Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace Ing. Jaromír Šindel Přeškrtnuté listy nejsou předmětem písemky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace Ing. Jaromír Šindel Přeškrtnuté listy nejsou předmětem písemky."— Transkript prezentace:

1 Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace Ing. Jaromír Šindel Přeškrtnuté listy nejsou předmětem písemky.

2 Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace  Samotná pozorování  Problémy s pozorováním  Růstové teorie  Empirie růstu  Dekompozice růstu  Mezinárodní komparace– OECD, WB  Alternativní ukazatele konvergence

3 Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace  Literatura - Odkazy a) a b) v literatuře povinné a) Kubíček, J.: Dlouhodobý ekonomický růst, produktivita a konvergence. Materiál k přednášce Makroekonomická analýza a prognóza, 2005.Dlouhodobý ekonomický růst, produktivita a konvergence b) Hájek, M.: Ekonomický růst a souhrnná produktivita faktorů v ČR v letech Working Paper CES VŠEM No 5/2005. Ekonomický růst a souhrnná produktivita faktorů v ČR v letech c) Červenka, M., Frait, J.: Předpoklady a faktory dynamického růstu české ekonomiky ve světle nové teorie a empirie růstu. (3.kapitola – přehled empirických výsledků, 2. kapitola – stručný přehled teorie růstu). Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 3/2002. (Pokud nefunguje viz n+frait+%C4%8Dervenka+nov%C3%A1+empirie+r%C5%AFstu&hl=cs&gl=cz&ct=clnk&cd=5 )Předpoklady a faktory dynamického růstu české ekonomiky ve světle nové teorie a empirie růstu n+frait+%C4%8Dervenka+nov%C3%A1+empirie+r%C5%AFstu&hl=cs&gl=cz&ct=clnk&cd=5

4 World bank country classification - Income group  low income, $875 či méně; low income  lower middle income, $876 - $3,465; lower middle income  upper middle income, $3,466 - $10,725; upper middle income  high income, $10,726 či více high income the World Bank Atlas method – eliminace fluktuací měnového kurzu: výpočet GNI per capita v $ (HND na osobu):

5 World bank country classification

6

7 Part 1  Vymezení dlouhodobého růstu  Samotná pozorování  Problémy s pozorováním

8 Dlouhodobý růst – základní indikátory  Tokové indikátory HDP, HNP, HDD, RHDD apod. Ukazatele per capita Ukazatele na efektivní jednotku práce Ukazatele produktivity  Stavové indikátory Čisté jmění Věřitelská vs. dlužnická pozice

9 Dlouhodobý růst  dlouhodobější tendence vývoje ekonomiky vs. aktuální ekonomické fluktuace  pozorování dlouhodobého růstu - průměry

10 Pozorování dlouhodobého růstu  Schématické znázornění chyby při odhadu trendu pomocí průměru Fáze růstu vs. fáze stagnace +3% -3% X let Skutečný vývoj produkce -3% +3% X let Skutečný vývoj produkce Trend (přímo nepozorovateln ý) Domnělý trend

11 Chyba v pozorování růstu --- data ČR (odlišný případ – chybí zlom v cyklu) Průměrný růst 2,55 % p.a.Průměrný růst 2,39 % p.a.

12 Řešení easy (USA) & difficult -- delší čas. řady (tranz. ekonomiky?)

13 70´s stagflace vs. golden 80´s Růst HDP (v %, průměr)  Zdroj: Kubíček (2005)  Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období a použity a

14 Dlouhodobý růst? Růst HDP – desetiletý klouzavý průměr  Zdroj: Kubíček (2005)  Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období a použity a

15 Zdroj: OECD – Understanding Economic Growth (2004, s )

16 Wasted Generation?  Malé rozdíly v tempech růstu dělají velké rozdíly za delší časovou periodu?  Dvě ekonomiky: Ekonomiky A i B dosahují stejné ekonomické úrovně. Ekonomika B v následujících dvaceti letech roste o 1 p.b. bod rychleji (2,5 % p.a.) než ekonomika A (1,5 % p.a.). Po 10 letech ekonomika A dosahuje 91% úrovně ekonomiky B. Po dvaceti letech již pouhých 82 %.

