Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Region/venkov jako společnost v čase 2 Literatura k přednášce Giddens, A. (1999) Sociologie. Argo Kabele, J. (1998) Přerody (principy sociálního konstruování).

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Region/venkov jako společnost v čase 2 Literatura k přednášce Giddens, A. (1999) Sociologie. Argo Kabele, J. (1998) Přerody (principy sociálního konstruování)."— Transkript prezentace:

1

2 1 Region/venkov jako společnost v čase

3 2 Literatura k přednášce Giddens, A. (1999) Sociologie. Argo Kabele, J. (1998) Přerody (principy sociálního konstruování). Praha: Karolinum Národní rozvojový plán ČR Frič P. a kol. (2004). Česká soda v Evropské unii (scénáře strategického chování ČR v EU) Hudečková, H. Lošťák, M. (1995). Sociologie I Hudečková, H., Lošťák, M. (1998). Sociologie II Majerová, V. a kol (2000). Sociologie venkova a zemědělství. Praha: PEF ČZU

4 3 Regiony/venkov jako společnost v čase Naše jednání je situováno v prostoru a čase. Prostor nelze oddělit od času, ale abychom mohli tyto záležitosti sledovat, musíme tak ideálně učinit Koncept modernizace (inovační zásahy do systému) v propojení na koncept změny (alternace ve strukturách, činnostech; klíčové pro pochopení sociálních problémů na venkově/v regionech či pro řešení sociálních problémů na venkově/v regionech ), rozvoje (intencionalita v zavádění změn), vývoje (bez intencionality), růstu (proměny k vyšším a komplexnějším formám - kvantita a problematičnost), udržitelnosti (rozvoj při eliminaci negativ růstu)

5 4 Sociální změna střídání (alternace, přerod) v základních strukturách sociálních skupin a společností i v lidských sociálních životech. Jedná se o neustále přítomný jev v našich sociálních životech, který se stal zvláště intenzívním v moderní době.

6 5 Rozvoj (development) Co vše lze chápat pod slovem rozvoj: realizaci určitých potenciálů ve smyslu kontinuálního procesu na sebe navazujících změn zpravidla napomáhající růstu či fungování něčeho (města, podniku), rozšiřování něčeho (budov) přinášení něčeho „v život“ (rozvoj tržní ekonomiky po r. 89, kdy trh zde nebyl), větší dostupnost či efektivitu využití něčeho (rozvoj zdrojů), vypracování něčeho (rozvinout strategii) Rozvoj je komplexním systémem různých procesů spojených s aktivitami lidí vedoucích k dosažení cílů spojených s něčím novým, zlepšení něčeho (je za ním zaměření lidského úsilí /aktivit/ na určitý cíl) - intencionalita

7 6 Vývoj (evolution) Znamená postupný proces, v němž se něco mění v jinou, obyčejně lepší nebo komplexnější formu (ale může jít i o opak) V širokém smyslu je synonymem pojmu rozvoj, kdy se jedná o procesy změn V úzkém slova smyslu se od pojmu rozvoj odlišuje tím, že nepracuje s pojetím intencionality (zaměření lidského úsilí /aktivit/ na určitý cíl, který je dán) V oblasti sociálních věd se mluví o vývoji společnosti jako celku (neexistuje intence, kdy cíle mají jedinci či skupiny, ale ne celá společnost jako taková – např. „neviditelná ruka“)

8 7 Růst (growth) Nejobecněji chápáno jako proměny z nižších a jednodušších forem k formám vyšším a komplexnějším (opačně jde o úpadek, regresi). Může být intencionální i neintencionální Nárůst v počtu, velikosti, hodnotě nebo cíle -- rozšiřování (růst měst) Utváření nových hodnot a bohatství výrobou zboží a služeb (ekonomický růst) Vzniknout a rozvíjet se z nějakého zdroje Stávat se něčím Otázka: Má růst vždy kladné konotace? Je za všech okolností něčím pozitivním nebo jde i o regresi?

