Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433."— Transkript prezentace:

1 ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0220 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh20. Hudební teorie v období baroka Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaTeorie, notopis, stupnice, ladění, generálbas, formy, polyfonie, homofonie Datum – datum ověření ve výuce

2 Text s názvem Hudební teorie v období baroka slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

3 Hudební teorie v období baroka

4 Hudební teorie v barokní éře představuje ve své podstatě významný přelom. Změny se dotýkají téměř všech oborů bádání i samotné praxe. Jsou ovšem důsledkem získaných zkušeností a, jako téměř vždy v historii, časově jdou se zpožděním za ověřenou zvyklostí. Na barokní hudbě lze dobře sledovat propojenost hudby a její teorie s jinými obory, jako je fyzika, estetika, pedagogika, historiografie, ale také sociologie a další obory.

5 Po roce 1600 je již vyřešena otázka notopisu. V archivech jsou k dispozici jak tisky not, tak rukopisy. Z obou se dá dobře hrát „z listu“, u rukopisů musí být jistá zkušenost, ale notový zápis většinou nevyžaduje jiné než běžné základní znalosti čtení not. Chrámová hudba může mít čtyři linky, je třeba znát klíče, ale zápis nástrojové hudby např. zámeckých kapel je dobře čitelný. Z praxe mizí i tabulatury loutnové a kytarové.

6 Z vokální praxe se vytratil hexachord Guida z Arezza. Právě 17. století zavedlo pro VII. stupeň slabiku „si“ a nezpěvný vokál „ut“ byl nahrazen slabikou „do“. Nadvládu nad církevními tóninami získala tonalita dur a moll, církevní tóniny byly opuštěny.

7 Velkou změnou bylo uznání temperovaného ladění, umožnilo to využití všech tónin dur i moll. Příkladem je Dobře temperovaný klavír Johanna Sebastiana Bacha. Vlivem praxe a nutností nějaké kodifikace praktických zkušeností byly položeny základy nauky o harmonii. Z popisu praxe číslovaného basu se stala nauka o homofonní skladbě.

8 Baroko sice jako novotu přineslo doprovázenou monodii, ale na polyfonii nezanevřelo. Byly napsány vynikající učebnice kontrapunktu, jejich obsah směřuje k praktickému využití v hudební skladbě a na jejich studiu vyrostly generace komponistů. Další vývoj v harmonii souvisel s rozvojem akustiky a se studiem alikvotních tónů. Byly používány vědecké metody té doby.

9 Rozvíjely se i další obory, které s uměním souvisí, například estetika. Z ní vychází afektová teorie. Vedle jejího chápání jako vztahu podobnosti melodie s citovým vnímáním je používán i další pohled – byl vytvořen seznam melodických podob jednotlivých afektů, tedy jakási tabulka afektů a melodických postupů. To je přístup německé větve v afektové teorii.

10 Baroko přineslo velký zájem o dějiny. Byly psány encyklopedie, slovníky věcné i osobní, články v časopisech informovaly o hudebních akcích, v souvislosti s tím se vyvíjí hudební kritika. Požadavky skladatelů a interpretů ovlivnily zásadně stavbu některých hudebních nástrojů. U nástrojů smyčcových byly postupně omezovány staré violy a nahrazeny byly nástroji houslového typu. Zobcové flétny měly konkurenci v příčných.

11 Na konci 17. století byl zkonstruován klarinet. Inovace probíhaly i u nástrojů žesťových, např. u trubky, zdokonalen byl pozoun. S rozvojem možností nástrojů vznikají nástrojové školy, označované podle měst, kde žili jejich představitelé – interpreti. Stejně se rozvíjel v jednotlivých školách i sólový zpěv, jeho virtuozita se rovnala hudbě nástrojové.

12 Možnosti instrumentalistů i pěvců následně ovlivňovaly hudbu chrámovou, světskou, ale i operní. S oblibou domácího muzicírování se tak hudba stala součástí běžného života. To dalo základ vzniku akademií nebo collegium musicum. Vedle veřejných operních představení se hrály i veřejné koncerty. S touto situací souvisí i vznik hudebního školství.

13 Nejprve v Itálii byly zakládány sirotčince, útulky, v italštině conservatorio a v nich byla oddělení pro talentované děti. Neapol měla čtyři konzervatoře, v Benátkách byly čtyři ospedali, v Německu byly obdobou alumnáty. V těchto ústavech často působili významní hudebníci. Typickou postavou z řad hudebníků, kteří se jako pedagogové v takových ústavech svými úspěchy proslavili, byl Antonio Vivaldi.

14 Některé dobové knižní tituly k vybraným okruhům Temperované ladění Werckmeister, Andreas: Die Musikalische Temperatur (1691) Generálbas Gasparini, Francesco: L´armonicopratico al cimbalo (1708) Nauka o skladbě Mattheson, Johann: Der vollkommene Capellmeister (1739) Kontrapunkt Fux, Johann Joseph: Gradus ad Parnassum (1725) Akustika Descartes, René: Compendium musicae (1618)

15 Estetika Descartes, René: Traité des passions de l´ame (1650) Encyklopedie Mersenne, Marin: Harmonie universelle ( ) Slovník Walther, Johann Gottfried: Univerzální slovník (věcný i osobní)

16 Otázky k ověření znalostí 1.Do kterých hudebních oborů zasahuje hudební teorie? 2. Jaké znaky má notopis v době baroka? 3.Jak se v baroku proměnila tonalita? 4.Co je afektová teorie?

17 Doporučená literatura: 1. Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III, Baroko, Euromedia Group – Ikar, Praha Smolka, Jaroslav: TOGGA, Praha Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002


Stáhnout ppt "ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0433."

Podobné prezentace


Reklamy Google