Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Téma III: Zkušenosti s používáním evropských norem Generální zpráva „Obecně a technologie“ Dr. Ing. Michal Varaus VUT v Brně 24. – 25. 11. 2009, České.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Téma III: Zkušenosti s používáním evropských norem Generální zpráva „Obecně a technologie“ Dr. Ing. Michal Varaus VUT v Brně 24. – 25. 11. 2009, České."— Transkript prezentace:

1 Téma III: Zkušenosti s používáním evropských norem Generální zpráva „Obecně a technologie“ Dr. Ing. Michal Varaus VUT v Brně 24. – 25. 11. 2009, České Budějovice

2 ČSN EN a ČSN pro stavbu vozovek stav v roce 2009 Ing. Petr Svoboda 24. – 25. 11. 2009, České Budějovice

3 3 Transformace ČNI do ÚNMZ (Úřad pro tech. normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví)  Transformace ČNI do ÚNMZ → komplikace se stabilizací činností souvisejících s tvorbou norem  Pozitivní dopad: - zeštíhlení administrativy - normy v elektronické podobě služba ČSN on-line, různé přístupy - zlevnění 1 strany normy → větší používání norem

4 4 Vytvoření CTN pro silniční stavitelství CTN = Centrum technické normalizace  Pracuje pod firmou PRAGOPROJEKT, a.s.  Cíl → komplexnost služeb při zpracování všech předpisů  Řešení normalizačních úkolů → ÚNMZ  Posuzování norem ve stadiu přípravy → TNK 147  Zpracování návrhů ČSN a spolupráce s CEN → MD ČR  Zpracování TKP  Koordinace připomínkových řízení  Spolupráce s SFDI → Projekt ISPROFOND

5 5 Základní vazby v normalizačních činnostech

6 6 Zřízení nových TNK  TNK 51 zrušena  TNK 147 Navrhování a provádění vozovek a zem. těles  TNK 146 Projektování PK, mostů a tunelů  TNK 147 úvodní jednání, tok informací, vazby na instituce  TNK → konsolidovaná stanoviska pro komise CEN  Předsedkyně TNK 147 Ing. Birnbaumová

7 7 Normalizační úkoly a ČSN v roce 2009 Dokončení zbytkových a doplňkových norem ČSN  ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací  ČSN 73 6133 Navrhování a provádění zemního tělesa PK  ČSN 73 6131 Kryty z dlažeb a dílců Příspěvek dále obsahuje seznam platných norem

8 EN pro asfaltové směsi za horka – současný stav a další vývoj Dr. Ing. Michal Varaus 24. – 25. 11. 2009, České Budějovice

9 9 Zhodnocení současného stavu  Zavedení EN pro asfaltové směsi k 1.4. 2008  V současnosti probíhají revize zkušebních norem po 5 letech používání  Probíhá příprava EN 2. generace  Zavádí se nové zkušební metody – funkční zkoušky

10 10 Zavedení nových evropských norem Výrobkové normy  prEN 13108-9 Asf. beton pro ultra tenké vrstvy 10-20 mm Zkušební normy  prEN 12697-44 Zkouška šíření trhlin na půlválcovém tělese za ohybu

11 11  prEN 12697-45 Zkouška SATS = Zkouška trvanlivosti adheze Saturation Aging Tensile Stiffness Tuhost po stárnutí  prEN 12697-46 Nízkoteplotní vlastnosti a tvorba trhlin  prEN 12697-47 Stanovení obsahu popele v Trinidadském asfaltu

12 12 WG5 Povrchové vlastnosti  Vývoj metod pro klasifikaci povrchů vozovek podle akustických vlastností  Vývoj metod sloužících k předpovědi povrchových vlastností vozovek na základě laboratorních zkoušek (textura → útlum hluku, protismykových vlastnosti)  Vývoj metod ke stanovení valivého odporu povrchu vozovek

13 13 Novinky ve výzkumu  Eurobitume skončila projekt sběru dat 146 druhy pojiv zkoušení konvenčními a funkčními zkouškami → korelace www.eurobitume.eu  Velká Británie → srovnávací zkoušky pro zařízení na zkoušení odolnosti proti tvorbě trvalých deformací: 1. malé zkušební zařízení dle EN 12697-22 2. velké zkušební zařízení podle EN 12697-22, 3. původní britské zařízení Korelace mezi zařízeními max. R 2 = 0,57

14 14 Závěr – výhled  Bylo rozhodnuto o přípravě nových EN pro asfaltové směsi zpracovávané za studena s emulzí a pěnoasfaltem  Příprava koncepce EN 2. generace  Uplatnění funkčního přístupu u dalších norem kromě ČSN EN 13108-1→ ČSN EN 13108-5, 7  Bude zachován jak empirický, tak i funkční přístup