9 8 Udržitelný rozvoj (sustainable development) Gro H. Bruntlandová (World Commision on Environment and Development 1987, Our Common Future): Udržitelnost (udržitelný rozvoj) znamená takový rozvoj, který naplňuje potřeby současnosti bez toho, aby byly narušeny možnosti budoucích generací naplňovat potřeby své (ekonomický, sociální a environmentální pilíř). Rozvojová součástRozvojová součást: naplňovat potřeby lidí a zvyšovat kvalitu života Udržitelná součástUdržitelná součást: schopnost zachování pro budoucnost ICT rovné příležitosti životní prostředíhorizontálních prioritEkonomický (konkurenceschopnost - ICT), sociální (sociální koheze - rovné příležitosti) a environmentální (životní prostředí) pilíř. Jádro tzv. horizontálních priorit v projektech rozvoje spolufinancovaných EU

10 9 Koncept udržitelnosti Hospodářství (ekonomika) Společnost (spotřebitelé - formují poptávku na základě hodnot) Prostředí, v němž žijeme (v něm funguje ekonomika a žijí lidí se svými hodnotami)

11 10 Regionální rozvoj znamená intencionální využití potenciálů existujících v určitým způsobem ohraničeném prostoru, což napomáhá dosažení cílů spočívajících v eliminaci nežádoucích nerovností mezi regiony prostřednictvím modernizace (zahrnuje např. růst regionů, rozšiřování a fungování subjektů, které se v nich nacházejí, zavádění subjektů /elementů/ nových nebo větší dostupnosti a využití stávajících subjektů a potenciálů), a to zpravidla na základě vypracovaných strategií, plánů, programů či projektů, tak aby bylo dosaženo udržitelného stavu

12 11 Vývoj, rozvoj, růst a změna Integrál (suma) sociálních změn zaměřených nějakým směrem může být rozvojem (mluvíme o regionech - regionální rozvoj) vývojem (mluvíme o společnosti - sociální vývoj), růstem, úpadkem nebo stagnací. Stojí-li v pozadí integrálu změn představa o nějakém jejich vyústění a jsou-li tak tyto změny nějak pod kontrolou, mluvíme o tzv. transformaci nedramatická proměna). Jsou-li sociální změny považovány za nespojité nebo neexistuje-li vj ejich integrálu představa o jejich vyústění, nejsou pod kontrolou mluvíme o tzv. tranzici (zásadní dramatická proměna. RŮST/ÚPADEK (POKROK, REGRESE) určují směr vývoje (ovlivněno volbou kritérií, tj. především tím, jaké zdroje má společnost k dispozici a jak je využívá). Konkrétní naplnění směřování (vyústění) integrálu sociální změn.

13 12 Path dependency (závislost na minulém vývoji) P. David a B. Arthur v odkazech k proměnlivým (alternativním) technologickým standardům a vývoji ukazují, že nejefektivnější řešení nemusí vždy zvítězit. Náhodné elementy často zasahují a ovlivňují počátečné fáze procesu, mění jeho průběh -- jsme „uzavřeni” v předchozím vývoji, který byl utvořen lidmi (sociální konstruktivismus) PŘEMÝŠLEJTE O HISTORII ČESKÉHO VENKOVA (případ kolektivizace, urbanizace)

14 13 Klíčem k pochopení problematiky regionálního rozvoje z pohledu zájmu sociálních věd je problematika sociální změny (ta ovlivňuje řád i jednání lidí

15 14 Struktura sociální změny I starý řád (nám důvěrně známé uspořádání, ve kterém víme, „co máme dělat“ -- normy jednání bereme za samozřejmé) Lidé v daném regionu, v dané oblasti, v dané skupině bez jednají bez obtíží. Jednání je „zautomatizované“, není narušováno mimořádnostmi.

