Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov28 Autor Mgr. et Mgr. Jitka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov28 Autor Mgr. et Mgr. Jitka."— Transkript prezentace:

1 Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/ , VY_32_INOVACE_nov28 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: Vývojová psychologie Téma: Předškolní věk - socializace Určeno pro: 2. ročník středních pedagogických škol Vytvořeno dne: Klíčová slova: Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad vývoje v předškolním období, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli a zařazení do periodizace lidského věku

2 fáze přípravy na život ve společnosti: dítě se učí přijímat řád, který upravuje chování k různým lidem; dítě se učí přijímat řád, který upravuje chování k různým lidem; učí se prosadit i spolupracovat, hlavně v rovnocenné vrstevnické skupině; učí se prosadit i spolupracovat, hlavně v rovnocenné vrstevnické skupině; proměny hry díky vývojovým změnám – sdílená aktivita; proměny hry díky vývojovým změnám – sdílená aktivita;

3 pravidla předškolák pravidla přejímá, dokáže si je i odvodit ze zkušenosti; předškolák pravidla přejímá, dokáže si je i odvodit ze zkušenosti; pouze jednoduchá pravidla, kterým rozumí, se složitými pravidly si neví rady, pouze jednoduchá pravidla, kterým rozumí, se složitými pravidly si neví rady, posiluje to jeho potřebu jistoty a jednoznačné platnosti, posiluje to jeho potřebu jistoty a jednoznačné platnosti, pravidla dodržuje rigidně, jsou málo flexibilní, důvodem je potřeba jistoty; pravidla dodržuje rigidně, jsou málo flexibilní, důvodem je potřeba jistoty;

4 řešení problémů napomáhají tzv. scénáře – dítě ví, co se bude dít u lékaře, na návštěvě, podle znalosti scénáře pak postupuje, napomáhají tzv. scénáře – dítě ví, co se bude dít u lékaře, na návštěvě, podle znalosti scénáře pak postupuje, zkušenost usnadňuje volbu řešení; hledání řešení není systematické, je spíš situační a egocentrické; zkušenost usnadňuje volbu řešení; hledání řešení není systematické, je spíš situační a egocentrické; řešení jsou často těžko realizovatelná, což plyne z nepřiměřeně optimistického sebehodnocení; řešení jsou často těžko realizovatelná, což plyne z nepřiměřeně optimistického sebehodnocení;

5 emoční vývoj emoce se rozvíjejí k větší stabilitě a vyrovnanosti, ale stále se velmi snadno vystřídá intenzivní smích a pláč; emoce se rozvíjejí k větší stabilitě a vyrovnanosti, ale stále se velmi snadno vystřídá intenzivní smích a pláč; vztek a zlost nebývají tak časté, protože děti lépe chápou kontext, buď nezbytnost nepříjemných situací či úmysl jiné osoby; vztek a zlost nebývají tak časté, protože děti lépe chápou kontext, buď nezbytnost nepříjemných situací či úmysl jiné osoby; prožívání strachu závisí na temperamentu; prožívání strachu závisí na temperamentu;

6 smysl pro humor ve 4 letech považují děti za humorné opakování nesmyslných nebo tabuizovaných slov, ve 4 letech považují děti za humorné opakování nesmyslných nebo tabuizovaných slov, schopnost druhého rozesmát je považována za důležitou součást důvěrného kamarádského vztahu; schopnost druhého rozesmát je považována za důležitou součást důvěrného kamarádského vztahu;

7 budoucnost začíná prožívat těšení se na něco, jakmile porozumí dimenzi nejbližší budoucnosti, začíná prožívat těšení se na něco, jakmile porozumí dimenzi nejbližší budoucnosti, přichází i obavy z budoucího dění, přichází i obavy z budoucího dění, při odhadu budoucích prožitků očekává, že ostatní lidé budou prožívat totéž – egocentrismus; při odhadu budoucích prožitků očekává, že ostatní lidé budou prožívat totéž – egocentrismus;