17 Wasted Generation? Trocha statistické alchymie  USA +- 1 p.b. = Mexiko nebo super USA?  Od 1870 od 2000 rostl HDP p.c. USA (ceny 1995) v průměru tempem 1,75 % p.a. Kdyby HDP rostlo 0,75 % p.a. (Indie, Filipíny) byla by úroveň HDP p.c. přibližně na ¼ současné úrovně (mezi Mexikem a Portugalskem) Kdyby HDP rostlo 2,75 % p.a. (Japonsko) byla by úroveň HDP p.c. přibližně trojnásobná současné úrovně

18  Zdroj: Kubíček (2005)  Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období a použity a Dlouhodobý růst? Důležité faktory Růst zaměstnanosti (v %, průměr)

19 Dlouhodobý růst? Důležité faktory Růst národohosp. produktivity práce (v %, průměr)  Zdroj: Kubíček (2005)  Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období a použity a

20 Dlouhodobý růst? Růst produktivity práce – desetiletý klouzavý průměr  Zdroj: Kubíček (2005)  Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období a použity a

21 A co my? Růst zaměstnanosti, produktu a produktivity v tranzitivních zemích  Zdroj: Kubíček (2005)  Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období a použity a R ů st zam ě stnanostiR ů st HDP R ů st produktivity práce ČRČR-0,42,22,6 Maďarsko0,53,53,0 Polsko-0,84,35,1 Slovensko0,34,13,8

22 Part 2  Teorie růstu Harrod-Domar, Solow-Swan, RCK, Mankiw+Romer+Weil (MRW), … Romer, Lucas, De Long, …  Empirie růstu vs. Teorie růstu Dekompozice růstu –  růstové účetnictví  Produktivita práce vs. využití pracovní síly  Dlouhodobý růst a hospodářské politiky (nepovinné) Měnová a fiskální politika, … Otevřenost ekonomiky, … Např. viz Frait, Červenka (2002)

23 Hlavní teoretické kvalitativní závěry tzv. neoklasického modelu růstu  1) Důchod na osobu (Y/L) = f { (+) I(S), (-) n}, kde n je tempo růstu populace, I investice.  2) tempo růstu produkce v tzv. stálém stavu závisí na tempu růstu technologického pokroku  3) tzv. kapitálový koeficient = K/ Y přibližně konstantní  4) reálné mzdy v dlouhém období rostou zhruba tempem růstu produktivity práce a produkce je „rozdělována“ v přibližně konstantním poměru mezi práci a vlastníky kapitálu.  5) chudé země, které mají stejnou míru investic a populačního růstu jako země bohaté, by měly konvergovat k úrovni bohatých zemí

24 Empirická pozorování a neoklasický model (Kaldor, 1963) EmpirieSolow Výstup na hlavu roste a jeho tempo růstu neklesá Ve stálém stavu roste tempem růstu technologie Vybavenost práce fyzickým kapitálem roste Ve stálém stavu roste tempem růstu technologie Míra výnosu z kapitálu (ve vyspělých ekonomikách) je prakticky konstantní Ve stálém stavu je konstantní Podíl fyzického kapitálu k výstupu je zhruba konstantní Ve stálém stavu je konstantní Podíly práce a kapitálu na národním důchodu jsou zhruba konstantní Ve stálém stavu je konstantní Tempo růstu výstupu na hlavu v jednotlivých zemích se významně liší Je možné, liší-li se tempa růstu technologie  Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i- Martin (1995).

25 Empirická pozorování a neoklasický model (Barro, Sala-i-Martin, 1995) EmpirieSolow Podíly hrubých domácích investic a hrubých domácích úspor na HDP rostou s růstem ekonomiky (přinejmenším v určitých obdobích jejího rozvoje) Mohou růst, dochází-li ke konvergenci ke stálému stavu Míra porodnosti ve vyspělých zemích klesá s růstem reálného HDP na hlavu. Naopak v nejchudších zemích může růst s HDP. Není vysvětleno Nezjištěná nepodmíněná konvergence HDP na hlavu v jednotlivých zemích Je možné, liší-li se ekonomiky svými parametry Zjištěná podmíněná konvergence HDP na hlavu v zemích OECD Ekonomiky konvergují, pokud mají stejné parametry s, n, δ a produkční funkce Tempo růstu HDP ovlivněno vládními politikami Není přímo vysvětleno  Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).

