Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EIZ a digitální knihovny Miroslav Bartošek ÚVT MU x KIC MU

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EIZ a digitální knihovny Miroslav Bartošek ÚVT MU x KIC MU"— Transkript prezentace:

1 EIZ a digitální knihovny Miroslav Bartošek ÚVT MU x KIC MU bartosek@ics.muni.cz

2 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.20052 Osnova 1. EIZ – obecně 2. EIZ na MU 3. Vědecké publikování – STI 4. Digitální knihovny EIZ = elektronické informační zdroje

3 1. Obecně o EIZ

4 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.20054 1.1 EIZ – Co to je?  profesionální informační databáze významní nakladatelé velká přidaná hodnota  pro vědu/výzkum/výuku  obvykle komerční nejsou volně dostupné roční licenční smlouva výjimka – sdílení informací odborníky

5 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.20055 1.2 Problém s cenou  roční předplatné: stovky kKč / 1 EIZ  meziroční nárůst (5-7%)  multioborová škola – desítky EIZ  diskriminace malých VŠ  potřeba státní podpory- LI, 1N efektivní získávání- konsorcia maximální využívání- propagace

6 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.20056 1.3 Státní programy  LI (2000-2003)  1N (2004-2008) Informační infrastruktura výzkumu cca 130 miliónů Kč / rok konsorciální projekty, 4leté granty 21 projektů na nákup EIZ na VŠ MU v 17 z nich 4 hl.řešitel (CompSci, LION, latina, viz-umění)

7 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.20057 1.4 Způsoby financování EIZ  roční licence institucionálníJSTOR konsorciálníWoS konsorcia – křížové referenceSciDirect plošná (národní)EIFL  zdroje financí plně z grantuLNCS grant + příspěvek školyWoS, LNCS z prostředků školyJSTOR MU: multioborové EIZ hradí KIC MU, specializované zdroje - fakulty

8 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.20058 1.5 Způsob plateb za EIZ  bezplatné (open access)  platba za jednotku (článek, dobu) pay-by-use, pay-as-you-go micropayment  roční licence neomezený přístup omezený souběžný přístup  přístup k celému zdroji  jen k některým částem zdroje  rozsah retrospektivy

9 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.20059 1.6 Nosič/přístup k EIZ  webové zdroje aktuální trend standardní www-prohlížeč  speciální databáze chemie speciální klientský program  zdroje na CD/DVD minimum lokální přístup vzdálený přístup – CDROM server

10 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200510 1.7 Řízení přístupu  Heslo moc se nepoužívá free-trials  Rozsah IP adres celá MU – 147.251.*.* vybraná fakulta, pracoviště, počítače  Proxy přístup ze strojů mimo doménu muni.cz autentizace: login+heslo z IS MU nastavení www-prohlížeče http://library.muni.cz/proxy.html

11 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200511 1.8 Licenční podmínky Komerční zdroje – licenční smlouva  jen oprávnění uživatelé  pro okamžitou osobní studijní a výzkumnou potřebu  hromadné stahování článků  budování lokálního archivu  předávání třetí straně  majitelé zdrojů – monitoring využívání + sankce ! NE !

12 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200512 1.9 Typy EIZ  terciální „databáze databází“, soupisy EIZ portál STM  sekundární bibliografické BookFind abstraktové Biological Abstracts citační, recenzové, …Mathematical Reviews  primární - fulltextové časopisyScienceDirect články (eprints, pre-prints, post-prints, …) Arxiv.org monografie Safari-O’Reilly encyklopedie, slovníky Oxford Reference Online  smíšené, mega-zdroje ProQuest 5000 interlinking

13 2. EIZ na MU

14 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200514 2.1 Co máme na MU  desítky mega-zdrojů multioborové konglomeráty EIZ ProQuest, EIFL Direct, JSTOR  přes 10.000 fultext-časopisů Elsevier - ScienceDirect SpringerLink, Wiley, …  oborově specializované zdroje přírodní vědy, computer science, medicína, ekonomie, filosofie, lingvistika, sociální vědy, právo, pedagogika, literatura, sport, … http://library.muni.cz/e_zdroje.html + weby knihoven

15 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200515 2.2 Multioborové / megazdroje ProQuest 5000 EIFL Direct Web of Science Scopus (roční free-trial)

16 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200516 2.3 Časopisy - plnotextové Z oblasti STM (science-technology-medicine) ScienceDirect (Elsevier) SpringerLink Wiley ProQuest EIFL Direct ACS Journals (Accounts of Chemical Research ) Institute of Physics, …  Další - JSTOR

17 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200517 2.4 Specializované - přírodověda ChemNetBase Beilstein, Gmelin IOP – Institute of Physics INSPEC MathSciNet Biological Abstracts Zoological Records Georef GeoBase EnviroNetBase NASA Astrophysics, …

18 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200518 2.5 Specializované - CompSci Lecture Notes in Computer Science (Springer) ACM Digital Library IEEE Computer Society INSPEC

19 3. Vědecké publikování – STI

20 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200520 3.1 STI a Internet  STI = Scientific & Technical Information  Internet – z potřeby efektivnějšího šíření STI  DL – další krok STI – experimentální oblast nových technologií a přístupů z oblasti e-publishing hlavním hnacím motorem pro publikování v STI není ekonomika (ve smyslu generovat profit) následné ekonomické zhodnocení – motor pro širší komerční nasazení  STI = důležitá oblast současných aplikací DL

