Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Café Nobel – Ústí n/L 11. 9. 2014.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Café Nobel – Ústí n/L 11. 9. 2014."— Transkript prezentace:

1 Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Café Nobel – Ústí n/L

2 Otázky dnešního klubového podvečera Co dnes o změně klimatu víme?Jsou zřejmé příčiny změn?Jaká je role skleníkových plynů?Jak přesně lze budoucí klima odhadnout?Jaká jsou hlavní rizika předpokládaných změn?Co nám říká poslední zpráva IPCC? Zásadní otázka: Lze „boj s klimatem“ vyhrát ?

3 Rozdíl mezi počasím a klimatem POČASÍ = okamžitý stav atmosféry na daném místě KLIMA (PODNEBÍ) = průměrné charakteristické počasí na daném místě

4 Co dnes o změně klimatu víme?

5 CO 2 T Teplota - hlavní indikátor změn střídání geologických epoch s periodou kolem tisíc let  glaciály - pomalejší nástup, kulminace ke konci období, teplota o o C nižší než dnes  interglaciály - kratší, teplota o o C vyšší než dnes NOAA ( )

6 Změny teploty nejsou plošně homogenní příklad 2013 pevninaoceán globálně0,990,48 S - polokoule1,020,51 J - polokoule0,890,47

7 Teploty v Evropě

8 Srážky v Evropě

9 Extrémní jevy  zvýšení průměrné teploty vede k vyššímu výskytu vysokých teplot a k poklesu výskytu nízkých teplot  zvyšující se proměnlivost počasí může vést k vyššímu výskytu vysokých i nízkých teplot  změny teploty generují i změny dalších meteorologických /klimatologických faktorů  střídání suchých období a období intenzivních srážek teplé dny chladné noci

10 Teploty a srážky v ČR trend  0,3 o C / 10 let trend  8 mm (tj. 1,1 % ) / 10 let

11 Teplé dny vs. chladné noci – –2010 rozdíl mezi obdobími letní dny (TMA ≥ 25°C) tropické dny (TMA ≥ 30°C)8146 horké dny (TMA ≥ 35°C) 0,21,00,8 tropické noci (TMI ≥ 20°C)0,10,40,3 mrazové dny (TMI < 0°C) ledové dny (TMA < 0°C) arktické dny (TMA ≤ -10°C)1,10,6-0,5 Průměrné počty dnů za rok (ČR)

12 Jsou zřejmé příčiny změn?

13 Příčiny změn klimatického systému  přirozené orbitální změny změny sluneční činnost změny parametrů zemského povrchu a oceánů sopečná činnost  antropogenní emise skleníkových plynů působení člověka na složky systému  atmosféra  oceán  kryosféra  litosféra  biosféra klimatický systém  změny ve složkách  vazby mezi složkami  zpětné vazby

14 Orbitální změny, sluneční činnost  sklon zemské osy o periodicita ~ let  změny excentricity eliptické dráhy o periodicita ~ let  precese zemské osy o periodicita ~ let  11 let  22 let  87 let  210 let  2300 let  6000 let Milankovičovy cykly

15 Jaká je role skleníkových plynů?

16 Skleníkové plyny a skleníkový efekt  atmosféra a zemský povrch pohlcuje a odráží sluneční záření  dlouhovlnné vyzařování Země bez skleníkových plynů  T  -18 o C  působení přirozeného množství skleníkových plynů  T  15 o C  antropogenní skleníkové plyny   T > 0 skleníkové plyny přirozené (vodní pára, CO 2, CH 4 ) antropogenní (CO 2, CH 4, N 2 O, PFC, HFC, SF 6 ) oteplování pevné aerosoly ochlazování vodní pára výpar oblačnost zpětné vazby podíl  % vliv dříve spíše podceňován

