Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zásady a hodnoty – Kodex Charity ČR

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zásady a hodnoty – Kodex Charity ČR"— Transkript prezentace:

1 Zásady a hodnoty – Kodex Charity ČR
Velehrad, Michal Umlauf, CMTF UP Olomouc

2 Charita nese poslání, je tedy poslaná
VYSÍLAJÍCÍ POSEL ADRESÁT

3 Povaha poslání Každé poslání má své zásady (principy), kterým je podřízena jakákoli další aktivita Každé poslání je postaveno na určitých hodnotách a směřuje k nim Zásady a hodnoty tvoří rámec poslání a určují jeho dynamiku (Exodus nachází své naplnění v daru Zákona, jakožto programu života společnosti – 40 let na poušti...)

4 Vztah mezi zásadami a hodnotami
Zásady i hodnoty poskytují Charitě etické a strategické východisko práce (jak pracovat, proč daným způsobem, k čemu směřovat) Nelze je od sebe oddělovat, je však vhodné je odlišit Zásady jsou základním měřítkem hodnocení společenských jevů a i charitních služeb Jejich praktické uplatňování je předpokladem pro naplňování hodnot Charity

5 Vztah mezi zásadami a hodnotami
Naplňování zásad přivádí k uskutečňování hodnot (hodnoty jsou cílem zásad) Hodnoty ovlivňují způsob realizace zásad, jsou měřítkem zásad a orientačními body jejich autenticity ZÁSADY HODNOTY

6 Původ zásad a hodnot pramení z evangelijního poselství
a sociálního učení katolické církve Charita se tedy řadí k mnohasetleté biblické tradici (včetně individuálně a sociálně etické dimenze) Charita se ve svých zásadách a hodnotách hlásí k Ježíšovým evangelijním postojům Charita se závazně hlásí k SUC

7 Biblická východiska zásad a hodnot
motiv stvoření motiv vysvobození hlásání proroků Ježíšovo hlásání Pavlova teologie a další NZ-literatura

8 Motiv stvoření Celý svět je stvořen Bohem, a je jeho dílem. (Gn 1,1) Byl stvořen jako „velmi dobrý“ (Gn 1,31), byl „moudře učiněn“ (Ž 104,24) a je udržován jeho působením. Člověk je stvořen jako obraz Boha (Gn 1,27) a má v prostoru stvořeného světa zvláštní místo, protože v něm vrcholí dílo stvoření. Bůh mu svěřuje vládu nad stvořením a odpovědné užívání (Gn 1,26). Člověk je stvořen jako muž a žena, kteří se mají stát jediným tělem (Gn 2,24). Tímto je zároveň naznačena společenská povaha člověka, pro kterého není dobré, aby byl sám. (Gn 2,18). Člověk je ve své zvláštní důstojnosti partnerem Boha a je Bohu odpovědný. K situaci člověka v rámci dobrého stvoření patří svoboda, ona možnost „trhat plody ze stromu poznání“ (Gn 2,17), a tím možnost hříchu, jakožto svobodnému přiklonění se ke zlému.

9 Motiv vysvobození a vykoupení
„Viděl jsem utrpení svého lidu, který je v Egyptě, slyšel jsem jejich nářek, ano, znám jejich bolesti. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil z ruky Egypťanů a vyvedl je z oné země do země úrodné a širé, do země oplývající mlékem a medem“ (Ex 3,7-8). „Bude-li u tebe potřebný někdo z tvých bratří... nebude tvé srdce zpupné a nezavřeš svou ruku před svým potřebným bratrem. Ochotně mu otvírej svou ruku...“ (Dt 15,7-8) „Bude-li cizinec sídlit mezi vámi, neutiskujte ho, ať je jako váš soukmenovec. Budete ho milovat jako sami sebe, neboť i vy jste byli cizinci v Egyptě.“ (Lv 19,33) Vysvobození z Egypta je vzorem každého osvobození (fyzické, psychické, duchovní...), láska je kreativní Smlouva a Desatero – z vysvobození vyplývají také společenské vztahy

10 Hlásání proroků prorok = zprostředkovatel Božího slova, nositel pravdivé vize Prorocké hlásání v sobě nese eschatologickou dimenzi konce času. Hospodin přijde, aby soudil a dal vzniknout novému království pokoje a míru, a toto království nebude zahrnovat pouze Izrael, ale mocí své přitažlivosti všechny národy, tedy celé lidstvo.

