Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ÚLOHA PSYCHOLOGIE V NEUROREHABILITACI Tomáš Vilimovský, RÚ Kladruby.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ÚLOHA PSYCHOLOGIE V NEUROREHABILITACI Tomáš Vilimovský, RÚ Kladruby."— Transkript prezentace:

1 ÚLOHA PSYCHOLOGIE V NEUROREHABILITACI Tomáš Vilimovský, RÚ Kladruby

2 Následky mozkového poškození Následky mozkového poškození v podobě poruch kognitivních funkcí, emocí a chování, jsou považovány za jeden z nejvýznamnějších faktorů, které negativně ovlivňují schopnost pacienta účastnit se rehabilitace, efektivně fungovat v každodenním životě a znovu se zapojit do smysluplných pracovních, sociálních a volnočasových aktivit. (Ponsford, Draper, Schonberger, 2008)

3 Oblasti psychologické intervence 1.Přímá práce s pacienty po mozkovém poškození 2.Práce s pečovateli a členy multidisciplinárního týmu 3.Evaluace a výzkum

4 Přímá práce s pacienty Detailní neuropsychologické vyšetření Rehabilitace kognitivních funkcí Terapie emočních poruch Pomoc při zvládání problémového chování

5 Neuropsychologické vyšetření Narušení kognitivních funkcí Chování Fungování v denním životě Emoční obtíže Problémy v sociálních vztazích

6 Neuropsychologické vyšetření Testově zaměřený závěr vyšetření pacienta A Na WMS III odpovídá schopnost výbavnosti auditivní paměti nižšímu průměru při bezprostřední prezentaci (AIM index = 85), schopnost výbavnosti vizuální paměti odpovídá pásmu průměru (VIMI = 100). Všeobecná schopnost bezprostředního vybavení po prezentaci informací odpovídá pásmu průměru (IMI = 93). Odložená auditivní paměť po 30 minutách odpovídá pásmu podprůměru (ADMI = 75), odložená vizuální paměť po 30 minutách odpovídá pásmu průměru (VDMI = 100). Všeobecná schopnost oddáleného vybavení odpovídá pámu nižšího průměru (GMI = 87).

7 Neuropsychologické vyšetření Závěr vyšetření zaměřený na schopnosti pacienta A Pacient A má sníženou schopnost pamatovat si informace, které slyší (nižší průměr), avšak dobrou schopnost pamatovat si informce, které vidí (průměr). Má obtíže udržet informace po delší dobu, ale výbavnost se výrazně zlepší, pokud bude používat taháky, nebo si informace bude moci několikrát zopakovat. Pacient A se bude nejlépe učit pokud bude 1) mít možnost vidět informace, 2) pokud bude používat taháky a poznámky, a 3) pokud bude mít možnost si informace opakovat.

8 Rehabilitace kognitivních funkcí Úkolem rehabilitace kognitivních funkcí je snaha pomoci pacientům porozumět svému poškození, napravit / kompenzovat ztracenou funkci a tím přispět k lepší adaptaci a facilitaci nezávislosti. (Prigatano, 1999)

9 Rehabilitace kognitivních funkcí Restorativní strategie (trénování) = obnovení ztracených dovedností (počítačové tréninkové programy, procvičování paměti) Reorganizační (Interní) strategie = substituce ztracených funkcí zachovalými (př. vizualizace verbálně prezentovaných informací při silnější vizuální paměti, mnemotechnické strategie, bezchybné učení, nácvik řešení problémů atd.) Kompenzační strategie = využívání externích vodítek k posílení stávajících funkcí (používání diářů, zápisníků, organizérů, modifikace prostředí, behaviorální strategie atd.)

10 Efektivita rehabilitace kognitivních funkcí Efektivita restorativní strategie (trénování) dokázána u: – tréninku pozornosti v postakutní fázi – trénování řeči u afázií – trénink vizuospaciálního neglektu Reorganizační (Interní) strategie dokázána částečně u: – Paměti – Exekutivních funkcí (nácvik řešení problémů Kompenzační strategie – Paměť – Pozornost – Exekutivní funkce – Řeč – Vizuospaciální funkce (Cappa, 2005; Cicerone et al., 2000, 2005; Kennedy et al., 2008)

11 Terapie emočních poruch Jednou z největších překážek bránící jedinci s mozkovým poškození úspěšnému zapojení se do každodenního života jsou emoční obtíže (Ponsford, Draper, Schonberger, 2008). Prevalence deprese u osob bez mozkového poškození se odhaduje na zhruba 5% (Ohayon et. al., 1999), odhady prevalence deprese u osob s mozkovým poškozením se pohybují od 20% do 63% (Leung, 1997). Na vzniku psychiatrických diagnóz po mozkovém poškození se podílejí kromě organických faktorů také neorganické jako jsou premorbidní osobnostní rysy a psychologické reakce na disabilitu, či trauma (Rogers, Read, 2007).

