové), spojují se ve vrcholu hlemýždě hlemýžď – kostěný (perilymfa) a blanitý (vazivová trubička, slepě uzavřená, stočená na 2,5 závitu)– uvnitř endolymfa → dvě patra (předsíňové a síňové), spojují se ve vrcholu hlemýždě

8 Sluchový orgán Cortiho orgán: na bazální membráně dolní stěny usazeny sluchové receptory – vláskové buňky → různě dlouhé vlásky – vlásky dotyk s krycí membránou Cortiho orgán: na bazální membráně dolní stěny usazeny sluchové receptory – vláskové buňky → různě dlouhé vlásky – vlásky dotyk s krycí membránou zvukové vlny pomocí úderů třmínku na oválné okénko rozechvějí perilymfu, v ní blanitý hlemýžď → přenos vlnění na endolymfu → kmity endolymfy → posun krycí memb. oproti bazální → podráždění vláskových buněk (každá buňka 100 vlásků = cilie) zvukové vlny pomocí úderů třmínku na oválné okénko rozechvějí perilymfu, v ní blanitý hlemýžď → přenos vlnění na endolymfu → kmity endolymfy → posun krycí memb. oproti bazální → podráždění vláskových buněk (každá buňka 100 vlásků = cilie) velikost výchylek membrány se různí podle frekvence vibrací → rozlišení tónů (hluboké – delší vlákna, vysoké – kratší vlákna) velikost výchylek membrány se různí podle frekvence vibrací → rozlišení tónů (hluboké – delší vlákna, vysoké – kratší vlákna) zachytí i výchylky blížící se průměru atomu vodíku zachytí i výchylky blížící se průměru atomu vodíku VIII. hlavový nerv – předsíňohlemýžďový → sluchové centrum ve spánkovém laloku VIII. hlavový nerv – předsíňohlemýžďový → sluchové centrum ve spánkovém laloku

9 Fotoreceptory Zrak – nejdůležitější smysl člověka, 80% informací z okolí Zrak – nejdůležitější smysl člověka, 80% informací z okolí elektromagnetické záření →transformace v nervový signál elektromagnetické záření →transformace v nervový signál víc než 100 milionů receptorových buněk (tyčinky a čípky), v sítnici nervových vláken spojuje sítnici a mozek →složitost víc než 100 milionů receptorových buněk (tyčinky a čípky), v sítnici nervových vláken spojuje sítnici a mozek →složitost

10 Fotoreceptory OKO = oční koule = bulbus – uložené v očnici šest základních částí: OKO = oční koule = bulbus – uložené v očnici šest základních částí: bělima – vazivová blána, tvoří vnější vrstvu oka, drží tvar. V přední části přechází v rohovku – průhledná, tvar jako hodinové sklíčko, chráněna vrstvou slz bělima – vazivová blána, tvoří vnější vrstvu oka, drží tvar. V přední části přechází v rohovku – průhledná, tvar jako hodinové sklíčko, chráněna vrstvou slz cévnatka – vnitřní vrstva oční koule protkána cévami → zásobuje sítnici, obsahuje pigment zabraňující rozptylu světla uvnitř oka v přední části přechod v řasnaté těleso – svaly + vazivo → zajišťuje akomodaci cévnatka – vnitřní vrstva oční koule protkána cévami → zásobuje sítnici, obsahuje pigment zabraňující rozptylu světla uvnitř oka v přední části přechod v řasnaté těleso – svaly + vazivo → zajišťuje akomodaci duhovka – kruhový terčík z hladké svaloviny s otvorem uprostřed = zornice (pupila) – odstupuje z řasnatého tělesa svaly se stahují v jasném světle → pupilární reflex → redukce světla dopadajícího na sítnici v epitelu duhovky je pigment → barva (nejmíň pigmentu →modrá) duhovka – kruhový terčík z hladké svaloviny s otvorem uprostřed = zornice (pupila) – odstupuje z řasnatého tělesa svaly se stahují v jasném světle → pupilární reflex → redukce světla dopadajícího na sítnici v epitelu duhovky je pigment → barva (nejmíň pigmentu →modrá)

