Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZÁKLADY TERMODYNAMIKY Martin Bojkovský a Petr Šmejkal Zpracováno na základě a s využitím diplomové práce Martina Bojkovského „Termodynamika – Elektronicky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZÁKLADY TERMODYNAMIKY Martin Bojkovský a Petr Šmejkal Zpracováno na základě a s využitím diplomové práce Martina Bojkovského „Termodynamika – Elektronicky."— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADY TERMODYNAMIKY Martin Bojkovský a Petr Šmejkal Zpracováno na základě a s využitím diplomové práce Martina Bojkovského „Termodynamika – Elektronicky zpracovaný text pro SŠ a nižší ročníky VŠ“ vypracované na Přírodovědecké fakultě UK v Praze v roce 2007 pod vedením Dr. Petra Šmejkala

2 KLASICKÁ TERMODYNAMIKA energetická bilance dějů uskutečnitelnost/ neuskutečnitelnost dějů rovnováhy

3 Zkoumá soustavu jako celek; zkoumá makroskopické vlastnosti a jevy K popisu vlastností a jevů využívá termodynamických funkcí = popisují soustavu jako celek, ale nevystihují molekulovou (částicovou) podstatu soustavy ani mechanismy dějů KLASICKÁ TERMODYNAMIKA

4 Neuplatňuje se faktor času; můžeme studovat uskutečnitelnost, ale ne! rychlost

5 KLASICKÁ TERMODYNAMIKA Stojí na třech principech 1. věta termodynamiky 2. věta termodynamiky 3. věta termodynamiky Tyto věty jsou axiomy: nikdo je nikdy nedokázal, ale nikdo také nikdy nepozoroval nic jiného

6 ZÁKLADNÍ POJMY TERMODYNAMICKÁ SOUSTAVA Soubor těles, mezi nimiž je umožněna výměna tepla a jiných druhů energie OKOLÍ Vše (všechna tělesa) vně soustavy

7 TYPY SOUSTAV OTEVŘENÁ –vyměňuje s okolím jak látku tak energii

8 TYPY SOUSTAV UZAVŘENÁ –vyměňuje s okolím energii, ale nevyměňuje hmotu

9 TYPY SOUSTAV IZOLOVANÁ – soustava nevyměňuje s okolím ani látku ani energii

10 DALŠÍ DĚLĚNÍ SOUSTAV HETEROGENNÍ Soustava obsahuje několik fází = vidíme fázové rozhraní HOMOGENNÍ V soustavě se nachází pouze jedna fáze

11 VLASTNOSTI SOUSTAVY EXTENZIVNÍ závisí na velikosti systému. Pokud spojíme dvě naprosto totožné soustavy v jednu, zdvojnásobí se hmotnost systému, jeho objem i látkové množství částic v soustavě.

12 VLASTNOSTI SOUSTAVY INTENZIVNÍ Tyto veličiny se s velikostí systému nemění.

13 VLASTNOSTI SOUSTAVY INTENZIVNÍ Tlak, hustota, teplota, molární objem = často veličiny vztažené na jednotku (m, V, n apod.) EXTENZIVNÍ objem, energie, hmotnost

14 STAV SOUSTAVY Dán souhrnem jeho intenzivních vlastností, které jsou vyjádřeny termodynamickými stavovými veličinami (funkcemi)

15 STAVOVÁ VELIČINA (FUNKCE) Charakterizuje stav soustavy - například teplota t, termodynamická teplota T, objem V, chemické složení soustavy, látkové množství částic v soustavě n. Stavové veličiny mají takovou zvláštní, a pro nás důležitou, vlastnost, a to že jsou závislé pouze na počátečním a konečném stavu soustavy, nikoli však na cestě, kterou soustava prošla = při přechodu (ději) soustavy se změní stavové funkce bez ohledu na cestu přechodu vždy stejně

16 STAVOVÁ VELIČINA (FUNKCE) DRÁHA x NADMOŘSKÁ VÝŠKA

17 Při přechodu soustavy (ději) z jednoho stavu do druhého se stavová funkce změní vždy stejně bez ohledu na cestu (způsob) přechodu STAVOVÁ VELIČINA (FUNKCE)

18 VRATNÉ (REVERZIBILNÍ) Děje, kdy systém vychází z rovhováhy a prochází velkým počtem malých stavových změn, při nichž je vždy nekonečně malá změna okolí kompenzována změnou soustavy Děj vratný je možno zastavit a obráceným sledem stejně velkých změn okolí vrátit systém do původního stavu TERMODYNAMICKÉ DĚJE

19 NEVRATNÉ (IREVERZIBILNÍ) Děje, kdy se po jejich provedení už nemůžeme dostat systém zpět do původního stavu Rozklad TNT TERMODYNAMICKÉ DĚJE

20 Dle podmínek děje = která veličina je konstantní  p = 0 - děj izobarický  T = 0 - děj izotermický  V = 0 - děj izochorický Q = 0 - děj adiabatický

21 Působení systému na okolí je stejné jako působení okolí na systém Soustava se navenek již nemění x Pozor!!! Neplést se stacionárním stavem TERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA

22 1. VĚTA TERMODYNAMIKY Nejprve pojem vnitřní energie - U Probíhá druhý poločas finálového utkání Ligy mistrů mezi týmy Bayern Mnichov a Chelsea. Petr Čech chytá tutovku Balacka. Bere míč do rukou a vykopává ho na vybíhajícího Drogbu. Při výkopu se míč ocitá ve výšce h, přičemž letí rychlostí v.