17 Emise plynů vs. jejich koncentrace zdroje emisí skleníkových plynů  energetika  průmysl  doprava  zemědělství  odlesňování  odpady koncentrace skleníkových plynů  nárůst o přibližně 25 % za posledních 50 let  nárůst o přibližně 40 % za posledních 200 let  trend meziročních nárůstů kolem 2 ppm, tj. přibližně 0,5 %/rok

18 Jak přesně lze budoucí klima odhadnout?

19 Modelování vývoje klimatu

20 Schéma modelování GCMRCM I RCM II  výběr scénáře RCP 2013 (dříve SRES 2000)  výběr období  výběr modelu  GCM (krok ~ 300 km)  RCM I (krok ~ 75 km)  RCM II (krok  25 km) ČHMÚ: RCM ALADIN – CLIMATE/CZ (CGM ARPÉGE-CLIMATE)  krok 25 km  podrobnější topografie  statistický downscalling  validace modelu na datech  VÝSTUPY: teplota, srážky, vlhkost, vítr, globální záření  porovnání výsledků s evropskými projekty ENSEMBLES, PRUDENCE, CECILIA Impaktové modely voda zemědělství lesy …… a další

21 Scénáře RCP 2013 (Representative Concentration Pathway) Podle přibližného celkového radiačního působení v roce 2100 oproti roku 1750:  RCP2.6 – 2,6 W/m 2 – výrazné snížení koncentrace CO 2eq v atmosféře  RCP4.5 – 4,5 W/m 2 – stabilizace koncentrace CO 2eq na nižší úrovni  RCP6.0 – 6,0 W/m 2 – stabilizace koncentrace CO 2eq na vyšší úrovni  RCP8.5 – 8,5 W/m 2 – bez omezení emisí (stávající celkové radiační působení ~ 2,3 [1,1 - 3,3] W/m 2 ) SRES 2000

22 Důsledky scénářů RCP 2013  vzestup teploty o více než 2°C je pravděpodobný u scénářů RCP6.0 a RCP8.5  je spíše pravděpodobný u scénáře RCP 4.5  oteplování bude pokračovat i po roce 2100 podle všech scénářů s výjimkou RCP2.6  oteplování bude nadále vykazovat kolísání v rámci let až dekád a nebude regionálně uniformní max RCP ,0 0,240,40 RCP ,41,80,260,47 RCP ,32,20,250,48 RCP8.5 2,03,70,300,63

23 Modelový výhled teploty

24 Modelový výhled – teplota ( vs )

25 Modelový výhled – extrémní teploty

26 Modelový výhled – srážky

27 Modelový výhled – teplota (scénář A1B) TEPL OTA SRÁ ŽKY SLUN EČNÍ SVIT TEP LOT A SRÁ ŽKY SLU NEČ NÍ SVIT ,23 o 0,37 o 0,35 o změny za dekádu oproti předchozímu období

28 Modelový výhled – extrémní teploty

29 Modelový výhled – srážky (scénář A1B) TEPL OTA SRÁ ŽKY SLUN EČNÍ SVIT TEP LOT A SRÁ ŽKY SLU NEČ NÍ SVIT ,23 o 0,37 o 0,35 o změny za dekádu oproti předchozímu období +0,7% - 0,6% - 0,5%

30 Hlavní nejistoty současných projekcí  socio-ekonomické předpoklady modelů (scénáře)  parametry modelů (vlhkost, oblačnost, uvolňování tepla z oceánů, aerosoly, zpětné vazby uhlíkového cyklu, aj.)  vazba atmosféra – oceán (změny oceánického proudění, nárůst hladin oceánů)  nižší přesnost projekcí srážek  nižší přesnost regionálních projekcí (projevy menších měřítek jsou výrazně nestacionární)  nejistoty se zvyšují se zvyšováním časových projekčních období PROJEKCE NEJSOU PŘEDPOVĚDÍ VÝHLEDOVÉHO STAVU

31 Schéma nejistot projekcí změn klimatu SCÉNÁŘE RCP UHLÍKOVÝ CYKLUS KLIMATICKÁ ODEZVA (vliv vodní páry, energetické procesy, aktivní povrch, …) REGIONÁLNÍ SCÉNÁŘ KLIMATU ROZSAH DOPADŮ ZMĚN ??? ?