8 emoční inteligence lépe rozumí svým pocitům, lépe rozumí svým pocitům, dovede projevit empatii, dovede projevit empatii, oddálit vlastní uspokojení a částečně ovládat své projevy, oddálit vlastní uspokojení a částečně ovládat své projevy, objevují se pocity viny, které jsou vázány na rozvoj svědomí, objevují se pocity viny, které jsou vázány na rozvoj svědomí, rozumí tomu, že se tohoto pocitu lze zbavit nápravou situace; rozumí tomu, že se tohoto pocitu lze zbavit nápravou situace;

9 socializace probíhá i mimo rámec rodiny – fáze přesahu rodiny, probíhá i mimo rámec rodiny – fáze přesahu rodiny, období přípravy na život ve společnosti, období přípravy na život ve společnosti, proces socializace závisí na výchovném působení i na temperamentu dítěte; proces socializace závisí na výchovném působení i na temperamentu dítěte; nové role: nové role: vrstevníka vrstevníka žáka MŠ žáka MŠ kamaráda kamaráda

10 triáda sociálních prostředí pro identifikaci rodina rodina zdroj jistoty a bezpečí; zdroj jistoty a bezpečí; vrstevníci vrstevníci osamostatňování, učí se prosazení a spolupráci; uspokojují potřebu seberealizace a sebepotvrzení; osamostatňování, učí se prosazení a spolupráci; uspokojují potřebu seberealizace a sebepotvrzení; mateřská škola mateřská škola první instituce v životě dítěte, přizpůsobení řádu vytváří nové sociální dovednosti; první instituce v životě dítěte, přizpůsobení řádu vytváří nové sociální dovednosti;

11 sociální skupina má své teritorium, kde působí rodina rodina teritorium rodiny, obvykle odděluje teritorium rodičů a dítěte – pokoj; teritorium rodiny, obvykle odděluje teritorium rodičů a dítěte – pokoj; vrstevníci vrstevníci teritorium vrstevníků, např. hřiště; teritorium vrstevníků, např. hřiště; mateřská škola mateřská škola teritorium MŠ, v němž chybí intimní subteritorium, všude za mnou mohou i ostatní, pohyb má svá pravidla; teritorium MŠ, v němž chybí intimní subteritorium, všude za mnou mohou i ostatní, pohyb má svá pravidla;

12 rodina rodina je základní sociální skupina, rodina je základní sociální skupina, je spojena výlučností svých vztahů, soužitím, sdílením přítomnosti, společnými aktivitami, ale i očekáváním a plánováním společné budoucnosti; je spojena výlučností svých vztahů, soužitím, sdílením přítomnosti, společnými aktivitami, ale i očekáváním a plánováním společné budoucnosti;

13 rodina základ sociálního chování se osvojuje v rodině vnímat projevy jiných lidí, chápat je, vnímat projevy jiných lidí, chápat je, vciťovat se, vciťovat se, respektovat jejich potřeby, respektovat jejich potřeby, ovládat vlastní emoce, ovládat vlastní emoce, uplatňovat vlastní názory, uplatňovat vlastní názory, řešit konflikty atd. řešit konflikty atd.

14 rodina při fixaci nevhodných způsobů chování mívá dítě problémy v interakci s cizími lidmi, což jeho nejistotu a nepřiměřené jednání ještě posiluje; při fixaci nevhodných způsobů chování mívá dítě problémy v interakci s cizími lidmi, což jeho nejistotu a nepřiměřené jednání ještě posiluje; signálem emoční a sociální nezralosti je setrvávání ve vazbě na dospělé a projevy strachu či agrese k vrstevníkům; signálem emoční a sociální nezralosti je setrvávání ve vazbě na dospělé a projevy strachu či agrese k vrstevníkům;

15 rodiče představují pro dítě záruku jistoty, přisuzuje jim téměř všemocnost, představují pro dítě záruku jistoty, přisuzuje jim téměř všemocnost, dítě se chce rodičům podobat ve všech směrech, dítě se chce rodičům podobat ve všech směrech, tuto potřebu uspokojuje hlavně hra – anticipace rolí, tuto potřebu uspokojuje hlavně hra – anticipace rolí, dítě vyžaduje potvrzení rodičovské jistoty jakýmkoli způsobem – přehnané vyžadování pozornosti; dítě vyžaduje potvrzení rodičovské jistoty jakýmkoli způsobem – přehnané vyžadování pozornosti;