11 Hlásání proroků Jestliže napravíte své cesty a své skutky, budete-li mezi sebou zachovávat právo, nebudete-li utlačovat bezdomovce, sirotka a vdovu, nebudete-li na tomto místě prolévat nevinnou krev a nebudete-li chodit ke své škodě za jinými bohy, pak vás nechám přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům na věky věků. (Jr 7,5-7) Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké! Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a rozumní sami před sebou. Běda bohatýrům zdatným v pití vína, mužům udatným v míchání opojných nápojů, těm, kdo za úplatek ospravedlňují svévolníka a spravedlivým upírají spravedlnost.(Iz 5,20-23) "Běda, kdo staví svůj dům nespravedlností a své pokojíky na střeše bezprávím, svého bližního nutí pracovat zadarmo a jeho výdělek mu nedává... Ale tvé oči a tvé srdce nezajímá nic než vlastní zisk, prolévání nevinné krve, páchání útisku a křivd." (Jr 22,13-17)

12 Zásadní momenty Ježíšova poselství
Ježíš přijal základní motivy proroků a radikalizoval je. Hlásá eschatologický příchod Božího království, které chápe jako kosmicko-univerzální sjednocení v Bohu. Toto království přichází sice jako dar, ale je zároveň důležitým podnětem a motivem pro lidskou praxi. Ve středu Ježíšova učení stojí láska k bližnímu (Mk 12,28-31; L 10,25-28). Tato lidská láska je odpovědí na bezpodmínečnou Boží lásku k člověku, která se projevuje jako dar spásy Ježíš pomáhá, podporuje, slouží, uzdravuje, navrací do života, navrací do společnosti, pomáhá hledat smysl, ukazuje na pravdu, vyhání zlé duchy, odpouští hříchy a vede k odpuštění a smíření, všímá si člověka (to všechno napříč společenskými vrstvami, ale zvláště ve vztahu k nejpotřebnějším (Cokoli jste učinili...

13 Pavlova teologie a další NZ-literatura
Ježíšova smrt a zmrtvýchvstání je v Pavlově teologická reflexi momentem, který nese sociální sílu křesťanské zvěsti. Oči víry, které vidí událost Krista jako dění spásy a vykoupení, přivádějí člověka k jedinečnému pojímání lidského bytí a na něm postavené sociální nauce. Obrovská důstojnost a velikost každého člověka, jakožto jedince, za kterého vydává Kristus svůj život, vede k zásadnímu relativizování všech sociálních přehrad, rozdělení, kastování a společenskému vyvyšování. Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši. Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli. Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil. (Gal 3,26-28).  Ježíš se ztotožnil s životem každého člověka a Pavel chápe právě toto tajemství jako tajemství „Krista mezi námi“ (Kol 1,27). Opravdová služba a pomoc člověku znamená skutečnou službu také Kristu, protože ten, jako „dobrý pastýř“ hledá právě tu ovci, která se ztratila.

14 Zásady obsažené v Kodexu
Důstojnost lidské osoby (personalistický princip) Společné dobro Solidarita Subsidiarita Kvalita

15 Zásady obsažené v Kodexu
mají obecný a základní charakter, protože se vztahují na život Charity v celé jeho složitosti trvalost v čase a univerzální význam je třeba je vnímat v jejich jednotě a propojenosti s ostatními zásadami

16 Důstojnost lidské osoby
„Církev vidí v člověku, a to v každém člověku, živoucí obraz samotného Boha.“ (KSNC 105). „Tajemství člověka se opravdu vyjasňuje jen v tajemství vtěleného Slova“ (GS 22)

17 Důstojnost lidské osoby
Kodex Charity: Každý člověk nezávisle na svém psychickém, morálním, sociálním, fyzickém stavu je jedinečnou osobou, jíž přísluší nezcizitelná a nemanipulovatelná důstojnost, zakládající její nevýslovnou hodnotu, garantovanou Bohem. Každá osoba je obdařena právy i povinnostmi Respekt k důstojnosti zakazuje „zvěcňování“ potřebných na pouhé objekty charitní péče a soucitu, ale vyžaduje podporu jejich schopností a odpovědnosti Charita usiluje o odstranění ponižující chudoby, která je v rozporu s důstojností člověka Charitní pracovník jedná tak, aby chránil důstojnost a základní lidská práva klientů (soukromí, důvěrnost sdělení…) Charitní pracovník přistupuje ke klientovi v duchu rovnocenného partnerství postaveném na lidské důstojnosti