21 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200521 3.2 Vědecké publikování - změny autor čtenář a) dříveb) nyní repozitář web autor čtenář nakladatel knihovna

22 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200522 3.3 Co zahrnuje STI?  informace pro vědu/výzkum/vývoj (články, zprávy, datové soubory, software, obrázky, video)  bílá literatura (knihy, časopisy, sborníky) autor a vydavatel = různé subjekty posuzování kvality (peer review)  šedá literatura (grey literature) disertace, výzkum-zprávy, experimenty, články Inetu nedostupná běžnými prodejními kanály, produkovaná v omezeném množství, s nízkou či žádnou inzercí a s omezeným využitím  prostor pro el-publikování

23 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200523 3.4 Pyramida STI čas články v časopisech články ve sbornících technické zprávy software raw data notes video obrázky pyramida publikovaných info leží na základech nepublikované STI

24 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200524 3.5 Důležitost šedé literatury  bílá literatura  vysoký stupeň důvěryhodnosti  snadná dostupnost – dlouhý čas mezi napsáním a publikováním – často jen výtah z podstatně většího materiálu  některé technologie mohou zastarat dříve, než informace o nich pronikne z literatury „šedé“ do literatury „bílé“ 

25 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200525 3.6 Řešení dle disciplin  fyzikapreprinty (arXiv.org)  matematikapreprinty  comp-sciencetechnické zprávy sborníky konferencí  chemiestále časopisy, ale zásadně review

26 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200526 3.7 Ekonomika STI  20.000 vědeckých časopisů celosvětově (peer-rev) 1.2 mil recenzovaných článků / rok 2000 vydavatelů (giganti Elsevier, Springer)  počet vědeckých publikací se zdvojnásobuje každých 10-15 let (adekvátně roste i počet časopisů)  rostoucí cena vědeckých časopisů (Chemical Abstract: desítky USD v 1950, 17.400 USD dnes)  velikost čtenářské obce konstantní, specializace  stagnující či klesající rozpočty knihoven  brzy knihovny nebudou moci „nic“ nakupovat   časopisy jsou přitom jen zlomek STI !?!

27 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200527 3.8 Jak z toho ven ?  potřeba nových modelů pro šíření STI e-publishing, …  nové ekonomické modely platí autor, čtenář zdarma (?) šance a motivace pro DL

28 4. Digitální knihovny

29 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200529 4.1 Digitální knihovny Technologie a postupy pro efektivní pořádání uchovávání zpřístupnění informací v digitální podobě  DL = Digital Library

30 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200530 4.2 Příklady „definice“ DL  Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě. [W.Y.Arms, 2000] - udržovaná, spravovaná dig. sbírka (maintained) - služby - vzdálený přístup  Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů. [ US Digital Library Federation, 1997] - DL jako „instituce“ (např. knihovna) - důraz na systematickou organizaci a služby - cílenost DL (využívání určitou komunitou)

31 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200531 4.3 DL x Web  Proč DL? Máme přece Web a tam je „vše“ ! Je Web digitální knihovnou ?

32 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200532 4.4 Web ano, ale …  obrovské množství informací, snadný přístup  společná technologie  pokroky v oblasti vyhledávání (Google) (přesnost vs odezva)  autor sám sobě nakladatelem Ale: ochrana IPR dlouhodobá archivace autenticita kvalita cílenost … ?

33 obecná architektura DL intelektuální vlastnictví & ekonomika vícejazyčný přístup k informacím metadata interoperabilita globální vyhledávání zdrojů zobecněný model dokumentu dlouhodobé uchovávání digitální informace budování sbírek digitalizaceborn digitalharvesting

34 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200534 4.6 Typy DL - získání obsahu  Digitalizované konverze analogových inf-zdrojů American Memory, Manuscriptorium  Born-digital materiál přímo (jen) v digitální podobě ArXiv.org, MeDiMed  Sklízené (harvested) cílená sklizeň dokumentů z webu Internet Archive, WebArchiv

35 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200535 4.7 Příklady DL - volně dostupné  American Memory http://memory.loc.gov http://memory.loc.gov  NSDL http://nsdl.org http://nsdl.org  ICDL http://www.icdlbooks.org http://www.icdlbooks.org  Internet Archive http://www.archive.org http://www.archive.org  CiteSeer http://citeseer.com http://citeseer.com  ArXiv.org http://arxiv.org http://arxiv.org  Manuscriptorium http://www.memoria.cz http://www.memoria.cz  Google Scholar http://scholar.google.com http://scholar.google.com  Google Print http://print.google.com http://print.google.com

36 M.Bartošek, PřF MU, 16.11.200536 4.8 Technologie DL  Metadata Dublin Core METS, MODS  Identifikace DOI, PURL, Handle  Interoperabilita OAI-PMH Z39.50  Interlinking OpenURL, SFX  Systémy Greenstone, DSpace, Fedora, DigiTool, …

37 Děkuji za pozornost Dotazy ?


Stáhnout ppt "EIZ a digitální knihovny Miroslav Bartošek ÚVT MU x KIC MU"

Podobné prezentace


Reklamy Google