26 MRW: Neoklasické růsty vs. empirie  1) Empirie generuje vyšší podíl kapitálu na tvorbě přidané hodnoty – cca 60 % ve srovnání s údaji v národním účetnictví. Problematika měření kapitálu v národním účetnictví. Kapitál a externality spojené s jeho akumulací. Lidský kapitál. Blíže ke kapitálu viz růstové účetnictví  2) Neoklasický model předpokládá konvergenci. Probíhá pouze podmíněná konvergence (viz dále), ale pomaleji než předpokládají modely.  3) Teorie předpokládá mnohem vyšší výnosnost kapitálu než je ve skutečnosti pozorováno

27 Endogenní růst a lidský kapitál Východisko (?)  Lidský kapitál. Řeší problém nízkého podílu fyzického kapitálu na přidané hodnotě ve srovnání s empirií. V národním účetnictvím je výnos lidského kapitálu brán jako výnos práce (  nutná eliminace) Snadné zakomponování do produkční funkce a využití v růstovém účetnictví (MRW: ).  Růst produktivity je vysvětlen modelem (skrze lidský kapitál, pozitivní externality z investic, …).  Konstantní či rostoucí produktivita kapitálu (skrze lidský kapitál).  AK modely, Romerův „learning-by-doing“, R&D modely,...

28 Empirická pozorování a AK model (Kaldor, 1963) EmpirieAK model Výstup na hlavu roste a jeho tempo růstu neklesá Roste tempem sA - n - δ Vybavenost práce fyzickým kapitálem roste Roste tempem sA - n - δ Míra výnosu z kapitálu (ve vyspělých ekonomikách) je prakticky konstantní Je konstantní Podíl fyzického kapitálu k výstupu je zhruba konstantní Je konstantní Podíly práce a kapitálu na národním důchodu jsou zhruba konstantní Jsou konstantní Tempo růstu výstupu na hlavu v jednotlivých zemích se významně liší Je možné, liší-li se významě parametry s, A, n, δ  Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i- Martin (1995).

29 Empirická pozorování a AK model (Barro, Sala-i-Martin, 1995) EmpirieAK model Podíly hrubých domácích investic a hrubých domácích úspor na HDP rostou s růstem ekonomiky (přinejmenším v určitých obdobích jejího rozvoje) Je v souladu Míra porodnosti ve vyspělých zemích klesá s růstem reálného HDP na hlavu. Naopak v nejchudších zemích může růst s HDP. Není vysvětleno (v souladu s navazující teorií endogenní fertility) Nezjištěná nepodmíněná konvergence HDP na hlavu v jednotlivých zemích Je v souladu Zjištěná podmíněná konvergence HDP na hlavu v zemích OECD Není v souladu Tempo růstu HDP ovlivněno vládními politikami Není přímo vysvětleno  Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).

30 Empirické výzkumy dlouhodobého růstu  Jedním z přístupů k empirickému zkoumání je ateoretický přístup. Při něm se na tempo růstu díváme jako na závisle proměnnou a zkoumáme, zdali ho lze úspěšně „regresně vysvětlit“ pomocí skupiny jiných proměnných.  Např. do jaké míry jsou rozdíly v tempech růstu mezi zeměmi vysvětlitelné odlišnou mírou investic, odlišnými politickými režimy, mírou korupce, mírou otevřenosti ekonomiky, mírou vládního přerozdělování atd.  Blíže viz Červenka, M., Frait, J. (2002).