16 rodiče dítě chce vědět, co rodiče dělají teď, i co dělali, když byli dětmi, dítě chce vědět, co rodiče dělají teď, i co dělali, když byli dětmi, tím, že rodiče dítěti vyprávějí, co dělali v dětství, jaké měli zážitky a trápení, se mu přibližují, protože tyto dětské zážitky jsou pro dítě srozumitelné, tím, že rodiče dítěti vyprávějí, co dělali v dětství, jaké měli zážitky a trápení, se mu přibližují, protože tyto dětské zážitky jsou pro dítě srozumitelné,

17 rodina důležité jsou pro dítě vzpomínky, které tvoří rodinnou historii, v níž má dítě své nezpochybnitelné místo, např. narozeniny; důležité jsou pro dítě vzpomínky, které tvoří rodinnou historii, v níž má dítě své nezpochybnitelné místo, např. narozeniny; překročení hranice rodiny je možné teprve tehdy, když v ní dítě už získalo zkušenost jistoty a bezpečí; překročení hranice rodiny je možné teprve tehdy, když v ní dítě už získalo zkušenost jistoty a bezpečí; pokud dítě této jistoty nedosáhlo, nemůže vytvářet nové vztahy, např. kamarádské; pokud dítě této jistoty nedosáhlo, nemůže vytvářet nové vztahy, např. kamarádské;

18 sourozenci sourozenci pomáhají zařadit se do sociálního systému; sourozenci pomáhají zařadit se do sociálního systému; rodinný systém – rodiče a děti, sourozenci mezi sebou podle sourozeneckých konstelací, rodinný systém – rodiče a děti, sourozenci mezi sebou podle sourozeneckých konstelací, mohou vytvářet most k vrstevníkům; mohou vytvářet most k vrstevníkům;

19 rozpad rodiny případný rozpad rodiny je těžko pochopitelný, případný rozpad rodiny je těžko pochopitelný, nahlíží na něj z egocentrického úhlu pohledu, nahlíží na něj z egocentrického úhlu pohledu, nebere v úvahu pocity a přání rodičů, ale spíš věří, že od nich otec odešel, protože on sám zlobil, nebere v úvahu pocity a přání rodičů, ale spíš věří, že od nich otec odešel, protože on sám zlobil, může být úzkostnější z obavy, aby neodešla i matka; může být úzkostnější z obavy, aby neodešla i matka;

20 hra, pohádka, kresba vyjadřuje názor dítěte, vyjadřuje názor dítěte, je neverbální symbolickou funkcí – tendence zobrazit realitu tak, jak ji dítě chápe, je neverbální symbolickou funkcí – tendence zobrazit realitu tak, jak ji dítě chápe, odráží myšlení dítěte, uplatňuje se rychlý vývoj chápání okolního světa

21 fáze kresby presymbolická – čmárání, zajímavé sama o sobě, výsledkem se už nezabývá, presymbolická – čmárání, zajímavé sama o sobě, výsledkem se už nezabývá, bezobsažná čáranice; bezobsažná čáranice; symbolická úroveň – dítě zjišťuje, že kresba nese význam, symbolická úroveň – dítě zjišťuje, že kresba nese význam, obsažná čáranice; obsažná čáranice; primární symbolické vyjádření – dítě kreslí s úmyslem něco zobrazit, kreslí to, co o objektu ví a připadá mu důležité; primární symbolické vyjádření – dítě kreslí s úmyslem něco zobrazit, kreslí to, co o objektu ví a připadá mu důležité;

22 vývoj kresby lidské postavy stadium hlavonožce (asi 3 roky) stadium hlavonožce (asi 3 roky) Kresba vyjadřuje zkušenost s vlastním tělem a pozorování druhých lidí. Nejvýznamnější je obličej, je důležitý při navazování kontaktu. Dále jsou důležité končetiny pro jakoukoli aktivitu. Kresba vyjadřuje zkušenost s vlastním tělem a pozorování druhých lidí. Nejvýznamnější je obličej, je důležitý při navazování kontaktu. Dále jsou důležité končetiny pro jakoukoli aktivitu. Stadium fantazijního zpracování (4-5) Stadium fantazijního zpracování (4-5) Akcentuje detaily pro něj důležité, bez respektování reality (např. průhledné kresby) Akcentuje detaily pro něj důležité, bez respektování reality (např. průhledné kresby) Stadium realistického zobrazení Stadium realistického zobrazení Na konci předškolního věku – dítě kreslí to, co vidí → kognitivní decentrace. Na konci předškolního věku – dítě kreslí to, co vidí → kognitivní decentrace.