16

17 16 Struktura sociální změny II krize (nám důvěrně známé uspořádání je narušeno, erodováno, v našem jednání zažíváme obtíže, některé normy nefungují) Lidé v daném regionu, v dané oblasti, v dané skupině začínají obtížně jednat. Objevují se situace, které původní „zautomatizované“ jednání narušují. Mizí jasnot okolního dění. Objevuje se něco „nového“. Reagujeme utvářením vlastních představ, které mají jednání vést, aby bylo opět bez obtíží

18

19 18 Struktura sociální změny III anomie (nám důvěrně známé uspořádání se svými pravidly /normami/ už neexistuje, nemáme k dispozici žádné normy pro naše jednání, nevíme jak jednat, stádium beznormnosti Lidé v daném regionu, v dané oblasti, v dané skupině zažívají „šok“. Nevědí jak jednat, jednání doprovází chaos, zásadní nejasnosti, „co dále“.

20

21 20 Struktura sociální změny IV nový řád (nová uspořádání se pro nás stávají důvěrně známými, akceptujeme nové normy, podle kterých se chováme) V anomii nelze žít donekonečna. Utváříme znovu řád a vycházíme z mimořádného dění

22

23 22 Celková podoba struktury sociální změny starý řád -- krize -- anomie -- nový řád Starý řád s jeho normami je dekonstruován, nový řád s jeho normami je konstruován (inovační vize)

24 23 Modernizace a regionální rozvoj (viz též NRP)/rozvoj venkova

25 24 Jádro regionálního rozvoje Modernizace:Modernizace: inovacesoubor zásahů do stávajícího systému (výroby, technologie, služeb, vybavení objektů i celé společnosti). Jde o typ inovace (věc, idea, metoda, jednání chápané jako novota a zároveň proces implementace novoty měnící dosavadní sociální situaci) vázaný na soudobá kritéria vyspělosti, dokonalosti, maximální účinnosti nebo optimality

26 25 Jádro regionálního rozvoje Modernizace:Modernizace: tok inovací umožňujících efektivnější zvládání problémů. Inovace je vždy spojena se změnou. A protože se změny zasahují lidi, jedná se o změnu sociální. Jaké inovace a jaká efektivita (o jaké inovace a efektivitu jde - přemýšlejte)? - CO JE PODLE VÁS POTŘEBA INVOVAT, ABY REGIONY BEZ PROBLÉMŮ FUNGOVALY?

27 26 Jádro regionálního rozvoje Co je globálním cílem, prostřednictvím čeho cíle dosáhnout (prostředek k dosažení) a co je pozadím všech aktivit (výchozí předpoklad - jádro)? modernizace konkurence- schopnost udržitelný rozvoj (kvalita života) změna v souladu s principy udržitelnosti Globální cíl Prostředek k dosaženíVýchozí předpoklad

28 27 Obecná charakteristika proměn (v prostoru a čase): Koncept modernizace: přechod od tradiční k moderní společnosti (Velká transformace) – propojuje proměny v čase s proměnami v prostoru (hlavní znaky modernizace obecně): urbanizace, industrializace, sekularizace, byrokratizace kolektivizace či individualizace? globalizace?

29 28 Obecná charakteristika proměn společnosti v prostoru a čase prostřednictvím vztahů město (ideál-typ moderního /rozvinutého/ regionů)-venkov (ideál-typ tradičního /zaostávajícího/ regionu) Význam konceptů vztahu město-venkov jako možnost teoreticky osmyslit vztah různých regionů: Obecný náhled na to, co je (jak chápat = rozumět) venkov či město v závislosti na proměnách fyzického i sociálního prostoru Projekce do konkrétních politik rozvoje

30 29 Proměny vztahů města a venkova v konceptech vztahů město – venkov I Proměny vztahů města a venkova v konceptech vztahů město – venkov I F. Tönnies a E. Durkheim: formují první teoretický koncept vztahu města a venkova -- DICHOTOMIE (reakce na anomii ve společnosti jako výsledek přeměny od tradiční k moderní společnosti)

31 30 Rozlišení tradiční a moderní společnosti (E. Durkheim) Mechanická solidaritaMechanická solidarita Myšlenky a tendence, které jsou společné všem členům společnosti, jsou větší ve svém počtu a intenzitě než ty, které lze přiradit pouze k jednotlivým členům. Rozdíly mezi jednici jsou minimální. Lidé si musí být ve svém jednání všichni podobni, stejně tak jako se všichni musí podřídit společnému úsilí a snahám. VENKOV, TRADIČNÍ REGIONY Totožnost, homogenita Organická solidaritaOrganická solidarita Vyrůstá z rozdílů mezi jednici. Jde o produkt dělby práce. S rostoucí diferenciací funkcí ve společnosti roste i rozdílnost mezi jejími členy. MĚSTO, MODERNÍ REIGONY Dělba práce, diverzifikace