31 Ceny investičních statků De Long (1996)  Hypotéza relativních cen investičních statků Vyspělé země disponují relativně nízkou cenou vyspělých technologiích  relativně vysoká míra investic Relativně vysoká cena investic předurčuje, že chudá země si za jednotku svých úspor koupí méně investic než země bohatá.  Závěr - Odlišná struktura investic

32 Ceny investičních statků De Long (1996)  Relativní ceny investičních statků  Zdroj: Červenka, Frait (2002, s. 24)

33 Ceny investičních statků De Long mimo  Zdroj: Eurostat, vlastní úprava.  De Long hypotéza vychází ze studie  Změny na finančních trzích a celkový vývoj mobility kapitálu potlačují tuto hypotézu mimo realitu. Pak zahraničním investorům nezáleží na relativní ceně investic.  Viz obdobný dopad okolo diskuse Feldstein-Horioka puzzle v rámci běžného účtu.

34 Ceny investičních statků v tranzitivních ekonomikách  Každopádně se podíváme do útrob vývoje relativní ceny investic  Budeme potřebovat: Parita kupní síly (cca konstrukce měnového kurzu, který odstraňuje rozdíly v cenových hladinách. Bereme z Eurostatu, máme tedy PPS)  PPP = Ph / Pf Komparativní cenová hladina  CPL = PPP / ER (ER - měnový kurz)

35 Ceny investičních statků  PPS v ČR = P ČR / P EU-15 pro HDP, investice a konečnou spotřebu PPS ČR / čas HDP 15,615,716,116,016,3 Investice 21,321,421,720,820,0 C+G 14,114,214,614,515,2  PPS je u investic vyšší než pro celkové HDP a konečnou spotřebu.  Při stejném ER poté vyplývá, že CPL musí být nutně vyšší.  Komparativní cenová hladina je tedy u investic relativně vyšší než u HDP.

36 Ceny investičních statků De Long v Evropě (průměr )  Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty.  Hodnota větší než nula značí relativně vyšší CPL u investic než u HDP.

37 Ceny investičních statků De Long v ČR  Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty.  S=úspory, I=investice, NAC=v národní měně, PPS= v paritě kupní síly. Vše v % HDP oceněným v NAC či PPS. Míra úspor S- NAC odpovídá míře úspor S-PPS.

38 Ceny investičních statků De Long ve Velké Británii  Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty.  S=úspory, I=investice, NAC=v národní měně, PPS= v paritě kupní síly. Vše v % HDP oceněným v NAC či PPS. Míra úspor S- NAC odpovídá míře úspor S-PPS.

39 Ceny investičních statků De Long v EU (CPL vs. PPS pro HDP a I v roce 2005)  Zdroj: Eurostat, vlastní úprava. HDP Investice

40 Růstové účetnictví  Dalším způsobem empirického zkoumání v oblasti dlouhodobého růstu je tzv. růstové účetnictví.

41 Růstové účetnictví  Jedná se o snahu rozložit skutečně pozorovaný ekonomický růst na několik složek: 1) složku, kterou k celkovému růstu přispěl růst kapitálu v ekonomice, 2) složku, kterou přispěl přírůstek zaměstnanosti, 3) změnu tzv. celkové produktivity faktorů (TFP).

42 Růstové účetnictví  Základní rovnice růstového účetnictví: kde Y - produkce, K - kapitálová zásoba, L - počet pracovníků (nebo lépe počet odpracovaných hodin), TFP - souhrnná produktivita faktorů. Parametr α reprezentuje podíl kapitálu na tvorbě přidané hodnoty a (1- α) podíl práce (viz prvotní rozdělení důchodů v SNÚ).  V empirii se obvykle používá tzv. upravený podíl práce (resp. kapitálu) na produkci

43 Adjusted wage share Upravené podíly práce. Využijeme poměr počtu zaměstnaných (EMPD) vůči počtu zaměstnanců (EMPS)

44 Adjusted wage share Upravené podíly práce v % na HDP  Zdroj: Kubíček (2005)  Poznámka: Tranzitivní země pouze průměr za roky

45 Adjusted wage share Upravené podíly práce v % na HDP  Zdroj: Kubíček (2005)  Poznámka: Tranzitivní země pouze průměr za roky

46 Kapitál  Kapitál obvykle představuje 2,5-3,5 násobek roční produkce, měření kapitálové zásoby je však poměrně problematické.  Kapitálová zásoba se vyvíjí podle identity:,kde označuje investice do fixního kapitálu a značí odpisy kapitálu.