23 VNITŘNÍ ENERGIE Z celkové energie systému kinetickou a potenciální energii systému jako celku

24 VNITŘNÍ ENERGIE

25 Jde o funkci (veličinu) stavovou Absolutně je vnitřní energie neměřitelná !!! Jsme schopni změřit pouze její rozdíl  U Proč? Nevíme, kdy je vnitřní energie rovna nule; neumíme určit všechny energetické příspěvky patřící do vnitřní energie VNITŘNÍ ENERGIE

26 Proč nelze určit absolutně? VNITŘNÍ ENERGIE rozdíl  U

27 1. VĚTA TERMODYNAMIKY Bylo zjištěno, že systém, si vyměňuje s okolím vnitřní energii pouze ve formě tepla a nebo práce Matematická formulace první věty termodynamiky Jde v podstatě o zákon zachování energie aplikovaný na termodynamické děje

28 Jak to bude se znaménky? Vývoj znaménkové konvence

29 Znaménková konvence soustava přijme práciW > 0 soustava vykoná práciW < 0 soustava přijme teploQ > 0 soustava odevzdá teploQ < 0 Obdobné to bude s ostatními termodynamickými funkcemi (U, H, G atd.)

30 PRÁCE Povrchová Elektrická Chemická OBJEMOVÁ

31 PRÁCE reverzibilní ireverzibilní

32 TEPLO Obecně teplo není stavovou funkcí !!! Kdy je? 1.Pokud se nevyměňuje jiná než objemová práce a jde o izochorický děj

33 TEPLO 2. Izobarické děje Definujme novou funkci: Enthalpie:

34 TEPLO a ENTHALPIE 1. věta termodynamikyΔU = Q + W diferenciální tvar 1. věty termodynamikydU = dQ + dW celková práce dW = dW* – pdV po dosazení dU = dQ + dW* – pdV dH = dU + pdV + Vdp = dQ + dW* – pdV + pdV + Vdp je-li W*=0 a dp =0 pakdH = dQp (p = konst.)

35 TEPLO = STAVOVÁ FUNKCE

36 TEPELNÁ KAPACITA Kolik tepla je třeba k ohřevu soustavy z jedné teploty na teplotu jinou? Vede k zavedení tepelné kapacity Molární tepelná kapacita Molární tepelná kapacita za konst. objemuMolární tepelná kapacita za konst. tlaku

37 TEPELNÁ KAPACITA Měrná tepelná kapacita

38 Definice je poněkud složitá, neboť C V a C p jsou závislé na teplotě Ale, přibližně: TEPELNÁ KAPACITA

39 TERMOCHEMIE Zabývá se tepelnými jevy při chemických reakcích !!! TEPLO není obecně stavovou funkcí !!!, tedy tepelné změny obecně těžko jednoznačně kvantifikovat Budeme se tedy zabývat reakcemi, kdy je vyměněné teplo stavovou funkcí

40 VÝZNAM REAK. TEPEL Vidíš, kdybys dával ve škole pozor, tak jsi teď nemusel mrznout !

41 REAKČNÍ TEPLO p = konst. – změna ethalpie soustavy, která provází uskutečnění chemické reakce v jednotkovém rozsahu za předpokladu, že teplota vých látek i produktů zůstává stejná V = konst. – změna vnitřní energie soustavy, která provází uskutečnění chemické reakce v jednotkovém rozsahu za předpokladu, že teplota vých látek i produktů zůstává stejná

42 JEDNOTKOVÝ ROZSAH? Je to reakce, která běží v takových látkových poměrech, aby stechiometrické koeficienty této reakce byla co nejnižší celá čísla. Vezměme si například reakci pražení pyritu: (A)4 FeS 2 (s) + 11 O 2 (g) → 2 Fe 2 O 3 (s) + 8 SO 2 (g) Uvolní se 5144,2 kJ.mol -1 (B)8 FeS 2 (s) + 22 O 2 (g) → 4 Fe 2 O 3 (s) + 16 SO 2 (g) Uvolní se 10288,4 kJ.mol -1 (C)1 FeS 2 (s) + 11/4 O 2 (g) → 1/2 Fe 2 O 3 (s) + 2 SO 2 (g) Uvolní se 1286,05 kJ.mol -1