18 Důstojnost lidské osoby
V pojetí lidské osoby jako Božího obrazu je podstatně zakotvená sociální (vztahová) dimenze lidské existence (napětí mezi sociálním a individuálním chápání) …není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši…(Gal 3,26-28). Ochrana lidského života od početí do smrti Člověk je ve vztahu také sám k sobě a je schopen se zamýšlet sám nad sebou – člověk má srdce (duchovní dimenze) – i vůči ní nese charitní služba odpovědnost Drama hříchu – úžasná prvotní vize člověka je neoddělitelná od lidské náklonnosti ke zlému; člověk je v samotném nitru „zraněný“ – i s tím musí charitní služba počítat (pozor na přílišnou idealizaci – i církev je Božím lidem na cestě - gradualita) Sociální hřích – porušuje spravedlnost ve vztahu mezi jednotlivci a mezi jednotlivcem a společností, a mezi lidskými skupinami, je proti společnému dobru (úkolem Charity je stavět se rovněž proti sociálnímu hříchu) Univerzalita hříchu x univerzalita spásy v Kristu – Křesťanský realismus vnímá propast hříchu, ale ve světle naděje mocnější než jakékoli zlo (KSNC 121) „Nová skutečnost, kterou JK daruje není do lidské přirozenosti naočkována, ani se k ní nepřidává jaksi zvenku; jde totiž o skutečnost ... k níž jsou lidé odevždy zaměřeni v hloubce svého bytí, díky své stvořené podobnosti s Bohem (KSNC 122)

19 Důstojnost lidské osoby
Lidská osoba má mnoho rysů: jednota osoby (tělo-duše-duch) – žádný spiritualismus ani materialismus (1.4) otevřenost transcendenci a vůči všem stvořeným bytostem otevřenost k plnosti bytí (spása) svoboda osoby – není neomezená, je spojená s pravdou, odpovědností a naplňováním mravního zákona (KSNC 140) bod 1.4 poslání a cíle

20 Důstojnost lidské osoby
„Jedině uznání lidské důstojnosti umožňuje společný i osobní pokrok všech“ (KSNC 145) - Jak 2, 1-9: „nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi“ bod 1.4 poslání a cíle

21 Solidarita-subsidiarita-společné dobro

22 Solidarita zásada solidarity má v SUC tak zásadní význam, že je často označována jako „solidarismus“ (narozdíl od socialismu nebo liberalismu) vychází z přikázání lásky k bližnímu (spoluodpovědnost za dobro druhého) dvě základní roviny: solidarita jako princip bytí (odkazuje na základní sociální stránku lidské osoby) solidarita jako princip povinnosti (jednotlivců a skupin k sobě navzájem, jednotlivců a skupin k celku a celku vůči jednotlivcům a skupinám) úzce souvisí s hodnotou spravedlnosti

23 Solidarita v Kodexu není pouze prchavým soucitem
jde o pevné a vytrvalé úsilí o dobro všech i jednoho každého je postojem empatie do situace potřebných, vnímání světa z jejich perspektivy solidarita v Charitě je zejména solidaritou s chudými nárok na pomoc Charity mají přednostně ti, kdo ve svém okolí nebo systému soc. zabezpečení nenalézají žádnou či dostatečnou pomoc Charita se musí zasazovat za ty, kteří nemají „hlas“ ve společnosti; podporuje jejich práva a podle zásady participace také zapojení do rozhodovacích procesů, které se jich dotýkají

24 Subsidiarita jedna z nejcharakterističtějších vůdčích myšlenek SUC
společnosti vyššího řádu musí zaujímat vůči nižším společnostem postoj služby a podpory („subsidium“) chrání osoby před zneužíváním vyššími autoritami (přílišná centralizace, byrokratizace a zásahy vyšších celků) konkretizuje a ohraničuje zásadu solidarity subsidiarita tedy reguluje kompetence v rámci solidarity je náročná, protože vyžaduje odpovědnost

25 Subsidiarita v Kodexu zavazuje Charitu podporovat rozvoj občanské společnosti zavazuje k podpoře a aktivizaci vlastních schopností klientů....snaha vést je k samostatnému a odpovědnému životu aplikace na struktury Charity (rozhodování na nejnižších úrovních)

26 Společné dobro je jakoby cílem, ke kterému se ubírá společnost
nejde o souhrn dober, ale o dobro všech i konkrétního člověka (socialismus x liberalismus) každý člověk, aniž by byl zvýhodňován nebo vylučován musí mít možnost dosáhnout všeho, co potřebuje ke svému rozvoji a naplnění všem je uložena povinnost zasadit se za práva druhých