32 31 Uvažujete: mechanická nebo organická solidarita (proč) Ortodoxní náboženská komunita

33 32 Uvažujete: mechanická nebo organická solidarita (proč) Skupinové mánie

34 33 Uvažujete: mechanická nebo organická solidarita (proč) Politická strana

35 34 Uvažujete: mechanická nebo organická solidarita (proč) Skauti

36 35 Uvažujete: mechanická nebo organická solidarita (proč) Universita

37 36 Uvažujete: mechanická nebo organická solidarita (proč) Fanoušci - chuligáni

38 37 Uvažujete: mechanická nebo organická solidarita (proč) Hokejový nebo fotbalový tým

39 38 Rozlišení tradiční a moderní společnosti (F. Tönnies ) Tradiční společnost gemeinschaft přirozená (spontánní, od srdce) vůle převažuje -- pokrevní vazby (rodina) -- duchovní vazby (církev) -- prostorová blízkost vztahů (vesnice, sousedství) Moderní společnosti gesellschaft racionální (kalkulace, mozek) vůle převažuje Továrna, stát, univerzita, město, muž

40 39 Koncept vztahu města a venkova č. I Tönniesovy a Durkehiemovy myšlenky daly vznik konceptu dichotomie: odlišný fyzikální prostor odkazuje k odlišnému sociálnímu prostoru a tyto prostory jsou konstantní Město (moderní region): velké fyzikální celky a fyzická hustota Venkov(tradiční region):silná sociální hustota (socialní sítě)

41 40 Proměny vztahů města a venkova v konceptech vztahů město – venkov II P.A. Sorokin a C.C. Zimmerman: formují druhý teoretický koncept vztahu města a venkova KONTINUUM (reakce na technokratismus a optimismus počátku 20. století – myšlenka modernity)

42 41 Sorokin a Zimmerman: Principy rurálně-urbánní sociologie (1929) Jak definovat městské a venkovské – rafinovaně zjemnělá Tönniesova dichotomie. Vycházeli z velkého množství (více než 200) indikátorů, charakteristik /od hustoty obyvatelstva, velikosti sídla, povolání přes nemoci a kulturu, sňatečnost, sebevražednost až po pigmentaci a velikost hlavy). Ideální venkov (nebo ideálně zaostávající region) má takové a takové charakteristiky, ideální město (nebo ideálně rozvinutý region) zase takové. Ale skutečné města a venkov leží na kontinuu

43 42 Koncept vztahu města a venkova č. II (jak definovat venkov) Sorokin a Zimmerman položili základy vzniku konceptu kontinua – skutečná vesnice je na škále podle toho, jak zapadá do předepsaných kritérií (sociální charakteristiky jsou založeny na geografickém umístění)

44 43 Po ustavení M-V kontinua se výzkum zaměřoval na zjišťování, jak dalece komunity odpovídají ideálním typům Výsledek: stále více studií popíralo kontinuum  R. Pahl v r publikuje: Rural Urban Continuum – ukazuje neadekvátnost myšlenek kontinua (ne buď venkov nebo město) ale: jak městské vesnice (vesnice ve městech), tak měšťané na venkově (metropole na venkově). Prostor nemá vliv na to, zda někdo jedná jako měšťan či venkovan. Jednoznačná kritéria předepisující, co je zaostaly a co rozvinutý region nejsou dostatečný. I zdánlivě zaostalý region může být v mnoha ohledech rozvinutější, než ten „předepsaně“ rozvinutý. Záleží na vnitřních zdrojích. Úkol: Znáte příklady vesnic ve městech a města na venkově?