32 Jaká jsou hlavní rizika předpokládaných změn

33 Důsledky změn  změna klimatu = problém globální  dopady, zranitelnost = problém regionální  vyspělejší regióny – nižší rizika Populační vývoj (mld.)

34 Rizika dopadů změn pro ČR  Vodní hospodářství proměnlivost srážek, extrémní srážkové periody rizika sucha, záplav a povodní kvalita vody  Zemědělství teplotní a vláhové stresy změny vegetačního období, škůdci, virové a houbové choroby  Lesnictví teplotní a vláhové stresy, přísušky posuny vegetačních stupňů škůdci, virové a houbové choroby rizika požárů  Zdraví extremita počasí teplotní stresy, choroby  Doprava a cestovní ruch extremita počasí úbytek sněhu kvalita vody  Pojišťovnictví extremita počasí záplavy, povodně sucha  Energetika energetické špičky přenosové soustavy

35 Poslední zpráva IPCC Fifth Assessment Report (AR5)  Září Climate Change 2013: The Physical Science Basis  Březen 2014 – Climate Change 2014: Impacts, Adaptation and Vulnerability  Duben 2014 – Climate Change 2014: Climate Change Mitigation  Říjen Climate Change 2014: Synthesis Report

36 Hlavní poznatky I. části  Poslední tři dekády byly od roku 1850 nejteplejší, na severní polokouli je období nejteplejší za posledních 1400 let  Globální přízemní teplota vzrostla v období o 0,85 °C  Výskyt vln vysokých teplot roste v Evropě, Asii a Austrálii, v severní Americe a v Evropě roste počet a intensita silných srážek  Energie akumulovaná v klimatickém systému je z 90% ukládána do oceánu – nárůst hladin  Koncentrace CO 2 jsou o 40%, CH 4 o 150% a N 2 O o 20% vyšší než byly před průmyslovou revolucí a jsou nejvyšší za posledních let  Více než 50 % nárůstu teploty ( ) je způsobeno zvýšením koncentrací skleníkových plynů a antropogenními změnami dalších faktorů  Modelový odhad: zvýšení průměrné globální teploty o 1°C - 4°C (2100)

37 Hlavní poznatky II. části  Dopady změn v přírodních a antropogenních systémech lze pozorovat na všech kontinentech a oceánech  Zvyšuje se četnost výskytu extrémního počasí a jeho dopadů na člověka a ekosystémy  Negativní dopady změny klimatu se projevují nejvíce v zemědělství  Změny klimatu ovlivňují hydrologickou bilanci, dostupnost a kvalitu pitné vody  Ekonomické ztráty jsou odhadovány v rozsahu 0,2 - 2% HDP  Změna klimatu může nepřímo zvyšovat rizika násilných konfliktů, ovlivňovat kritickou infrastrukturu mnoha zemí a snižovat jejich vnitřní bezpečnost  Hlavní rizika pro Evropu: extrémní srážky, vlny výskytu vysokých teplot, výskyt nebezpečných cyklón, nárůst hladin oceánu

38 Hlavní poznatky III. části  Ekonomické ohodnocení mitigací musí vycházet z porovnávání aktuálních nákladů s budoucími přínosy (diskontování)  Analýza očekávaných emisí CO 2eq pro různé mitigační scénáře  udržet koncentrace CO 2eq pod úrovní 450 ppm (2100) znamená snížit emise CO 2eq v rozsahu 40-70% (2050 vs. 2010)  Redukce emisí vyžaduje rozsáhlé změny v investičních systémech  Dekarbonizace výroby energie je klíčovou částí mitigačních scénářů pro udržení koncentrace CO 2eq v atmosféře (jaderná energie je nízkouhlíkovou technologií)  Kjótský protokol byl prvním závazkem postaveným na principech a cílech UNFCCC, měl však jen minimální dopad na globální emise