27 Kvalita nejde v přímém smyslu o zásadu SUC, ale Kodex ji vypočítává („jakost“) Jan 10,10 – „přišel jsem, aby měli život a měli ho v hojnosti (kvalitě)“ požadavek Standardů soc. služeb osobní odpovědnost i odpovědnost celku odborná dimenze, ale i duchovní a etická nejde o něco přidaného, měla by být přítomná ve všech okamžicích pomoci v Charitě je výrazem křesťansko-etického závazku vůči uživatelům

28 Další zásady SUC Univerzální určení statků (jeden z důsledků společného dobra a solidarity: Bůh daroval zemi celému lidskému pokolení, všem jeho členům, nikdo není vylučován nebo zvýhodňován: země je darem. Každý člověk musí mít možnost dosáhnout takové úrovně blahobytu nezbytné k jeho plnému rozvoji) Soukromé vlastnictví (důsledek subsidiarity a svobody; poskytuje každé osobě prostor pro osobní a rodinnou nezávislost, nejde však o právo absolutní, je podřízeno univerzálnímu určení statků) Přednostní rozhodování ve prospěch chudých (Opce pro chudé) – Mt 25,40 – Ježíš poznává své vyvolené podle toho, co udělali pro „nejposlednější bratry“; (různé formy chudoby x různé formy tělesného a duchovního milosrdenství) Participace (důsledek subsidiarity) – povolání ke spoluúčasti na životě společnosti, uskutečňuje se v různých rovinách vztahu mezi občanem a institucemi

29 Hodnoty obsažené v Kodexu
Všechny hodnoty vyplývají z důstojnosti lidské osoby, jejíž autentický rozvoj podporují – jde v zásadě o pravdu, svobodu, spravedlnost a lásku (GS 26; KSNC 197) Jejich uplatňování je cestou k osobnímu zdokonalení a lidštějšímu společenskému soužití Orientační bod pro ty, kdo nesou odpovědnost

30 Pravda když se soužití ve společnosti zakládá na pravdě, pak je uspořádané, plodné a odpovídá osobní důstojnosti angažovanost všech při hledání pravdy Charita ČR chce směřovat k pravdě, respektovat ji a odpovědně dosvědčovat; usiluje o transparentnost své komunikace i práce KSNC připomíná rovněž ekonomickou oblast a sdělovací prostředky „Caritas in veritate“ – Láska v pravdě

31 Svoboda „Svoboda je v člověku nejvznešenější známkou Božího obrazu a následně také znamením vysoké důstojnosti každé lidské osoby“ (KSNC 199) - nejde o nekontrolované a svévolné uplatňování vlastní osobní autonomie „Hodnota svobody je respektována, je-li každému členu společnosti umožněno realizovat své vlastní osobní povolání (čl. 200) - Charita je zavázána podporovat své klienty i pracovníky v uplatňování sociálně odpovědné svobody a ve využívání svých vlastních schopností.

32 Spravedlnost klasická definice: dávat Bohu a bližnímu, co jim patří
nebezpečí redukce spravedlnosti na užitečnost případně naplňování právních norem (spravedlnost zákoníků) ze subjektivního hlediska jde o jasný postoj vůle, který uznává druhého jako osobu z objektivního hlediska rozhodující kritérium etičnosti v oblasti meziosobních a společenských vztahů spravedlnost sama o sobě nestačí, může dokonce dospět k popření sebe sama, pokud se neotevře lásce

33 Láska Incipit exire qui incipit amare. (Začal vycházet, kdo začal milovat) – sv. Augustin (Výklad Žalmu 64,2) láska je pro Charitu svrchovanou hodnotou a charakteristickým prvkem kvality všech charitních služeb a procesů Charita je přesvědčena, že pouze dobrotivá a milosrdná láska je schopná naplnit nejhlubší tužby člověka. Láska je východiskem základní spirituality charitního pracovníka bez ohledu na jeho duchovní orientaci „Kdo je prodchnut opravdovou láskou je velmi vynalézavý v odhalování příčin bídy, v nacházení prostředků, jak proti ní bojovat a jak nad ní rázně vítězit“ (PP 75)


Stáhnout ppt "Zásady a hodnoty – Kodex Charity ČR"

Podobné prezentace


Reklamy Google