11 Fotoreceptory - oko čočka – zavěšena na vazivu z řasnatého tělesa – uvolněním vláken → akomodace, - z rosolovité průhledné hmoty, na povrchu jemné vazivové pouzdro čočka – zavěšena na vazivu z řasnatého tělesa – uvolněním vláken → akomodace, - z rosolovité průhledné hmoty, na povrchu jemné vazivové pouzdro sklivec – rosolovitá průhledná hmota, vyplňuje vnitřní prostor mezi čočkou a sítnicí většinu prostoru mezi rohovkou a čočkou – komorová voda rohovka + komorová voda + čočka + sklivec = světlolomné systémy oka od rohovky po čočku → soustředění paprsku na sítnici → zmenšený obrácený obraz sklivec – rosolovitá průhledná hmota, vyplňuje vnitřní prostor mezi čočkou a sítnicí většinu prostoru mezi rohovkou a čočkou – komorová voda rohovka + komorová voda + čočka + sklivec = světlolomné systémy oka od rohovky po čočku → soustředění paprsku na sítnici → zmenšený obrácený obraz

12 Fotoreceptory - oko sítnice (retina) – světločivý systém, nejvnitřnější vrstva oka, pokrývá zadní 2/š vnitřní plochy oční koule (krom místa výstupu zrakového nervu (II. hlavový)→ slepá skvrna - zde vlastní receptorové buňky: sítnice (retina) – světločivý systém, nejvnitřnější vrstva oka, pokrývá zadní 2/š vnitřní plochy oční koule (krom místa výstupu zrakového nervu (II. hlavový)→ slepá skvrna - zde vlastní receptorové buňky: tyčinky – zaznamenávají malé množství světla → receptory za šera a v noci → černobílé vidění (odstíny šedi), 120 milionů tyčinek v oku tyčinky – zaznamenávají malé množství světla → receptory za šera a v noci → černobílé vidění (odstíny šedi), 120 milionů tyčinek v oku čípky – méně citlivé, aktivují jen při větším osvětlení → vidění barevné, za dne, jen 3 miliony největší koncentrace ve žluté skvrně → místo nejostřejšího vidění (chceme někam zaostřit – směřujeme paprsek do žluté skvrny) čípky – méně citlivé, aktivují jen při větším osvětlení → vidění barevné, za dne, jen 3 miliony největší koncentrace ve žluté skvrně → místo nejostřejšího vidění (chceme někam zaostřit – směřujeme paprsek do žluté skvrny) nad receptory 2 vrstvy neuronů – už první začíná zpracovávat zrakové informace nad receptory 2 vrstvy neuronů – už první začíná zpracovávat zrakové informace

13 Fotoreceptory - oko v tyčinkách pigment rhodopsin – citlivý na světlo: absorbance světla → rozpad rhodopsinu na opsin a retinal → chemické změny → vznik akčního potenciálu v tyčinkách pigment rhodopsin – citlivý na světlo: absorbance světla → rozpad rhodopsinu na opsin a retinal → chemické změny → vznik akčního potenciálu z opsinu a retinalu opět syntéza rhodopsinu (nutný vitamín A na retinal) z opsinu a retinalu opět syntéza rhodopsinu (nutný vitamín A na retinal) nedostatek vitamínu A → šeroslepost nedostatek vitamínu A → šeroslepost ve tmě vyšší koncentrace rhodopsinu po minutách → daleko vyšší citlivost oka → adaptace na tmu ve tmě vyšší koncentrace rhodopsinu po minutách → daleko vyšší citlivost oka → adaptace na tmu čípky trojího druhu – podle maximální citlivosti na určitou barvu (modrá, zelená a červená) čípky trojího druhu – podle maximální citlivosti na určitou barvu (modrá, zelená a červená) dráždění různých typů čípků → vnímání různých barev a jejich odstínů (bílá – intenzivní dráždění všech typů) dráždění různých typů čípků → vnímání různých barev a jejich odstínů (bílá – intenzivní dráždění všech typů)

14 Fotoreceptory- Přídatné orgány oka okohybné svaly – příčně pruhované svaly – postavení a pohyb očních koulí, pohyb z nervových signálů – koordinuje pohyb obou očí naráz; reflexní mechanismus zajišťuje fixaci sledovaného předmětu bez vědomého úsilí okohybné svaly – příčně pruhované svaly – postavení a pohyb očních koulí, pohyb z nervových signálů – koordinuje pohyb obou očí naráz; reflexní mechanismus zajišťuje fixaci sledovaného předmětu bez vědomého úsilí šilhání – odchylky v pohybu očí kvůli různé délce svalů šilhání – odchylky v pohybu očí kvůli různé délce svalů oční víčka – uzavírají očnice → chrání oko oční víčka – uzavírají očnice → chrání oko mrkání → zvlhčování oka slzami mrkání → zvlhčování oka slzami slzné žlázy – proti vysoušení oka, uloženy při okraji očnice, tvoří slzy z vnitřního koutku odtékají do slzného váčku a nosní dutiny slzné žlázy – proti vysoušení oka, uloženy při okraji očnice, tvoří slzy z vnitřního koutku odtékají do slzného váčku a nosní dutiny spojivkový vak – tenká blána vystýlající vnitřní plochu víček, přechází na přední část bělimy, končí na okrajích rohovky spojivkový vak – tenká blána vystýlající vnitřní plochu víček, přechází na přední část bělimy, končí na okrajích rohovky