39 Lze „boj s klimatem“ vyhrát ?

40 Reakce na probíhající změny  Problémy dopadů klimatické změny lze řešit snižováním emisí „běh na dlouhou trať“ (velká setrvačnost klimatického systému, jak zapojit všechny státy světa, apod.)  ale také volbou vhodných adaptačních opatření rychlejší a levnější reakce na velkou setrvačnost klimatického systému

41  světové emise CO 2 od r vzrostly o 40 %  emise CO 2 v průmyslových státech (Annex I) vzrostly o 1,5 %  emise CO 2 v rozvojových státech (non-Annex I) vzrostly o 120 % Snižování GHG emisí a efektivita Kjótského protokolu (2012) x x x x x ČR (2012) – 0,6%

42 Adaptační opatření  soubor možných přizpůsobení přírodního nebo antropogenního systému probíhající nebo předpokládané změně klimatu a jejím dopadům  sektorové aktivity podporující možná přizpůsobení a snižování rizik  znalosti rizik (případové studie, analýzy, domácí i zahraniční)  sektorové i regionální odlišnosti  význam úlohy regiónů Typy opatření: Východiska: !

43 Schéma přípravy adaptační strategie

44 Směry adaptačních opatření (I) Voda  opatření v krajině organizační (plošná rozmanitost pozemkových úprav, podpora zalesnění a zatravnění…) agrotechnická (osevní postupy podporující infiltraci atp.) biotechnická (průlehy, zasakovací pásy atd.)  opatření na tocích a v nivě revitalizace toků (úpravy řečišť, uvolnění nivy pro rozlivy)  opatření v urbanizovaných územích zvýšení infiltrace dešťové vody, jímání a využívání srážkových vod  obnova starých či zřízení nových vodních nádrží  zefektivnění hospodaření s vodními zdroji  snížení spotřeby vody  minimalizace ztrát, stanovení priorit pro kritické situace nedostatku vody  dokonalejší čištění odpadních vod

45 Směry adaptačních opatření (II) Zemědělství  úprava zemědělské činnosti snížení rozmanitosti, šlechtění pro změněné podmínky  agrotechnické technologie snížení ztrát půdní vláhy, změny systémů pěstování  udržení úrodnosti půdy rizikem jsou plodiny pro energetické využívání (biopaliva) a klesající hnojení organickými hnojivy  zvýšení stability půd rizika větrné eroze a snížení aridizace krajiny  změny pěstebních postupů  optimalizace závlahových systémů  ochrana před zvýšeným tlakem infekčních chorob a škůdců

46 Směry adaptačních opatření (III) Lesnictví  lokální predikce možného ohrožení  zvyšování adaptačního potenciálu lesů  změny druhového složení lesa, garantující dostatečnou biodiverzitu i odolnost  náhrada jednodruhových porostů směsí dřevin  druhová, genová a věková diverzifikace porostů  dlouhodobé plánování a respektování specifik lesních oblastí  posilování protipovodňové a protierozní funkce lesa  zalesňování nelesních ploch  integrovaná ochrana lesa proti kalamitním i invazním škůdcům  eliminace rizik gradací hmyzích škůdců, vaskulárních mykóz a kořenových hnilob

47 Děkuji za pozornost RNDr. Jan Pretel, CSc. Český hydrometeorologický ústav Na Šabatce 17, Praha 4 Perikles ( př.n.l.): „Není důležité budoucnost předpovídat, ale je třeba se na ni připravit…“


Stáhnout ppt "Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Café Nobel – Ústí n/L 11. 9. 2014."

Podobné prezentace


Reklamy Google