43 REAKCE ZA p = konst Většina reakcí probíhá za konst. tlaku v otevřených nádobách Reakčním teplem je  H EXOTERMICKÉ ENDOTERMICKÉ

44 ZÁVISLOST REAKČ. TEPEL Na teplotě Na stavu, v němž se nachází reagující látky pevná látka – s (solid) kapalná látka – l (liquid) plynná látka – g (gas)

45 STANDARDNÍ STAV Nejstálejší modifikace dané látky při: p = Pa, nejč. 25 °C (298,15 K) GRAFITKALCIT

46 TERMOCHEMICKÉ ZÁKONY Vychází z faktu, že při p = konst platí, že (lze odvodit i pro  U=Q)

47 1. TERMOCHEMICKÝ ZÁKON První termochemický zákon formulovali v roce 1870 A. L. Lavoisier a P. S. Laplace. Proto se někdy říká Lavoisier-Laplaceův zákon. Ten říká, že reakční enthalpie přímé a zpětné reakce jsou až na znaménka stejné. Přestože byl tento zákon formulován pouze pro jeden typ reakcí (rozložení sloučeniny na prvky = chemický rozklad), lze jej zobecnit i pro všechny ostatní reakce. Teplo, které je třeba dodat k reakci provedené jedním směrem je, až na znaménko, stejné jako teplo reakce zpětné. Příklad: N 2 (g) + 3 H 2 (g) → 2 NH 3 (g)∆H = – 86,3 kJ.mol NH 3 (g) → N 2 (g) + 3 H 2 (g)∆H = + 86,3 kJ.mol - 1 Pierre-Simon LaplaceAntonie Laurent de Lavoisier

48 2. TERMOCHEMICKÝ ZÁKON Druhý termochemický zákon formuloval v roce 1840 Hess. Reakční enthalpie kterékoliv chemické reakce nezávisí na způsobu jejího průběhu, ale pouze na počátečním a konečném stavu soustavy. Germain Henri Hess

49 2. TERMOCHEMICKÝ ZÁKON C (grafit) + O 2 (g) → CO 2 (g)ΔH° 298 = – 393,7 kJ.mol - 1 (to je spalování grafitu, které se dá provést poměrně snadno) C (grafit) + ½ O 2 (g) → CO (g)ΔH° 298 = – 110,1 kJ.mol - 1 A hledáme reakční enthalpii této chemické reakce! CO (g) + ½ O 2 (g) → CO 2 (g)ΔH° 298 = x kJ.mol - 1 – 393,7 kJ.mol -1 = –110,1 kJ.mol -1 + x x = – 283,6 kJ.mol -1

50 SLUČOVACÍ A SPALNÁ TEPLA Slučovací teplo sloučeniny je reakční teplo reakce, při níž vznikne jednotkové látkové množství (1 mol) této sloučeniny přímo z prvků v nejstálejším stavu za daných podmínek. Spalné teplo sloučeniny je reakční teplo reakce, při níž se jednotkové látkové množství (1 mol) dané sloučeniny zoxiduje na nejstálejší oxidy.

51 STANDARDNÍ SLUČOVACÍ TEPLO Standardní slučovací teplo dané látky (ΔH° T ) sluč je standardní reakční teplo reakce, při které vznikne 1 mol této látky přímo z prvků ve standardním stavu za standardních podmínek (p= Pa, T = 298,15 K), přičemž dané prvky jsou při zvolené teplotě a standardním tlaku ve své nejstálejší podobě. (Například při 25°C nás zajímá C (grafit) a ne diamant.) Abychom dostali prvky ve standardním stavu, nebudeme potřebovat žádné teplo. Proto je standardní slučovací teplo prvků v jejich nejstálejší podobě je nulové a totéž platí při všech ostatních teplotách.

52 Standardní spalné teplo dané látky (ΔH° T ) spal je standardní reakční teplo reakce, při které dojde ke spálení 1 molu této látky v nejstálejší podobě a standardních podmínek na konečné spalné produkty (obvykle nejstálejší oxidy, například u uhlíku je to CO 2, u železa je to Fe 2 O 3, apod.). STANDARDNÍ SPALNÉ TEPLO Standardní spalné teplo oněch nejstálejších oxidů je také nulové

53 VÝPOČTY ZE SLUČ. TEPEL

54 VÝPOČTY ZE SPAL. TEPEL

55 REAKČNÍ TEPLA ZA VYŠŠÍCH TEPLOT


Stáhnout ppt "ZÁKLADY TERMODYNAMIKY Martin Bojkovský a Petr Šmejkal Zpracováno na základě a s využitím diplomové práce Martina Bojkovského „Termodynamika – Elektronicky."

Podobné prezentace


Reklamy Google