15 Vývoj v oblasti evropských norem asfaltových pojiv Ing. Jiří Plitz 24. – 25. 11. 2009, České Budějovice

16 16 Činnost TC 336 a TNK 134 Revize zkušebních norem a specifikací  ČSN EN předané ÚNMZ překladem → co bylo změněno nebo zpřesněno  EN vydané ale ponechané k převzetí v ČR endorsmentem  Návrhy ČSN EN připravené k předání ÚNMZ → Specifikace silničních asfaltů  Návrhy ČSN EN připravené překladem prEN ke konečnému vyjádření členům TNK  Rozpracované překlady návrhů revizí EN/WG 1 k projednání  Návrhy revizí k zavedení endorsmentem

17 17 Aktuality v normách pro silniční asfalty Probíhají revize specifikačních norem a příprava NP  Dokončení harmonizace specifikací kromě PMB a MG  Od 1. 1. 2010 bude možné požádat o CE certifikaci  Od 1. 1. 2011 bude certifikace povinná  Nové specifikace obsahují tři druhy tabulek: 1A povinné vlastnosti v celé EU 1B povinné vlastnosti v zemi určení 1C nepovinné ale užitečné vlastnosti

18 Název příspěvku18 Národní specifikace silničních asfaltů

19 Název příspěvku19 Národní specifikace multigrádových asfaltů

20 Vliv zavedení ČSN EN 13108-21 “Asfaltové směsi – řízení výroby u výrobce“ na počty zkoušek pro kontrolu výroby Ing. Jan David Ing. Dušan Sitař 24. – 25. 11. 2009, České Budějovice

21 21 Rozdělení obaloven 1. Roční produkce do max. 45 000 t/ rok  Starší obalovny  Pokrytí drobnějších zakázek v regionu 2. max. 80 000 t/ rok  Starší i nové obalovny  Pokrytí menších i větších zakázek v regionu 3. min. 95 000 t/ rok  Nové obalovny  Pokrytí staveb ŘSD

22 22 Četnost zkoušení ČSN 73 6121:1994 a TKP kap.7:1999  Obrusné vrstvy 1 x 500 t, nejméně 1 x za směnu  Ložní a podkladní vrstvy 1 x 1000 t, nejméně 1 x za směnu ČSN EN 13108-21, ČSN 73 6121:2008, TKP kap. 7:2008  Po zahájení OCL C, po 32 vzorcích bez rozlišení zrnitosti OCL A  Po 32 vzorcích hrubozrnných směsí → OCL B

23 23 Porovnání četnosti zkoušení  Dle předchozího systému Ø 1 zkouška/300 t pro všechny obalovny  Dle EN obalovny max. 45 000 t → dtto, max. 80 000 t, min. 95 000 t → pokles o 50 %

24 24 Závěr Stav před zavedením EN  Četnost 1 zkouška / 300 t → výrazně vyšší než požadavek  Zkoušky kontroly výroby → též kontrolní zkoušky na stavbě Stav po zavedení EN  Četnost u obaloven max. 45 000 t shodná  u obaloven max. 80 000 t a min. 95 000 t → 50 % pokles  Zkoušky kontroly výroby nelze použít pro předání stavby ČSN 73 6121 a TKP kap. 7:2008 odlišné tolerance než v EN  Celková četnost zkoušek u obaloven max. 45 000 t vyšší, u ostatních obaloven mírně nižší, ale >> než EU

25 Zkušební normy řady ČSN EN 12697 ve stavebních laboratořích ČR Ing. René Uxa 24. – 25. 11. 2009, České Budějovice

26 26 Časový průběh zavádění zkušebních EN  Zavádění zkoušek bylo laboratořemi odkládáno  Nárůst zavedených EN → po znalosti konečného termínu zavedení výrobkových norem 1. 4. 2008  Ještě v 2. polovině roku 2008 prováděly některé laboratorní zkoušky mimo rámec akreditace  Pro vyhodnocení → nejvíce prováděné zkoušky: - kontrolní zkoušky, - zkoušky pro počáteční zkoušky typu - postupy vzorkování asfaltových směsí

27 27 Časový průběh zavádění zkušebních EN

28 28 Časový průběh zavádění zkušebních EN  Nejvíce zaváděné zkoušky ČSN EN 12697-1, 2 = stanovení rozpustného obsahu pojiva, zrnitosti  2. v četnosti zavádění jsou ČSN EN 12697-5, 6, 8 = fyzikální vlastnosti → objemové hm. a mezerovitosti  Rozdíly → pokud porovnáváme ne laboratoře ale pracoviště → fyzikální vlastnosti v centrálních lab.  Variabilita výsledků nových zkoušek ČSN EN v porovnání s původními ČSN je nižší  Potvrzení tohoto trendu se očekává i v dalších MPZ