47 Kapitál Srovnání odhadů kapitálových koeficientů  Zdroj: Kubíček (2005)

48 Kapitál příkládek  Řekněme, že kapitálový koeficient (K/Y) v ekonomice je roven 3 a že podíl investic (i) na HDP je 24%. Předpokládejme, že odpisová míra kapitálu je. O kolik procent se v důsledku investic zvýší kapitálová zásoba (K)? Kolika procentními body investice přispějí k růstu produkce, pokud víme, že podíl kapitálu na produkci je 1/3?

49 Kapitál příkládek - řešení  Nejprve určeme růst kapitálové zásoby, známe-li podíl investic na HDP. Malá písmena, značí podíl na HDP. , pro meziroční změnu:

50 Kapitál příkládek - řešení  Stačí tedy  Meziroční růst kapitálové zásoby tedy činí 3 %.  Pro určení příspěvku investic k růstu produktu vycházíme z, tedy  Příspěvek investic k růstu produktu (skrze růst kapitálové zásoby) činí 1 p.b.

51 Růstové účetnictví – bazické indexy ČR  Zdroj: Hájek (2005)

52 Růstové účetnictví – produktivity ČR  Zdroj: Hájek (2005)

53 Růstové účetnictví - SPF ČR  Zdroj: Hájek (2005)

54 Růstové účetnictví - zdroje růstu ČR  Zdroj: Hájek (2005)

55 Růstové účetnictví - příspěvky ČR  Zdroj: Hájek (2005)

56 Růstové účetnictví Podrobnější pohled  Studie OECD se zabývají tzv. růstovým účetnictví z podrobnější pohledu.

57 Růstové účetnictví Podrobnější pohled – role ICT  Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 23.OECD Compendium of Productivity Indicators 2006

58 Růstové účetnictví Podrobnější pohled  Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 23.OECD Compendium of Productivity Indicators 2006

59 Dekompozice růstu HDP Produktivita a využití pracovní síly  Jednoduchá matematická dekompozice úrovně či růstu HDP na osobu mezi produktivitu práce, využití pracovní síly (pracovní čas, míra zaměstnanosti) a demografický efekt (míra participace).

60 Růst na hlavu Produktivita a využití pracovní síly  GDP / Hours - představuje produktivitu práce;  Hours / Employment - průměrný počet hodin odpracovaných 1 zaměstnancem, což odráží délku pracovního týdne, výskyt částečných úvazků apod. (využití pracovní síly – labour utilization);  Employment / WorkingAgePop - představuje míru zaměstnanosti, tedy podíl zaměstnaných osob vůči populaci ve věku let (využití pracovní síly – labour utilization);  WorkingAgePop / Population - počet obyvatel v aktivním věku (15-64 let) vůči počtu obyvatel. Tento faktor sleduje demografický efekt.

61 Růst na hlavu v OECD Produktivita a využití pracovní síly  Následuje dekompozice u zemí OECD pro roky

62

63 Dekompozice růstu v eurozóně a USA Zdroj: K. Daly (2004): Has Euroland Performed That Badly?

64 Dekompozice růstu v eurozóně a USA Zdroj: K. Daly (2004): Has Euroland Performed That Badly?

65 Part 3  Catching-up process, konvergence  Mezinárodní komparace  Alternativní ukazatele

66 Konvergence  β - konvergence Absolutní konvergence  σ - konvergence Klesá disperze v průřezové regresi  Podmíněná vs. nepodmíněná konvergence Podmíněná konvergence – konvergují k sobě pouze ty ekonomiky, které mají shodné relevantní parametry – míru investic, tempo růstu populace, shodnou produkční funkci  Catching-up

67 Catching-up  „The concept of “catch-up” effects is that less developed economies experience faster growth in output per head, partly by adopting the working practices, capital equipment and technologies of more advanced countries. Moreover, economies with less well-educated workforces appear likely to derive proportionately greater returns to investment in education and training. This should lead to a process in which the less advanced economies initially grow more rapidly, but that economic growth rates slow as they catch up with the more advanced countries. (OECD, 2004, p. 16)

68 Catching-up

69 Konvergence příkládek  Předpokládejme, že ČR je na úrovni 60% původní EU15. O kolik procent by musela v průměru česká ekonomika růst rychleji než evropská, aby dosáhla její úrovně za 8 let?