12 Terapie emočních poruch Výhody využití kognitivně-behaviorální psychoterapie: KBT snaží změnit široké množství osobnostních a meziosobních následků, které mohou přispívat k aktuální i chronické psychologické morbiditě. Široký repertoár technik, které může terapeut využít. Flexibilita, může být snadno uzpůsobená okolním podmínkám jednicovým omezením. (Khan-Bourne, Brown, 2003)

13 Terapie emočních poruch Skupinová KBT v Oliver Zangwill Centre 1.Normalizování emočních reakcí, hlavně těch, které se týkají mozkového poškození a ujištění, že takové reakce jsou přirozené. 2. Umožnění pacientům formulovat jejich vlastní porozumění svým reakcím na poranění, což samo o sobě může vést ke změně. 3. Vedení diskuze s ostatními pacienty a sdílení zkušeností;. 4. Poskytnutí „sady“ strategií, aby si pacienti vyzkoušeli různé způsoby vyrovnávání se s emočními obtížemi. 5. Povzbuzení a dodání odvahy pacientům ve výběru rehabilitačních strategií. (Wilson, 2009)

14 Další působení psychologa v neurorehabilitačním procesu Seznamování ostatních členů týmu s výsledky neuropsychologického vyšetření, které mohou vést k vytvoření efektivního rehabilitačního plánu Poskytování konzultací a podpory ostatním členům rehabilitačního ke zlepšení jejich práce s pacientem Edukace a supervize, pokud je třeba Konzultace s pečovateli a rodinnými příslušníky ohledně adaptace a porozumění kognitivnímu deficitu pacienta Evaluace kvality péče (př. naplňování potřeb pacientů) Výzkum

15 Směřování psychologické péče v RÚ Kladruby Neuropsychologická diagnostika Trénink kognitivních funkcí: interakční, počítačový, EEG biofeedback Individuální psychoterapie Konzultace s ostatními členy rehab. týmu dle potřeby Zajištění optimálního sdíleného porozumění mezi členy rehab. týmu Větší důraz na edukaci a kompenzační strategie ve spolupráci s ergoterapeuty/logopedy (evidence-based přístup) Pravidelné setkávání členů rehabilitačního týmu umožňující konzultace ohledně plánování cílů a sledování postupu v rehabilitaci.

16 Literatura Cappa, S.F., Benke, T., Slark, S. et al. (2005). EFNS guidelines on cognitive rehabilitation: report of an Efns task force. European Journal of Neurology, 12, 665 – 80. Cicerone, K. D., Dahlberg, C., Kalmar, K., Langenbahn, D. M., Malec, J. F., Bergquist, T. F., et al. (2000). Evidence-based cognitive rehabilitation: Recommendations for clinical practice. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation, 81, 1596–1615. Cicerone, K. D., Dahlberg, C., Malec, J. F., Langenbahn, D. M., Felicetti, T., Kneipp, S., et al. (2005). Evidence-based cognitive rehabilitation: Updated review of the literature from 1998 through Archives of Physical Medicine and Rehabilitation, 86, 1681–1692. Kennedy, M.R.T., Coelho, C., Turkstra, L., Ylvisaker, M,, Moore Sohlberg, M., Yorkston, K., et al.(2008). Intervention for executive functions after traumatic brain injury: A systematic review, meta-analysis and clinical recommendations. Neuropsychological Rehabilitation, 18, Leung, M. (1997). Post stroke depression: An investigation into the relationship between epidemiological data, neuroanatomical correlates and intellectual abilities as well as subjective ratings of own impairment and disability: Unpublished Psych D thesis, University of Surrey. Cited in A. Skelly (Ed.) (2002). Clinical Psychology, 10, Psychological effect of stroke and the repertory grid. Ohayon, M. M., Priest, R. G., Guilleminault, C., & Caulet, M. (1999). The prevalence of depressive disorders in the United Kingdom. Biological Psychiatry, 45, 300–307. Ponsford J., Draper K., Schonberger M. (2008). Functional outcome 10 years after traumatic brain injury: its relationship with demographic, injury severity, and cognitive and emotional status. Journal of the International Neuropsychological Society, 14, Prigatano, G.P. (1999). Principles of neurological rehabilitation. Oxford: Oxford University Press. Rogers, J.M., Read, C.A. (2007). Psychiatric comorbidity following traumatic brain injury. Brain Injury, 21, 1321 – 33. Waldron B.,Casserly L.M., O'Sullivan C. (2012). Cognitive behavioural therapy for depression and anxiety in adults with acquired brain injury: what works for whom?. Neuropsychological Rehabilitation, 23, Wilson, B.A., Gracey F., Malley D., Bateman A, Evans J.J. (2009). Neuropsychological rehabilitation: Theory, models, therapy and outcome. Cambridge: Cambridge University Press.

17 Děkuji za pozornost Kontakt:


Stáhnout ppt "ÚLOHA PSYCHOLOGIE V NEUROREHABILITACI Tomáš Vilimovský, RÚ Kladruby."

Podobné prezentace


Reklamy Google