29 Převzetí EN 13036 Povrchové vlastnosti vozovek PK a jejich dopad na stávající ČSN Leoš Nekula 24. – 25. 11. 2009, České Budějovice

30 30 EN 13036 Povrchové vlastnosti vozovek Zpracováno v TC227/WG 5 – norma má 8 částí  EN 13036-1 Měření hloubky makrotextury odměrnou metodou  -2 Měření protismyk. vlastností povrchu dynamickými měřícími zařízeními  -3 Měření vodorovných drenážních vlastností povrchu vozovky  -4 Zkouška kyvadlem  -5 Definice a výpočet indexů podélné nerovnosti  -6 Měření příčných a podélných profilů nerovnosti a megatextury  -7 Měření jednotlivých nerovností povrchu voz. – zkouška latí  -8 Stanovení parametrů příčné nerovnosti Část 2 a 5 nebyly doposud zavedeny, část 2 změněna na směrnici

31 31 Část 1: Měření hl. makrotextury povrchu odměr. metodou  ČSN 73 6177 Zjišťování makrotextury vozovky pískem  Místo písku 0,125 – 0,25 mm skleněné kuličky 0,18 – 0,25 mm  Místo hloubky písku h p → střední hl. makrotextury MTD Část 2: Měření protismyk. vlastností povrchu pomocí dynamických měřících systémů  ČSN 73 6177 Zjišťování součinitele podélného/bočního tření Podélné tření VÚD-2, TRT; boční tření DRS 01  CEN/TS 13036-2 10 zkušebních zařízení → SRI = index protismy- kových vlastností (součinitel tření + makrotextura) → nebyly stanoveny mezní hodnoty pro hodnocení

32 32 Část 3: Měření vodorovných drenážních vlastností povrchu vozovky  Stanovení pomocí výtokoměru  Rozsah platnosti v rozmezí MTD = 0,25 – 0,5 mm  Simulace schopnosti odvádění vody pod pohybující se pneumatikou, do ČSN zavedeno odkazem Část 4: Metoda pro měření protismyk. vlastností povrchu - Zkouška kyvadlem  ČSN 73 6177 Zjišťování mikrotextury kyvadlem TRRL → f k  Podle EN → hodnota tření zjištěná kyvadlem PTV  Metoda převzata do ČSN 73 6177

33 33 Část 5: Definice a výpočet indexů podélné nerovnosti  Zatím v návrhu, popisuje dynamické metody → IRI, PSD (analýza spektrální hustoty výkonu)  V ČSN 73 6175 se vypočítává míra nerovnosti C a IRI, na IRI se přepočítává většina hodnot naměřených různými zařízeními Část 6: Měření příčných a podélných profilů nerovnosti a megatextury  Obsahuje kritéria a požadavky pro klasifikaci profilometrů  ČSN 73 6175 výsledek IRI, nebo hloubka koleje  EN Změřený profil a zvolený parametr nerovnosti  Do ČSN 736175 zavedeno odkazem

34 34 Část 7: Měření jednotlivých nerovností povrchu voz. – zkouška latí  Měření nerovností v jakémkoli směru na povrchu vozovky  Nejsou stanoveny četnosti měření ani přesnosti, lať délky 3 m  ČSN 73 6175 podélná nerovnost lať 4 m, příčná lať 2 m, zůstává Část 8: Stanovení parametrů příčné nerovnosti  Měření 3 m latí, stanovují se nerovnosti: příčný sklon, výška schůdku I s, hrboly I R, poklesy I D, hloubka vyjeté koleje R a teoretická hloubka vody W  Do revize ČSN 73 6175 doplněno názvosloví, převzato stanovení R a W

35 35 Závěr  Kromě části 3 nejsou zavedeny žádné nové metody  Návrhy částí EN 13036 z CEN jsou na nízké úrovni  Zkušební metody u měření nerovností → ve 3 částech  Norma je nepřehledná, složitý popis metod  Terminologie není ve všech částech normy stejná  Původní plán po zavedení EN → zrušit ČSN 73 6175 a 77  Z výše uvedených důvodů nebylo možné  EN 13036 není v ČR přínosem  Původní ČSN po revizi → komplexnější, srozumitelnější

36 36 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Téma III: Zkušenosti s používáním evropských norem Generální zpráva „Obecně a technologie“ Dr. Ing. Michal Varaus VUT v Brně 24. – 25. 11. 2009, České."

Podobné prezentace


Reklamy Google