70 Konvergence příkládek - řešení  Řešení:,kde g značí průměrné tempo růstu evropské ekonomiky v průběhu následujících 8 let a x značí hledaný rozdíl mezi českým a evropským tempem růstu. Podle zadání víme, že a je tedy

71 Konvergence příkládek - řešení  Rovnici řešíme pro x, dostáváme:  a tedy procentního bodu – o tolik procentních bodů by musela česká ekonomika růst rychleji než evropská.

72 Konvergence a ek. teorie  Ekonomická teorie však neříká, že by konvergující země měla růst vždy o určitý počet procentních bodů rychleji než ekonomika, ke které chudší ekonomika konverguje.  Neoklasický model říká, že o určitý počet procentních bodů by se měl snižovat rozdíl mezi konvergující ekonomikou a ekonomikou bohatou. Kdyby bohatá ekonomika stagnovala, potom by proces konvergence mohl být naznačen obrázkem následovně:

73 Poločas konvergence  Mezera mezi mezera mezi stálým a současným stavem konvergující ekonomiky se snižuje vždy o stejné procento β. Konvergence postupně vyhasíná se zmenšováním mezery. Teoreticky by měla trvat nekonečně dlouho. Proto se konstruuje ukazatel nazývaný poločas konvergence -.  Poločasem konvergence rozumíme dobu, za kterou se daná mezera sníží právě na polovinu (viz následující obrázek).

74 Konvergence a ek. Teorie Poločas konvergence  Zdroj: Kubíček (2005, s. 8)

75 Poločas konvergence Pravidlo 70  Pro poločas konvergence,, tak platí následující: kde je mezera mezi stálým a současným stavem konvergující ekonomiky, β je tempo snižování mezery. Po úpravě dostáváme pro poločas konvergence:  Využíváme pravidlo 70, kde ln2=0,69  Takže pokud je například stanoveno tempo umazávání mezery do stálého stavu na 4 % ročně, pak je poločas konvergence přibližně 17 let.

76 β konvergence

77 Stav konvergence 2005 EU-25=100  HDP v PPS per capita (EU-25=100, horizont. osa) a komparativní cenová hladina pro HDP (EU-25=100, vertik. osa) v EU-27 v roce  Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty.

78 Progres v konvergenci EU-25=100  Změna v HDP v PPS per capita (EU-25=100, horizont. osa) a změna komparativní cenové hladiny pro HDP (EU-25=100, vertik. osa) v EU-27 mezi lety 2005 a  Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty.

79 Alternativní ukazatele  Net Domestic Product (NDP) Consumption of fixed capital  Gross Domestic Income (GNI) Income balance  Real Gross Domestic Income (RGDI) Terms of trade  Růst v eurech Trend reálné apreciace měnového kurzu

80 Alternativní ukazatele - NET  Hrubý (GDP) a čistý (NDP) domácí produkt ve Velké Británii a ve Francii (1978=100)  Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty.