23 vývoj kresby lidské postavy kresba –; 3 roky – ovládá pohyby rukou, nečiní problém napodobit různý směr čáry, nápodobou zvládá vertikální čáry, horizontální čáry, kruhové čáry; 4 roky – křížek, 5 let – nápodoba čtverce, 6 let – napodobuje trojuhelník; pokouší se i o postavu; 3.leté dítě načmárá a dodatečně pojmenuje, výtvor se vůbec nepodobá (obsažná čáranice); 4. leté dítě – realističtější obraz, hrubé rysy, hlavonožec; mezi rokem transparentní kresba – je vidět dovnitř; 5.leté dítě – odpovídá již předem stanovené představě, kresba je detailnější, prozrazuje lepší motorickou koordinaci, paže znázorněny čárami, proporce nahodilé;

24 HRA Je rovněž neverbální symbolickou funkcí. Je rovněž neverbální symbolickou funkcí. Slouží předškolnímu dítěti jako prostředek vyrovnání se s realitou (zvládnout zátěž, imaginárně si splnit přání – i nesplnitelná, např. si hraje na hodné pejsky, když má strach ze psů) Slouží předškolnímu dítěti jako prostředek vyrovnání se s realitou (zvládnout zátěž, imaginárně si splnit přání – i nesplnitelná, např. si hraje na hodné pejsky, když má strach ze psů) Tematická hra „na něco“ slouží k procvičování budoucích rolí ( i těch negativních, např. agresora, což dítě láká, i když ví, že reálně to není dovoleno). Piaget připodobnil herní symbolismus k archetypům podle Junga. Tematická hra „na něco“ slouží k procvičování budoucích rolí ( i těch negativních, např. agresora, což dítě láká, i když ví, že reálně to není dovoleno). Piaget připodobnil herní symbolismus k archetypům podle Junga.

25 POHÁDKA Odpovídá typickému způsobu uvažování předškoláka – jednoduchý děj s jednoznačnými pravidly, kdy dobro zvítězí a zlo je potrestáno. Pohádkový svět je pro dítě bezpečný pro jasnou strukturu a snadnou orientaci, lze se na něj spolehnout. Dítě uspokojuje ztotožnění s hrdinou – často postava, která má podobné problémy (slabému vždy někdo pomůže a potvrdí tak, že svět je v základu dobré a přátelské místo, životu lze důvěřovat).

26 Štěstí je vždy dosaženo jen ve spolupráci s ostatními, pohádky ukazují důležitost sociálních vazeb a negují, že by k úspěchu mohlo vést sobectví. Pohádky uspokojují potřebu naděje, protože konec je vždy dobrý. Ukazují význam základních archetypů (muž a žena, persona a stín, mládí a stáří…)

