VLIV ANTROPOGENNÍ ČINNOSTI NA ÚROVEŇ EKOTOXICITY ZNEČIŠTĚNÍ PŮD

Prezentace na téma: "VLIV ANTROPOGENNÍ ČINNOSTI NA ÚROVEŇ EKOTOXICITY ZNEČIŠTĚNÍ PŮD"— Transkript prezentace:

1 VLIV ANTROPOGENNÍ ČINNOSTI NA ÚROVEŇ EKOTOXICITY ZNEČIŠTĚNÍ PŮD
OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ

2 Cíl řešení Stanovení vlivu antropogenní činnosti na kvalitu půd za pomocí biologických testů toxicity a genotoxicity

3 Práce provedené v roce 2008 Vypracování rešerše zabývající se vytyčenou problematikou, srovnání různých přístupů hodnocení Ověření vybrané metodiky stanovení akutní toxicity na žížalách Eisenia foetida Ověření metody stanovení inhibice aktivity enzymu AChE

4 Terestrické biotesty půdní mikroorganismy vyšší rostliny
V současné době se v půdní ekotoxikologii využívají: půdní mikroorganismy vyšší rostliny půdní bezobratlí

5 Testy toxicity na žížalách
Žížaly - tvoří 60-80% celkové biomasy - úzký kontakt s půdou - bioakumulační schopnost - výskyt v různých typech půd - typičtí geobionti

6 Testy toxicity na žížalách
Nejvíce používaný druh - Eisenia foetida Výhoda - snadný chov v laboratorních podmínkách - krátký generační čas - vysoký generační potenciál

7 End-points Mortalita Vliv na reprodukci Vyhodnocování chování
Malformace Měření enzymových aktivit

8 Stanovení AChE Acetylcholinesteráza – enzym ukončující působení neurotransmiteru acetylcholinu Produkci AChE inhibují těžké kovy, různé organické sloučeniny

9 Testy genotoxicity Bakteriální testy mutagenity – poskytují základní informaci o mutagenním působení sledované látky Pro detekci látek s genotoxickými účinky se nejčastěji využívají Amesův test a SOS chromotest Pro modelování metabolických změn se využívá metabolická aktivace in vitro S9 postmitochondriální frakcí

10 Lužická Nisa Chrastava – Barandov 50°48'50.768"N, 14°56'51.567"E.

11 Výsledky Vzorek byl testován v osmi opakováních
Negativní kontrola ve čtyřech opakováních Do každé testovací nádoby bylo umístěno 10 žížal Test probíhal 14 dní Ve všech kontrolách i ve všech vzorcích nebyla detekována toxicita

12 Vzorek Absorbance bílkovin při 595 nm Množství bílkoviny
ve vzorku g/l AChE v čase 3 min v čase 0 min Rozdíl hodnot absorbancí AChE/bílkovina mol/min/mg K1 1,009 61, 0,614 0,49 0,124 1, K2 1,075 74, 0,421 0,343 0,078 0, K3 1,027 64, 0,61 0,391 0,219 2, K4 1,252 108, 0,507 0,336 0,171 1, K5 0,949 49, 0,604 0,394 0,21 2, K6 0,978 55, 0,75 0,386 0,364 4, K7 1,234 104, 0,564 0,38 0,184 1, K8 1,005 60, 0,689 0,411 0,278 3, P1 1,256 108, 0,908 0,454 3, P2 1,325 122, 0,919 0,479 0,44 2, P3 0,985 56, 0,728 0,428 0,3 3, P4 0,895 39, 1,081 0,521 0,56 10, P5 1,168 91, 0,615 0,47 0,145 1, P6 1,025 64, 0,93 0,535 0,395 4, P7 1,034 66, 0,858 0,51 0,348 3, P8 0,98 55, 1,164 0,611 0,553 7, P9 0,855 31, 0,943 0,568 0,375 8, P10 1,047 68, 1,04 0,351 7, P11 1,138 86, 0,393 0,287 0,106 0, P12 0,889 38, 0,613 0,327 0,286 5, P13 1,156 89, 0,758 0,354 0,404 3, P14 1,203 98, 0,902 0,372 0,53 3, P15 0,988 57, 0,808 0,369 0,439 5, P16 0,823 0,426 0,397 3, P17 0,963 52, 0,554 0,341 0,213 2,

13 Výsledky Stanovení AChE Průměrná aktivnost v kontrole 2,57 mol/min/mg
Průměrná aktivnost v půdě 4,45 mol/min/mg Ve vzorku půdy nebyly obsaženy látky, které vyvolávají inhibici produkce enzymu AChE

14 Návrh prací pro rok 2009 Monitoring toxických účinků škodlivin vzorků půd a dnových sedimentů stanovením akutní toxicity na žížalách Eisenia foetida a stanovením inhibice aktivity enzymu AChE Monitoring genotoxických účinků škodlivin vzorků půd a dnových sedimentů, u kterých byla detekována toxicita kontaktním testem na žížalách, pomocí Amesova testu a SOS chromotestu

15 DĚKUJI ZA POZORNOST