45 44 Proměny vztahů města a venkova v konceptech vztahů město – venkov III Po R. Pahlovi je zřejmé, že koncept dichotomie či kontinua (zjemnělé kontinuum) není udržitelný jako nástroj k porozumění venkovské a městské společnosti v sociologii – v reakci na to: H. Jollivet, H. Mandras (Univerzita Paris- Nanterre) formují koncept KONVERGENCE A DIVERGENCE mezi městským a venkovským či mezi rozvinutým a zaostalým (reakce na post-modernistické tendence – nejednoznačnost, relativismus)

46 45 Koncept vztahu města a venkova č. III (jak definovat venkov) Konvergence a divergence: městské a venkovské (rozvinuté a zaostalé regiony) jsou komplementární elementy. Městské dominuje nad venkovským (to je závislé), a to v procesu rostoucí směny mezi venkovským a městským (prostor se stává integrujícím) I zdánlivě zaostalý region má potenci se sám rozvinout Znovuobjevení venkovské kultury (potřeba prostoru, přírody, zdravého prostředí) znovuobjevení potenciálů zaostalých regionů

47 46 Koncepty vztahu město-venkov a jejich aplikace k praktické politice Dichotomie (od r do 50. let 20. století) Konzervativní a tradicionalistické politické myšlenky o venkovu – „venkov je jedna rodina“ ŘÁDNÝ VENKOV – PŘEDPOKLAD ROZVOJE MĚST Zaostávající regiony jsou zdrojem rozvoje regionů jiných.

48 47 Proměny vztahů město-venkov v konceptu dichotomie Město začíná dominovat, ale venkov je stále velkým rezervoárem eliminujícím negativní stránky moderního života ve městech prostřednictvím svých zažitých vzorů jednání, sociálních vazeb a sociální struktury („ztracený ráj“ a nutnost jeho osvojení – rozvinuto v konceptu kontinua s vyzdvižením modernizačních zásahů). Venkov stojí proti městu, nerozvinuté regiony proti rozvinutým

49 48 Koncepty vztahu město-venkov a jejich aplikace k praktické politice Kontinuum (od r. 1929, rozvinuto v 50. letech 20. století až po léta 90.) Politika územního plánování (investice do infrastruktury a ekonomiky se pozitivně odrazí na sociokulturním životě) Exogenní přístup (viz dále) Známe přesně a jasně, kde region zaostává, tam vnějšími intervencemi pomůžeme k eliminaci nerovností

50 49 Proměny vztahů město-venkov v konceptu kontinua Město dominuje, je jádrem „vyzařujícím“ rozvoj (pokrok), venkov je třeba podle něj modernizovat a tak zabezpečit jeho rozvoj. Město začíná výrazně intervenovat svými inovacemi do venkovského prostoru. Město si podrobuje venkov (rozvinuté regiony si podrobují méně rozvinuté).

51 50 Koncepty vztahu město-venkov a jejich aplikace k praktické politice Post-Pahlovo období (konvergence a divergence) od r rozvinuta od 90. let 20. století) Politika integrovaného endogenního rozvoje venkova (regionů) – jestliže jsou vnitřní potenciály různého druhu podporovány z vnějšku, oblasti se mohou trvale rozvíjet Integrovaný a endogenní princip (viz dále) V čem zdánlivá nerozvinutost je kladem, vnitřní potenciály rozvoje, ne pouze vnější intervence, ale i nehmatatelné faktory - lidé

52 51 Proměny vztahů město-venkov v konceptu konvergence a divergence Město je sice řídícím elementem ve společnosti, ale venkov má svá specifika, která je třeba využít a uchránit pro fungování celé struktury společnosti. Venkov a město jsou dva komplementárně se doplňující světy, které se vzájemně potřebují a eliminují tak své nedostatky, podobně i různé regiony se vzájemně doplňují v závislosti na svých zdrojích, které mají k dispozici (solidarita)


Stáhnout ppt "1 Region/venkov jako společnost v čase 2 Literatura k přednášce Giddens, A. (1999) Sociologie. Argo Kabele, J. (1998) Přerody (principy sociálního konstruování)."

Podobné prezentace


Reklamy Google