27 c) emoční vývoj a socializace 1) vývoj sociální reaktivity – vývoj diferencovaných vztahů k lidem v bližším i vzdálenějším okolí; rozhodující je vztah k rodičům, vztahy k druhým dětem jsou většinou málo trvalé, ovšem důležité, učí se pomáhat slabším; 2) vývoj sociálních kontrol a hodnotových orientací – normy zprvu na základě příkazů a zákazů dospělými, později přijetí za své; konec období shovívavosti v socializaci; podněcují a posilují ji zejména rodiče, ale významnou roli začínají hrát i druhé děti; nejprve vnější instrukce, později zvnitřňování, kolem 3. roku první počátky skutečné sebekontroly, dítě již k sebeřízení nemusí užívat hlasitou řeč, začíná odměňovat a trestat samo sebe (cítí pocity viny); vývoj vnitřních sociálních kontrol (svědomí) je závislý na řadě podmínek, především na vztahu k rodičům; součástí emočního vývoje je vývoj emočního porozumění druhým; pod vlivem sociálních tlaků dochází k regulaci chování i útlumu okamžitých emočních reakcí a k přehodnocení situace; 3) osvojení sociálních rolí – vzorce chování a postojů, které jsou od jedince očekávány vzhledem k jeho věku, pohlaví, společenskému postavení apod.; osvojování rolí ve skupině, obliba spoluhráčů, následně tendence k dominanci či podřizování se; výrazná soupeřivost mezi dětmi; diferenciace mužské a ženské role – preference hraček, druhů her, oblečení, rozhodující je vztah chlapce k otci a dívky k matce jako vzorům chování; koncem období dítě vyrůstá z rámce rodiny, hledání nových vztahů mimo domov; úloha hry (období hry) – přináší uspokojení, napomáhá rozumnému a účelnému životu, má smysl sama o sobě, je jednou ze základních potřeb člověka; hra kooperativní – organizovaná ve spolupráci, role rozděleny, dítě přispívá svým osobitým dílem ke společnému projektu; zaměřuje se na vytvoření nového; kostky, figurky, vláčky – funkční, činnostní hry; stavění či kreslení – konstrukční, realistické hry; úkolové hry; sebepojetí – dítě dokáže popsat své fyzické rysy, své vlastnictví a své vlastní preference (co má a nemá rádo); počátek rozvíjení pocitů vztažených k vlastnímu sebehodnocení (pocity hrdosti, studu, viny); dítě začíná rozumět subjektivní povaze emocí, kolem 4 let dokáže i předpovídat pravděpodobnou emoční reakci druhých na určitou situaci (možnost maskovat vlastní pocity si uvědomují až děti školní); teorie mysli – vědomí, že i druzí mají vnitřní prožitky, které mohou sdílet (počátek u dětí předškolního věku);

28 periodizace lidského věku prenatální období prenatální období kojenecké období kojenecké období  novorozenec batolecí období batolecí období předškolní období předškolní období mladší školní období mladší školní období adolescence adolescence dospělost dospělost stáří stáří

29 periodizace lidského věku prenatální období prenatální období kojenecké období kojenecké období novorozenec novorozenec batolecí období batolecí období mladší batole mladší batole starší batole starší batole předškolní období předškolní období mladší školní období mladší školní období adolescence adolescence prepuberta, starší školní období střední adolescence, puberta pozdní adolescence, dospívání dospělost dospělost mladá dospělost střední dospělost starší dospělost stáří stáří rané stáří pravé stáří

30 periodizace lidského věku početí – narození početí – narození 1. rok života 1. rok života 1. měsíc 1. měsíc 1-3 roky 1-3 roky 1-2 roky 1-2 roky 2-3 roky 2-3 roky 3-6 let 3-6 let 6-11 let ( ročník ZŠ) 6-11 let ( ročník ZŠ) prenatální období prenatální období kojenecké období kojenecké období novorozenec novorozenec batolecí období batolecí období mladší batole mladší batole starší batole starší batole předškolní období předškolní období mladší školní období mladší školní období

31 periodizace lidského věku let ( ročník ZŠ) let ( ročník ZŠ) let ( ročník ZŠ) let ( ročník ZŠ) 15-18/21 let (střední škola-maturita) 15-18/21 let (střední škola-maturita) let let let let let let let let 75 let - † 75 let - † raná adolescence, starší školní období, prepuberta raná adolescence, starší školní období, prepuberta střední adolescence, puberta střední adolescence, puberta pozdní adolescence, dospívání pozdní adolescence, dospívání mladá dospělost mladá dospělost střední dospělost střední dospělost starší dospělost starší dospělost rané stáří rané stáří pravé stáří pravé stáří

32 Použité zdroje VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, Portál, Praha ISBN LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie, Grada, Praha ISBN X osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.


Stáhnout ppt "Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov28 Autor Mgr. et Mgr. Jitka."

Podobné prezentace


Reklamy Google