15 Fotoreceptory - Akomodace oka Paprsek prochází rohovkou, čočkou a sklivcem Paprsek prochází rohovkou, čočkou a sklivcem tvar rohovky a čočka i délka očního bulbu určují, v kterém bodě se paprsek protne tvar rohovky a čočka i délka očního bulbu určují, v kterém bodě se paprsek protne největší podíl v zaostřování (akomodaci) předmětu má čočka: blízké předměty → ztluštění čočky; daleké → není nutné čočku zakřivovat největší podíl v zaostřování (akomodaci) předmětu má čočka: blízké předměty → ztluštění čočky; daleké → není nutné čočku zakřivovat akomodace – při předmětech bližších než 5m – tah svalstva v řasnatém tělese → trvalá kontrakce svalů při ostření na blízko → namáhavé akomodace – při předmětech bližších než 5m – tah svalstva v řasnatém tělese → trvalá kontrakce svalů při ostření na blízko → namáhavé věk nad 50 let – odumírání buněk čočky, snižování pružnosti čočky → hůř mění tvar, snížení ostrosti blízkých věcí věk nad 50 let – odumírání buněk čočky, snižování pružnosti čočky → hůř mění tvar, snížení ostrosti blízkých věcí

16 Fotoreceptory – nemoci oka a poruchy vidění onemocnění čočky = šedý zákal (katarakta) – snížení průhlednosti – lze chirurgicky odstranit a nahradit onemocnění čočky = šedý zákal (katarakta) – snížení průhlednosti – lze chirurgicky odstranit a nahradit zelený zákal – glaukom – zvýšený nitrooční tlak, při neléčeném až slepota zelený zákal – glaukom – zvýšený nitrooční tlak, při neléčeném až slepota krátkozrakost – obrazy vzdálených předmětů se promítají před sítnici, blízké přesně na sítnici → dobře vidíme na blízko, špatně na dálku → korekce pomocí rozptylek krátkozrakost – obrazy vzdálených předmětů se promítají před sítnici, blízké přesně na sítnici → dobře vidíme na blízko, špatně na dálku → korekce pomocí rozptylek dalekozrakost – obrazy vzdálené se promítají správně, blízké předměty za sítnici → zhoršené vidění na blízko („krátké ruce“ – starší lidé si dávají předměty, na které ostří, co nejdál) → korekce pomocí čoček dalekozrakost – obrazy vzdálené se promítají správně, blízké předměty za sítnici → zhoršené vidění na blízko („krátké ruce“ – starší lidé si dávají předměty, na které ostří, co nejdál) → korekce pomocí čoček astigmatismus – vada v zakřivení rohovky → speciální brýle, pouze pro toho konkrétního člověka astigmatismus – vada v zakřivení rohovky → speciální brýle, pouze pro toho konkrétního člověka

17 Chemoreceptory smyslové buňky reagující na přítomnost chemické látky v prostředí → chuť (kontaktní), čich („dálkový smysl“) smyslové buňky reagující na přítomnost chemické látky v prostředí → chuť (kontaktní), čich („dálkový smysl“) čich je u člověka méně významný smysl než zrak a sluch (oproti živočichům) čich je u člověka méně významný smysl než zrak a sluch (oproti živočichům)

18 Chemoreceptory - CHUŤ chuťové receptory v chuťových pohárcích (u člověka asi ) v povrchu jazyka, nejvíce na špičce a na okrajích jazyka chuťové receptory v chuťových pohárcích (u člověka asi ) v povrchu jazyka, nejvíce na špičce a na okrajích jazyka 4 vjemy chuti: sladká (špička jazyka), slaná (okraj), kyselá (okraj blíž ke kořeni), hořká (kořen); ostatní kombinací těchto 4 4 vjemy chuti: sladká (špička jazyka), slaná (okraj), kyselá (okraj blíž ke kořeni), hořká (kořen); ostatní kombinací těchto 4 citlivost receptorů různá podle látky (např. chinin už v 0, mmol/l x roztok NaCl v koncentraci mmol/l) citlivost receptorů různá podle látky (např. chinin už v 0, mmol/l x roztok NaCl v koncentraci mmol/l) na chuti se podílí i čich (při rýmě ztrácí jídlo chuť) na chuti se podílí i čich (při rýmě ztrácí jídlo chuť) podílí se na činnosti t.s., reflexní vylučování slin, žaludeční a pankreatické šťávy podílí se na činnosti t.s., reflexní vylučování slin, žaludeční a pankreatické šťávy