81 Alternativní ukazatele - NET  Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 19.OECD Compendium of Productivity Indicators 2006

82 Alternativní ukazatele - income  Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 19.OECD Compendium of Productivity Indicators 2006 Proklamovaný rozdíl HDP a HND v rámci Irska se dotýká na jedné straně růstu HDP a produktivity práce (efekt využití pracovní síly) a na straně druhé samotnou úrovní HDP vs. HND (viz další obrázek)

83 Alternativní ukazatele - income  Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 35.OECD Compendium of Productivity Indicators 2006 Proklamovaný rozdíl úrovní HDP vs. HND v rámci Irska

84 Alternativní ukazatele - RHDD Zdroj: Newton

85 Alternativní ukazatele - RHDD  Zdroj: ČSÚ HDD a HDP (ve stálých cenách ref. roku 2000, y/y), směnné relace (y/y) a přínos či ztráta z obchodu (mil. Kč, z průměrných cen předchozího období)

86 Alternativní ukazatele ČR  Zdroj: ČSÚ Alternativní ukazatele (objemové indexy, r.1995=100)

87 Alternativní ukazatele – euro Trend reálné apreciace Zdroj: Eurostat, IMF. Vlastní výpočty.

88 Alternativní ukazatele – euro Trend reálné apreciace Zdroj: Eurostat, IMF. Vlastní výpočty.

89 Alternativní ukazatele – euro Trend reálné apreciace  Proč? Trend reálné apreciace vs. relativní teorie parity kupní síly  Proč ne? Míchání procesu reálné a nominální konvergence

90 Příklad na závěr  Předpokládejme, že produktivita v ČR je na úrovni 60 % původní EU15. Navíc předpokládejme, že každý rok ekonomika ČR umazává 4 % z mezery a že produkce v původní EU15 roste tempem 1,5 % na pracovníka. Jakým tempem by měla v současnosti přibližně růst produktivita v ČR?

91 Příklad na závěr  Řešení: Zatímco v okamžiku 0 je mezera 40 procentních bodů, v okamžiku 1 bude podle předpokladu pouze 38,4 procentních bodů. Produktivita tak bude dosahovat 61,6 % produktivity EU15, ovšem tato produktivita EU15 sama vzrostla ještě o 1,5%. Pokud byla tedy produktivita v EU15 v okamžiku jednotek, je nyní 101,5 jednotek a produktivita v ČR by tedy měla být 62,524 jednotek, což představuje její nárůst přibližně 4,2 %. Při tomto růstu produktivity v ČR umazala 4 % z mezery vůči produktivitě EU15 při 1,5% růstu produktivity v EU15 v daném roce.

92 Děkuji za pozornost a něco na čtení Kubíček, J.: Dlouhodobý ekonomický růst, produktivita a konvergence. Materiál k přednášce Makroekonomická analýza a prognóza, 2005.Dlouhodobý ekonomický růst, produktivita a konvergence Hájek, M.: Ekonomický růst a souhrnná produktivita faktorů v ČR v letech Working Paper CES VŠEM No 5/2005. Ekonomický růst a souhrnná produktivita faktorů v ČR v letech Červenka, M., Frait, J.: Předpoklady a faktory dynamického růstu české ekonomiky ve světle nové teorie a empirie růstu. (3.kapitola – přehled empirických výsledků, 2. kapitola – stručný přehled teorie růstu). Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 3/2002. (Pokud nefunguje viz rs/~jfr/vyuka/skripta/frait_cerv_rust.pdf+jan+frait+%C4%8Dervenka+n ov%C3%A1+empirie+r%C5%AFstu&hl=cs&gl=cz&ct=clnk&cd=5Předpoklady a faktory dynamického růstu české ekonomiky ve světle nové teorie a empirie růstu rs/~jfr/vyuka/skripta/frait_cerv_rust.pdf+jan+frait+%C4%8Dervenka+n ov%C3%A1+empirie+r%C5%AFstu&hl=cs&gl=cz&ct=clnk&cd=5 Spěváček, V.: Ekonomický růst České republiky ve světle ukazatelů reálného důchodu. Working Paper CES VŠEM No. 2/2005.Ekonomický růst České republiky ve světle ukazatelů reálného důchodu Mankiw, G., Romer, D., Weil, D.: A Contribution to the Empirics of Economic Growth. Quantitative Journal of Economics, May 1992, s OECD: Understanding Economic Growth. OECD Čihák, M., Holub, T.: Teorie růstové politiky. VŠE 2000.


Stáhnout ppt "Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace Ing. Jaromír Šindel Přeškrtnuté listy nejsou předmětem písemky."

Podobné prezentace


Reklamy Google