19 Chemoreceptory - ČICH asi x citlivější než chuť (velmi individuální) asi x citlivější než chuť (velmi individuální) čichové receptory v malých ploškách sliznice v horní části nosní dutiny (čichový epitel) čichové receptory v malých ploškách sliznice v horní části nosní dutiny (čichový epitel) fyziologický mechanismus rozlišování různých vůní není dostatečně znám, prpod. různé kombinace dráždění receptorů různých typů fyziologický mechanismus rozlišování různých vůní není dostatečně znám, prpod. různé kombinace dráždění receptorů různých typů vysoká citlivost čichu na sirné sloučeniny (některé již v množství 2, mg na litr vzduchu) x CO necítíme vysoká citlivost čichu na sirné sloučeniny (některé již v množství 2, mg na litr vzduchu) x CO necítíme čich se velmi rychle adaptuje – po urč. čase snížení citlivosti na podnět při delším dráždění receptorů (i u nepříjemného pachu), ale práh pro ostatní čichové podněty se nemění → adaptuje se JEN na ten konkrétní podnět čich se velmi rychle adaptuje – po urč. čase snížení citlivosti na podnět při delším dráždění receptorů (i u nepříjemného pachu), ale práh pro ostatní čichové podněty se nemění → adaptuje se JEN na ten konkrétní podnět některé látky mohou zabránit čichovému vnímání jiných l. některé látky mohou zabránit čichovému vnímání jiných l. vnímání čichových podnětů závislé na stavu a okolnostech (při nachlazení zduřelá sliznice → snížení citlivosti, při hladu daleko vyšší) vnímání čichových podnětů závislé na stavu a okolnostech (při nachlazení zduřelá sliznice → snížení citlivosti, při hladu daleko vyšší) I. hlavový nerv – čichový → do čichových center v konc.mozku I. hlavový nerv – čichový → do čichových center v konc.mozku

20 Termoreceptory a nociceptory velmi jednoduché receptory, netvoří čidla, jen volné zakončení nervových vláken velmi jednoduché receptory, netvoří čidla, jen volné zakončení nervových vláken většina termoreceptorů, nociceptorů a hmatových receptorů v kůži dohromady → kožní čidla většina termoreceptorů, nociceptorů a hmatových receptorů v kůži dohromady → kožní čidla kombinovanou činností → jiné vjemy než specifické pro jednotlivé receptory – hladkost, drsnost, suchost, …. kombinovanou činností → jiné vjemy než specifické pro jednotlivé receptory – hladkost, drsnost, suchost, …. Termoreceptory – na teplo a na chlad (2 samostatné typy) Termoreceptory – na teplo a na chlad (2 samostatné typy) na teplo nejvíc v kůži obličeje a hřbetu ruky, nejméně na zádech na teplo nejvíc v kůži obličeje a hřbetu ruky, nejméně na zádech chladové receptory – asi 8x více než na teplo, víc u povrchu než na teplo chladové receptory – asi 8x více než na teplo, víc u povrchu než na teplo

21 Termoreceptory a nociceptory nociceptory – na bolest – informace o ohrožení či poškození organismu → velmi biologicky významné nociceptory – na bolest – informace o ohrožení či poškození organismu → velmi biologicky významné receptory – stimulovány chemicky → látkami vylučovanými poškozenými buňkami receptory – stimulovány chemicky → látkami vylučovanými poškozenými buňkami některé bolestivé podněty vyvolávají reflexní odpověď (obraný reflex) – únik, odtažení, … některé bolestivé podněty vyvolávají reflexní odpověď (obraný reflex) – únik, odtažení, … informace nejen z kůže, ale i z vnitřních orgánů (hrudní a břišní dutina), z kosterních svalů, šlach, kloubních pouzder a okostice (hluboká bolest) informace nejen z kůže, ale i z vnitřních orgánů (hrudní a břišní dutina), z kosterních svalů, šlach, kloubních pouzder a okostice (hluboká bolest) NEADAPTUJÍ SE → nesnižuje se práh jejich citlivosti při dlouhodobém podnětu – životně důležité NEADAPTUJÍ SE → nesnižuje se práh jejich citlivosti při dlouhodobém podnětu – životně důležité


Stáhnout ppt "Smyslová soustava. Smyslové orgány = čidla – získávají informace o okolním světě Receptory – zvláštní buňky s vysokou citlivostí, převádí energii podnětů."

Podobné prezentace


Reklamy Google